Už hořela, když jsem si do ní lehal

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/2706/big_uz-horela-kdyz-jsem-si-do-ni-lehal-GZz-2706.png 4.31012
Žánr:
Literatura světová, Povídky

Vydáno: , Argo
Originální název:

It Was on Fire When I Lay Down on It, 1989


více info...
Nahrávám...

Komentáře (117)

Kniha Už hořela, když jsem si do ní lehal

Majto
14. února

Kedysi mi kamarátka požičala 2 knihy R. Fulghuma. Túto a ešte jednu, ktorej názov si nespomeniem. K čítaniu som sa dostal až teraz, keď som ju náhodne objavil, lebo som sa medzičasom 3x sťahoval a niektoré moje (aj požičané) knihy ešte nenašli miesto môjho terajšieho pobytu. Prí čítaní tejto útlej knižočky som si okrem iného uvedomil, že som asi tulák. Rád sa túlam svetom. Niekedy sám, niekedy v spoločnosti.
Isto si nájdem aj nejaké ďalšie veci tohoto autora.

Veron479
01. února

Skvěle napsaná kniha. Autor dokáže vtipným způsobem popsat obyčejné životní situace. U mnoha z nich jsem si řekla, že je to přesně tak. Za mě kniha, ke které se určitě jednou vrátím.


oli2001
24.12.2021

Příjemně čtivé postřehy ze života, ke kterým se ráda vracím :)

janka2000
23.11.2021

Povídková kniha od faráře je plná různých zamyšlení a vtipných příběhů. Vykouzlí vám úsměv na tváři a donutí vás toužit po domácí limonádě .
Lehké, ale hezké a povedené čtení.

nicolettkaa
17.10.2021

Po dlouhé době jsem sáhla po počinu R. Fulghuma po dočtení mám opět pocit, že ten svět vlastně není vůbec špatný, když se na něj budeme dívat jinýma očima. U některých příběhu jsem se smála, u některých jsem měla slzy v očích a u některých jsem si říkala: "Ano, je to tak."
Filozofování není pro každého, ale alespoň jednu knížku od pana Fulghuma si přečtěte.

alef
12.10.2021

„TA LEPENKOVÁ KRABICE je nadepsaná "Poklady". Zatímco píšu, vidím tu krabici na horním regále v mé pracovně, kde ji přechovávám. Těší mě, že na ni vidím; kdykoliv vzhlédnu. Krabice obsahuje takové ty drobné osobní poklady, které přežily četné záchvaty všechno "uklidit a vyházet", jež mě občas popadnou.“

Další z, volným stylem psaných, laskavých zamyšlení vytažených z autorovy krabice s „Poklady“.

Díky, pane Fulghume, že jste tu krabici s tím „droboštím“ úvah, fejetonů, črt a volně asociovaných myšlenek nevyhodil a uschoval ji doma v šuplíku :-).
Jste totiž velmi zajímavý člověk, mnoha zájmů a taky profesí, navíc, dovedete se kolem sebe opravdu „dívat“, a pak vyprávět, o všem tom neobyčejném na tisíci úplně obyčejných situací. Jak sám říkáte, jste zvědavý, tedy, i všímavý a tak vidíte, to, co my ostatní prostě nevidíme …

„Smýšlíme o sobě jako o normálních, obyčejných lidech, ale tak to není.“
„Neuvědomujeme si, jak velkou roli hrajeme v životě druhých.“

A tak, díky Vám, spatřují světlo světa drobné, každodenní příběhy, které vypráví o lidech …
„Životní příběh jednou větou. Z louže pod okap.“

… a zcela samozřejmě a přirozeně reflektují Vaše osobní zážitky a životní zkušenosti, tedy, Váš pohled na svět kolem sebe …

„Pozorujeme, co lidé kolem nás dělají, a ani nevíme, proč to dělají. Jestliže naše vlastní skutky jsou záhadou, o kolik víc potom skutky druhých? Proč si lehl do hořící postele? Byl opilý? Nemocný? Byl to sebevrah? Byl slepý? Byla mu zima? Byl to cvok? Nebo měl jenom zvrácený smysl pro humor? Nebo co? Já nevím. Je těžké soudit a tak málo o tom vědět. Ale stejně klidně soudíme. Samozřejmě. Jenže kdybychom se soudů aspoň občas zřekli, třeba bychom se měli radši.“

„Děti … Učte se od nich – mají toho hodně, co vás můžou naučit.“
„Nic si nedělejte z toho, že nikdy neposlouchají, co říkáte, zamyslete se nad tím, že vás neustále pozorují.“

stanislav0373
25.06.2021

Popravdě, čekal jsem od toho trošku více humoru, ale i tak jde o příjemné čtení, které se nám milou formou snaží podsunout několikero zajímavých myšlenek a nutí nás se hlouběji zamyslet nad věcmi, které bereme jako samozřejmost.

Malíček
16.05.2021

Líbí se mi, jakým stylem autor píše, a jak člověka "donutí" se zamyslet. Nejsem člověk, který by rád četl hloubavé knihy, ale u této jsem byla velmi mile překvapena a rozhodně se chystám si od R. Fulghuma přečíst ještě něco dalšího.
Příběhy, které v knize popisuje, jsou často vtipné i smutné, jednoduché i náročné. Za mě velké doporučení.

1