francouz komentáře u knih

Toto bylo moje první setkání s audio knihou. Na cestách jsem chtěl vyzkoušet něco jiného něž "disko" od velitelky Luisové a nebylo to vůbec špatné, až na to, že jsem na konec již nečekal do auta a musel jsem si ho poslechnout doma.
Knížka se poslouchala skvěle, cesta s Markem většinou ubíhala o trochu rychleji než obvykle. To co předváděl Mark, jak se stavěl k otázce přežití, jeho humor, kdy je naprosto sám odkázán pouze na svoje smysly a rozum, no nevím, jestli bych přežil jeden sol.
K tomu vydatně sekunduje obrovský aparát NASA, velmi dobře namluvený. To co ční z této knihy, by se možná mohlo potkat z dnešní návštěvou Dalajlámy, nemyslím ty stovky milionů dolarů, práce stovek lidí, ale to spojení se , pro záchranu jednoho života, no kdyby to tak fungovalo normálně, nebylo by na tom světě o trochu lépe..

18 17.10.2016

Musím uznat, že vykreslení Přemysla Otakara bylo opravdu čtivé. Člověk i ve středověku může najít spoustu poučných odkazů, dalo by se říci skoro manažerských pouček, ač samozřejmě nečte knížku, protože by je tam očekával. Ale to, že si Přemysl uvědomuje důležitost polohy a význam naší země, neboť on nechtěl být pouhou loutkou, považoval za důležité aby vládnul tak, že ho bude potřebovat jak císař, tak papež a hlavně, když bude dojednávat spojenectví tak za něj dostane zaplaceno. Ano mnohokrát strkáme hlavu dopísku, nechceme vidět věci takové jaké jsou, a jsme vděčni když nás někdo , v tomto případě císař nebo papež vyzvou nebo osloví, vždyť je to pocta někoho takového podporovat, a že za to musím i zaplatit, a že se nám to v budoucnu možná vrátí ? Vždyť žijeme teď, zítřek je daleko.
Mě se na tom líbí to opuštění naší české malosti, to oprostění se od vazalství a to, že naší snahou je hrát důležitou roli a samozřejmě je to naplnění snu.
Knížka má spád, možná tomu napomáhá pro Vondrušku tak typické, nevím jestli pro celý středověk, obtěžkávání, vykasání suknice, no prostě musíme zachovat potomstvo....
Určitě si jdu objednat druhý díl.

12 11.10.2016

Noah je výborný vypravěč. i když Ranhojič je opravdu nepřekonatelný, ale pokračování ságy rodu Colu, posazeného do války Severu s Jihem je velmi zajímavé. Hlavně se mi líbilo, to jak je důležité se nevzdávat. At´ už se jedná o postižení, které Vám nedává moc šancí na to aby jste naplnili Váš sen, prostě a jednoduše běžte za ním. To jak se šaman učil mluvit mě opravdu dostalo.
A za další, pro mě velmi důležité, je, že pokud jste svědkem křivdy, nenechte ji nepotrestanou, přece ji nenecháte jen tak běhat po světě. A to se mě na knížce velmi líbilo. To naplnění poslání člověka, který chápe, že je zde za nějakým účelem, spojené s vypravěčským talentem spisovatele, dělá z toho románu velmi zajímavé čtení, i když musím znovu zopakovat, že Ranhojič byl prostě jenom jeden.

26 06.10.2016

Jsem rád, že jsem dal konstáblu Grantovi ještě šanci. Jestli byl pro mě v prvním díle styl fantasy přece jenom malinko víc utahaný, a časté posuny z jedné dějové linky na druhou, no prostě tak trochu rozpačité oťukávání, pak jsem rád, že jsem dal druhému dílu a vůbec fantasy ještě šanci, ano ztotožňuji se s názory, že druhý díl je lepší. Nejenom, že děj má spád a opět je zde spousta humorných situací s typickým anglickým sence of humor a zajímavým místopisem čtvrti Londýna. Je to jako kdyby jste se procházeli s konstáblem Grantem a viděli známá místa jeho očima. Občas něco vybouchne, ale to se mladým začínajícím kouzelníkům stane, a nemusí to být jenom vykouzlená bomba, může to být i velmi intenzivní poznávání drzhého pohlaví, no prostě zmiňované Bradavice začínají mít vážného konkurenta, protože jestli bude takto Ben Aaronovitch posouvat laťku s každým dílem výš a výš, můžeme se dočkat opravdu velmi povedené ságy.

13 02.10.2016

Musím souhlasit, že žijeme ve světě, kde panuje představa, že kvalita rozhodnutí je přímo úměrná času a úsílí, které byly do rozhodnutí vynaloženy. Ano mnozí z nás sice věří prvnímu úsudku, ale krájení na tenko tak jak to popisuje Malcolm ve své knize není úplně běžná u většiny lidí. Je zde opravdu spousta krásným příměrů a studií, které fungují a speciálně v dnešním světě, kdy je opravdu potřeba přijít s neotřelým nápadem, myšlenkou, která může pomoci vyřešit problém. Navíc jak píše Malcolm a s tím se naprosto ztotožňuji, je mnohem snadnější a pohodlnější pojmenovat omyly jiných než rozpoznávat vlastní, s tím bojuji léta a ještě dlouho určitě budu, protože taková to moudra Vás běžně ve škole nanaučí.

6 27.09.2016

Co čekat od špionážního románu ? Určitě napínavou zápletku s nečekaným rozuzlením, ale i možná trochu víc přesvědčivosti. Toto je moje druhá knížka s Gabrielem Allonem a je to přesně ta postava, jakou si člověk představuje, když se řekne agent Mossadu. Na druhou stránku zápletka, která má zpochybnit postoj církve za druhé světové války a hlavně jejího představeného cca 50 let poválce mě nepříjde úplně věrohodná. Navíc to, že by mohla utpět nějaká autorita církve v době, kdy zde jsou témata jako zneužívání mladistvích na farnostech a podobné věci, které mě malinko kalí tu přesvědčivost, proč by mělo zemřít tolik lidí.
Autorovi, ale nelze upřít naprosto řemeslné zpracování, touha po odhalování detailů, knížka měla opravdu velký psád, ale stále jsem měl pocit, jako kdyby Gabriel dopředu věděl, že z toho výjde bez ztráty kytičky, což na konci přece jenom autor musel malinko napravit a nějaký lísteček utrhnout. Když bych měl odpovědět na svojí otázku, co čekat, tak určitě agenta v plné síle, jako je je Gabriel.

10 20.09.2016

Musím se přidat ke kometářům, že nejhezčí je obálka. Kniha plynula naprosto poklidně, žádné nepředvidatelné dějové zvraty, které by Vás vtáhly do děje se zde nekonaly, což je na detektivní román samo o sobě špatné vysvědčení.
Jestliže někoho vykreslím jako dračici, tak bych ji chtěl i tak vidět, ale musím říci, jako chlap OK byla na zajíčky, tak ať jsem se snažil sebevíc, tak na mě jako dračice nepůsobyla. Hlavní vyšetřovatelka si táhla svoje stigmata z minulosti, ale rozhodně nebyla tak na dně abych se mohl ztotožnit s jejími problémy. A konec no to byla pro mě velké zklamání. Celkově naprosto nepochopitelné jednání jak vraha, tak ostatních postav, které v některých případech pouze natahovaly dějovou linku, která i kdyby byla o tyto úseky kratší, tak by stejně neznamela kvalitativní posun. Ano detektivní romány většinou nepřináší nějaké převratné myšlenky, ale tady bych nějakou myšlenku na víc vyžadoval.

7 20.09.2016

Moje první setkání s Milošem Urbanem. Pro mě poměrně zajímavě pojmuté střídání první osoby, ať už z pohledu spisovatele, nebo policistky. Velmi temně pojatý pohled na naší nejznámější katedrálu. Tady většina toho opravdu pozitivního pro mě končí. Mám rád historii, symboliku a k tomu prvky gotiky, mystiky smíchané s detektivním podtextem. Ale představoval bych si malinko jiný mix, u mě to pospojování úplně neladilo, někdy to bylo trochu přitažené za vlasy, jindy to bylo příliš otevřené, něco jako by tam ani nepatřilo. Celkově jsem určitě nezanevřel na podobný žánr a rozhodně nezavrhuji ani autora samotného, třeba mě jeho další kniha chytne víc, než to dokázala tato.

7 12.09.2016

Tak jak je zmíněno již v předešlých komentářích, ono to nakonec stejně bude malinko jinak.... Ale na druhou stranu jsou zde věci, nad kterými je třeba se zamyslet, protože opravdu jedeme na 110% a bohužel se mi někdy zdá, že né tím správným směrem. To, že bude problém s vodou, to vidíme již nyní. Ony ty vlny migrantů, nejsou pouze proto, že se v té zemi bojuje, nebo že nemají dostatek potravin, ale oni nemají ani vodu. Ano těch globálních problémů od stárnutí, přes vyčerpání zdrojů, lokální války bude přibývat ... Na druhou stranu si myslím, že si s tím vždycky lidstvo dokázalo poradit. Ono se to většině lidí těžko představuje, když žiijeme přes 70 let v relativním míru a pokoji a najednou je zde problém a navíc se nás opravdu dotýká.... Musím řici, že se knížka čte dobře, i když osobně bych z některých budoucích strašáků, nedělal takové drama. Těch náznaků je poměrně dost, ale snad to nebude tak pesimistické jak naznačuje autor.

7 12.09.2016

Na můj vkus je kniha příliš naplněna teorii a opírá se o spousty výzkumů, které jsou samozřejmě hlavně prováděny v USA. Na druhou stranu nemohu říci, že jsem zde nenašel žádná moudra, i když se my hůře hledala, než v jiných knihách s podobným zaměříním. Nicméně když se budu držet jedné z myšlenek, tak kritika, stejně jako kterákoli smysluplná zpětná vazba, by měla ukázat cestu k řešení problému, jinak vyvolává frustraci a ztrátu motivace. Tu jsem hlavně na konci knížky také hledal, protože mě bylo několikrát zopakováno, jak je to s výchovou dítěte, a co člověk zanedbá ať doma nebo ve škole, má nedozírné následky. Bohužel jsem knihu nečetl, když bych ji podle autora nejvíce potřboval, s ohledem na výchovu dětí, ale nemyslím si, že bych něco zanedbal, a že by z nich rostly nějací uličníci. Musím, ale poctivě přiznat, že bych některé věci ve výchově asi řešil jinak. Ale důležité je nepřestat hledat cestu a naplňovat své cíle, což i díky jinému pohledu na emoce a vaše chování může být pomocí.

5 06.09.2016

Podání detektiva, který neumí střílet, má problém z výšek, rychlé jízdy má nabudit stav, kdy bychom se měli s hrdinou ztotožnit, protože ani většina z nás nejsou suprehrdinové, co dokáží všechno, občas něco důležitého taky zanedbáme, x věcí nám nevýjde na poprvé, ale je poravdou, že z něj asi nebude nikdy Harry Bosch. Na druhou stránku nelze knížce upřít spád, který opravdu letí a autor se nás snaží držet pod napětím. Je pravdou, že dějová linka 4 kamarádů,kteří uzavřeli tajný spolek my připomněla Mamon, vraždy v nedostupných místech v horách připomínají Purpurové řeky, ale nemohu říci, že bych se nudil, sice dějová linka do psychiatrické lečebny nazančila, kde bychom měli hledat pachatele, ale autor se snažil nám to ztížit a předhazoval stále nové dějové zvraty. Za tyto neustále změny tempa a tím daný spád, určitě se budu zajímat kam se Martin Sevraz posunul v dalším díle.

18 06.09.2016

Toto byla moje první knížka od Rudiše. Pro mě to byla opravdu divoká jízda závěrečnou epizodou neomezených vládců východního bloku a k tomu pohled na stávající svět očima čtyřicátníka. I když nosnou linkou, byla spíše revolta náctiletých a přehodnocování cetiletých. To vše propojeno šedí konce osmdesátých let, která na Vás z knížky přímo dýchá a člověk vidí, to přitakávání soudružky učitelky a soudruha ředitele, ano soudruhu příslušníku, to on, to ona, jen se podívejte jak vypadá, jaký má účes, to se přece neslučuje se socialistickou morálkou. Když se přesuneme do současnosti, tak to není šeď, ale nádherně zakouřený bar Helsinky, který Vám nabídne nějaký ten povzbuzovač tísnivé atmosféry stávajícího světa a možnost se odpoutat od reality, i kdyby to měla být jenom x tá cigareta, protože samota zesiluje. Mě se to provázání revolty mládí a deziluze ze stávajícího vývoje docela líbilo. Sice jsem nebyl příznivcem punku, ale na kytaru jsem taky zkoušel hrát, s tím rozdílem, že naše kapela nedojela ani do sousední vesnice, natož, aby si to zamířila do Helsinek. Je to pro mě pozvánka abych se určitě podíval na Aloise Nebla.

11 02.09.2016

Je to takové milé zamyšlení se nad naprosto běžnými starostmi a radostmi života. Bohužel takovéto knížky nečtou Ti, kteří by je měli číst, Ti, kteří o nás často rozhodují a už zapoměli na ta základní pravidla z pískoviště, ano jaké by to asi bylo krásné, kdyby základní politikou vlád bylo vracet věci na zpátek a uklízet posobě. A takových příjemných ohlédnutí je zde opravdu mnoho. Mě osobně se velmi líbilo ZOO a pojednání o žirafách. Dozvěděli jsme se základní parametry o jejich jazyku bez hlasivek, a proto nám vlastně nemá co říct. Prostě si zde jen tak žirafí. No nebylo by na světě krásně, kdybybchom si jen tak člověčili, bez toho zbytečného shonu, urážek a blbnutí na entou...

21 27.08.2016

Pohrávám si z myšlenkou podívat se na tento malý, ale nádherný ostrov, a tak když mi dcera dala tuto knížku s chutí jsem se do ní začetl. Rád pozoruji nejenom zemi, ale i zvyky místních obyvatel. V této velmi vtipně napsané knížce jsem dostal ihned spoustu možných pohledů na místní zvyky a chování lidí. Je to velmi vtipně napsaná knížka, ktrerou shltnete na poseznení a navíc se dozvíte věci, které by jste možná mohli poznat na vlastní kůži, při cestování autem, které by jste, ale nemuseli do půjčovny vracet ve stejném stavu, nebo o jejich touze být nezavislý, od narození, po dobu než dostanou jméno, přes jeho pro nás poněkud složitý proces vytvoření až po úmrtí. Bavil jsem se.

8 26.08.2016

Musím říci, že sci-fi nečtu úplně běžně, ale tato knížka je opravdu velmi zajímavé počtení. Plné humoru a narážek na systém, prezident je loutka a jak nemusím poezii tak s tou vogonskou bych si dal říct, když bych si to ještě proložil nějakým pangalaktickým megacloumákem, pak by to mělo tu pravou š´távu. Knížka je plná humoru a hlášek, které jsou opravdu výborné. Určitě by se hodil jakékoli vládnoucí garnituře superpočítač, který než byl vypnut tak dokázal vyprodukovat takové věci jako je rýžový nákyp a daň ze mzdy. Prostě v jednu chvíli jste v naprostém nepravděpodobnu, kam se dostanete naprosto jasně definovanou rychlostí,jejiž jednotka vychází ze slučitelna s fyzickým a duševním zdravím a s požadavkem nepřijít pozdě zhruba o pět minut. Ani Jára Cimrman s jeho přesností plus mínus dvěstě let, by se za takovou rychlost nemusel stydět a to byl nějaký vynálezce.

11 25.08.2016

Opět mě dostala lehkost s jakou je knížka napsaná. Jedete na vlně emocí, které jsou, ale mistrně umíchané. Je zde opět plno krásných postav, vybarvených, mě osobně se líbila Osoba, prostě osoba, ale podobnými postavami z vesnice, která prostě stojí u silnice, je protkaná celá knížka. Je to naprostá jízda od začátku do konce s humorem, spoustou životních mouder, ktrerá si na nic nehrají a nejsou prvoplánová, jsou taková, jaký je život, baravný i černobílý, veselý, ale i smutný a v případě Borgu i fotbalový....

20 21.08.2016

Fulghum opět nezklamal. Povídky se nesou ve velmi příjemném duchu, a perla střídá perlu. Jsou to moudra, která jsou ze života, jenom při tom našem kvapíku si je vůbec neuvědomujeme. Zrovna dnes jsem použil jednu s perel při jednání, kdy mi čerství padesátník říká, že už se necítí na to aby se vrhal do dalších nových věcí, že už je příliš starý. Tak jsem se s ním podělil o jedno moudro s 3 zánovními prezervativy v peněžence nastávajícího důchodce, který se necítí starý a po zasmání jsme se opravdu posunuli dál. Ano ta moudra píše sám život a pan Fulghum je nádherným způsobem zhmotňuje do řádků, odstavců a knih, které se čtou naprosto sami. Jen houšť takového nezávislého rozjímání.

15 17.08.2016

Kniha obsahu několik zajimavých myšlenek, ale celkově mě moc nenadchla. Jsou zde zajímavá srovnání s minulým stoletím, ale příjde mi to jako když se dívám na scénku z Marečku podejte mi pero, století páry... Ano bude potřeba udržet pracovní návyky, ale očekával jsem, že autoři půjdou ve svých úvahách ještě dál, než se pustili, je pouhé konstatování. I kolem sebe vidíme, co se za poslední roky změnilo, jak v práci tak osobním životě. Správně rozvádějí systém školství memorování, které je i u nás zakořeněno ještě z dob Marie Terezie, snaha o přesun k vlastním názorům, ale je to pouze takové příjemné povídání, chybí mi zde taková ta nosná myšlenka s tahem na branku.

4 16.08.2016

Pro mě to bylo první setkání s Adler-Olsenem a s oddělením Q. A musím říct, že bylo opravdu skvělé. Na začátku nebylo třeba žádného rozcičování, závod s časem po prologu, který byl pojmut velmi temně, začal nasazením treter, které autor nesundal a až do finiše bylo jasné, že půjde o setinky, tak aby medaile cinkla. A ona opravdu cinkla. Navíc jste ten závod mohli sledovat z několika pohledů, tak aby to bylo ještě zajímavější, a to z pohledu policie, zločince nebo oběti, vždy to bylo velmi provázané a velmi napínavé. Opravdu jsem se nenudil a to, že k tomu občas na odlehčení musel Carl řešit i něco jiného, než jenom hledat vraha, bylo jako v životě. taky nemůžete běžet neustále o medaile, občas musíte i relaxovat, což v tomto případě, bylo ku prospěchu, a vy jste se těšíl, co bude následovat. Navíc Carl není žádný Bolt, tu medaily si musel tvrdě odmakat, a i když zřejmě v minulosti často flákal tréninkové dávky, a občas to zavánělo vyřazením z kádru, tak díky zarputilosti a snaze se udržet, tam kde jiní padnou, doběhl až do cíle.

18 16.08.2016

Tato kniha je opravdu velmi pěkně napsaná. Nemám rád takové ty samoučelné motivační knihy, které se plácají v zaprášené teorii, kterou se snaží přikrášlit fantastickými nadpisy. Tato kniha není prvoplánová, je opravdu protkaná jak teorii, tak pěknými příklady , které by vám měli ukázat cestu, jak se zbavit toho, či ono. A je jedno jestli je to křeček, nebo slon, všechno to jsou opravdu nádherné příklady, které Vás přímo vyzývají, začněte raději hned a nic neodkládejte. Je zde opravdu spousta mouder, která bychom si měli uvědomit, protože jak říká autor, doba našeho života je omezená a čas je tedy tím nejhodnotnějším co máme, proto bychom neměli stále odkládat jestli pojedem navštívit rodiče, nebo jestli půjdete sportovat, neboť jste se vrátili z práce a jste úplně bez energie, protože aniž si to uvědomujeme prokrastinujeme nejenom pracovní záležitosti, ale mnohdy i náš osobní život, vždyť na svatýho dyndy bude přece času dost. Ale to už nemusí ....

10 12.08.2016