Možná, možná ne

od:

Možná, možná ne

Kniha povídek, završující jedno autorovo tvůrčí období

https://www.databazeknih.cz/images_books/27_/2708/mozna-mozna-ne-2708.jpg 4.3379
Originální název:

Maybe (Maybe not) (1993)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (21)

Přidat komentář
moore.allonsy
03. května

Pěkná knížka, na stejný způsob jako Školka. Povzbuzující. Úsměvná. Umožňující pohled na lidský život v novém měřítku.

Greengrass
25. dubna

Milý Roberte,
s Tebou jsou cesty za pracovními povinnostmi mnohem příjemnější. Děkuji Ti za milou společnost, dokážeš mi vyloudit úsměv ve tváři i v pondělí ráno!

jiri0728
18. února

Robert Fulghum žije jako správný pastor v určitém zajetí vlastních představ o životě. Je velice zábavný spisovatelem, ale kvůli jeho domýšlivosti s ním často nemohu sympatizovat (některé jeho závěry jsou prezentovány velkolepě, i když jsou ve skutečnosti banální a připomínají spíš motivační citáty). Tato bariéra mi ovšem nebránila si většinu knihy užít a nyní již chápu, čím své příznivce přitahuje.

Taj-ka
03.09.2016

jedno z nejlehcich a pritom nejmilejsich cteni. malokterou knizku se vyplati otevrit kdyz mate jen pet minut casu, tuto ano

MilujuV.Huga
31.08.2016

Z knihy:
- Ze všech hor se nejhůř překonává vlastní práh. Dánské přísloví
- Ne vše, co dělá rámus v křoví u cesty, se na cestě skutečně objeví. Africké přísloví
- Za druhé světové války se prý v Evropě celé rodiny před nálety chodily schovat na hřbitovy do otevřených hrobů.
- V roce 860 prohlásil papež Mikuláš I. snubní prstýnky za povinnou součást svatby.
- Její židovský dědeček říkával: "Chlap ti musí vonět."
- Věděl, že jestli teď dělící čáru překročí, život už nikdy nebude jako dosud.
- Jednou z nejpozoruhodnějších změn v posledních dvaceti letech je v naší kultuře pochopení toho, že při rekonvalescenci po těchto katastrofách je třeba kolektivu.
- Pod pancířem skrývala své slabé stránky.
- Člověk se nikdy nemůže stát kamarádem svého učitele.
- Jestli jste snad ještě před týdnem dospělí nebyli, tak teď ráno už jimi jste určitě.
- Všichni se rodíme pro hřbitov.
- Piju teď z kalicha hořkosti.

francouz
17.08.2016

Fulghum opět nezklamal. Povídky se nesou ve velmi příjemném duchu, a perla střídá perlu. Jsou to moudra, která jsou ze života, jenom při tom našem kvapíku si je vůbec neuvědomujeme. Zrovna dnes jsem použil jednu s perel při jednání, kdy mi čerství padesátník říká, že už se necítí na to aby se vrhal do dalších nových věcí, že už je příliš starý. Tak jsem se s ním podělil o jedno moudro s 3 zánovními prezervativy v peněžence nastávajícího důchodce, který se necítí starý a po zasmání jsme se opravdu posunuli dál. Ano ta moudra píše sám život a pan Fulghum je nádherným způsobem zhmotňuje do řádků, odstavců a knih, které se čtou naprosto sami. Jen houšť takového nezávislého rozjímání.

Adelyna
22.07.2016

Babička mi tuto knihu půjčila do vlaku a velmi mile mě překvapila. Úsměvné povídky pana Fulghuma mě nejednou během četby pohladily po duši a dokonce i příjemně pobavily!
Ač je toto první kniha, kterou jsem od něj četla, rozhodně není poslední. Člověk si u četby totiž nejen odpočine, ale setká se i s nemalým počtem zajímavých myšlenek.

romankrasa
28.10.2015

Fulghumovy knihy jsou něco jako blogový román na pokračování. Jako vzpomínky člověka, který tímto způsobem zaznamenává své denní zážitky. Autor si na nic nehraje, je svůj (aspoň myslím) a všechny své příspěvky píše stylem, jemuž každý porozumí. Je to něco jako kdyby si každý, kdo má vlastní internetové stránky s různými vlastními příspěvky, rozhodl vydat knihu. Možná, že by kniha o životě „emouše“ byla trhákem, celosvětovým bestsellerem, kdo ví…každopádně já bych ji nečetl. Kdežto Fulghum…no, kdo jej nečetl, o hodně přichází. Netvrdím a ani si to nemyslím, že je nutné jeho knihy hltat jednu za druhou, nejde o romány. Spíše bych je doporučil jako relaxační četbu, třeba jednu za měsíc nebo za půl roku…prostě až budete mít chuť se něčemu zasmát, přijít na jiné myšlenky, zamyslet se, zda jste sami nezažili něco podobného, pak je „Možná, možná ne“ to pravé. Možná ne, ale nejspíš ano…

Mievr
19.06.2015

Příjemné čtení, nenáročné, hezky překvapila :) Převážně "rybaření" mě rozesmálo :D

Peti
23.01.2015

Z této povídkové knihy mě nejvíce utkvěla v hlavě povídka o tom jak se na Krétě dělá láska :). Příjemné čtení na cestování tramvají do práce.

cibulka 8
25.08.2014

Je spousta myšlenek a pasáží, které bych si chtěla zapamatovat. Snad se mi podaří za nějaký čas přečíst knihu znova, abych si všimla toho, co mi teď možná uniklo...

lucy.sankova
03.07.2014

"Kdyby mi bylo všechno úplně jasné, trávil bych život v hrozných úzkostech a bál bych se, že se ztratím. Ale protože všechno a cokoliv je vždycky možné, zázrak nikdy není daleko a divy stále přicházejí.
Věřím, že lidskou svobodu lze vyjádřit jedním slůvkem, které slouží jako cihlička přidržující dveře existence dokořán - možná."

Fulghum opět nezklamal. Pan spisovatel mě neustále překvapuje a snad nikdy neomrzí.

KattyV.
29.01.2014

Hledala jsem knihu, která by mi pomohla si trochu odpočinout od mých oblíbených detektivek a objevila jsem Možná, možná ne.
Rozhodně to byla dobrá volba, u knížky jsem se pobavila, oddechla si a popřemýšlela.
Nejvíc mi v hlavě utkvěla povídka o moči. :-)

Jdu prohrabat knihovnu, jestli nenajdu další knihy od R.F.
Jo a dala bych si sluneční čaj. :-)

Dixinka
02.12.2013

Robert nikdy nezklame. Kniha do nepohody na jedno odpoledne. Pobaví i pohladí zároveň.

Ben Nevis
04.11.2013

Fulghum je dobrodruh, který si ledasco vyzkoušel, a proto má o čem vyprávět. Jeho genialita spočívá v tom, že myšlenky, které se honí hlavou každému, umí pojmenovat, přetvořit je ve slova a podat je nenáročnou a vtipnou formou. Autor býval (nebo stále je?) kazatel, takže jeho fejetony a úvahy připomínají náměty na nedělní kázání. Ateisté se však nemusí bát, z knížky není poznat, že by byl autor hluboce věřící. Řeší se tu banality i vážnější věci, výsledek však má potěšit a dodat naději. Hlavně nikoho neurazit, v tom mi Fulghum přijde jako zbabělec. Nikdy nepíše o tématech, které rozdělují společnost, ale o takových tématech, kde s ním musí souhlasit většina lidí, kteří prošli západní kulturou.
Nicméně tato knížka není tak povrchní jako slavná "školka".

Nejvíce mě pobavil fejeton o blahodárném vlivu na zdraví moči. :-)

Cahová Barbora
25.07.2013

Moje druhá od tohoto autora a i tentokrát jsem se při čtení cítila moc hezky :).
Další kousky do sbírky určitě pořídím.

Donatello
02.01.2013

Vypadá to jako životná filozofie jednoho muže a nejspíš to tak je, nebo má velký smysl pro humor a umí ho maskovat :D

panjan
28.10.2011

Velice hezké a milé čtení. Sbírka úvah, povídek, maličkostí všedního života. Stejně jako u bajek, je zde u většiny příběhů poučení a nějaká moudrost. Je to milá kniha, protože je z ní cítit autorova úcta a pokora k životu.
P.S: Hodně mi to připomínalo knihu Paula Coelha : "Jako řeka, jež plyne"

immortal-party
04.10.2011

moje první přečtená kniha od Fulghuma a rozhodně si přečtu další. divím se, že jsem k jeho jménu v knihovnickém regále nezavítala dřív. musím si vzpomenout, tak něco kolem té čtyřicítky, že si budu chtít přečíst tento titul znovu a vyhodnotit své dojmy ze znovupřečtení. protože mám pocit, že právě můj věk je ten optimální pro toto dílo. dlouho se mi nestalo, že bych se víc jak dvakrát při čtení zasmála či potutelně uculila. to čtení mě fakt bavilo. bylo to jako, když jíte zatraceně dobrej kořeněnej steak. cítíte, jak je maso šťavnaté a vaše chuťové pohárky zažívají předfázi orgasmu. ta konzumace vás baví.

mělo to jednu nevýhodu z níž jsem byla zklamaná. upřímně, nechtěla jsem přijít k takovému zjištění. zjevně totiž pár lidí kolem mne z téhle knížky čerpalo fráze a některé nápady.
1) myslela jsem si, že termín "dělat lásku" je výhradně nápad mého kamaráda Evžena
2) to doporučení Albinoniho skladby Adagio in G minor na vlastní pohřeb jsem si taky myslela, že je "objev" Remeše
3) vybídnutí k průzkumu vlastní peněženky mi přišel jako originální nápad při tehdejším alkoholovém dýchánku v lepší čtverce
4) intervence do zaběhnuté hry se židlemi mi smrděl intelektuálstvím, když "ten onen" přesvědčoval aktivně zúčastněné této hry o možnosti tzv. udržet ve hře každého

kritika zdravého hnidopicha: nesouhlasím s názorem překladatele v doslovu, že Fulghum bývá mírně "americky" hysterický a naopak v tom, že je až příliš osobní shledávám plus. mohl by být i víc. stejně už dlouhou dobu hledám knihu, životopis nebo román, o ženě a jejích nejrealističtěji a nejotrleji vykleslených erotických tužbách a zkušenostech. až něco takového objevím, budu jásat.

styl Fulghumova psaní se mi líbí. přesně takhle bych psala/píšu já.

swamp
25.07.2011

Jako vždy dobře čtivá sbírka autorových povídek.

joehot

Moje nejoblíbenější sbírka Fulghumových moudrostí, jednoznačně..