Lili - Profil
(1984, žena) · Středočeský kraj · statistiky
moderátor
| Aktivní: | předevčírem v 12:51(poprvé: 28.05.2009) |
| Body: | 39 142(694 autorů a 3075 knih) |
| Palce: | 199 za komentáře, udělené: 234 |
Právě čtené knihy
Kdo jsem
„ Život je jako oceán. Cokoli špatného nebo dobrého do něj vhodíme, se nám vrátí.“
(Prsatý muž a zloděj příběhů, J. Formánek)
*
Knížky mám ráda nejen pro ty příběhy uvnitř, ale i jako věc takovou - s jejich historií, vůní, s jejich podobou a proto nikdy nebudu mít ráda e-knihy. Nikdy jsem si tak žádnou nepřečetla a doufám, že se tak ani nestane.
Nejsem rychločtenářka, a proč taky? Knihy nečtu na čísla nebo na body, ale proto, že mě to baví. A když mě něco baví, nebudu přece pospíchat, abych to měla za sebou.
Často si příběhy samy řeknou o tempo. Něco utíká rychleji, u jiného si dávám na čas s představou a nepospíchám s dialogy. I když mě knížka nebaví, nepřeskakuji (už jako dítě chorobně pečlivá) a v zásadě dočítám. Nevzpomenu si na žádnou nedočtenou, ale pravdou je, že někdy se s ní mořím i několik měsíců. Občas si v mezičase spravím chuť jinou a ta mě pak nakopne, abych rozečtenou konečně dorazila do konce. Žádného takového přečtení nelituji, protože i to špatné něco dává.
*
Nenapadlo by mě, že nastane doba, kdy lidé budou v běžném projevu psát bez interpunkce; že to bude něco zbytečného a asi i obtěžujícího. A už vůbec by mě nenapadlo, že budou vycházet knihy, na jejichž titulní straně se objeví jména autorů malými písmeny.
(Prsatý muž a zloděj příběhů, J. Formánek)
*
Knížky mám ráda nejen pro ty příběhy uvnitř, ale i jako věc takovou - s jejich historií, vůní, s jejich podobou a proto nikdy nebudu mít ráda e-knihy. Nikdy jsem si tak žádnou nepřečetla a doufám, že se tak ani nestane.
Nejsem rychločtenářka, a proč taky? Knihy nečtu na čísla nebo na body, ale proto, že mě to baví. A když mě něco baví, nebudu přece pospíchat, abych to měla za sebou.
Často si příběhy samy řeknou o tempo. Něco utíká rychleji, u jiného si dávám na čas s představou a nepospíchám s dialogy. I když mě knížka nebaví, nepřeskakuji (už jako dítě chorobně pečlivá) a v zásadě dočítám. Nevzpomenu si na žádnou nedočtenou, ale pravdou je, že někdy se s ní mořím i několik měsíců. Občas si v mezičase spravím chuť jinou a ta mě pak nakopne, abych rozečtenou konečně dorazila do konce. Žádného takového přečtení nelituji, protože i to špatné něco dává.
*
Nenapadlo by mě, že nastane doba, kdy lidé budou v běžném projevu psát bez interpunkce; že to bude něco zbytečného a asi i obtěžujícího. A už vůbec by mě nenapadlo, že budou vycházet knihy, na jejichž titulní straně se objeví jména autorů malými písmeny.