Drž mě pevně, miluj mě zlehka – příběhy z tančírny Century

Mám ráda Fulghuma a miluji tanec, takže přečíst tuhle knihu byla skoro povinnost. Argentinské tango je nádherný emotivní tanec, který ale bohužel neumím a po přečtení příběhů z tančírny jsem zatoužila se jej naučit. Ač podle mne není Fulghum zdatný romanopisec, tak tady mi jistá roztříštěnost nevadila vůbec. Tanec a životy tanečníků, co se potkají na parketu na krátkou chvíli, takové prostě jsou. Tohle se Fulghumovi povedlo. Chytlo mě to. Doporučuji.

1 21. června

Knížka se mi moc líbila, krásné, klidné a něžné čtení o vášnivém tanci.

26 08. června

Tak moc má člověk chuť zahodit knihy a počítač, obout střevíčky, černou či červenou sukni a vyrazit do (dnes již ne zakouřené) tančírny. Tango je ten nejsvůdnější tanec, tak je mi trochu líto, že jej neumím, ale třeba jednou:-) Nádherný příběh!

20 28. dubna

Pana Fulghuma mám rád a jeho pojetí literatury mě vždy chytne a něčím obohatí.
Tentokrát bych řekl, že uhodil hřebíček na hlavičku. Mylsím, že těch postav a těch postojů k tancování je zde mnoho. A co si budeme namlouvat, zejména my pánové patříme k těm co spíše postávají u baru a koukají do skleničky než by někde " poskakovali".
A to je právě to co mám občas i já. Anglicky se tomu říká Dutch courage, tj. dát si na posilněnou trochu alkoholu a pak vyrazit na plac.
Né že bych nerad tancoval, dokonce jsem se i občas podíval, jako, že normálně se na Tv moc nedívám, na Když hvězdy tančí, protože je to opravdu moc pěkné, když to ten pár umí.
Manželka mě již několik let přemlouvá, abychom začali chodit znovu do tanečních, a možná, že i díky Vám pane Fulghume se tomu tak stane....
Ale ono to není jenom o tancování, je toho zde daleko víc, a zejména to, jak umí podat například nákup vhodné obuvy, je opravdu krásné.
takže závěrem nezbývá než poděkovat za ČV, díky které jsemse zase posunul ve vnímání tance jako takového....

23. března

Příběhy z tančírny Century.... to jsou střípky tance, blízkosti, lásky, obav, osudu ....
Krásný příběh a krásné ilustrace.

18. února

Ani nevím, jestli se mi kniha líbila. Odehrává se v ní mnoho malých příběhů pospojovaných do prostor jedné taneční školy. Příběhy se odvíjejí jako vedlejší produkt vyprávění o tanci a tangu zejména. Muži jsou jaksi nanicovatí a ženy neporazitelné. Můžu jen říct, udělejte si svůj názor.

12. února

Krásně napsaná a inspirující kniha....pohodové čtení na dovolenou. Tuto knihu chci mít ve své knihovně a určitě si ji přečtu znovu.