Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century

4 10.12.2021

Moc pěkné: příjemné a osvěžující, dráždivé i uklidňující. Hudba, tanec, život, různorodé postavy a životní pravdy.
Líbila se mi kniha jako celek, i s množstvím ilustrací a formátem textu, který lahodil oku při čtení.
Autora znám jen z jeho kratičkých fejetonů, které mne neuchvacují, ale tohle pro mne byla úplně jiná káva...

6 25.11.2021

Nalezena u babičky v knihovně a rázem se stala jednou z nejmilejších. Krásně napsáno, lehce, něžně.. až bych se hned šla někam do tančírny podívat. :-)

1 03.05.2021

Čtení pana Hanuše mě velmi uchvátilo, určitě si pořídím další audioknihu s jeho hlasem. Ale kniha - resp. audiokniha - samotná můj šálek kávy není.. Bylo to celkem milé to poslouchat, i jsem se občas zasmála, ale čekala jsem více... Mám tanec ráda, i když prakticky netancuji, ale ráda se dívám na soutěž ve společenských tancích či na Starcdance. Obsah mi přišel hodně roztříštěný, spíše mi to přijde jako sbírka fejetonů... Proto jenom tři hvězdičky.

5 03.05.2021

Ne příliš často se mi stává, že bych se k nějaké knize vrátila, protože pořád je něco nového ke čtení. Ale ke knihám Roberta Fulghuma občas zabrousím. Je to čtení na pár hodin a zážitek na dlouhé dny. Vždy, když potřebuji povzbudit, naladit se na optimistickou a nadějeplnou notu, sáhnu právě po něm. Tančíra Century nabízí možná trochu naivní příběhy, ale kdo by jim aspoň na chvíli nechtěl věřit? Navíc, není snad pravda, že kdo má dost odvahy na to, aby otevřel ve svém životě dveře nečemu novému, narazí za nimi v mnoha případech na štěstí? Fulghum v této knize řeší především vztahy. Vztah mezi mužem a ženou, vztah k sobě samému, vztah k tanci, potažmo vztah k životu. Tanec je nejhezčí v páru, stejně jako život. Kdo má odvahu vyjít na parket a začít tančit, má možná správně nakročeno i do života. Lehkým tanečním krokem...

2 09.03.2021

Tohle čtení mě bavilo, až mě mrzelo, že už kniha končí. Krátká a rychle přečtená s velmi milým i úsměvným vyprávěním.

12 10.02.2021

(+ SPOILER) Tančírna Century. Parket, stoly, židle, hudba. A především lidé. Lidé a život. Lidé a tango. Se vším, co k tomu patří.

Minispoiler - jedna z myšlenek, úryvek z knihy:
"Každý text tanga, co jsem četl v angličtině, je jako kdyby ho napsal Johnny Cash nebo Merle Haggard nebo Hank Williams. Tím nechci říct, že bych tyhle pány a jejich hudbu neměl rád.
Jenomže všichni považujeme tango za cosi hodně důstojnýho a kultivovaného, znáš to. Ohromný umění a tak dál.
Jenže na začátku byly životy obyčejnejch lidí, chudejch vrstev, lidí dost na dně.
Hudba možná kultivovaná opravdu je, ale texty fakt nejsou žádná literatura. Je to o opravdovým životě, popsaným slovníkem opravdovýho života.
Základní příběh v tangu je stará dobrá pravda: láska je pěkná mizérie. Ve španělštině, angličtině i v každým jiným jazyce.
Láska je mizérie.
Ale jak si tu mizérii vychutnáváme - ta bolest je prostě hrozně slastná."

... no, ano, najdeme v knize klišé, ale milé. Hezké. A pokud vás tango zlákalo, neváhejte a sáhněte po tanečních botech.

20.01.2021

Knížka s milým dějem, která se sice čte s jakousi lehkostí. Je vidět, že má Fulghum k tanci velký vztah.
Já netančím, takže jsem děj určitě neprožívala s takovým zapálením. Trochu mě mrzelo, že Fulghum některé příběhy prostě jen nakousnul a víc se k nim nevracel, zároveň mi ale dochází, že o tom kniha ani být neměla. Různí lidé s různými osudy, které se na okamžik setkají v jednom místě. Tanec se dá chápat jako metafora, tedy si myslím, že má kniha šanci oslovit i netanečníky (jako jsem třeba já). :-)
Určitě řadím mezi pěkné knížky, i když ne nejlepší, co jsem kdy četla.