francouz
komentáře u knih
Němci
Jakuba Katalpa (p)
Příběh, který je rozveden je opravdu silný a je možná škoda, že to na co zapomínáme je zde vykresleno pouze ve zkratce. Tím myslím vypořádání se s Němci po válce, tady u nás v Sudetech, to bylo daleko horší než je okrajově zmíněno v knížce. Na druhou stránku to byla doba, která byla těžká sama o sobě. Ztráty známých a milovaných snad ani nešlo počítat. Popis jednotlivých osob, hlavně jejich vnitřních pocitů je naopak vykreslen do detailů, které můžete společně s osobami prožívat. Je možné zůstat stranou ? To je otázka, na kterou nenajdete odpověď v knížce, ale díky jednotlivým postavám si uděláte názor a možná i představu jak by jste se zachovali vy.
Ve službách mocných
František Niedl
Opět je to naprosto úžasné vyprávění o lidské odvaze a touze někam patřit, nezpronevěřit se svým ideálům. Jak Vřesovští tak Olšovští se potýkají s problémy, které musíme občas řešit i my, s tím rozdílem, že my k tomu máme tisíc připomínek, kdežto oni to berou jako svůj úděl, který bud´ vyřeší nebo...Musím řísi, že jsme byl také smutný když knížka končila, protože jsme si všechny hrdiny oblíbil, a to jak je skládána dějová linka mě naprosto vyhovuje. Je to naprosto bezvadné čtení a pan autor u mě každou knížkou stoupá stále výš a výš. A i já se musím přidat k ostatním s tím, že se již těším na další pokračování tohoto opravdu výborného opusu.
Král básník Václav II.
Vlastimil Vondruška
Musím se ztotožnit s komentáři, že tento díl byl opravdu nejslabší. navíc , když ho porovnám se stejným tímatem od paní Vaňkové, tak tady jsem marně hledal, to co bylo v názvu knihy. Král básník, toho jsme zde nenašel. Ano boje o moc byly velmi důkladně popsány a to jak se chovala česká nebo polská a rakouská šlechta při nich chovala, to jenom dotvářelo příběh. Ale ten smutný příběh krále básníka jsem v něm hledal marně, nebyl tam. Bylo tam spousta jiných věcí, které děj hnali dopředu, knížka má opravdu spád, ale nebyla to úplně jízda, kterou jsem očekával.
Nikdykde
Neil Gaiman
Také jsem podlehl recenzím, a když to nebylo úplně podle mého gusta, tak to nebylo špatné. Pro mě zajímavý pohled na moje oblíbené město Londýn, tentokrát z velmi netradiční strany. Příběhu nechybí napětí, naprosto perfektní záporáci ani klaďáci. To jak se prolínají dva světy je velmi zajímavé. Člověk se musí zamyslet nad smyslem našeho konání, kumulování něčeho, co vlastně ani nepotřebuje. Poznání sebe sama, to je jedna z myšlenek této poměrně zajimavé knížky. Co bylo pro mě trochu složitější, byl styl spisovatele, ale to je můj problém, nikoli autorův.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Nečekal jsem takovou pecku. Byla to opravdu naprosto skvělá jízda, kdy jsme se postupně dozvídali kdo vlastně ten stoletý stařík je a koho on to v životě, který bere tak jak přichází, vlastně všechno potkal. K tomu se perfektně odvíjející skoro detektivní zápletka s bandou tvrdáků v zádech. Lehký a naprosto stravitelný, ale nikoli úplně předvídatelný humor, který Vás mnohdy opravdu zahřeje u srdce. A žít můžete prakticky všude, a je jedno jestli je tam zima celý rok, nebo jestli tam paří slunce od rána do večera.
A hlavn hrdina je prostě borec, a jaké že je jeho křestní jméno, no přece dvěstětisíc dolarů....
Lodě ze západu
Paul Kearney
Konečně je zde velké finále. Trošku mě zklamalo přeskočení o několik let dopředu bez jakéhokoli vysvětlení. A najednou jsou zde neznámé mocnosti se snaží společně s druhým císařstvím uzurbovat celý svět. Jako obvykle schází čas a tak musí rozhodovat v časové tísni. A stejně jako již mnohokrát odvaha, čest a smysl pro povinnost jsou tím, co žene vpřed do předem prohrané bitvy. Ano je třeba vsadit všechno na jednu kartu, i když ta karta má nízkou hodnotu a šance na úspěch se zdá být menší než nulová, přesto je třeba bojovat. To já beru jako odkaz této ságy, nevzdávej se, ani kdyby byla šance na úspěch menší než nula, přijď s neotřelým a nečekaným řešením a dej do toho celé srdce.
Polámané panenky
James Carol
Autor dokáže navodit velmi čtivou, někdy tísnivou atmosféru, která samozřejmě k dobrému thrilleru patří. Děj se odvíjí poměrně svižně, bez vyhybek si to bereme rovnou k cíli. Co se mě, ale nelíbí to je naprostý génius v podání profilera Wintera. To jak má okmažitě jasno, jak vyhrává i celkem nicotné sázky, aniž by někdy prošel ztrátou kytičky, mě osobně maličko vadí. Příjemné napětí a občasné zajiskření mezi Templetonovou a Winterem tento neduh trošku kompenzuje, ale dokázal bych si představit i ostřejší jiskření.
Druhé císařství
Paul Kearney
I tento díl ujíždí na vlně, kdy je třeba všechno vsadit na jednu kartu a s ní vyrazit do boje. Musím říci, že i když fantasy není moje obvyklá četba tak tato sága, která krásně popisuje boj dobra a zla, boj za svobodu a za uchvácení, boj čarodějů a mystiku krásných a vnadných žen. Mě samozřejmě nejvíce zaujal boj, který vypadal jako předem prohraný, boj který vás připraví o to nejvzácnější co v životě máte, to je o nejlepší přátele, kteří neváhají položit cenu největší, aby svoboda zůstala nedotčena. Pěkně vykreslené postavy a jejich okamžité rozhodování, které Vás strhne a děj utíká k nezadržitelnému...
Drahý čas
Dick Francis (p)
Po dlouhé době jsem si přečetl knížku v originále, odhodlával jsem se k tomu poměrně dlouho a jsem rád, že jsem si to takto střihnul. Navíc je to autor, kterého jsme doma měli x knížek a byla to vždy oblíbená četba mého otce. Líbí se mě styl psaní, protože autor si zde na nic nehraje a ukáže nám, keří maximálně viděli Velkou Pardubickou, co všechno se vlastně schovává za tímto businessem. A tak jako všude narazíte na lidi dobré, špatné, hloupé a vypočítavé. Hlavní hrdina toho tentokrát nemá moc společného s koňmi, ale o dostihový sport ani zde nepříjdete. Je to takový typický hrdina, kterého by jste měli potávat denně, protože těch, kteří spadnou na dno ( přehazují poslední pence v kapse) je opravdu hodně, ale umět se k tomu rovně postavit, zase tolik není. Velmi pohodové čtení.
Železné války
Paul Kearney
V tomto díle musím dát zapravdu Ritchiemu, protože sledovat jak se s obyčejného důstojníka stane obávaný vojevůdce je něco, co i když vidíte, že karty jsou rozdány velmi špatně a klaďasové ztrácejí jedno místo za druhým, je velmi čtivé. K tomu se ukáže mazanost a proradnost církevních hodnostařů, kteří jak už to tak bývá, myslí kromě spásy duše svých oveček hlavně na svůj mocenský boj. A ten musí být veden velmi nelítostně a bez skrupulí. A jestli u toho bude 100 nebo 10.000 obětí, je vlastně jedno, hlavně když staneme na vrcholu moci. Opět čtivé a poměrně zábavné.
Královští kacíři
Paul Kearney
No musím přiznat, že i když má knížka spád, a střídá polohy skoro romantické s prvky zavánějí až hororově, s mýtem zvaným Hra o trůny, to opravdu nejde srovnat. Několik pojítek by se určitě našlo. Většina dobrého příběhu je postavena na odvěkém boji dobra se zlem, tudíž musíte mít nějakého velmi slušného záporáka, raději hned několik, a pár klaďasů, kteří nesmí zemřít nebo zmizet moc brzo. A zde najdete pár opravdových pěkně podlých záporáků a těm se snaží, v této části bohužel většinou marně sekundovat klaďáci. Což Vás motivuje aby jste sáhli po dalším dílu.
Hawkwoodova cesta
Paul Kearney
Díky sérii Hra o trůny, která mě osobně dostala, jsem si řekl, že bych mohl vyzkoušet si přečíst podobný typ románu s fantasy prvky a možná i díky neočekávání žádného zázraku, musím říci, že se nečetlo špatně. Dějová linka nabízí několik rovin a podobně jak v již zmíněné Hře o trůny, jsou zde intriky, odvaha i nadpřirozeno spojené až s prvky hororu velmi pevně, tak, že ani romantická duše není ošizena. To co musí správnou knihu spojovat je příběh, který je zde položený napříč náboženství, která jsou zejméná v dnešní době opět velmi reálně soupeřící a co je smutné,západ nedokáže nalézt společnou řeč ani mezi sebou.
Ano opravdu jsme stále ve fantasy knížce vydané v roce 1995. Že to připomíná boj v dnešním světem muslimů a "bezvěrců". To je smutná pravda.
Noční lovec
Chris Carter
Tak jako i u ostatních knížek od Cartera, které jsem zatím četl, tak i zde najdete tu nejsurovější podobu lidských běsů, přetavených do perfektní honby za vrahem. Brilantní Hunterův mozek ve spolupráci s Garciou, jde opět po šíleném vrahovi, který vás nenechá ani na chvilku vydechnout. Tentokrát jsem se sice nenechal od spisovatele nachytat a finále jsem odhadnul, ale to by nebyl Carter, aby si i zde nenechal jedno překvapení na konec.
Způsob psaní a vykreslení vlastních vnitřních stínů u hlavního hrdiny, tak aby jste i Vy zapadnul do té ponuré nálady, jsou opravdu velmi poutavé, spojené s plynoucím příběhem, je to prostě knížka na pohodový večer, pokud Vám ovšem nevadí, cákající krev z těch nejméně očekávaných míst obětí....
Král rytíř Přemysl Otakar II.
Vlastimil Vondruška
Vondruška i v tomto déle předvedl svůj standard, tak jak píše Lector, chutná to dobře a je to syté. Nicméně nečekejte nějaké objevná zjištění, která nebyla publikována a určitě nepřináší nic nového o naší jední z nejslavnějších částí dějin. Také mi příjde, že pro potřeby ztotožnění se s postavou Otakara, ho spisovatel vykreslil víc než pozitivně, proto i většina z čtenářů se lépe ztotožní s jeho přístupem, kdy musí malinko kopírovat dějinné události, které na našeho hlavního hrdinu jakoby vrhnou stíny pochybnosti.
Ale o to tu nejde, na pozadí neutuchajícího boje o moc je vykreslen jeden z největších rytířů doby, tak aby byl akceptován a navnadil nás na další díl, tohoto opravdu velmi plodného autora.
Let do nebezpečí
Arthur Hailey
Kdysi jsem tuto knížku četl, a nyní ani nevím proč mě padla do oka, tak jsem si řekl, že si připomenu starého dobrého Haileyho. Příběh jede od první stránky, ano Mr. Hayley je mistr vypravěč a otrava jídlem, prosím Vás neděste se, vy kteří máte malinko fobii z létání, není to něco, co by Vám v dnešní době hrozilo. Ale příběh je na tom vystavěn velmi pěkně, možná by mě trošku zajímalo pozadí té dodavatelské firmy, to se dalo poměrně slušně rozvést a mít o jednu zápletku navíc, ale jinak mě kniha bavila.
Kladivo ráje
Ken Follett
Co Follet umí, to je výborné vykreslení postav, které opravdu nejsou ploché . Poté totiž nemáte problém se ztotožnit s problémy jednotlivých hrdinů a vtáhne Vás daleko jednodušeji do děje. Kniha opět měla perfektní spád, to nelze autorovi upřít, společně se smyslem pro detail. Nicméně mě osobně zde něco malinko chybělo, možná mě autor malinko rozmlsal.
Na druhou stranu se ani chvilku nenudíte, a jen sledujete kam Vás až může dovést touha po zachování vašeho domova a v tu chvíli si člověk říká, kam by až došel on.
Velký cirkus
Pierre Henri Clostermann
Bral jsem to jako můj dluh, protože mám rád knížky, popisující dramata druhé světové války, navíc tatoknížka byla velmi adorovaná, ale mě úplně nedostala. Velmi dobře vykreslená denodenní dramata, která se odehrávala na obloze západní fronty, jsou pro mě však srážena tím, že se z knížky vytratila ta pojivá nitka příběhu, která někdy odlehčí ten příval smrti Vašich kamarádů. Tady musím souhlasit, že knížky od Františka Fajtla právě tyto odlehčující nitky nepostrádá.
Na druhou stranu je zde mnoho velmi drsných pojítek, která Vás unášejí celou knihou, takže si na své příjde jak fanda techniky, tak vypjatých vzdušných soubojů, kapajícího oleje, nebo nekonečných hodin čekajících na bojové nasazení. A hlavně to co, se nyní vytrácí z povědomí hlavně nastupující generace, a tím je sounáležitost s vlastním národem a ochotu přinášet i ty největší oběti.
Psychopatův průvodce na cestě k úspěchu
Andy McNab (p)
Velmi čtivá a nádherně zpracovaná kniha. Musím říci, že se čte opravdu sama. Již první test, kdy Andy projde, je opravdu velmi drsně popsaný. Ano And je psychopat, super, ale co s tím.
Jsou zde opět popsány věci, které velmi často znemanají tu tenkou čáru mezi vítězstvím a porážkou. My se totiž velmi často soustředíme na samotné vítězství, že zapomeneme to čeho jsme vlastně chtěli dosáhnout.
Je zde opravdu spousta poučných informací, které si myslíme, že děláme, ale opak je většinou pravdou. Když si začneme více věřit a budeme k sobě daleko tvrší, pak možná budeme mít větší šanci zvítězit a budeme mít daleko lepší pocit z toho co děláme.
Jak drahá je nepoctivost?
Dan Ariely
Ano je to strašně těžké definovat co je fér, ale pan Ariely se snaží poměrně jednoduchou formu ukázat jak je pro většinu z nás těžké být poctivý a to nejenom k okolí, ale a to myslím, že je ještě důležitěší sami k sobě. Protože když nebudeme poctivý sami k sobě, tak těžko můžeme být fér k ostatním. Z kontextu knihy to vypadá, že podvádění a nefér jednání je nejenom běžné, ale dokonce, že je i nakažlivé.
Je to o pochopení, co nás skutečně vede k ne zrovna vzorným jednáním, pak můžeme hledat cesty, jak se ovládnout a celkově se zlepšit. Ano to je pro mě hlavní náboj knihy, které je poměrně čtivá, tak jak to u autora je běžné.
Rudá Sibiř
Sam Eastland (p)
Moje první setkání s inspektorem Pekkalou a čekal jsem malinko jinou jízdu od smaragdového oka. Vykreslení gulagu, pro mě symbolu neskutečného utrpení bylo vykresleno velmi ploše, navíc místní domorodci sem jaksi vůbec nezapadli. I to jak našel vraha, bylo velmi snadné a čitelné.
Tak snad jenom nikomu nedůvěřující Stalin, byl tím, kdo nehne ani brvou, když dá pokyn k umlčení svého blízkého spolupracovníka. Prostě tyran se vším všudy. I zmínka o Katyni je jen tak jako by neělo o vyvraždění tisiců vojáků. Zkusím dát Pekkalovi ještě jednu šanci.