EliskaD komentáře u knih

Jedním slovem wow. Čekala jsem od prvotiny slabší kousek, ale o tom se nedá vůbec hovořit. Od Fitzeka jsem četla už několik knih a i Terapii musím hodnotit jako vynikající. Čekala jsem, že po tolika jeho knihách jsem autora už odhadla a že dokážu vytušit, kam a jak se bude příběh odvíjet. Chyba lávky! Autor si opět pěkně pohrál s mou myslí.

Kolem této série jsem kroužila už hodně dlouho. Nakonec jsem neodolala a pustila se do prvního dílu. Knihu považuji spíše za detektivku s průměrným příběhem, avšak způsob, jak je příběh zpracován, se všemi emocemi, pozadím hlavních postav, to je to, co příběhu dodávalo šmrnc. Moc příjemně se kniha četla a napětí gradovalo. Už se těším na další díl a doufám, že to bude stejný čtenářský zážitek.

9 14.04.2022

Na úvod ocituji jeden odstavec z knihy: "...Cesta k jednoduchosti však bývá trnitá. Jak si uvědomil Steve Jobs, "přemýšlet jasně a tedy jednoduše je dřina". A jak říkají Arabové, srozumitelný a výstižný text pochopí každý, ale napsat ho dokáže pouze skutečný mistr."

Taleb podle výše uvedeného citátu mistr tedy opravdu není. Kniha má 550 stránek, přitom 70 % stran tvoří prázdné nicneříkající odstavce které mají s tématem pramálo společného. Velkou část knihy také tvoří vysvětlování novotvaru antifragilita, obhajoba tohoto pojmu a dokazování na nejrůznějších příkladech, jak nám tento pojem celou lidskou existenci chybí. Jak jsme bez toho mohli vůbec mohli žít?!

Byť je Taleb nepochybně inteligentní a zcela jistě erudovaný, ze stránek knihy sálá autorova nabubřelost, pokrytectví a samochvála. Na mnohých řádcích pranýřuje druhé a sebe vynáší na piedestal. Čtenářům líčí vlastní úspěchy, chvástá se přečtenými knihami, předkládá vlastní názory a zážitky, které příliš zobecňuje na obecné pravdy.

Kniha je psána spíše pro laiky (usuzuji z velkého množství opakujících se ilustrujících příkladů), ale má velmi nepříjemný akademický jazyk. Teoretická kniha bez praktického dopadu (aspoň pro mě). Myslím, že kniha může být podnětná pro sociology, filozofy, ekonomy a další akademiky. Je to kniha poměrně náročná na čtení a nad jedntlivými odstavci je potřeba trochu popřemýšlet.

3 04.04.2022

Láďovy knihy nečtu v pořadí, v jakém je napsal a tak se Láďova druhá kniha stala mou čtvrtou. Nepřestávám vycházet z úžasu nad dobrodružstvími, které Láďa na svých cestách zažívá a s jakou lehkostí a vtipem je dokáže skrze stránky svých knih zprostředkovat. Knihy neberu příliš jako cestopis, ale zejména jako vyprávění o cestě a lidech, které na ní potkal. A tento styl mě opravdu moc baví.

6 31.03.2022

Další takový originální a humorný komiks aby člověk pohledal. Tento díl i celá série kulma dobrá.

2 31.03.2022

Opět velmi spletitý příběh, u kterého je potřeba dávat dobrý pozor, protože nyní Carl řeší více případů, než je zvykem.
V každém dílu se těším na velbloudy a i zde jsem se dočkala:

"Proč ho nezastavila, když šel po ní?"
"Dobrá otázka, Asade. Ani její sestry na to nedovedly odpovědět."
"To máte jako s velbloudy. Nikdo nechápe, proč se chovají právě tak, a ne jinak."
"Nevím, jestli je to přirovnání s velbloudy na místě, Asade."
"To proto, Carle, že si jich dostatečně nevážíte. Jenže nezapomínejte, že to oni zachraňují lidi v bouři."
Považovat si velbloudů?! Carl zavrtěl hlavou. Pro klid v domě se to bude muset naučit, když už pro nic jiného.

Na vlně velbloudích přirovnání jede i Carl:

"Já si tady nemíním hrát na velblouda jenom proto, aby se Bjornovi ulevilo," řekl Carl a sáhl po telefonu pevné linky. Kdepak, jestli si tu má někdo hrát na velblouda, tak Bjorn sám.

4 31.03.2022

Depresivní a svíravé.

7 24.03.2022

Příběh tohoto dílu byl slabší než předcházející díl. Stále velmi kladně hodnotím krásnou grafiku, která trochu mate tělem. Není to nic pro děti. Příběh je dost krvavý.

1 09.03.2022

Po poněkud slabším druhém dílu se úroveň vrací zpět do sedla. Božsky roztomilo-brutální.

2 09.03.2022

Pro čtenáře, kteří chtějí rychlou nalejvárnu v podobě krátkého shrnutí a rad, tato kniha není. Takovým čtenářům doporučuji si rovnou přečíst nějaký článek v časopise od někoho, kdo třeba dnes píše o spánku, včera o hemoroidech a zítra třeba o ponožkách v sandálech.

Kniha vysvětluje spánek v souvislosti evolučního vývoje, vývoje jedince v průběhu života, v souvislosti chemických procesů v mozku, společenských změn a obecných neduhů jako jsou léky na spaní, kofein nebo alkohol. Autor podrobně rozebírá vliv spánku na výkonnost, soustředěnost, kreativitu a v neposlední řadě paměť. Vše podkládá velkým množstvím studií a experimentů, díky kterým si čtenář může utvořit jasnější představu o skutečných dopadech špatného spánku.

Přestože jsme evolučně ke spánku nějak naprogramovaní, tak bohužel asi málokdo může v dnešní době do důsledku dodržovat všechny rady. Někteří čtenáři zde píší o fanatismu autora. Já v něm vidím obrovskou erudici, se kterou se nám autor prostřednictvím desítek příkladů snaží předat to, co je o spánku důležité. Není to všechno nebo nic. Osobně věřím, že pokud budu dodržovat alespoň nějaká doporučení, kvalita mého života se opravdu zlepší.

Za mě impozantní kniha. Citovat by se dala skoro každá věta.

8 06.03.2022

Cestovatelské příběhy Ladislava Zibury mě baví. Nemohu se však zbavit dojmu, že z této knihy je cítit trochu kalkul. Místa si mnohdy domlouvá dopředu, jindy přijíždí i na pozvání. Ano, přijíždí, protože Zibura asi zlenivěl a už nechodí pěšky nebo nejezdí stopem, ale vozí se autem nebo i lanovkou. Není na cestě kontinuálně dlouhou dobu, ale vyráží na samostatné výlety. Trochu mi chybělo to putování o samotě neznámem. V této knize mi chyběla improvizace, kterou jsem vždy obdivovala. Na druhou stranu jsem se dozvěděla i něco nového o své vlasti.

10 01.03.2022

Tento díl se odlišuje od předcházejících. Raker tentokrát neřeší případ, na jehož začátku by bylo téměř až mysteriózní zmizení, jako tomu bylo v předcházejících dílech. To mě trochu zamrzelo. Ještě více mě zamrzelo, že případ, který se bude řešit, je onen Healyho nevyřešený případ vraždy 8letých dvojčat a jejich matky. A ta mrzutost nebyla kvůli případu jako takovému, ale zejména kvůli Healymu, který mě už několik knih pěkně irituje. Nakonec jsem i na něj změnila názor a příběh si docela užila. Přesto jej hodnotím zatím jako nejslabší.

2 01.03.2022

Můj první komiks od dob, kdy jsem v dětství četla časopisy Kačera Donalda. Nikdy mě nenapadlo se o tento žánr zajímat, ale asi to budu muset přehodnotit, protože i v komiksech se dají nalézt opravdové klenoty (a tento je toho důkazem).

4 01.03.2022

Velmi napínavá kniha, ve které se prolínají 2 linky. V první z nich sledujeme zasedání vyšetřovací komise a v druhé konání obyvatel malého městečka bezprostředně před pádem laviny a těsně po ní.

Postupně se tak čtenářovi rozkrývají okolnosti pádu laviny. Kromě samotných osudů jednotlivých postav mě bavily i vědecké informace o lavinách.

3 01.03.2022

K přečtení mé první knihy od Deavera mě přesvědčilo vysoké hodnocení čtenářů zde na DK... No nevím, já půjdu trochu proti davu.

Jsem si vědoma, že kniha je fikce, ale i přes toto vědomí mi v příběhu nesmírně vadil naprosto nelogický průběh vyšetřování. Zejména tedy nadlidsky zázračné deduktivní schopnosti Lincolna, který podle snítka prachu dokázal hned učit nejen jeho původ (cihlu), ale také z jakého domu v New Yorku cihla je, a kam mají tedy detektivové zamířit. Obdobně to bylo i s mnoha dalšími mikrostopami, které pachatel zanechával na místech činu. Dále věci jako laborka v obýváku, pochůzkářka ohledávající místo činu... A to dopadení pachatele bylo dost k smíchu...

K hlavním postavám jsem získala vztah až téměř v závěru, kdy se více sblížili právě i Lincoln s Amélií. Celkově však musím uznat, že kniha byla čtivá, příjemně se četla.

9 01.03.2022

Krátká knížka, kterou jsem "přečetla" (prohlédla) za krátkou jízdu v MHD. V porovnání s králíčkem je Sobecké prasátko poněkud slabší, přesto úsměvné a hlavně výstižné.

1 24.02.2022

Tak tento černý humor mi opravdu sedl. Zřejmě nebude pro každého, ale kdo má rád černý humor, tak ten si tuto knížečku užije. Co stránka, to unikátní neotřelý nápad.

3 24.02.2022

Ke knihám Ladislava Zibury nepřistupuji jako k cestopisům, ale spíše jako k reportážím z cest. A z tohoto úhlu pohledu mě to náramně baví. Kniha sice neposkytuje objektivní informace o nejvýznamnějších památkách nebo historii, na druhou stranu popisuje spoustu neplánovaných příhod, setkání i fuck-upů z cest, která vyvolávají úsměv na tváři

9 21.02.2022

Povídek se odehrávaly během předvánočního času, ale klidně by se mohly odehrávat kdykoliv v roce. Vánoční atmosférou kniha úplně nedýchá. Kniha zahrnuje 3 povídky, každá vyvolává jinou emoci. Moc jsem si je užila, i když musím přiznat, že závěr poslední z nich mi na náladě moc nepřidal.

2 21.02.2022

Čekala jsem podle žánrového zařazení Sci-Fi povídky a dostala jsem 80 stránek článků z měsíčníku Softwarové novinky z let 97 - 99, 80 stránek přednášek z různých conů, 60 stránek o internetu, 20 stránek textů rubriky Zakázané technologie z časopisu Ikarie a na závěr 3 povídky na celkem 25 stranách.
Prvních 230 stránek je spíše odlehčenými seriózními úvahami o nadcházejícím tisíciletí hodící se pro víkendovou přílohu novin. Po více než 20 letech je to trochu vyčpělé. Moc mě bavili texty z rubriky Zakázané technologie a povídky. Zde už autor konečně popustil uzdu své fantazii. Škoda, že to pro mě nejzajímavější bylo z celé ročenky pouze na cca 45 stranách.

"Dospělí si už sami také hrají a nestydí se za to. Jednomu odvětví herního průmyslu se říká “modelářství”. Je to samozřejmě eufemismus, vždyť plyšový méďa je taky “model” šelmy zvané medvěd, a letadélko řízené rádiem je zrovna taková zmenšenina létajícího stroje, jako byla tradiční hračka – dřevěný vozík. Dospělí zřejmě potřebuji pro svoji hravost jakousi omluvu či výmluvu nebo zástěrku, a vhodně volené slovo odedávna sloužilo jako ten nejlépe fungující šalebný bílý plášť.
Tento trend bude nepochybně pokračovat. Svět včerejška byl svět, ve kterém si hrály děti, vstupujeme do světa, v němž si může hrát každý."

15.02.2022