Marta v roce vetřelce

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Martě je čerstvých devatenáct let, je hezká, chytrá, a v životě jí jde všechno snadno. Právě se dostala na vysokou školu a těší se na nový život. Jediné, co ji trápí, je jizva v obličeji. O prázdninách proto nastoupí na brigádu, aby si vydělala na plastickou operaci a začala svůj dospělý život s novou tváří. A právě tady začíná řetězec dramatických událostí, které Martě dokonale převrátí život. Na brigádě se bezhlavě zamiluje do Roberta a zcela se na něj upne. Záhy zjišťuje, že je těhotná a Robert je ve skutečnosti ženatý. Rozhodne se pro potrat, ale matka ji přinutí si dítě nechat, aby se o něj sama mohla starat. Martin život je v troskách, představy o budoucnosti, studiu, lásce, rodině se jí hroutí. Ví, že roli, která se od ní očekává, nedokáže zvládnout, a balancuje na hraně deprese a vzpoury. Krizi řeší útěky, alkoholem a sebepoškozováním. Nová kniha Petry Soukupové je stylizovaná jako deník dospívající dívky, náhle vržené do dospělosti. Soukupová opět dokazuje, že síla jejího vypravěčství spočívá v nečekaném nasvícení existenciálních situací. Sugesci celého příběhu umocňuje jazyk, který přesvědčivě odpovídá myšlení a vyjadřování dospívající dívky. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/84_/84766/marta-v-roce-vetrelc.jpg 3.9473
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (112)

Kniha Marta v roce vetřelce

Přidat komentář
Radka_p
08. března

Knihy spisovateľky Petry Soukupovej mám veľmi rada, zároveň som veľmi rada, že touto knihou som u autorky nezačala ako prvou. Denníková forma, ktorou je kniha napísaná bola čtivá, čítanie išlo veľmi ľahko, super boli aj ilustrácie, ktoré denník dopĺňali,,, ale asi toľko k pozitívam. Hlavná hrdinka knihy mi bola neskutočne nesympatická, neustále naliata, s minimom zodpovednosti, permanentne v regrese 11 ročného dievčaťa a nie dospelej 20 ročnej ženy. Ak som dobre porozumela tak toto existenčné prázdno, ktoré zažívala sa nakoniec premenilo v depresiu.... len hladinový alkoholizmus ostal niekde v úzadí. Ťažko sa číta a hodnotí kniha, kde hlavná postava, ktorej denník čítate Vám ide na nevry...

Tereza299
06. března

V poslední době dokážu ocenit, když mi kniha může nabídnout něco víc než jenom prostý text. Ilustrace, které zde byly, mě tedy hodně bavily a hezky knihu obzvláštnily. Co se týče samotného textu například, tam to taková sranda nebyla. Marta mi byla svou mluvou (která je silně nakažlivá a první den po dočtení jsem měla tendence tak mluvit), chováním a postoji k životu, prostě nesympatická. Nevím, kde Petra Soukupová přišla k takovému tvorečkovi. Nemám ráda, hlavně tedy v osobním životě, když má nějaká osoba problém, neustále si stěžuje a motá to kolem svého života (a života ostatních), ale sám s tím odmítá něco dělat, a odmítá pomoc i ostatních. V knižním světě bych se tomu taky ráda vyhla, tady se mi to bohužel nepovedlo. Další mínus přidal knize konec. Ten prostě nebyl žádný. Žádný zvrat u hlavní postavy, žádná myšlenka pro čtenáře. Tohle dílo mě od Petry Soukupové zklamalo, čekala jsem prostě něco víc. Momentálně mě nepřesvědčila, abych sáhla po její další tvorbě, je mi to líto.

jaja1953
01. března

Strhující příběh o touze něco dokázat a neschopnosti to udělat.

akdar72
27. února

Nemám slov, tato kniha bude patřit k mým top. Příběh Marty mi v určitých fázích připomínal mě samotnou, v některých našeho vnuka, který také není schopen nalézt sám sebe. Velmi smutné i z pohledu rodičů, ovšem, bohužel, naprosto reálné a obzvlášť v dnešní době. Kniha vyšla v roce 2011 a já si troufám tvrdit, že předběhla dobu. Paní Soukupová píše tak pravdivě, čtenář musí být přesvědčený, že vším tím snad sama musela projít...

Martina410
19. února

Kniha me moc bavila, s VS jsem to mela stejne, take me nebavila a nechtela jsem tam chodit, tak jsem soucitila s Martou. :) Jinak styl psani mi nevadil, hezky se cetla a pribeh byl dost ze zivota.

niki-chan
09. února

Taková mladá a taková alkoholička, navíc ne úplně chytrá. Chudák holka prostě.

Potolu
25. ledna

Přesně nevím, jak se vyjádřit k této knize.
Marta mi připadala dost hloupá, nezkušená a naivní.
Autorka používala velice zajímavý jazyk, ale já ve svých devatenácti letech rozhodně nepíšu do deníku věty typu "přemýšlet a zůstat v posteli". Je to divně formulované, ale přesto se do knihy dá snadno začíst.
První část knihy beru za jedničku, ale ta druhá část, kdy Marta odjíždí pracovat do Plzně a poté hledá po různu práci, už mi nepřijde zajímavá - stejně tak ukončení knihy. Nic zajímavého. Žádná pointa, žádné pokračování. Marta prostě zůstane taková jaká je... ačkoliv si spoustu věcí uvědomuje, nikdy si neuvědomí to nejdůležitější.
__________________________________________________________________________________________________
10.3.2017
Teď je mi 25 let a tuhle knihu čtu pravidelně každý rok snad už 6 let. Životní zkušenosti a získání dalších znalostí mě zase přivádí k jinému hodnocení knihy. Marta prostě byla jednou z těch dívek, které v té době procházely obdobím, kdy se chtěly vymanit ze závislosti na rodičích, ale příliš se jí to nedařilo. Je pravda, že spoustu problémů si způsobila ve velké míře sama, ale teď se zamýšlím i nad rolemi rodičů, kteří tu výchovu Marty taky dobře nezvládali v tu chvíli - nebyli jí dostatečnými partnery už dřív a Marta si k nim nenacházela cestu... Pak Marta měla deprese a šlo to s ní z kopce. Škoda, že se to asi točilo a točí dokolečka... jednou jsi nahoře, podruhé jsi dole...

vlkcz
01. ledna

Moc nenadchnout. Možná protože chlap/moc starej/nekouřím/moc nepiju. K moři o moc lepší.
Pozn.: nadužívání slova moc svědčí, že ani s tou češtinou to u mě nebude taková sláva.

GyttaOggová
06.11.2018

Petra Soukupová mě opět nezklamala. Ze začátku mi knížka připomínala můj první semestr na vysoké (večírky, hospody, flákání, nuda ve škole, dohánění všeho na poslední chvíli, naštěstí bez nechtěného těhotenství), ve druhé půlce už jsem nechápala, jak může být hlavní hrdinka tak nezodpovědná, ale přesto jsem s ní soucítila.

Janinnka
23.10.2018

Kniha se velmi rychle čte. Styl psaní Petry Soukupové je tak jiný a přitom tak normální běžnému člověku, že jsem se chvílemi přistihla, že sama k sobě v duchu mluvím stejným stylem jako si Marta píše svůj deník.

SakuraLuci
30.09.2018

Jak ráda bych zase zítra otevřela Martin deník a začetla se.. Knížka skoro o ničem a přesto mě tak hrozně baví ten styl psaní, Petra Soukupová prostě best

Ana72154
17.08.2018

Kniha se mi velmi špatně četla, ačkoliv knihu-deník ''psala'' dívka ve stejném věku jako já. Knihu jsem napoprvé dočetla s několika pauzami zhruba do půlky a ne a ne se začít. Napodruhé jsem knihu začala číst od začátku. Znova byly problémy se začíst ale dočetla jsem ji, jelikož jsem jí měla vybranou k maturitě. Znova už si ji určitě nepřečtu.

boticelli
15.08.2018

Toto mi nejvíce připomínalo nějakou TV inscenaci z osmdesátých s Andrlovou a Čenským. Chtěl jsem poznat autorku ale sáhl jsem napoprvé asi dost vedle... Finální martyrium (nebo snad happy end???) s psíkem tomuto deníku jen nasadilo korunu nudy.
(Na přebalu jsem si teď přečetl, že autorka se podílí na seriálu Ulice - aha!)

kroftik
10.08.2018

Deník dvacetiletý holky. Zpočátku jsem si říkala: "Hm... tak to už asi není nic pro mě". Styl vyprávění , úsečné věty... přemýšlela jsem, zda pokračovat. Pokračovala. A rozhodně nelituji. Ten okleštěný, úsečný styl, který mi zpočátku vadil, způsobil, že najednou nastoupíte do rychlíku událostí a prostě fičíte. Myslela jsem, že ani tematicky se mi knížka nijak nemuže dotknout. Ale. Najednou jsem zjistila, že sice prožívám příběh s Martou, ale stejně tak (možná i víc) příběh jejích rodičů. Říkejte si, co chcete, ale jakmile se vám jednou narodí dítě (a i když je to ještě mrně) vnímáte tyhle věci prostě jinak... Občas mi bylo opravdu úzko. Tak takhle nějak to mám s Martou. Souhlasím s jedním z kometářů, že je naprosto zřejmé, kam konec knihy směřuje...
A ještě poslední věc - za mě - geniální kresbičky, ty mě fakt bavily :-). Čtyři hvězdy komplet.

simona4901
20.06.2018

Tuhle knížku mám moc ráda! Celou dobu čtení chci Martu někam popostrčit nebo proplesknout, ale ona úspěšně odolává. Je to nesmírně čtivý příběh.

Stirek45
13.06.2018

Kniha vlastně mapuje rok událostí, které prožívá devatenáctiletá slečna, a které jí navždy změní život. Po vztah na letní brigádě a vetřelce, až na znovu zakotvení v životě. Román je psán v deníkové podobě a některé pasáže mi opravdu daly zabrat, kdy se příběh z mého pohledu vůbec nikam nehýbal a hrdinka dělala tytéž stejné věci pořád dokola, ale pak jsem si uvědomila, že kdyby to autorka psala jiným stylem a jazykem, tak mě možná příběh Marty tolik nedojme a nevžiji se do její situace.

čtenářka301
22.05.2018

Bohužel tohle byla moje první kniha od Petry Soukupové a tak mě nadlouho od této autorky odradila. Přišla mi nekonečná, přešlapující na místě, nějak jsem se nedokázala na tu hlaví hrdinku napojit, neměla jsem ani chuť ji pochopit. Řekla bych, že tak trochu zbytečná kniha, ale mohlo to být také tím, že sje ji četla už trochu starší a téma možná nebylo pro mě.

leleia
17.05.2018

Po dlouhé době kniha, kterou jsem nedočetla. Nesympatická protagonistka, nijak výrazně zajímavý děj, absence sloves a přemnožené infinitivy vůbec nepomohly. Marta byla moje první kniha od této autorky a popravdě, po této zkušenosti si nejsem úplně jistá, jestli chci tvorbu Petry Soukupové zkoumat nějak důkladněji.
A přitom to vypadalo tak nadějně...

salamandrina
14.05.2018

Vlastně se to dobře četlo. Zajímavá sonda do duše puberťačky. A zajímavý konec, kdy se vlastně vše vrátí do starých kolejí.
Plus spousta tipů, co číst :)

1alena1
20.04.2018

Knížka se mi nelíbila, ale přečetla jsem jí. Chci podporovat mladé autorky a jsem ráda, že je máme, ale velice často jsou hlavní hrdinky nesympatické osoby, které neumí žít a životem se podivně "mlátí", nemají pořádný cíl, mají podivné vztahy v rodině, každý problém řeší alkoholem - sama si ráda dám skleničku, ale nikdy ne na vyřešení problému. Dle mě, nejslabší knížka Petry Soukupové. Pořád jsem na něco čekala, ale nedočkala jsem se.

LuckaH2
05.04.2018

Musela jsem si zvykat na kratke vety (nekdy jen vykriky bez sloves),ale pak me pribeh bavil. Casto jsem měla chuť Martu proplesknout, ale byl to zajimavy pohled do duse mlade holky, protoze sama jsem v jejim veku byla jina...

niknikita
30.03.2018

Příjemný relax a návrat do mládí, občas vtipné a hrdinka občas na pár facek, ale když nečekáte literární skvost a navyknete si na nezvyklý sloh, tak si ty Martiny životní kotrmece můžete užívat.

26Mirka
21.02.2018

Kniha mě zklamala, nelíbil se mi styl - deník psaní paní autorky, přitom kniha Pod sněhem od autorky byla fajn.

Marčullkas
11.02.2018

Velmi těžká knížka.
Hlavní hrdinka mi byla krajně nesympatická ta hluboká propast, beznaděj a další . . .

Alena_S
09.01.2018

Nemůžu Vám přijít na jiný výraz pro to vyprávění, než: Prostě přesné. A neúprosně uvěřitelné. Malý spoiler: Ještě, že pak nastoupí ten pejsek.

MiliKry
17.12.2017

Zvláštní styl psaní a useknutý konec, moc se mi to nelíbilo.

mirektrubak
12.12.2017

Ze začátku to opravdu vypadalo jako relativně nekomplikovaná oddechovka. Rozpustile humorné ilustrace, autorčin čtivý styl a hlavní hrdinka, která mi byla vzdálena generačně, genderem i řešenými problémy – to vypadalo, že se dočkám jen příjemného odreagování a ničeho zásadního k přemýšlení. Až jsem si někdy po padesáti stránkách říkal, jestli není knížka zbytečně dlouhá. Ale pak přišla „situace“, která náladu zahustila (a která také vysvětlila, co znamená vetřelec v názvu románu) a tím se nad Martou a celým příběhem zatáhla opravdu temná mračna.
Zde v komentářích jsem si několikrát přečetl kritiku Marty a jejího chování - je to logické a pochopitelné, protože z pohledu čtenáře, který na vlastní kůži její pocity nezažil (teď nemyslím tu zápletku s vetřelcem, ale ten pocit, že problémů je prostě příliš, než aby šly vyřešit), to skutečně může vypadat tak, že Marta je jenom další rozmazlený fracek. Ale já jsem měl pocit, že Martu chápu, že dobře rozumím jejímu strachu z reality, který ji paralyzuje a umožní ji problémy jen odložit na zítřek, kdy ale budou ještě větší, tím pádem bude strach z nich ještě větší, tím pádem budou opět odloženy – a tak dál až do nevyhnutelné katastrofy. Racionalita v takové situaci nemá žádnou váhu - kombinace vnějších vlivů a Martiných vlastností je toxická a vytváří ten děs v jejím životě, který je silnější než ona. Argumentace, že i jiní lidé mají problémy (a často i větší) vážně nepomůže. Vážně ne.

Způsob, jakým Martin příběh Petra Soukupová popisuje je věrohodný a strhující - jistě i proto jsem prožíval celou druhou polovinu knihy velmi osobně. To platilo i v jejích předchozích knihách, ale zde jsem děj vnímal z celé její tvorby nejvíc sugestivně. To bylo dáno specifickým Martiným jazykem (např.: „Domů, vana, brečim, ale asi spíš že zima a unavená a že to nezvládnu, tu školu, a že vlastně nezvládám nic.“), ale také tím, že jsem měl pocit, že jí rozumím, až příliš dobře rozumím. V pasážích, kdy byla Marta nejvíc dole, jsem zároveň nebyl schopen číst dál a zároveň jsem nebyl schopen číst přestat (a tak jsem knihu odkládal, abych si ji za půl minuty zase otevřel a pokračoval.)
Zkrátka velmi intenzivní zážitek - po dočtení jsem měl pocit téměř fyzického vyčerpání.

invocation11
04.11.2017

Marto, Marto, dala jsi mi zabrat... Původně jsem totiž chtěla označit knihu za nejslabší od Soukupové (snad proto, že tu jiné postavy nedostaly prostor), ale Marta je zkrátka jiná, už jen tou deníkovou formou.

Ze začátku jsem s ní snad soucítila, postupem času jsem měla tak akorát chuť jí nakopat, přesně, jak řekl její bratr: „Marto, ty si myslíš, že jsi jediná, kdo má nějakej problém? Ty si myslíš, že jinejm se život nesere? Ale víš co, prostě nějak musíš jít dál." Jestliže byl autorčin záměr zaútočit na čtenářovy emoce a nervy (ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu), povedlo se jí to. A o tom je. Mezi tematicky podobně laděnými knihami (V tichu, To prší moře) rozhodně ta nejlepší.

Lenka8418
29.10.2017

Pro mě nic moc, dočetla jsem kvůli tomu, že jsem byla zvědavá, co z toho vyleze, ale nic. Taková pubertální nevdečná holka, co neví, co se životem a pomoc ostatních je jí u zadku. Takové dítě si asi rodiče nepřejí.

bekule
12.10.2017

Soukupovou mám prostě ráda, její styl mi sedne a tato kniha mi navíc byla i inspirací na spoustu dalších knih.