esfinge komentáře u knih
Knížku už jsem četla potřetí, strašně ráda se k ní vracím (i k ostatním dílům). Vždy je jistota, ze se nahlas zasmeji a tak jako vnitřně odpočinu od všech thrillerů, co ráda čtu. Příběhy Jamese Herriora jsou nádherné, plné lásky ke zvířatům, k lidem, k přírodě...
Skvělých 900 ctivych stran. Malé město pod kupolí. Krásně propracované charaktery lidi. Atmosféra houstne, napětí stoupá a vzduch je stále zkazenejsi. Geniální nápad.
Kniha psaná formou deníku očima devatenactilete Marty, která zrovna neproziva šťastné období. Mně osobně postava nesympatická... Ano, nedaří se ji, ale určitě lze řešit mirneji a to bez trapeni rodicu, megaukrivděnosti a hlavne bez alkoholu. Od půlky knížky mě to dennodenní popisování nudilo. Nechci spoilerovat, ale ten konec tomu nepřidal.
Četlo se krásně. Z tohoto období mám přečteno spoustu knih a tato byla napsána z trochu jiného úhlu. Hrůzy koncentračního tábora kapku odsunuty a do popředí příběhu se dostal vztah dvou lidi.
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Sice mi to přišlo až moc prekombinovane a to ve smyslu dokonalých vražd, jako jak by to mohl vrah vse stihnout. A proc tak toho Hesse odstrkují...Ale když je pak "Kastanek" odhalen, tak se vše vysvětluje. Více nenapíšu, ať to není spoiler. Akorát ještě, já si právě díky všem těm divnostem vraha tipla spravne:)
Za mne spokojenost. Přečteno jedním dechem. Krásně popsán posttraumaticky syndrom ženy, která tráví časy ve válečných zónách. Musí to být opravdu šílené.
Alkoholiků nelituji a absolutně s nimi nesoucitim.
Je pravda, ze konec byl trochu moc prekombinovany, ale mě se líbil, protože nestačilo jenom správně odhalit padoucha.
Ne a ne mě kniha vtáhnout... Z tohoto období jsem četla spoustu knih, ale tato mě prostě neoslovila. Chvílema až naivní příběh.
Krásná knížka. Jedna z mála, kterou už jsem četla víckrát a určitě se k ní ráda ještě vrátím. Ta rodinná pohoda a láska, co dýchá z knihy a popis Provence, to se čte úplně samo.
Přečteno za jeden den. Na tak krásný, ale smutný příběh dlouho nezapomenu.
Viděla jsem kdysi jako film a také se mi moc líbil.
Kniha se mi líbila, četla se mi dobře, ale na plný počet to není. Chvílemi dost prekombinovane až k neuvěření.
Krásně napsaná kniha 3 generaci (vlastně 4-jeste Blanka) po sobě jdoucích žen- Anny, Alžběty a Anežky. Krásně popsané jednotlivé úseky našich dějin. Já byla knihou nadšená, přečetla jsem ji za dva dny. Na několika místech mi bylo opravdu smutno...
Přečteno na jeden zátah a za mne tedy spokojenost. Příběh o hubnutí originální, postavy sympatické.
Tak si tak přemýšlím, kde asi Scott skončil...
Za mně spokojenost. Vraha a hlavně komplice jsem začínala tušit až hodně ke konci a důvod jejich zpackaných životů mě strašně mrzel.
Přečíst se to s občasným přeskakovaním nudných pasáží dalo, ale celkově prostě nemastné neslané.
Přečteno jedním dechem a celou dobu v šoku. Ostatně jako vždy, když čtu knihu s touto smutnou tematikou...
Beznaděj a zoufalství. Určitě dám přečíst dětem a budu doufat a modlit se, abych tohle nezažila...
Ostrov se mi líbil moc, Oceán méně. Ale za přečtení určitě stálo. Již tak drsný život na ostrově zasáhne krutě válka.
Dlouho jsem knihu měla doma a tak nějak se mi do ni nechtělo, bála jsem se, ze to bude moc preslazeny...
Nakonec jsem přečetla za dva dny a bylo to krásný. Krásný a strašně smutný. Moc jsem Louise fandila, ale ještě víc jsem chápala Willovo tezke rozhodnuti:(.