Nikdykde

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Hlavním hrdinou je obyčejný mladý muž Richard Mayhew, který se potácí svým spořádaným, nudným životem. Jednoho dne ovšem na ulici pomůže otrhané dívce, která ho zavede do tajného světa o němž se mu nikdy ani nesnilo. Jedná se o Podlondýn, jakési město naruby, jehož pravidla se řídí podle sítě londýnského metra. V tomto světě se Richard setkává s velikými inteligentními krysami, tajemným markýzem de Carabas či padlým andělem, který uprchl ze zničené Atlantidy. Londýnské podzemí se převrací v úžasnou zemi se spletitou mytologií a kde ani ty nejobyčejnější věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají. Nové, autorem doplněné vydání....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1179/big_nikdykde-IY0-1179.jpg 4.42126
Žánr:
Literatura světová, Romány, Fantasy

Vydáno: , Polaris
Originální název:

Neverwhere, 1998


více info...
Nahrávám...

Komentáře (366)

Kniha Nikdykde

Allla9
03. května

Nejsem velký čtenář fantasy žánru. Ale příběh z Londýna jsem četla se zaujetím.

clouds
28. dubna

Senzační kniha se zajímavým nápadem zobrazit svět Londýna z rubu. Z druhé strany, té spodní, pod Londýnem. Bylo by ale zavádějící tvrdit, že tohle byl hlavní autorův záměr. Podle mého soudu, je to jen kulisa k mnohem podstatnějšímu druhému plánu knihy. V něm jde především o proměnu hlavního hrdiny - z celkem průměrného mladého muže v osobnost, která je schopna se sama za sebe rozhodovat, je schopna obětí, je schopna i velké odvahy. Richard je na začátku příběhu spíš tažen okolnostmi a kličkuje ve svém životě, tak trochu vláčen druhými. Na konci příběhu je tak zcela jiný, že se nedokáže vrátit ke svému starému životu, respektive ke svému starému já, ten původní Richard už totiž neexistuje.
Tahle skvělá proměna naznačující cestu člověka k sobě se děje právě přes magično, setkání s dívkou jménem Dvířka, přes mlhou zahalený PodLondýn, v němž se Richard zprvu vůbec nevyzná a jež ho děsí, ale postupně v něm nachází sám sebe. Plnějšího a svobodnějšího než kdy před tím. Skutečně skvělé čtení...


Las_T
21. dubna

Z počátku je to hodně vtahující čtení, přičemž záporáci pro mě byli mnohem víc zajímavější než hlavní hrdina. Onen trochu pohádkový podsvět bych popsal jako "Pratchettovský typ v depresivní fázi". Líbilo se mi to, ale upřímně dávám přednost jinému druhu fantasy, který v této knize dobře charakterizují právě pan Croup a pan Vandemar.

Medidik
18. dubna

Mám rád skvěle vymyšlené světy, které mě dokáží pohltit. Tohle je jeden z nich.

boxas
25. března

Zajímavý svět do kterého je zasazený nezáživný příběh.
Ploché charaktery postav bez snahy o prokreslení, nikdo, s kým bych se dokázala ztotožnit, nebo aspoň sympatizovat, místy zmatek a změť jmen, místy nuda. Jako by se autor nedokázal rozhodnout, pro jakého čtenáře knihu vlastně píše.
Poslouchala jsem jako audioknihu a "pohřební" hudební předěly moje rozladění jen zvyšovaly. A Matouš Ruml tomu všemu také nijak kladně nepřispěl.
Závěr?
Čekala jsem mnohem víc. Škoda, přeškoda toho nevyužitého potenciálu!

tonysojka
23. února

Kvůli čtenářské výzvě jsem po mnoha letech četl podruhé a opět příběh ve mně zanechal silný čtenářský zážitek.
Nikdykde je prostě skvělé.

Atekram
11. února

Skvělá urban fantasy, která se odehrává v alternativním Londýně. A my ho sledujeme očima Richarda, normálního, obyčejného člověka, kterému se svět otočí naruby a on z něj už nikdy nevyjde stejný jako dřív. Kniha je krátká, ale živá, se skvělou atmosférou a zajímavými postavami. Čtení pro mě bylo v té době ještě umocněné návštěvou Londýna, takže všechny ty čerstvé dojmy se hezky propojily.

Arlienen
11. února

Na knihu Nikdykde jsem měla políčeno několik let, ale stejně jsem po ní nikdy nesáhla, abych si ji vážně přečetla. Od Gaimana jsem přečetla Koralínu a ta se mi velmi líbila, ale teprve Nikdykde způsobilo, že jsem si Gaimenův styl psaní a jeho příběhy vážně zamilovala! Kniha je psaná čtivě a čtenář je hned od začátku vtažen do děje a hltá každé autorovo slovo. Líbí se mi, že Richard, i když je hlavní postava, je vlastně normální kluk, který není ničím zvláštní a speciální, proto jsem se do něj dokázala vžít a chápat i jeho chování.
Nejvíce mne zaujal pan Croup a pan Vandemar. Kapitoly s nimi neměly abolutně žádnou chybu a je mi skoro až líto, že nemám v ruce knihu pouze o nich dvou.

1 ...