francouz komentáře u knih

Jako u první knížky, i zde se napjetí dalo doslova krájet. Autor poměrně drsným způsobem popisuje jednotlivé vraždy, takže zde by mohli mít slabší povahy malinko problém, ale jinak děj uhání mílovými kroky do finále. Bohužel nebylo úplně překvapivé, ale to nic nemění na tom, že celkově má knížka opravdu drive.
Líbí se mi i hlavní hrdina se svými neduhy, jenom nová šefová mě úplně nepasuje do konceptu rychle se odvalujícího a někdy opravdu drsnějšího děje.

18 19.04.2017

Naprosto perfektní trilogie, tak jak jsme u autora zvyklí. Na historickém pozadí se odehrává velmi napínavý příběh. A Lukáš ukazuje, že i když nedostal do vínku nejsvalnatější postavu, může konkurovat i těm nejlepším zabijákům. Navíc se snaží prorazit i ve svém oboru, kde stále hledá nové a nové postupy, tak aby byl tím nejlepším. Jenomže mu stále někdo usiluje o život a tak se stále musí snažit používat svůj důvtip aby přežil.
Prostě krásně postavený příběh .

13 14.04.2017

Neuvěřitelná jízda ranným středověkem, krásně vybalancovaný příběh, kde se poprvé setkáváme i s Tasem, kterého budeme následně sledovat v úplně jiné sérii, ale přesto, nebo právě proto si zaslouží autor mojí obrovskou pochvalu. Žádné zbytečné kudrlinky, jde se prostě přímo na věc. Ano asi se nedozvíme o stavbě dómu v Miláně více podrobností, ale v tomto případě, by to bylo spíše na škodu, protože intriky, v kterékoli době prostě spřádají svoje jemné předivo z pavoučí sítě, kde může uváznout kdokoli. Vzhůru na pokračování.

16 09.04.2017

Mě se zejména líbí autorova práce s postavami. Ano historické reálie jsou jenom pozadím rozehrávajícího se děje, který nás zavede do Prahy za vlády, nevlády Václava IV. Mám rád umělce a vůbec mistry svého řemesla. A když k dovednostem začnete užívat ještě vlastní rozum, pak ve středověké Praze, jako učedník, máte okmažitě zaděláno na pořádný průšvih.
Ale to je právě ta krása, se kterou nás pomaličku obeznamuje autor. Jeho hrdina není obávaný zabiják Tas, ale tentokrát je to nedohůdče, pavouče, které ani neuzvedne kladivo, aby v platnéřeké dílně dokázalo vykovat plech. O to je zajímavější sledovat jak se seznamuje Pavouk se svými vrozenými dovednostmi. Moc hezké a pohodové čtení, a tak honem na další díl.

17 02.04.2017

No musím říci, že jsem se místy opravdu trápil. Knížka střídala moc hezké okamžiky s fadní nudou, která mi protékala mezi prsty. Ale na druhou stranu je pravdou, že zde člověk najde spousty pěkných a poučných myšlenek, které jaky by najednou vystupují z běžné šedi. A je to víc než dráždívé, ten pohled, který nám připadá známý, jako by byl náš a podruhé jako by k nám někdo promlouval z dálky, protože mu není vůbec rozumět. Ano a hlavně pozor na spodního víra.
Každá doba bojovala se svými předsudky, doba poválečná v Americe, nebyla vyjímkou.

14 02.04.2017

Souhlasím s komentáři, že bohužel naše stávající vládnoucí garnitura, sice TGM zná, ale jenom jako posatvu z dějin, z kterých by stejně většina zkoušku složiti nemohla. Nicméně tu poctatu, kterou zde náš první prezident zanechal, tu nectí nikdo.
Ano jde o pravdu a o lásku. Možná trošku vyšumělé pojmy řekneme si, ale v jeho slovech je skryto to základní, bez pravdy a lásky, nemůže člověk poznat člověka. Ano protože naše doba je založena na lži a nenávist, na závisti a na pomluvách. Nesnažíme se jeden druhého pochopit, nehledáme pravdu, ale laciné řešení, které je mnohdy lživé a hlavně mamonářské.
Ano asi se změnila úloha církve a náboženství, i kluci na vesnici již nepotřebují umět pískat na pysky, luskat prsty, zápasit, chodit po rukách, střílet z praku, z luku, umět vylézt na každý strom.....
Ale to jsou pouhé drobnosti, to ostatní je stále platné a mělo by nás zajímat.
Ale nás opravdu spíše zajímají doktorské diplomy, než přirozené nadání, a to nemluvím o slušnosti a čestnosti, kterou zejména lidé, kteří si dovolují tvrdit ve svých výrocích, že jsou pokračovatelé tradic TGM, mě opravdu irituje a je mě z nich, za nás, trochu smutno.
Toto by měla být povinná četba pro každého, kdo chce svůj život spojit se službou vlasti.
Toto byla opravdu kniha, za kterou se jako Češi nemusíme stydět, bohužel jí nečetlo tolik lidí, kolik by mělo, protože pak by na Hradě seděl opravdu důstojný pokračovatel ideí našeho prvního prezidenta.
Musím říci, že to nyní mám ještě umocněné filmem Masaryk, protože ta doba byla opravdu těžká, jejich rozhodování s tím, co nyní řeší figurky na Hradě, to je opravdu sranda....
Protože ač čemukoli sloužíš drž se reality.

15 25.03.2017

Musím říci, že styl psaní patrika Hartla mě dost překvapil. Je to velmi čtivě a pohodové, nechybí tomu jiskra, humor a samozřejmě naše denodenní slasti a starosti. Ano většina z nás bude dělat, že nikdy nesnila o Švédské trojce nebo nepošilhávala po sousedce, ale opak je pravdou. Ano to je kniha z našeho života, kdy se často pachtíme za něčím, co opravdu nepotřebujeme a naopak sníme o něčem co se zdá být nedostižné, a ono si o to stačí říci.
Do toho všeho ještě perfektně zapadá doba, která ač chceme nebo ne nás opravdu poznamenala, a bude ještě dlouho trvat, než její následky z nás vyprchají. Ale to hlavní je určitě lidství, živočišnost a spousta emocí, ano autor to často opepřil slušným výrazivem, ale kdo z nás si nešel zapíchat...
Takže k výraznému autorovu smíchu musím nyní přidat i velmi slušné spisovatelské nadání, bylo to opravdu zábavné, což jsem úplně nečekal.

17 25.03.2017

Moje první setkání s Dominikem Dánem, bylo velmi intenzivní. Ano děj má velký spád a to, že se odehrává po revoluci a ukazuje praktiky STB, je tou silnější stránkou knihy. Trošku mě zklamalo propojení s templářským pokladem, ano na něj odkazuje mnoho knih, ale tady bych řekl, že je to spíše ke škodě, autor se pokouší poměrně slušně fabulovat a zapojuje do toho mocný nástroj latinu, ale není to k uvěření . Jinak jsou oba detektivové velmi zajímavé postavy, hlavně ten co má něco s čelistí, buldočí syndrom je znát na všech jeho krocích.
Je škoda, že se autor nedržel sítě STB a jejich konfidentů, trošku nakouknout víc pod pokličku jejich pohnutek, protože jinak to bylo velmi svižné a poměrně čtivé.

17 19.03.2017

Tak opět v době, na kterou bychom měli vzpomínat s nádechem pokory, protože to byla doba, kdy jsme v Evropě udávali tón, kdy se nás mocní ptali a snažili se nás dostat na svojí stranu. v této době mladého Jana Lucemburského můžeme sledovat reálné postavy jakou byl jeden z nejvýznamějších šlechticů té doby Petr z Rožmberka a samozřjemě naši staří známí Wolfram a mladý Beneš. Napozadí mocenských bojů, kdy královská moc byla oslabena a šlechtické rody si chtěli urvat co nejvíce, a to i jako obyčejní lapkové. No sice již není temný středověk, ale historie se stále opakuje.
Proto potřebujeme lidi jako je Wolfram a Beneš, kteří kladou morální kredit nad mocenské hry. Používají to, co by mělo být použito vždy jako první, bystrý úsudek a snaha protivníka rozhodit, tak aby odkryl svoje slabiny. Moc pěkně popsané a dobové reálie, tomuto románu opravdu svědčí. Již se těším na vyvrcholení.

20 18.03.2017

Měl jsem zpočátku problém se do knihy začíst. Ale nakonec musím říci, že kdyby se takto podávala fyzika na střední škole, asi bych uvažoval o jiném zaměření. Je to opravdu napsáno velmi poutavě a vysvětlováno velmi příhodně pro nás nezasvěcené laiky, kteří mají rádi magično a uvažují o tom, zda to co bylo prohlášeno za nemožné, je pravděpodobně chybné. A tak jak píše mistr Kaku, jediným způsobem, jak poznat hranice možného, je překročit je směrem k nemožnému. Myslím, že si zde vybere každý to svoje, ať je to vesmír, červí díry, nebo stroj času, či neviditelnost a nebo zbraňe použité ve Hvězdných válkách, jsou to opravdu velmi zajímavá pojednání.

11 14.03.2017

Moje první setkání s Carterem bylo velmi zajímavé. Ideální je když nečekáte žádný zázrak a pak se setkáte s knihou, která předčila Vaše očekávání. Rozhodně má knížka drive a to od začátku až do konce, nasazení spisovatele je obdivuhodné. Zápletka je postavená důmyslně, sice se neklikatí ale ani nezapadá a graduje tak aby následné finále bylo pro většinu čtenářů překvapující. Možná bych očekával trošku barevnější postavy, ale jinak to bylo opravdu zábavné a za sebe mohu říci, že si dalšího Cartera určitě s chutí přečtu.

24 10.03.2017

Follet opět nezklamal. Výborně postavený příběh, který je tentokrát posazen do doby kdy se vedla soutěž o dobývání vesmíru dvěma velmocemi. V případě spisovatele je opravdu jedno jestli se pohybuje v ranném středověku nebo ve dvacátém století. Vždy jsou postavy i doba vykresleny tak, že se bez problému pohybujete v době, o které víte pouze z knížek. Gradace příběhu je pozvolná, ale přesto se nebudete ani vteřinu nudit. Příběh má tah na branku, tak jak jsme očekával od spisovatele Folletova kalibru. Mohu jenom doporučit.

7 07.03.2017

Velmi čtivý román, sice je poplatný době, kdy ho autor psal, ale i tak je někdy postapokaliptická realita malinko odtažená od reality. Nicméně popis doby, o které jsme si vždy mysleli, že nemůže nikdy nastat je velmi sugestivní a nemohu si pomoc je víc aktuální než možná byla před 30 lety. Na druhou stranu bych ocenil více propracované osoby, většina z nich byla prvoplánová, což je škoda, protože pro dokreslení popisu doby a událostí by to udělalo z dobrého díla, naprosto výjmečné. I tak jsem byl spokojen a autor míří do mých oblíbených.

14 04.03.2017

Musím říci, že mě tato kniha opravdu překvapila. To jak je popisován krutý a neodpouštějící řád, který již mladým lidem nic neříká, je opravdu velmi pozitivním bodem této knihy. Kniha má všechny znaky velmi dobrého thrileru, má velký spád, zajímavou zápletku a hlavního hrdinu, který projde veletočem poznání. I když by nikdy neopustil svoji zem a lid, je právě toto spíše tím slabším a naprosto nečekaný konec, který jako by vypadnul z pera akčního Hollywoodského spectaclu, spíše tuto knihu sráží. Pro mě je to škoda, protože první polovina knihy je opravdu excelentní a již dlouho jsem si neliboval v tak jiskřící atmosféře 50 let SSSR, navíc zajímavá kriminální záplatka, škoda, ale tentokrát nemohu dát plný počet.

13 27.02.2017

Řekl jsem si, že si letos přečtu i nějakou klasiku. Šáhnul jsem po této knížce a musím , říci, že jsem byl velmi překvapen. Styl Marquezova psaní je poměrně čtivý i když jsem si příběh o lásce představoval malinko jinak.
Láska je zde vykreslená ve všech podobách, pro mnohé, zejména děvčata,bude Florentino zosobněním toho největšího sobce, který trpí pro svojí lásku způsobem, jaký v červené knihovně asi nenajdou. Je pravda, že tak sladký konec bych čekal u amerického filmu a nikoli u klasiky. Na druhou stranu, popisované prostocviky, ale zejména to jak je Marquez popisuje, jak je odlehčuje,bych zde opravdu nečekal. Říkám si, zda bych jako muž byl schopen takové oběti, jakou zde podstoupil hlavní hrdina.

10 24.02.2017

I když se nejedná o literaturu faktur, stejně se člověk přistihne při přemýšlení, jaké by to bylo, kdyby se všechny plány Přemyslovcům podařili a my jsme byly hybnou silou Evropy. Ano naši předci a jejich věčný boj se sousedy o přežití a uznání se táhne staletími. Je pravdou, že většina lidí ani nezná Václava I, oba Otakarové jsou daleko věhlasnější, ale mě se takto pojatý václav I velmi zamlouval. Jako vladař, jako leadr svojí země a svého lidu. Za se be musím říci, že toto bylo velmi zdařilé pokračování prvního dílu, které ve mě evokuje myšlenky národní hrdosti nad takovými předky a jejich snahou zviditelnit Čechy, škoda, že takové myšlenky neovokují současní vládcové...

10 18.02.2017

No musím uznat, že to nebyla běžná detektivka. To jak je vystavěná, to neskutečně frustrující tápání ve tmě, určitě všichni známe, když není vidět světlo na konci tunelu a hrnou se další a další úkoly, aniž bychom ten předcházející byli schopni vyřešit.
Krásný psychologický pohled na hlavního hrdinu a jeho temnou stránku duše, je opravdu velmi zdařilé. To čekání na další oběť, kdy to vidíte stejně jako hlavní vyšetřovatel, se Vám tlačí pod kůži.
Nemohu než jenom doporučit všem, kdo mají rádi trochu více drsnosti, otupělosti a malinké překvapení na konci.

8 25.01.2017

Znám většinu knih pana Browna, ale tato knížka mě držela při čtení i díky tomu, že to byl taky tak trochu turistický průvodce po mé oblíbené Florencii a částečně i po Benátkách a Istambulu. Proto se mi při čtení oživili vzpomínky na oblíbená místa v těchto městech.
Jinak zápletka okolo neudržitelného růstu lidské populace se Brownovi moc nepovedla. Dějové zvraty jsou tak časté, až jsou malinko kontraproduktivní.
Sekundující Sienna mě byla sympatická, ale jinak mě Robert tentokrát nenadchnul. I vyvrcholení bylo malinko zmatečné. Takže za slušný místopis a zejména kouzelné Florencie, maximálně dobře.

11 14.01.2017

Tak skončila jedna série, která nás zatáhla na bojiště do Ruska, Itálei, Francie a Německa. Byla to velmi povedená série, psaná z pohledu prostých německých vojáků, kteří se snažili přežít. Kuno byl velitel, jehož první snahou bylo zaopatřit mužstvo. To není úplně běžné, aby se velitel, nebo jakýkoli vedoucí starali hlavně o manšaft, který mají na starost, tak aby splnili úkol a zároveň aby jejich ztráty byly co nejmenší.
Popis této poslední německé ofenzivy se zúžil pouze na Wotan, i tak občas mrazilo při popisu událostí.

6 08.01.2017

Musím říci, že i druhé setkání s nesourodou vyšetřovatelskou trojicí bylo zábavné i napínavé. Děj opět pádil od začátku do konce. Krásně vložené a občas i sekundující historické postavy tomuto dílu ještě přidali na okázalosti. Jedová chýše, která je krásně vykreslena Jarošem, jako by od nepaměti přitahovala tu nejnižší spodinu. Ano mohlo zde být o trochu více dobových reálií, ale to je z mého pohledu malinkatá kaňkana, na jinak velmi pěkně posakládaném příběhu, který nás zavedl do Prahy Rudolfa II. Určitě mohu opět jenom doporučit.

24 06.01.2017