EliskaD komentáře u knih

Příjemná kniha pro odpočinkové čtení. Příběh má jednoduchou dějovou linku, kterou sledujeme pohledem patologa Jacka. Protože děj ubíhal tak, jak jej sám Jack prožíval, měla jsem v několika místech pocit, že děj ztrácí šťávu a napětí. Mnohdy jsem se přistihla, že přeskakuji odstavce, abych se posunula v textu dále. I přesto jsem si čtení užila. Motiv mi došel celkem rychle, ale hlavního strůjce jsem neodhalila, takže překvápko rozhodně bylo.

3 05.01.2022

Theorin je pan vypravěč. Umí krásně vyprávět a přiblížit čtenářovi prostředí, ve kterém se děj odehrává. Theorinovy knihy jsou pro ty, kteří nespěchají, pro ty, kteří se nechtějí zběsile řítit dějem, ale chtějí se jím nechat unášet.
V předchozích dílech vykresloval autor prostředí děje a atmosféru tak plasticky, že jsem mívala pocit, jako bych tam byla (nebo se alespoň dívala na film ve 3D brýlích). Třetí díl byl v tomto trochu umírněnější (1. díl mlhy, 2. sněhové bouře). V počínajícím jaře živly asi přece jenom tolik neřádí. Zato mám pocit, že bylo naopak zastoupeno více dialogů.
Sečteno, podtrženo, 4* z 5. A ani ta linka s vílami mi nevadila. Bylo to tak krásně naivně roztomilé.

4 03.01.2022

Šílená hra opět pecka. Fitzeka si tak trochu šetřím, nechci přečíst hned vše (i když bych ráda), protože pak bych jen těžko hledala druhého takového autora.

Bohužel tato kniha trpí špatným překladem (a/nebo korekturou). V ČR byla kniha vydána v roce 2009, to není zase taková historie, aby v textu musel být místo "lícní kosti" použitý výraz "jařmová kost" (kdo to proboha v dnešní době používá?). Stejně tak třeba slovo "kasírka" místo "pokladní", "beamer" místo "projektoru"... Co jsem ale nemohla vystát bylo použití slova rukojmí ve středním rodu ("Jedno rukojmí bylo mrtvé"). Ano, alespoň jsem se něco přiučila, protože takhle se to opravdu připouští, i když je to velmi nezvyklé. Korektura měla také odchytat germanismy můj/tvůj/jeho/svůj... Obvykle v knihách žádné chyby nevnímám, protože se nechám natolik pohltit dějem, že gramatika jde stranou, ale zde to byla opravdu perla za perlou. Škoda. Knize to ubírá na kvalitě. Naštěstí, překladatelka už žádného jiného Fitzeka nepřeložila (ona toho vlastně vůbec moc nepřeložila - alespoň podle informací zde na databázi...)

1 29.12.2021

Mnoho napětí, mnoho tajemství. Skvěle zamotané a propletené, plné nečekaných zvratů. U Weaverových knih se nikdy nenudím.

7 29.12.2021

(SPOILER) Podle hodnocení a rozvrstvení hvězdiček jsem čekala pecku. A zase jsem naletěla. Základní myšlenka příběhu pro mě byla sice neokoukaná a zajímavá, ale skrz děj vedla zdlouhavá a předvídatelná cesta k takovému rozplizlému závěru, ve kterém ani zlo nebylo patřičně potrestáno.

7 27.12.2021

Opět velmi chytlavý díl s partou z oddělení Q.
Asadova velbloudí přirovnání mě nepřestávají bavit ani po 6. dílu:

"Když se podíváte velbloudovi příliš hluboko do očí, začne šilhat."

"Znáš ten vtip o velbloudovi, který se domníval, že umí létat, a vrhl se po hlavě ze skály?" "Ne. Co je s ním?" "Taky nebyl nejchytřejší"

"Jak že se to říká, když s něčím nejde hnout? To chce klid a nohy v teple?"
Asad přitakal. "U nás se říká, že nezbývá než si velblouda osedlat pátým způsobem."
Carl ztratil nit. Nebyl si jistý, jestli má chuť si vyslechnout první čtyři způsoby, natož ten pátý.
"To je něco jako zepředu, zezadu, mezi hrby nebo přímo na nich," řekl Hardy. "To znám."
Asad přikývl. "A ten pátý způsob je kopnout ho do zadku. To pak velbloud upaluje jako s větrem o závod."

Hardy tu hrůzu spolkl a zhluboka se nadechl. " [...] Dovol, abych ocitoval Asada: Chutná to jako hudlan od velblouda."

9 17.12.2021

Opět chytlavá kniha s právničkou Tórou. Nejenže mě u Yrsy baví samotné příběhy, ale baví mě i hlavní postavy. Proto mě trochu mrzelo, že se v tomto dílu neobjevuje spolu s Tórou i Matthias. Jejich dialogy měly v minulých dílech šmrnc. Aby se vykompenzovala Matthiasova nepřítomnost, bere si s sebou Tóra na Vestmannské ostrovy na pomoc asistentku Belu. Ta byla v předchozích dílech vykreslena jako naprosto neschopná a neochotná, a nyní jí Tóra bere na pracovní cesty aby jí pomáhala? A nechává jí hledat něco v archivech? A Bela nepyskuje? A dokonce něco najde? To je velký posun. Ale chápu, že pokud Tóra nemůže své stopy a nápady sdílet s Matthiasem, musela mít k sobě někoho jiného. I s Belou se mi to ale líbilo. Knihu hodnotím jako výbornou, zajímavou a čtivou.

10 29.11.2021

Noční můra všech rodičů. Opravdu děsný příběh, zejména když si člověk uvědomí, že to není fikce. Pokud to vezmu z čtenářského zážitku, tak první třetina mi přišla opravdu poutavá - to jak se plouživě budovala závislost na drogách. V další části mi to už tak zajímavé nepřišlo - stále dokola fetování, odvykání a absťák. Doporučuji si také přečíst životopis autorky zde na databázi, kde je ve zkratce popsána i její dospělost.

7 16.11.2021

Velmi odpočinkové čtení, u kterého se nemusí moc přemýšlet. Kniha má jednoduchý děj a velmi málo postav. Žádné výrazné napětí nebo v zvraty v knize nejsou, přesto je kniha velmi svižná, příjemně a lehce se čte.
Po přečtení hodnocení jiných uživatelů mám dojem, že ten, kdo rozuzlení uhodl už v průběhu čtení, hodnotil knihu daleko hůře než ten, který byl závěrem překvapen. Já uhodla už v průběhu. Kniha tak pro mě asi ztratila kouzlo - a i hvězdičky.

5 11.11.2021

Mám ráda celou partičku oddělení Q, jenže příběh, který tentokrát řeší mi moc nesedl. A to zejména kvůli celé té africké lince (což je vlastně podstatou celého příběhu). Na druhou stranu pro mě bylo osvěžující čtení o Marcovi, jeho životě, hodnotách, snech, úprcích i schovávání. Jenže i těch úprků a naháněček bylo v závěru knihy až příliš. Pro mě zatím nejslabší díl série.

6 11.11.2021

Tim Weaver je pro mě záruka kvality, na každý díl, který přečtu, pěju ódy. Mám ráda Weaverův styl a odpouštím mu i neuvěřitolnost příběhů, protože akce a napětí je v jeho knihách zaručena. A kniha Není cesty zpět není výjimkou.

10 18.10.2021

Po přečtení mnoha rozporuplných komentářů, které knihu (a především její závěr) buď velebí nebo naopak haní, jsem po knize sáhla v napětí, co se z toho příběhu vyloupne. No, naprosto mi to vyrazilo dech! Vícero takovýchto mindfuck knih!

5 18.10.2021

Nebylo těžké po pár kapitolách odhadnout, o co v knize kráčí. Takových námětů bylo už habaděj a já se během vyprávění trochu nudila. Po konstatování, že "někdo není tím, za koho se vydává", jsem zpozorněla a padoucha odhadla, čímž se pro mě i zbytek knihy s celým svým odhalením stal méně zábavným, než mohl být. Přesto všechno hodnotím knihu jako velmi dobrou, skrze vykreslené charaktery postav vzbudila emoce a v závěru i trochu dojala.

3 18.10.2021

Průměrný thriller, zvlášť strhující to nebylo, i když čtivost nelze upřít. Vadil mi trochu hlavní hrdina. Během knihy vyrostl z takového sociálně neobratného biologa/ajťáka do naprostého superhrdiny a odborníka na celou řadu vědních oborů, včetně komunikace. To by člověk na začátku neřekl, jak snadné najednou pro Thea bude čtení myšlenek z gest a tváří druhých.
V knize mi chyběl více rozpracovaný motiv vraha. Zrovna v tomto příběhu by se mi líbila druhá dějová linka z pohledu vraha, z pohledu jeho myšlení a uvažování. Tak by s vrahem mohl čtenář strávit alespoň trochu více času než pouze při jeho odhalení v závěru knihy.

7 12.10.2021

Pokud máte to štěstí, že Vám farář dovolí si čtení pro svatební obřad vybrat podle svého, je tato kniha skvělou příručkou s nabídkami různých textů, které je možno při svatebních obřadech použít - jak pro čtení ze starého zákona, tak třeba i návrhy evangelií, žalmů, varianty textů pro svěcení prstenů apod.

Třetí kniha v pořadí a za mě zatím nejslabší. Přestože si Weaver udržuje svůj standard skvělé čtivosti a mistrně budovaného napětí, tento díl mě neoslovil tak jako předcházející díly. Ztracený je méně akční (na druhou stranu tím možná trochu více uvěřitelný). U Weavera se mi ta ačknost (a s tím spojená i neuvěřitelnost) líbí a sedí mi. Zde jsem ty akční scény postrádala v průběhu, závěr to ale vyrovnal.

7 25.09.2021

Opravdu velmi jednoduchý příběh. Celé to bylo takové banální a rozvleklé... Pořád dokola omílání toho samého dokola. Čekala jsem alespoň nějaký velkolepý závěr, ale bohužel. Děj knihy bych dokázala shrnout asi do 5 vět a to bych nevynechala nic podstatného. Navíc mě autorka nedokázala přesvědčit ani samotným námětem, že rodiče nedokážou rozeznat své dcery. Ono je to tedy samo o sobě dost absurdní, ale zpracováním se to mohlo trochu dohnat. Ne, nepřesvědčilo mě to ani trochu.

5 09.09.2021

Mnozí píší o podobnosti s foglarovkami. Ano, oboje je dobrodružná literatura pro děti a mládež. A ano, Prašina se možná svými kulisami vzdáleně podobá Stínadlům. Tím ale veškerá podobnost končí. Jako dítě jsem měla foglarovky i jinou dobrodružnou literaturu pro chlapce načtenou a moc mě to bavilo i jako holku (což moje vrstevnice nedokázaly pochopit). Prašina je v tomto ohledu mnohem neutrálnější a cílí i na dívky i na chlapce. Být dítě, byla bych z takovéhoto dobrodužného příběhu nadšená. A teď, jako dospělá, jsem nadšená také.

13 09.09.2021

Tématem thrillerů bývají velmi často vraždy a takové příběhy beru vždy jako naprostou fikci, něco, co je od reality velmi vzdálené. Čtení o psychopatických vrazích mě obyčejně tolik emočně nezasáhne.
Tato kniha pro mě proto bylo daleko děsivější a znepokojivější, protože téma týraných žen není podle mého názoru tak ojedinělé a může se dít v mnoha rodinách, aniž by si toho okolí všimlo (i když tedy v této knize to byl opravdu hodně velký extrém). Příběh zpracován velmi napínavě a poutavě, soucítila jsem s Grace a celou dobu ji fandila. Ze samotného obsahu knihy mi ale moc dobře nebylo.
Celé to pro mě bylo o to mrazivější, že jsem knihu přečetla jen několik dní před vlastní svatbou. :-D

11 03.09.2021

Nedotčeno ani na druhý pokus. Poprvé jsem knihu odložila proto, že jsem měla zmatek v postavách. Po pár měsících jsem to zkusila znovu s větším soustředěním na postavy. A hádejte co? Opět zmatek v postavách. A pak i v ději. Nepamatovala jsem s odstupem času detaily z prvního dílu a na to jsem nejspíš dojela.

1 22.08.2021