Emoční inteligence
kniha od: Daniel Goleman
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56127/bmid_emocni-inteligence-kkq-56127.jpg
4.2
201
IQ není zdaleka tak důležité jako EQ! Nové vydání přelomové práce jednoho z nejpřednějších amerických psychologů, která naprosto mění pohled na to, co to znamená být chytrý. Je „chytrost” něčím, co je člověku předem dáno, aniž by na tom mohl něco změnit? Donedávna se myslelo, že ano a že tím, co určuje inteligenci člověka, je právě míra úspěšnosti v IQ testech. Kupodivu tomu tak ale není. Tato fascinující kniha Daniela Golemana, která vzbudila nesmírný ohlas jak v laických, tak v odborných kruzích a vyvolala doslova revoluci v zavedeném uvažování, nám přesvědčivě ukazuje, že naše chápání lidské inteligence je příliš zúžené. Schopnost empatie, sledování dlouhodobých cílů, umění domluvit se s ostatními... to všechno jsou věci, za něž získáváme body na úplně jiném poli, v království emoční inteligence. Protože je to právě tento typ inteligence, který určuje, jak budeme v životě úspěšní a spokojení.... celý text
Literatura světová , Literatura naučná , Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2011 , Metafora
Originální název:
Emotional Intelligence , 1995
více info...
Komentáře (36)
Komentáře 36 Recenze 0
Tohle jsem nedala. Kniha je zajímavá pro toho, koho zajímá, co se nám děje v mozku na hodně odborné úrovni. Četla jsem a nic mi v hlavě nezůstávalo, tak to nemělo cenu. Hodně vědecká, nic pro mne.
Kniha plná zaujímavých faktov, výsledkov výskumov, štatistických údajov a príbehov z praxe, ktoré tak vhodne dopĺňajú teoretické poznatky z oblasti. Na knihu som sa dlho tešil, preto chvíľu čakala v poličke kým som sa k nej dostal. Neprečítal som ju síce za jedno poobedie no nadchla ma. Čo si z nej odnášam? Hlavne potvrdenie svojho predpokladu, že zajtrajšok tvoria síce deti, no tvoríme ho aj my už dnes ich správnou výchovou, ktorej často venujeme málo pozornosti, času a citu. Sám si však po dočítaní kladiem otázku ako sa zachovám, keď sa zas ocitnem v jednej z tých kritických životných situácií, kedy sa do popredia dostávajú emócie a rozum sa dostaví až neskôr.
Kniha, která se věnuje důležitému tématu - a to jak si být vědom vlastních emocí a jak s nimi pracovat. Zas tak moc mě ale nebavila, navíc byla poměrně dlouhá. Určitě zajímavé jsou výsledky různých vědeckých studií na toto téma a akcentace toho, že emočně pracovat je důležité i s dětmi - v přílohách má pak i obsahy kurzů emoční inteligence na soukromé škole.
Základní kniha na pochopení práce s vlastními emocemi a emocemi jiných lidí. Pozitivně na knize vidím využívání konkrétních příběhů/situací a opírání se o vědecké výzkumy. Kniha se však čte těžkopádně, několikrát jsem se přemáhal ve čtení dále. U některých kapitol jsem měl zároveň pocit, že čtu neustále o tom samým.
Tahle kniha patri do kategorie knih k nezaplaceni a knih, ktere by mely byt v povinne cetbe.
Knihu jsem si na doporučení koupila, ale zas až tak moc mě nebavila i když jsem se na ní těšila, téma emoční inteligence mě zajímá. Dávám tedy do kategorie "nedočteno"
Skvělá kniha o emocích, která je ale spíše přehledová. Ukazuje mnoho studií a experimentů a vede čtenáře k tomu, aby se věnoval svým emocím, pracoval s nimi a snažil se je pochopit. Zároveň mi přišlo, že je kniha hodně zaměřena na děti a výchovu, což je dobře pro rodiče, ale mně osobně to moc nedalo.
Zajímavá a poměrně čtivá kniha, která se snaží oslovit čtenáře tím, jak je důležitá tzv. emoční inteligence. Na úvod se mluví o tom, jak v druhé polovině 20. století bylo hrozně populární IQ, jež se i stalo jakýmsi symbolem úspěchu. Kdo je v tomhle směru hodně inteligentní, musí mít v životě vyhráno. Později se však ukázalo, že to není zdaleka tak jednoduché, protože důležité a dokonce i často důležitější než tento druh inteligence je něco, co Goleman nazývá "emoční inteligencí". Tento termín nevymyslel, ale touto knihou zpopularizoval (možná znáte nesprávnou zkratku EQ - správně EI).
Knížka je poměrně jasně strukturovaná a vědecky důkladná. Goleman vychází z desítek, možná i stovek výzkumů, které jsou neustále ilustrovány na reálných případech. Třeba o tom, jak někomu "ruplo v bedně", i když tomu mohlo být zabráněno, nebo naopak jak někdo, kdo nebyl zrovna génius byl úspěšným, vyrovnaným člověkem. Později se kniha hodně zaměřuje na děti a jejich emocionální problémy.
Emoční inteligence je něco, pro co má někdo větší talent či predispozice, ale Goleman neustále vyzývá k tomu, že jde o něco, o čem by se mělo mluvit a odborně učit. Je důležité, aby takové vzdělávání bylo dobře vymyšlené a mělo dlouhodobější charakter. S takovým vyšším EQ a větší obeznámeností, jak vyhodnocovat lidské emoce, totiž může nejen vznikat méně konfliktů (z nichž některé můžou mít tragické důsledky), ale hlavně můžou být lidi oblíbenější, úspěšnější a šťastnější. Konkrétně častou situací třeba je, že nějaký nesebevědomý outsider si myslí, že se na něho někdo "špatně podíval", začnou se v něm zmítat negativní emoce a to vše může vyvrcholit třeba i fyzickým napadením. Je důležité se nejprve uklidnit, popřemýšlet o situaci, která právě nastala a snažit se ji racionálně vyřešit. To je samozřejmě něco, co se hodí dětem i dospělým.
Nemělo by se ale v žádném případě čekat na školu, až někde mezi prvoukou a psaním a počítáním vaše nezdárné dítko pančitelka naučí jak se správně chovat. Dítě už od velmi raného věku (někdy už od 2 let) napodobuje chování svých rodičů, a to i například v tom řešení krizových situací. Pokud maminka bude fyzicky trestat svého synka, nesmí se pak divit, že její starší syn, který toho byl svědkem, zase bude tímto způsobem "uklidňovat" děti ve školce.
I když je v knize hodně příběhů ze života a má kratší kapitoly, je místy spíše náročnějším čtením. Občas na mě i působila tak, že se autor trochu opakuje. Každopádně množství zajímavých a dobře zdokumentovaných poznatků je v knize opravdu veliké množství.
K této knize mají mnozí vědci různé výhrady. Například údajně nesplňuje vědecké standardy, zaměňuje některé termíny a dodatečně nezdůrazňuje, že emoční inteligence se dá zvýšit, ale hodně záleží na individuálním člověku - každý má nějaký ten limit. Četl jsem upravené vydání z roku 2005 a mám takový dojem, že na výtky Goleman mírně dal a do knihy zahrnul několik důležitých vět navíc.
V každém případě je Emoční inteligence působivá kniha projednávající důležitý aspekt lidské povahy, správně apelující na jeho poznávání a rozvoji.
Osm pozitivních emocí z deseti.
Upřímně jsem se do knížky bála pustit, když jsem ji otevřela a viděla, jak moc je v ní text nahuštěn. Když jsem se překonala, tak mě naopak překvapilo, jak moc čtivě a zároveň prakticky je kniha napsaná. Dokážu si představit, že pro laickou veřejnost může být její čtení náročnější, ale určitě stojí za to. Pro učitele by měla být téměř "povinná". :)
Tohle je skvělá kniha, od které se dalo jen těžko odtrhnout. Propojuje vědecké poznatky s praxí a obsah je velmi zajímavě a čtivě vyjádřen. Rozhodně ovlivnila moje jednání, myšlení i vztahy. Přečetla bych si ji znova.
Skvělá napsaná kniha, která obsahuje hodně zajímavých věcí, které se určitě dají aplikovat v životě.
"Empatie je základem morálky" je naprosto klíčové sdělení této knihy. Velice zajímavá kniha, stavějící mé dosavadní chápání pojmu "inteligence" tak trochu na hlavu.
Kniha kterou by si měl přečíst opravdu každý. Je v ní shrnuto vše podstatné, co vás může dovést k řešení problému v mnoha životních oblastech.
Bála jsem se, že kniha bude zahrnovat hodně zastaralých informací a nebude v ní tolik aktuálních témat, jelikož je z roku 1995. Ale ono to vlastně ve výsledku vůbec nevadilo, kniha obsahuje spoustu skvělých témat, je zajímavě napsaná a opravdu dobře se čte. Pokud máte problém se zvládáním emocím, mohu jenom doporučit. Po přečtení mohu říct, že mě četba této knihy posunula dál.
Skvělá, na četbu však náročná kniha. Doporučuji všem, kteří by se chtěli zlepšit v sociálních dovednostech, a žít "o trochu lepší" život se svým okolím :-).
Vědecky pojatá kniha rozebírající emoční inteligenci ze všech stran s důrazem na to, že by bylo dobré jejímu umu vyučovat na školách. Spíše pro studenty nebo filozofy než pro běžného občana. Neuvěřitelně špatně se mi četla, přínos pro mě měla jen kapitola 8 (Sociální umění).
Přestože se autor snaží provést jakousi aktualizaci svým úvodníkem v roce 2005, kniha se opírá o stav společnosti a výzkumné práce do roku 1995, což už je přece jen trochu neaktuální...
Velmi zajímavá kniha, ale její čtení je náročnější a rozhodně nelze číst v kuse. Odkazuje na mnoho výzkumů a dalších knih.
Stojí za přečtení, ale je na ni potřeba hodně času.
Dobra kniha, spousty zajimavych info. Obcas mozna narocnejsi cteni. Vice praktickych rad a prikladu by asi taky pomohlo.
Prvá časť knihy sa venuje hlavne teórii na konci sa prechádza ku praxi, ktorá ale "racionalne" inteligentných ľudí napadne už pri čítaní prvej časti knihy. Mrzí ma že sa takéto veci neobjavili v osnovách keď som ešte chodil na gympel. Niektoré časti tejto knihy považujem za veľmi prínosné, najmä kapitoly 1-11. Ku koncu knihy sa už autor až moc opakoval, a posledné 2 kapitoly by som kľudne mohol preskočiť (prínosné najmä pre učiteľov a vychovávateľov). Ze prečítanie stoji aj "DODATOK B".
Na tuto knihu jsem se velmi těšila, ale bohužel pro mě to byl především soubor výzkumů a statistických údajů. První polovinu jsem doufala, že se později autor dostane k nějakým postupům, či tipům, jak dané poznatky vnést do běžného života. Druhou polovinu jsem už jen zoufale čekala, jestli náhodou neřekne alespoň jednu praktickou věc. Takže za mě velké zklamání.
Emoční inteligence, jak už název knihy napovídá, obsahuje opravdu široké spektrum nejrůznější informací, úhlu pohledů a příběhů o EI. Úvodní část nabízí biologický popis vzniku a přenosu emocí, následují obvyklé projevy uvnitř i vně individua, které je prožívá a neméně také jejich obecné společenské dopady.
Autor všechna svá zjištění a objevy dokládá na obrovském množství událostí tehdejších USA, převzaté informace náležitě cituje, případně cituje přímo konkrétní osoby. Nutno dodat, že čtenář je chvílemi až zahlcen příběhy dětí, jejich učitelů, rodičů i ostatních dospělých. Celkové zaměření na děti a jejich výchovu je asi nejnosnějším tématem celé knihy. Najde se zde řada návodů na to, jak se postarat o to, aby váš potomek emočně nestrádal a mohl se tak soustředit na budování svého nejlepšího já.
Celkově hodnotím knihu jako zdařilou. Název je mírně zavádějící zejména proto, že nenabízí mnoho rad k posílení emoční inteligence samotného čtenáře, ale soustředí se spíš na výchovu emočně inteligentních dětí. Přesto se jedná o dostatečný úvod do této problematiky a určitě obohatí každého, kdo se chce s tímto tématem hlouběji seznámit.
“Schopnost odsunout stranou vlastni sobecke zajmy a touhy pozitivne ovlivnuje socialni chovani cloveka: otevira cestu empatii, skutecnemu vyslechnuti; jen tak jsme schopni videt situaci i z pohledu druheho cloveka. Empatie vede k lasce, starostlivosti, k altruismu a soucitu.”
Povinna literatura!
Pokud vás zajímá psychologie, emoce a vůbec tak nějak to působení zázraku jménem mozek, je tohle kniha, která by v knihovně chybět neměla. Emoce totiž ovlivňují celý náš život a je třeba na ně brát zřetel.
Není to zrovna literatura, kterou si z nudy budete číst někde na pláži, aby vás to bavilo, je třeba mít náladu a chuť. Autor se opírá o mnohé statistiky, výzkumy a názory jiných odborníků. Na druhou stranu je to vše napsáno "lidsky". Tak, aby i nestudovaný nadšenec pochopil a nemusel u toho mít slovník cizích slov.
zajímavé téma a poznatky, stojí za přečtení. Některé myšlenky se však v knize opakují
Poslední čtvrtina knihy věnující se výchově dětí a formování dětské psychiky je hodně dobrá. Je to ale spíše jen takové obecné pojednání, takže pokud hledáte nějakou psychologickou kuchařku aby jste nevědomě vůči svým potomkům nereplikovali zlo kterým jste si sami museli projít, je lepší sáhnout po skvělých Kopřivách (https://www.databazeknih.cz/knihy/respektovat-a-byt-respektovan-56109?c=all) :).
Zbytek knihy nijak extra objevný nebyl a měl jsem pocit, že všechno bylo dávno uvedeno někde jinde. Tohle je pravěpodobně dáno tím, že kniha je staršího data (1995) a spousta tehdy pionýrských teorií je dnes rozvinutá jako hlavní proud v populárně naučné literatuře, nebo je už neplatná. Například poněkud anatomické kapitoly popisující lokalizaci emočních center v různých částech lidského mozku jsou zajímavé, nicméně Todd Rose v jeho knize "Stop průměrnosti" z roku 2016 tento stereotyp argumentačně velmi dobře zpochybňuje.
Obsah dodatků je dobrý, použitá literatura poctivě zaznamenaná a okomentovaná. Několik dobře komentovaných zdrojů mě přišlo cennějších než celé kapitoly hlavní části knihy. Takže kdo chce bádat dále, může mu tato kniha posloužit jako taková základní lekce a rozcestník. Celkově je to za tři hvězdy.
Moc zajímavá a fascinující kniha. Velice děkuji p. Golemanovi za tento počin. Sice by zřejmě pro praktičtější využití šlo obsah knihy a její hlavní myšlenky zestručnit, ale dá se pochopit, že, aby uveřejněné bylo co nejméně napadnutelné, musí být v "současné době" opřeno o výzkumné práce, díky čemuž pak obsah knihy pochopitelně narůstá. To jak fungují emoce a jak mohou ovlivnit náš život je výborně pojaté. Líbí se mi, jak dává do souvislosti náš "praktický" rozum a svět emocionálního prožitku, i popis, jak mohou vlivy z dětství (jakožto příčiny), ovlivňovat náš pozdější život (tedy důsledky). To, co je popsáno z vědeckého hlediska ve smyslu hledání jakési "rovnováhy" je dáno i do nádherných souvislostí s myšlenkami takových velikánů jako byl třeba Platon, či Aristoteles. Závěr mne pak přímo nadchnul, protože působí jako jakýsi apel, že jsme to my současní lidé, kteří utváříme teď a tady budoucnost a že je na nás, abychom vedli naše potomky nejen ke "sbírání" informací, ale i k lepšímu sebepoznání a empatii, aby budoucnost lidstva byla lepší - ne ve smyslu kvantity, ale především ve smyslu "kvality", kterou dokážeme uchopit spíše "srdcem" než "rozumem".
Knihu doporučuju číst až po přečtení knihy od P. Ekmana - Odhalené emoce.
Na můj vkus je kniha příliš naplněna teorii a opírá se o spousty výzkumů, které jsou samozřejmě hlavně prováděny v USA. Na druhou stranu nemohu říci, že jsem zde nenašel žádná moudra, i když se my hůře hledala, než v jiných knihách s podobným zaměříním. Nicméně když se budu držet jedné z myšlenek, tak kritika, stejně jako kterákoli smysluplná zpětná vazba, by měla ukázat cestu k řešení problému, jinak vyvolává frustraci a ztrátu motivace. Tu jsem hlavně na konci knížky také hledal, protože mě bylo několikrát zopakováno, jak je to s výchovou dítěte, a co člověk zanedbá ať doma nebo ve škole, má nedozírné následky. Bohužel jsem knihu nečetl, když bych ji podle autora nejvíce potřboval, s ohledem na výchovu dětí, ale nemyslím si, že bych něco zanedbal, a že by z nich rostly nějací uličníci. Musím, ale poctivě přiznat, že bych některé věci ve výchově asi řešil jinak. Ale důležité je nepřestat hledat cestu a naplňovat své cíle, což i díky jinému pohledu na emoce a vaše chování může být pomocí.
Toto je po velmi dlouhé době kniha, kterou jsem nedočetl, což se mi moc často nestává. Samotné téma je zajímávé, ale nesedělo mi pojetí knihy. Přišlo mi, že se autor na moha místech opakuje stále dokola a celkové vyznění je více či méně (spíš více) takové pesimistické. Pokud máte navíc zkušenosti a znalosti z jiných psychologických směrů, tak na vás některé závěry mohou působit vyloženě povrchně.
Kniha me opravdu obohatila o nove perspektivy zivota a to v podobe emoci. Moc se mi libila prvni cast knihy o funkci naseho mozku z hlediska emoci a dale pak dodatek C "Nervove drahy strachu". Tyto kapitoly, pro nas technictejsi typy ctenaru, jsou opravdouvou extazi ;-) Nove poznatky o amygdale se stane asi mym dalsim studiem. Nudnejsi byl pro me zaver knihy o Emocni gramotnosti. To uz byl spise takovy manifest, co by se melo podnikat na skolach/skolkach pro lepsi emocni vyspelost deti.
Štítky knihy
psychologie IQ, inteligence EQ, emocionální inteligence
Autorovy další knížky
| 2011 |  Emoční inteligence |
| 2014 |  Pozornost - Skrytá cesta k dokonalosti |
| 2004 | Destruktivní emoce - Rozhovory vědců s dalajlamou |
| 2000 | Práce s emoční inteligencí |
| 2001 | Meditující mysl |
Kniha Emoční inteligence je v
| Právě čtených | 48x |
| Přečtených | 314x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 23x |
| Knihotéce | 191x |
| Chystám se číst | 423x |
| Chci si koupit | 135x |
| dalších seznamech | 11x |