Jmenuji se Červená

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jednoho zimního večera roku 1591 je v Istanbulu zavražděn přední iluminátor rukopisů a nyní k nám promlouvá ze studny, kam vrah hodil jeho tělo. Jeho hlas se ale ztrácí v koncertu ostatních hlasů, mezi nimiž figurují mistři sultánovy malířské dílny, knihař Kara a jeho milenka Şeküre, dohazovačka Ester, Strýc Efendi i mince, červená barva, smrt, pes nebo třeba strom. Každý z nich předkládá svůj pohled na svět a snaží se nás přesvědčit o své pravdě a je jen na čtenáři, jaký obrázek si z tohoto napínavého příběhu poskládá. Román je vrcholným dílem tohoto tureckého nositele Nobelovy ceny za literaturu (2006). Přeložil Petr Kučera...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15459/jmenuji-se-cervena-frl-15459.jpg 4.2172
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Argo
Orig. název

Benim Adim Kirmuzi, 2005

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (41)

Kniha Jmenuji se Červená

Přidat komentář
lencin
28.08.2020

Benim adim kirmizi.
Román. Děj se odehráv á během několika dní roku 1591. Napínavé vyšetřování vraždy jednoho z iluminátů. Život v osmanské společnosti 16.století. Různí vypravěči- Kara, Seküra, Ester, kůň, pes, vrah, mrtví.
Velice čtivé a napínavé.
(2008)

Jodys.63
08.07.2020

Opravdová lahůdka pro trpělivého čtenáře


Parwana
12.06.2020

Doporučil mi ji kamarád a já začala číst nejdřív v angličtině. Zasekla jsem se bohužel na prvním citátu z Koránu a po první kapitole jsem radši přešla na češtinu. Jsem ráda, že jsem si dopřála takto kvalitní literaturu, i když jsem knížku četla víc než měsíc a v průběhu ji musela střídat s jinými tituly. Jedná se o poměrně hutné dílo, a jednotný celek se mi z jednotlivých medailonků a střípků mozaiky poskládal až po přečtení. Je možné, že si ji ještě někdy přečtu, i když mě rozčilovala postava Sekure a její chování a zacházení s Karou, naštěstí to pro ně na konci jakž takž dobře dopadlo.

HelenBarbora
25.05.2020

Sice zajímavý vhled do diametrálně odlišné kultury, ale kromě Kary (trošku) jsem žádné postavě, pro nedostatek sympatií, nefandila. Navíc zbytečně dlouhé vypisování, popisování a tlachání o jedné věci, knihu nafouklo do ukrutných rozměrů. Stačila by polovička. Méně je v tomto případě více.

Eva2424
31.03.2020

Po všech stránkách zajímavé čtení. Například pojednání o způsobu tehdejších maleb a jejich významu do vás autor cpe takovými kvanty a tolika opakováními, že si ho nemůžete nezapamatovat a nejspíš se vám o iluminacích bude v noci i zdávat. Dále na mě špatně působilo zcela nevyzpytatelné chování postav, některé ženské hrdinky byly velice nevyrovnané a jejich reakce naprosto nepředvídatelné. Chlapi nebyli o moc lepší. Čtení bylo pro mě trápením, mockrát jsem chtěla nechat, ale donutila se dočíst do konce. Ty čtyři hvězdičky jsou za celkový dojem, hodně jsem se toho dozvěděla a atmosféra knihy je zvláštním způsobem jedinečná.

ibs
19.12.2019

No neviem, mne ten styl reality a vyobrazeni starocnej kultury spolocnosti pomedzi kapitoly asi nesadol. Pribeh zaujal, styl rozpravania tiez, myslienky zaujimave, len celkovo to spolu nejak nesadlo. Docitala som uz preskakujuc strany skor zo zvedavosti, nez zaujmu.

los
16.11.2019

nesedlo mi; ani téma, ani způsob zpracování (takové moc "literární": interdiegetičtí vypravěči, kteří neustále hovoří ke čtenáři, by udrželi mou pozornost v novele, ale ne v tak rozsáhlém románu)

Rade
08.07.2019

Mnohovrstevnatá kniha z osmanského Turecka, která mi opravdu připomněla Jméno růže. Jen místo knih máme iluminace, namísto rouhání v podobě smíchu a diskuzí o něm, máme rouhání v podobě nově pojatého způsobu malby ze Západu. I když kniha od Eca mi přišla srozumitelnější; přece jen naše evropská civilizace má původ v křesťanství a tak i středověké křesťanské symboly mi byly i přes tu propast času pochopitelnější. Zatímco tady bylo pro mě dost neznámého a cizího. Trochu mě překvapilo i zvláštní, našinci málo pochopitelné chování knižních postav, kdy člověk říká něco jiného, než myslí a případně koná… Holt orient plný náznaků a tajemství… Nicméně na konci četby jsem si uvědomila, jak moc mi kniha ten osmanský, nám těžko pochopitelný svět přiblížila.
Velké plus za formu, řada různorodých vypravěčů, kteří se občas přímo obracejí na čtenáře, celý příběh relativizují, každá kapitola je úplně jiná, a jednotlivé kapitoly tak trochu připomínají ty tajemné iluminace, o kterých celá kniha vypráví. Krásné, barevné, ale taky poněkud kruté…
Trochu překvapil zasněžený a promrzlý Istanbul, spíš bych čekala mezi minarety sluncem rozpálené uličky.

„Je třeba přiznat, že vyvolají-li nějaká folia takto prudký odpor a nenávist u iluminátora, jenž tomuto umění zasvětil celý život, musí na nich bezpochyby být i něco, od čeho nedokážeme odtrhnout oči. Neboť ryze špatné umění v nás nevzbudí dokonce ani odpor.“

1