gladya komentáře u knih

Potřebovala jsem novinku do knižní výzvy a narazila jsem na tuto knížku. Nic moc jsem nečekala a o to víc jsem byla příjemně překvapená. Tři nevšední ( a nebo obyčejné?) příběhy, každý příběh má jinou formu ( vyprávění a záznamy psychologa, maily, deník ) a každý příběh na čtenáře zapůsobí. Trochu zvláštní až rušivá se mi zdála "vysvětlující moudra" na konci některých kapitol, ale to je můj problém.

6 07.04.2016

Jak to, že jsem takovýto poklad četla až díky knižní výzvě? Jak je možné, že mám od Kinga tak málo přečtených knížek?

Co napsat, jen superlativy. Skvělý příběh, zajímavě vykreslené postavy , emoce a jako třešnička na dortě mystično.

A k dokreslení . po přečtení jsem neváhala a koukla jsem se i na film.

Anotace srovnávající s Brownem téhle knížce v mých očích spíš uškodila. Jisté podobnosti tady jsou, ovšem to nemusí být jen pozitivní. Dávkování napětí, konec kapitoly a změna dějové linie v "tom nejlepším" mi trochu Browna připomnělo, no "je to čtivé", ale až trochu podbízivým způsobem. Oproti Brownovi chybí velký "globální problém" , historie jedné rodiny je přece jen něco jiného než tajemství církve, použití antihmoty, zápletka Inferna apod. A hlavně, vše je mnohem předvídatelnější než u Browna. Jiná srovnání? Moc podobností s Larsonem nebo Doylem jsem neviděla.

Celkově je to příjemná oddechovka, nenadchne ani neurazí.

2 06.04.2016

Ze začátku jsem to brala jako docela dobrou knížku spíše pro děti a měla jsem dojem, že je to něco úplně jiného, než se všude o této knížce píše. Postupně začalo být jasné, jak moc jsem se mýlila. Popsat příběh dětskýma očima, to je geniální. Postavy jsou uvěřitelné. A některé pasáže z knížky jsem si poznamenala.

Přála bych si, aby na světě bylo co nejvíc lidí jako Atikus a jeho děti.

USA jsou dnes v rasové problematice jinde než v době, kdy se příběh odehrává a značný posun je i od doby, kdy knížka byla napsaná. Přesto je knížka aktuální a asi tak docela nikdy být nepřestane.

4 20.03.2016

Jedna z knížek, která mě "vzala za srdce". Začátek se mi "jen" docela líbil, ale někdy kolem půlky TO PŘIŠLO. Skoro absolutní nadšení. A i to, co na začátku vypadalo zbytečně, najednou dává smysl. Vlastně nevím, jsou postavy uvěřitelné? Má to literární kvality? Asi ano, ale je mi to jedno. Z téhle knížky jednoduše "čichám čichám člověčinu" v tom nejlepším smyslu slova. A líbilo se mi to ještě víc než Ove, a to je co říct.

Jen si nejsem jistá, jestli je to opravdu knížka pro děti, jak je uvedeno v anotaci. Samozřejmě vhodné pro děti to je určitě, I když asi spíš pro děti starší než Elsa (nebo pro děti jako Elsa bez rozdílu věku). Ale dospělého tahle knížka přece taky musí oslovit. Nebo možná bylo osloveno to hodně přestárlé dítě ve mně.

6 15.03.2016

Také agitka, hodnotím smířlivěji než "opus" o Leninovi.

Tak takovéto "skvosty" jsme dostávali ve škole jako začínající čtenáři. Pamatuji si tři brožurky od stejného autora, tohle jeho "dílo" hodnotím nejhůř, tam bylo nejvíc dezinformací.

Z autorových agitek asi nejpřijatelnější.

Nikdy bych nevěřila, že mě knížka na takové téma a psaná takovýmto stylem tak zaujme. Hlavní předností je autenticita. Není třeba řešit literární úroveň, jazyk a styl, o to tady vůbec nejde. Příběh napsal sám život , vlastně to jsou dva příběhy - vstup do armády a účast v misi jeden a události po po návratu druhý.

Jsem zarytý pacifista, pro kterého je těžko srozumitelné " vojenské myšlení" . Podobné příběhy mně připomínají, jak potřebujeme vojáky a lidi jako je autor knížky. Co vojáci v misích zažívají, to si ani představit nedokážeme.

4 23.02.2016

Co se obsahu a druhu humoru týče, to je věc vkusu. Zázrak to tedy není, Něco trochu vtipného se tam i našlo. Zaujalo mě, že děj se odehrává ve mně známém letovisku v době, kdy jsem tam také byla poprvé. Když už autor tvrdí, že popisuje nějaké místo, popis by měl odpovídat realitě. To je ale čistě můj osobní dojem. Jazyk snad i odpovídá charakteru hrdinů .

Vadilo mi množství hrubek, nejsem zrovna "grammar nazi" a nějaký ten překlep pochopím, ale tolerance má své meze i u e-knih. To je dneska normální vydat knížku - úplně bez korektury?

25.01.2016

Příjemné čtení. Popisovanou dobu jsem prožila, ovšem "husákovy děti", jsou o něco mladší, a jejich rodiče jsou přece jen o pár let starší než já. Není důležité, jestli se vše stalo, jak to autor popisuje. Podstatné je, že odpovídá dobová atmosféra. I když se naše individuální zkušenosti mohou lišit a některé věci můžeme vidět jinak než autor, to podstatné sedí.

Mně ani závěr nevadil, oceňuji, že auror se snaží nevidět věci černobíle.

08.12.2015

Jmenuji se Červená je jedna z knížek, ve kterých příběh není to hlavní. Případní zájemci o přečtení tohoto skvostu by se nemuseli zlobit, ani kdybych sem napsala. kdo je pachatel a spoustu dalších spojlerů. Nemuselo by to totiž moc zkazit čtenářský zážitek.

Zajímavá je forma vyprávění z pohledu různých postav a dokonce i věcí. Je až obdivuhodné, jak se tahle knížka dobře čte. Postav je dost, ale čtenář se přitom neztrácí. Děj se odehrává v historii, exotickém prostředí. Na chování a myšlení postav je vidět jiná kultura. Myšlení a chování je pochopitelné a v daném kontextu uvěřitelné, i když je pro nás cizí . Pohled na některé stránky života v muslimském světě té doby také není marný. Ještě víc bych si knížku užila, kdybych znala víc historii Turecka.

8 03.12.2015

Nulté číslo možná nemá hloubku a mnohovrstevnatost, jakou Eco zpravidla ve svých knížkách čtenáři nabízí. Rozsahem za jinými díly autora tohle dílko zaostává, ale nezaostává kvalitou. A rozhodně to není nuda. "Intelektuální" hry členů redakce, nebo třeba "výuka" dementi na příkladu březnových id, to nemělo chybu. Zkrátka i když je Nulté číslo tak trochu svěží hříčka, opravdu není myšlenkově ploché a dokazuje, že Eco nepřestal být mistrem pera.

6 09.11.2015

Stín větru po naprosto úchvatném začátku, který sliboval něco naprosto dokonalého a zcela výjimečného sklouzl mezi "pouze" velmi dobré až skvělé knížky.

Kladných hodnocení je zde dost, zmíním jen drobné vady na kráse. Absolutně osudových lásek až za hrob je tam nějak moc. Příběh Nurie není vložen zrovna šťastnou formou. To nemá být minimálně povídka vložená v románu, to má být dopis na rozloučenou. Příběh jiné postavy by se dal i do románu psaného ich formou vložit. Například tak, že by bylo odlišené vyprávění jednotlivých postav. A setkala jsem se v knížkách i s tím, že do příběhu psaného ich formou bylo vloženo klasické vyprávění er forrmou.

Ale jako celek je Stín větru pořád vysoký nadprůměr.

2 25.10.2015

Rozhodně to není špatná knížka, ale hodnotím ji jako průměr. Dala jsem už víc hvězdiček z hlediska literárních kvalit mnohem horším knížkám, které mě ale něčím víc zaujaly. Tady nějak nepřeskočila jiskra. Možná jsem ji nečetla ve správné době a správném rozpoložení.

1 03.10.2015

V žánru YA to není špatná knížka a musím vzít v úvahu, že nejsem cílová skupina, "adult " už jsem hodně dlouho. Plus za začátek, pro mládež určitě zajímavé postavy a také za konec. Docela příjemný je autorův styl. Cílovou skupinu asi osloví i to, jak jsou popsáni rodiče. I na malém prostoru, který je jim poskytnut, jsou stejně nemožní jako rodiče všech vrstevníků hlavních hrdinů. Mně osobně se chování Margo zdálo hodně přehnané. Celé pátrání po Margo mi přišlo slabší, až na závěrečných 19 hodin.

1 03.10.2015

Klenot. tedy v rámci žánru. Tahle knížka zůstala po babičce, možná dokonce prababičce. Četla jsem jí jako holka a dodnes si to pamatuji. Učebnicový příklad "pokleslé literatury" , ale bylo to roztomilé. Logiku dějových zvratů, propracovanou psychologii postav a vůbec velké literární kvality tam nehledejte. Je to zkrátka taková milá červená knihovna. Ale autoři "harlekýnek" i knížek typu 50 odstínů a scenáristé řady seriálů by se tady mohli poučit, jak se dělá"pořádný brak".

24.09.2015

Kniha se mi nehodnotí lehce, možná proto, že jsem ženská. Po prvních stránkách jsem dokonce zvažovala, zda ji vůbec dočtu. Ale pak jsem tomu přišla na chuť. Za popisem života, který by se dal charakterizovat dvěma slovy: "chlast a sex" se skrývá víc. Jaké emoce ve mně vzbudil hlavní hrdina? Nejdřív spíš znechucení a potom jsem ho litovala.

Povedl se Bukovskému pohled do ženské duše? Z pohledu chlapa možná.

3 21.09.2015

Dala jsem stejný počet hvězdiček předchozím dílům. Nejde o to, jestli Lagercrantz píše jako Larson. Důležité je, že je to v rámci žánru dobrá knížka. Podle mě je zachován "duch" předchozích dílů Milénia i charaktery postav. Líbilo se mi další rozvedení příběhu Lisbeth a její rodiny. Za co tedy hvězda dolů? Lisbeth a vlastně někdy i Mikael a někteří "padouši" mají až nadpřirozené schopnosti. To ovšem patří k žánru a u Larsona je to podobné. Nevím, jestli na jeden příběh není různě potrhlých géniů až moc. Dost věcí bylo snadno předvídatelných. Ale to vše jsou celkem drobné vady na kráse.

1 07.09.2015

Jedna z knížek, kde není nejdůležitější obsah. I jako "pouhý příběh" stojí za přečtení a má nesporné kvality. Ovšem tahle knížka má něco navíc, obsahuje množství myšlenek a aforismů ( pravda, často přinejmenším diskutabilních,) , zejména z úst lorda Henryho. A jak O. Wilde dokázal zachytit Dorianovu proměnu a přitom jen minimálně popisuje jeho "hrůzné činy". Jednoduše tohle je LITERATURA.

7 31.08.2015