dianaxn komentáře u knih

Tuhle knihu jsem musela číst na 2 pokusy, protože mě zprvu nebavila, ale zároveň se mi nezdála špatná, jen jsem neměla náladu na styl školního projektu, ve kterém je napsána. Proto jsem se k ní vrátila později, a to jsem se naopak nemohla odtrhnout – to, co mi na knize předtím nesedlo, se mi teď totiž zdálo jako její největší přednost.

Už podle názvu asi tušíte, že jde o thriller a detektivku, a já vám to ještě trochu přiblížím. Když zmizela oblíbená středoškolačka, všichni z toho obvinili Sala Singha, který následně spáchal sebevraždu a tudíž vypadal vinen. Pipa tomu však nevěří a 5 let po zločinu začíná vyšetřovat pod záminkou závěrečného školního projektu, aby zjistila, kdo je skutečným vrahem.

Co mě zaujalo nejvíc, je zpracování, protože jsou jednotlivé kapitoly proloženy protokoly, rozhovory či jinými ilustracemi, což oživilo děj.

Pipa se mi zdála jako originální hrdinka (jedničkářka, která ráda vyšetřuje, se jen tak nevidí), a taky jsem si oblíbila Raviho, což je hlavní mužský protagonista. Většina vedlejších postav mě ale iritovala, protože byly otravné nebo mařily vyšetřování Pipy, což je pochopitelné, jinak by to bylo až moc jednoduché.

Líbilo se mi, že to nebylo zakončeno nějak jednoduchým vysvětlením, a místo toho autorka konec propracovala, aby byl spletitý a promyšlený. Měla jsem několik teorií, kdo by mohl být vrahem, ale nakonec jsem to odhalila až společně s Pipou (což cením, protože já umím většinou odhadovat dopředu docela dobře).

Musím říct, že nakonec jsem byla mile překvapena, a to i přesto, že mě to zpočátku moc nezaujalo. Myslím, že si celá série zaslouží vaši pozornost, hlavně pokud hledáte nějaké young adult detektivky se zajímavým nápadem a propracovanou grafickou stránkou.

3 24.11.2021

Po Kronikách pozůstalých, které mě zoufale moc nebavily, jsem myslela, že si od autorky už nikdy nic jiného nepřečtu, ale všichni mi říkali, že je tahle duologie lepší, že jsem tomu musela dát šanci. A naštěstí to lepší opravdu bylo.

Well, začátek byl slow, nebavil mě a protože jsem Kroniky pozůstalých četla už před několika lety, nepamatovala jsem si moc postavy, které se tu vyskytují (tyhle 2 série se odehrávají ve stejném světě, ale nenavazují na sebe, takže jde číst jakoukoli z nich i bez té druhé).

Pak nastal přelom – hlavní hrdinka Kazi je královnou poslána do Skaliska zajmout uprchlého zločince, který se tam ukrývá, ale narazí tam na Jase, nového patrei – a to byl moment, kdy to začalo být čtivé.

Děj mi připomínal Falešný polibek, protože ten koncept je vlastně stejný, akorát s lepším stylem psaní, lepšími postavami, zajímavějším dějem, a Kazi s Jasem mi byli sympatičtější než všechny postavy z Falešného polibku. Bylo sice pár momentů, kdy mě oba vytáčeli nebo se chovali nelogicky, ale většinou byli fajn.

Taky cením, že to nekončilo cliffhangerem, ale zároveň je to dost zajímavé na přečtení sequelu. Takže jestli se vám líbila autorčina předchozí série, jsem si jistá, že tahle bude taky, a pokud ne, tohle by vás mohlo zaujmout.

3 26.09.2021

Cliffhanger předchozího dílu byl jeden z nejlepších tohoto století, takže jsem se na finále hodně těšila a rozhodně nejsem zklamaná.

Začátek mě mátl, hlavně kvůli 2 časovým liniím, o kterých jsem si až později uvědomila, že jsou rozdělené do jiných roků. Taky mi připadalo divné, že hlavní postavy tady vlastně nebyly hlavní. Ale po pár stranách jsem se zorientovala a začaly mě bavit i příběhy nových nebo vedlejších postav, které hrály důležitou roli.

Greyson, který pro mě byl v předchozím díle celkem meh postavou, tady měl mnohem zajímavější děj (nejspíš i ten nejdůležitější) a bylo skvělé se o něm dozvědět víc.

Nicméně mými fav postavami zůstávají Citra a Rowan. Jejich kapitoly mě bavily nejvíc a přála bych si, aby jich bylo víc, hlavně s Rowanem, který chyběl 2/3 knihy. Ale kompenzuje to fact, že když tam byl, téměř vždycky mě rozesmál nějakými funny dialogy.

Děj byl nepředvídatelný, worldbuilding celé série je originální, zvraty působily promyšleně, konec (i když se mi zdál napůl otevřený) se mi taky líbil a celkově je to jedna z nejlepších scifi dystopií, kterou byste určitě neměli minout.

3 20.09.2021

Z prvního dílu jsem byla nadšená, takže jsem se hned po něm pustila do pokračování, a rovnou říkám, že první díl se mi líbil víc.

Důvod je ten, že se objevila nová postava – Greyson. Nezdál se mi otravný nebo něco podobného, ​​ale Rowan s Citrou měli kvůli jeho kapitolám míň prostoru a Greyson mě v porovnání s nimi tolik nezajímal. Na začátku jsem ani nevěděla, o co v jeho kapitolách jde a jaký to má účel, ale pak se to zlepšilo.

Nicméně, ostatní věci zůstávají pozitivní. Začátek mě bavil, sice byl rozjezd pomalejší, ale já se začtením neměla problém. Citra byla skvělá protagonistka, stejně jako Rowan, a líbil se mi jejich vývoj charakteru. Děj byl rychlý, svižný, nějaké zvraty mě dost překvapily a zdálo se mi zajímavé vidět myšlenky Nimba, což je vlastně umělá inteligence.

A pak je tu samotný konec, který byl úžasný a hrozný zároveň. Byl nečekaný, skvěle promyšlený a zdá se mi to jako jeden z nejlepších konců v historii cliffhangerů. Špatný je, že teď u sebe nemám třetí díl, takže to vypadá, že si to nejspíš přečtu v en.

3 28.07.2021

Slyšela jsem, že to má být dark, drsný a děsivý a už jenom tohle mě zaujalo.
Je to retelling na Roztrhané střevíce a nebo, jak to znám já, Dvanáct tančících princezen.

Original zní, že chodí sestry každou noc tajně tancovat a autorka sem přidala navíc prvky thrilleru, detektivky a fantasy – z dvanácti sester potkal čtyři z nich tragický osud a všichni si myslí, že jsou prokleté. Annaleigh na kletbu nevěří, stejně jako pochybuje, že to byly tragické nehody.

Worldbuilding byl zajímavý, sice ne moc podrobný, ale na stand alone dostatečný. Jako největší pozitivum bych brala prostředí moře, solných míst a pochmurnou atmosféru, které byly popsány tak dobře, že jsem si to dokázala živě představit.

Děj je skvělý, napínavý a pokaždé se objevily překvapivé zvraty, které jsem vůbec nečekala. I když konec už byl hodně přemixovaný, až jsem nevěděla, co je vlastně pravda.

Romantická linka tam být nemusela (stejně jako milostný trojúhelník), i když se nedá říct, že by mi nějak extra vadila. Spíš jde o to, že bylo od začátku celkem jasné, jak to dopadne.

Další věc, kterou chci vyzdvihnout, je zabíjení hlavních postav. Hodně hlavních protagonistů umřelo, což není časté, takže to oceňuju. To je taky důvod, proč jsem nebyla moc nadšená z konce.

Začátek byl skvělý, prostředek ještě lepší, konec zajímavý a epilog to zničil – jedna postava ožila a část mého nadšení umřela.

Ale bez ohledu na to tuhle knihu rozhodně doporučuju, je to jeden z nejzajímavějších a nejoriginálnějších retellingů, jaké znám.

3 24.06.2021

Začnu s tím, že si před tímhle dílem musíte přečíst novelu o Levaně, kde jsou odhaleny nějaké důležité klíčové momenty a zvraty, bez kterých byste tady nějaké informace nepochopili.

Pokud jde o postavy, tak o Winter jsem si nejdřív myslela, že je šílená (což je vlastně pravda, i když má důvod), ale nakonec jsem si ji oblíbila a oceňuju, že je každá hrdinka jiná a originální.

Druhého hlavní protagonistu Jacina jsem v předchozím dílem moc nemusela, ale po tom, co tady dostal víc prostoru, jsem ho taky začala mít ráda, i když jsem předtím pochybovala, že se mi to podaří.

Co se týče děje, tak se mi zdál skvělý, stejně jako zvraty, které byly taky super a většinou nepředvídatelné.

Navíc tady byly linky ze všech pohledů jednotlivých postav, takže i ty, které jsem předtím neměla ráda, jsem si tady nakonec oblíbila, protože jinak to ani nešlo.

I když je fakt, že to nemuselo být tak dlouhý – tahle kniha má 800 stran, z toho 500 bylo o revoluci, což teda někdy působilo rozvlekle. Ale líbil se mi autorčin styl psaní, takže to až tak nevadilo, protože se to četlo dobře a rychle.

Abych to shrnula – je to fantastický konec skvělé série a doporučuju.

3 23.06.2021

(SPOILER) Hledáte knihu, u které budete mít chuť propláchnout si oči kyselinou?
Tady je. Začátek byl příšerný. Po 100 stranách došlo ke zlepšení, že se to dalo aspoň číst, ale i tak děs.

Kolem Meiry se točil celý svět, byla otravná a plná pochybností, a tudíž pro všechny naprosto neodolatelná.
Mather byl idiot. Ale samozřejmě, že hlavní je to, jak moc měl vypracované břišní svaly.
Therona charakterizovala jen jeho posedlost Meirou, stejně jako všechny ostatní v knize.

Navíc je to generická fantasy přes kopírák. V podstatě jde o mix jiných fantasy, protože absolutně nic nebylo originální nebo nečekaný. Nebo aspoň dobře zpracovaný.

Pak tady máme milostný trojúhelník, z kterého se pak stal spíš zkažený dvojúhelník. Rozhodně tu najdete návod, jak zpackat i klišé.

Kniha byla nezáživná, nudná, styl psaní hrozný, začátek příšerný a konec trochu míň příšerný. Iritoval mě přítomný čas vyprávění a absence složitějších souvětí.

Originalita žádná, logika nejspíš neexistovala a předvídatelnost level 1000. Obsahovalo to všechna existující klišé a pořád se opakovaly stejné myšlenky. U postav jsem měla chuť je profackovat.

Nejhorší young adult, co jsem kdy četla. V tomhle žánru najdete mnohem lepší nebo aspoň průměrné knihy.

Po hodně slabém čtvrtém díle byl tento závěrečný naštěstí opět lepší.

Děj je o tom, že se Jude v Los Angeles zhroutí herecké sny, a tak utíká za svým bratrem do Woodshillu, jenže netuší, že jedním ze spolubydlících v bratrově domě je i její ex přítel Blake, který jí hned na začátku dává jasně najevo, že mezi nimi už nikdy nemůže nic být.

Tenhle díl byl od těch předešlých trochu jiný tím, že se postavy už znaly a vracely se k sobě. Některé kapitoly byly proložené momenty z jejich dětství, a i když flashbacky moc nemusím, bylo to zajímavé doplnění děje.

Přišlo mi to celkem čtivé, i když ten nejdůležitější zvrat byl dost neoriginální, předvídatelný a je to stejně jako u čtvrtého dílu založeno na tom, že kdyby se hlavní hrdinka svěřila dřív, polovina problémů by vůbec nevznikla.

Co se týče postav, tak Jude jsem nedokázala vystát, protože brečela na konci každé kapitoly, a pokud nebrečela, tak se litovala.
Blake byl mojí oblíbenou postavou minulého dílu, ale tady se dost drasticky změnil a ze začátku se choval jako idiot. Nedá se říct, že by neměl důvod, ale já preferuju Blakea jako vedlejší postavu.

Co se mi naopak líbilo, byly právě ty vedlejší postavy. Dokonce mi ani Everly s Nolanem nevadili tolik jako předtím, takže já evidentně nemám ráda hlavní protagonisty, ať už je to kdokoli, protože se chovají v rozporu s jejich charakterem.

Ale zakončení se mi líbilo, návrat do Woodshilu byl taky fajn, takže kdybych to měla shrnout, bylo to dobrý, i když se mi první tři díly líbily víc.

3 11.06.2021

Druhý díl byl o moc lepší než ten první. Je to retelling na Červenou karkulku, takže content zůstal stejný, ale co se mi na tom líbilo víc je to, že byla tahle kniha mnohem méně předvídatelná než Cinder.

Co se týče děje, tak tu bylo více akce, zvratů, překvapivých momentů a hlavně přibyly nové postavy, tudíž se častěji střídaly úhly pohledu, což bylo zajímavější.

Scarlet jsem si hned oblíbila, její charakter byl skvělý a někdy mi připomínala mě samotnou.
Vlk (teď myslím tu postavu, ne zvíře) mi až tak moc nesedl, což mi ale moc nevadilo, protože kapitoly byly většinou z pohledu Scarlet.

Druhá linka s Cinder byla taky super a neočekávaná, protože jsem nejdřív myslela, že když je každý díl o někom jiném, tak už se postavy z předešlých dílů dále nevyskytují, ale jsem ráda, že to tak není.

Kai se mi zdál pořád jako nudný love interest, i když nevím, jestli to je fakt kvůli němu nebo proto, že se objevil jenom v cca 5 kapitolách.
Ale kdo mi připadal jako extrémně zajímavá postava je Thorne. Vlastně jsem si tady hlavního mužského protagonistu představovala někoho jako Thorneho, takže mě mrzelo, jak málo tady byl. (a pak jsem měla radost, protože v dalším díle byl hlavním hrdinou)

Jinak už jsem na konci téhle série, takže můžu rovnou říct, že tohle je můj nejoblíbenější díl.

3 08.06.2021

Na tuhle knihu jsem viděla samé nadšené recenze, ale pro mě to tedy bylo bohužel zklamání.

Začnu s pozitivy, takže co se mi líbilo, je vývoj postav, které spolu vyrůstaly už od dětství, takže mě bavilo sledovat jejich měnící se vztah. Jako další mě zaujal námět, prostředí a posledních pár stran.

Styl psaní se mi líbil a zároveň ne, protože byla zkombinovaná spisovnost s frázemi typu “chcípl na pláži”, což na mě působí divně.

V první polovině knihy pro mě bylo těžké zajímat se o slabého, nudného a otravného Patrokla, jehož jediným důvodem existence byl Achilleus. Myslím to vážně, Patrokles jím byl jako posedlý, což bylo frustrující. Dá se říct, že střídal tyto dvě nálady:

• vidím krásného Achillea, který má úžasně růžové paty, vypadá úchvatně ve všech šatech a jeho pleť je tak neskutečně hebká
• krásný Achilleus není nikde na obzoru, ale i tak vám budu popisovat všechny detaily naší nehynoucí lásky, protože Achilleus je naprosto úžasný

V druhé polovině, kde konečně přišla na řadu válka, byl pro změnu otravný Achilleus, jehož stav byl:
• jsem hluboce uražen, takže mě nezajímá, že všichni zemřou, ale já prostě bojovat nebudu

První polovina byla i přes ty popisy lásky lepší, protože ta druhá mi ubíhala tak pomalu, až jsem to skoro vzdala.
Ale pokud máte rádi řeckou mytologii, tak vás to může zaujmout víc než mě.

3 06.06.2021

Po Renegátech jsem se na tohle strašně moc těšila. Podle většiny to není tak dobrý jako první díl, ale já jsem výjimka – dočetla jsem to během pár hodin a nešla kvůli tomu spát až do 3 ráno, takže ano, bylo to geniální, nejlepší díl ze série.

Na začátku už nebylo nutné seznamování s postavami, takže to vhodilo do děje okamžitě.
Mělo to víc akce, napětí, drama, a poslední kapitoly byly naprosto skvělé a plné zvratů.

Nova – badass, morally grey character a její osobnost z ní dělá jednu z nejzajímavějších hrdinek (a je to moje fav postava ze série)
Adrian – zdálo se mi, že tady byly kapitoly z jeho pohledu častěji než v prvním díle. měla jsem ho ráda už předtím, ale když dostal víc prostoru, tak jsem si ho oblíbila ještě víc

Vztah Novy a Adriana se tu o něco posunul a jejich společné chvíle mě hodně bavily. (je to teda slow burn, ale celkově je kniha zaměřená spíš na tu akci)

Kromě nich mám favority v kladných i záporných postavách, i když je tu celkem těžké určit, kdo je kdo.

Děj byl rychlý, svižný a za celých 400 stran nenastala ani jediná chvíle, kdy bych se nudila. Vlastně na to mám dost podobný názor jako na první díl (jinými slovy: jsem nadšená) a opravdu je to geniální.

3 01.06.2021

Tohle je u mně nejslabší díl jinak dobré série. Už v předchozích dílech jsem neměla ráda Everly, a tady se nic nezměnilo, takže jeden z mých problémů byl v hlavní hrdince.
Její myšlenkové pochody jsem často vůbec nechápala, a navíc mi připadala sobecká a utápějící se v sebelítosti.

Nolan mi v porovnání s ostatními mužskými protagonisty z téhle série taky nebyl zrovna sympatický, ale budiž, lepší než Everly.

Celou knihu pro mě naštěstí zachraňovaly vedlejší postavy:
• Dawn se mi tady zdála jako skvělá kamarádka
• Blake – nová a zajímavá postava, takže jsem zvědavá na poslední díl o něm
• Spencer (ve všech vzácných momentech, kdy se objevoval)

Začátek byl strašně pomalý a vůbec mě nebavil, a není to tím, že je to o vztahu mezi studentkou a učitelem – to se mi zdá naopak jako dobrý nápad.
Co mi přišlo zajímavé je to, že se děj odehrával ve stejné době jako Cítit znovu (což se mi líbilo výrazně víc), takže tady šlo vidět nějaké činy z jiného pohledu.

Ale jinak mi připadalo, že to postrádalo originalitu a nějakou akci, protože hlavní plot twist téhle knihy je to, že spolu postavy nedokázaly komunikovat, z čehož vznikly vlastně všechny problémy.

Jak už jsem psala, tak série celkově se mi líbí, jenom je tenhle díl bohužel výjimka.

3 30.05.2021

Už dlouho mě chování žádných postav nerozčilovalo tolik jako tady. Scarlett je od všech o Caravalu pořád dokola varována, ale přesto se rozhoduje co nejhloupěji to jde, a dělá jen to, co by neměla, což se nedá nazývat hrdinstvím, jako spíš pokrytectvím. Její chování bylo naprosto nelogické a její myšlenkové pochody otravné a pomalé.

Taky stále tvrdila, že není nic důležitějšího než její sestra Tella, jenže když se na scéně objevil Julian, Tella jakoby přestala existovat a slunce se začalo točit kolem planety jménem “precious beloved Julian”.

Love interest Julian je extra nudná a plochá kopie Juliana ze Zakázané hry, dokonce i jméno má stejné. (vlastně mi celý děj připomínal Zakázanou hru)

Pak přichází insta love, další z nespočetně mnoha zklamání. Hádám, že to bylo nejdřív hate, což skončilo během 2 dnů a pak byla crazy love.

A tady je další věc, kterou nechápu: Scarlett řekne Telle, že nemůže milovat někoho, koho sotva potkala. O pár stran později si sama Scarlett nedokáže vybrat mezi svou sestrou (kterou zná celý svůj život) a klukem, kterého poznala před 5 dny, ale do kterého je teď bezvýhradně a neodvratně zamilovaná. To je tak absurdně směšné.

Co mi ale přišlo jako zajímavý nápad bylo to, že šaty samy měnily tvar a barvu. Ovšem vysvětlení jak? Magie.
A proč? Magie.
Odkud ta magie pochází? Je to magie.
Jak vůbec vznikla? Na tom nezáleží, protože nic v téhle knize nedává nejmenší smysl.

Princip celého Caravalu je položen na základu, že za všechno může magie a to jako vysvětlení stačí.

Navíc fráze typu “kap, kap, kap” nebo “žuch, žuch” tomu nepřidávaly na dramatičnosti, jako spíš na otravnosti. No, aspoň se to četlo celkem rychle, když už nic jiného.

Nedá se říct, že bych to úplně nenáviděla nebo to byla nejhorší kniha, jakou jsem kdy četla, ale na to, jak jsem měla nízká očekávání, mě zklamala.

3 27.05.2021

Tohle je po dlouhé době kniha, která mě fakt nadchla a upřímně jsem to nečekala, přestože jsem všude viděla samé pozitivní ohlasy. Teď tedy otázka, jestli je to worthy všeho toho hypu? Rozhodně ano a zaslouží si i vaši pozornost.

Začnu postavami, které si nešlo neoblíbit. Všichni tři hlavní protagonisti mi byli sympatičtí a zároveň měly svoje chyby, díky čemuž se zdály reálné. Evadne je obyčejná holka, která kulhá kvůli nehodě, která se jí stala v dětství a neoplývá žádnými magickými schopnostmi (i když by chtěla). Halcyon je excelentní bojovnice, která ale udělala tolik chyb, že by to bylo pro každého normálního člověka smrtící (literally). A Damon je mág s průměrnými schopnostmi, není nejlepší ani nejsilnější, jen průměrný.

Pak je tady prostředí inspirované starověkým Řeckem. Jsem velký fan mytologie, takže se mi líbil nápad s bohy a jejich relikviemi. Worldbuilding a systém magie nebyl nijak složitý, ale originální ano.

A jako poslední romantická linka, kde bylo už od začátku celkem předvídatelné, které postavy spolu skončí, ale bylo to tak hezky napsané, že mi to nevadilo. Slow burn ve stand alone se podle mně vždy těžko píše tak, aby byla uvěřitelná a proto oceňuju autorku, že se jí to povedlo.

Podtrženo, sečteno, měli byste si tuhle knihu přečíst (navíc je ideální i pro ty, co upřednostňují stand alones), a jsem si jistá, že toho nebudete litovat.

2 02.02.2022

Možná vás to překvapí, ale Percyho Jacksona jsem četla letos poprvé, nebyl to žádný nostalgický rereading, ale reálně jsem dřív nevěděla, o čem to je. Tušila jsem přibližně téma, jenom jsem nakonec čekala něco jiného.

Hlavní důvod, proč z toho nejsem tak nadšená, je ten, že hlavnímu protagonistovi Percymu je 12 let a styl psaní byl kvůli tomu dětinský. Vím, že to byl záměr, ale já moc nemusím hrdiny, kteří jsou o dost mladší než já. Co se ale musí nechat je fact, že Percy byl o dost rozumnější a chytřejší než většina postav, o kterých jsem četla, jakkoli staré byly.

Předpokládám, že všichni víte, o čem děj asi je, takže to zkrátím: Percy několikrát zničí školu (přesněji řečeno zničí nějakou školu v každém dílu), což mi přišlo funny a po zbytek knihy řeší to, co shrnuje název jednotlivých dílů. Je to polobůh (což ze začátku neví), takže se tady řeší i mytologie, což se mi líbilo nejvíc.

Nápad a děj jsou rozhodně dobré, zvraty se mi taky líbily a styl psaní mi připadal většinou čtivý. Percy mi sedl, ale jako nejlepší postava se mi zdála Annabeth, s níž mě části knihy bavily nejvíc a Tyson. Pokud to mám shrnout, tak první díl byl dobrý, druhý mě bavil dokonce o něco víc (hlavně proto, že Annabeth a Tyson dostali více prostoru), ale třetí mě naopak zklamal nudnými částmi, které mě nezajímaly.

Určitě spoustu z vás tato série zaujme a jsem si jistá, že kdybych ji já četla před několika lety, líbila by se mi víc, ale teď jsem na to už moc stará. Nicméně mám v plánu dočíst i poslední díl, který mi jako jediný zbývá, takže můžete brzo očekávat i recenze na poslední 2 části.

2 13.11.2021

Tohle je to nejvyšší rating, jaké jsem kdy feel good romance dala, takže je to nejspíš i ta nejlepší feel good romance, jakou jsem kdy četla.

Od autorky mám přečtené téměř všechny knihy, ale většinou pro mě byly zklamáním, takže tohle bylo milé překvapení. Tudíž asi nemusím dodávat, že je za mě tohle nejlepší kniha od KW.

K ději nebudu říkat žádné podrobnosti, protože je vzhledem k názvu celkem jasné, o co jde, takže napíšu jen to, že to bylo hezké, sweet a předvídatelné, což byla fajn změna po všech těch mých fantasy.

Hlavní hrdinka Charlie, která je takový klučičí typ holky, mi sedla, její charakter byl originální a měla jsem s ní docela dost společného (až na její nadšení pro sport, to jde mimo mě). Je fakt, že její předsudky vůči “normálním holkám” byly zpočátku někdy otravné, ale o to víc mě pak bavilo sledovat vývoj její osobnosti. Bratry Charlie jsem si taky oblíbila, stejně jako Bradena, jejího čtvrtého nepokrevního bratra ze sousedství.

Pokud chcete nějakou oddechovou, relax contemporary na léto (nebo teď i na podzim), tohle je pro vás jako stvořené.

2 08.09.2021

Nikdy jsem nenarazila na recenzi, kde by měla tahle kniha víc než 2 hvězdy, takže jsem čekala, že to bude katastrofálně špatný. Unpopular opinion: zdá se mi to celkem dobrý.

Má to být retelling na Krásku a zvíře v jiné verzi: Nyx byla už od narození zaslíbená krutému vládci svého království. V den svých sedmnáctých narozenin odchází do paláce, aby se provdala za netvora a má jasný plán: zabít ho a ukončit jeho vládu.
Mně to moc Krásku a zvíře nepřipomínalo, spíš to je mix více pohádek s fantasy a mytologií.

Viděla jsem, že hodně lidem nesedla hlavní hrdinka Nyx, ale já si ji celkem oblíbila a se svou záští a nenávistným myšlením vůči okolí mi připadala jako zajímavá protagonistka. Kromě toho je podle mně i nejlepší postava z celé knihy, protože ty ostatní byly otravné nebo ploché.

Nápad i worldbuilding se mi zdály originální a jak už jsem zmiňovala, je tady navíc zahrnuta i řecká mytologie. Ale protože to bylo krátký, tak bylo hodně věcí nevysvětlených.
Když už jsem u toho, tak je to ten nejkratší retelling na Krásku a zvíře, co jsem kdy viděla (250 stran) a kvůli tomu byl konec dost uspěchaný a zmatený. Kdyby to autorka protáhla na dalších 100 stran nebo další díl, líbilo by se mi to víc a nějaké nelogické věci by mi pravděpodobně dávaly větší smysl.

Co to kazí, je romantická linka – insta love. Na jedné straně ho nenávidí a na další ho už téměř miluje, což je fakt neuvěřitelná love. Ale to teda taky připisuju hlavně délce knihy.

Takže abych to shrnula, tak to sice není ten nejlepší retelling, jaký jsem kdy četla, ale jak už jsem psala, čekala jsem něco mnohem horšího a nezdá se mi to tak špatný, jak tvrdí recenze.

2 12.07.2021

Tuhle novelu k Měsíčním kronikám byste si měli přečíst mezi třetím a čtvrtým dílem (Cress a Winter)

Jsou tady odhaleny nějaké důležité klíčové momenty a zvraty, bez kterých byste pravděpodobně nepochopili nějaké informace ve Winter, takže bych to nevynechávala.

Tahle kniha vypráví o Levaně (což je hlavní záporná postava série), její minulosti a jejím dětství.

Čekala jsem, že to bude něco typu, jak moc těžký život Levana měla a ospravedlňování, proč se stala takovou, jaká je, a proto mě překvapilo, že to tak nakonec nebylo.
Přišlo mi to zajímavé tím, že nebyla vyobrazená jako kladná postava ani ze svého pohledu, protože byla psycho a evil už od samého začátku.

Mám za to, že účelem téhle novely je, abychom se Levanu snažili pochopit a snad ji i litovali. Ano, to se stalo – je mi jí líto, ale zároveň ji pořád nenávidím (což dokazuje, jak je ta záporná postava dobře vykreslená)

Nicméně se mi to líbilo a je to skvělé doplnění celé série.

2 24.06.2021

První díl nesnáším, ale chtěla jsem dát sérii ještě jednu šanci a nějak do třetiny knihy jsem si říkala, že to je celkem dobré. Děj byl lepší, každá kapitola neobsahovala večírek a líbilo se mi popisování nového prostředí v New Yorku. Tyler dospěl a změnil se k lepšímu. Pak to ale šlo od desíti k pěti.

Eden byla nesnesitelná, otravná, hloupá, naivní, žárlila i když měla přítele – no není to pokrytecké? – a tak neskutečně moc mě vytáčela, že jsem měla chuť ji profackovat v marné naději, že se probere.
Charaktery ostatních postav jsou taky příšerné – její nejlepší kámoška ji nedokáže ani podpořit a její další “kámoška” ji nesnáší.

Tenhle díl byl paradoxně lepší než předchozí, ale cokoli dobrého zastínila strašná hlavní hrdinka a navíc jsem všechny postavy nesnášela.
Od dalšího dílu už nic nečekám a přečtu si ho jen proto, abych dokončila sérii.

Co bych vyzdvihla/zkritizovala jako první je fact, že
někdy byly psány
věty
bezdůvodně takhle
zasekaně a na
několik řádků.

Když to začalo takhle:

“I used to be strong, but now I am weak.
I used to be pretty, but now I look sick.”

nebo

“Welcome to the beautiful Sinclair family.
No one is a criminal.
No one is an addict.
No one is a failure.”

byla jsem nadšená.

Nebudu popírat, že se mi zdál tenhle styl psaní čtivý (ale jak už jsem zmiňovala, bylo to často a bezdůvodně). Samotný prolog mě nadchl, nápad byl zajímavý a originální, a děj plynul rychle.

Děj je o Cadence, která má bohatou a zdánlivě dokonalou rodinu a je jedna z “liars”, kteří se každé léto scházejí na rodinném ostrově Beechwood. Patnácté léto se jí tam stane nehoda, kvůli které utrpí zranění hlavy a ze které si nic nepamatuje. Sedmnácté léto se vrací zpátky s cílem zjistit, co se stalo, protože jí nikdo nechce říct pravdu (zvrat, který zjistíte na konci, je geniální).

Z čeho už jsem tak nadšená nebyla, jsou postavy, které nebyly špatné, ale zato neměly žádný hlubší charakter ani vývoj osobnosti (a nějaká jména vedlejších postav si teď už ani nedokážu vybavit, což o něčem vypovídá).  Jako další bych tady vyškrtla insta love vzhledem k tomu, že asi po 40 stranách už byli zamilovaní.

Jinak tam najdete i úryvky z classic pohádek, které jsou upravené, což byly moje fav části.

I přes nějaké ty negativa je to podle mně good kniha, kterou byste měli zkusit – buď se vám bude líbit nebo vám vůbec nesedne, každopádně je zvláštní a jiná než to, co čtu běžně.

1 06.03.2022