Delirium komentáře u knih

Kdykoliv čtu něco takového (čtěte jako psychologický román), vždy mě to naprosto dostane. Proto předem upozorňuji, že nehodnotím formu, ale obsah. Tady svůj skromný komentář radši ohraničím, kdo jen kouká po kladných/záporných komentářích dál nečtěte.
!SPOILER! : Vlastně jsem se tu chtěla rozepsat hlavně o jedné kapitole, kterou jsem četla pořád dokola a dokola, dokud mi nezačala dávat smysl. Proč? Byla jsem v absolutním šoku, nevěřila bych, že nějaký autor překoná znechucení, které se mě zmocňovalo při čtení antiutopistického románu 1984. (Což není myšleno zle, koneckonců čtu, protože to ve mně vyvolává nějaké pocity - ať už pozitivní či negativní.) Simonova smrt pro mě byla naprosto úděsný zážitek. Až do konce jsem se vžila do jeho role a o to to bylo horší. Tak mladý chlapec - jistě se musel tak moc bát - a chtěl jim jen říct, na co přišel - a oni ho nazvali obludou jako jakéhosi obětního beránka a zabili.

10 22.06.2018

Myslím, že knihu objektivně nemusím popisovat, neb patří mezi jedno z nejvýznamnějších sci-fi 20. století a rozhodně si myslím, že je to jedno z děl, které je známé široké veřejnosti.
Pokud bych ji měla přirovnat ke knihám psaným v podobným stylu - 1984, 451° Fahrenheita, pro mně byla suverénně nejlepší.
Ostatně jako spoustu knih, neuspokojí tato kniha každého. Má velmi pomalý rozjezd, kde se spíše popisuje běžné dění světa, to jak ten svět funguje, kdo má jakou pozici a co to obnáší, a tak dále. A návrh na konzumní společnost, ze které prakticky zmizela lidskost, je skvělý. Samotná zápletka byla docela prostinká, avšak líbí se mi, že se díky ní čtenáři rozklíčuje fungování Nového světa. Postava Johna (divocha) na mě působila příliš uhlazeně. Moc nechápu, odkud pramenily jeho romantické myšlenky (zcela pochybuji, že od indiánů či Lindy, a že by to opravdu zmohly "pouhé" knihy mi přijde přehnané). Jednoduše byl zcela odtržen od reality, nejen té, kterou prožíval 16 let, nicméně i té, která se mu otevřela v Novém světě.
Jinými slovy, tato kniha má své mouchy, avšak má i své klady a pokud vás zaujalo Bradburyho 451° F, myslím, že je velká šance, že i toto dílo se vám bude v lecčems zamlouvat.

9 04.10.2022

Do psychiatrického zařízení přijde drzý McMurphy, člověk, který na jednu stranu potřebuje krotit kvůli násilnickým sklonům, na stranu druhou by mu neuškodila spíše věznice či nucené práce, ze kterých se svojí skromnou hrou na blázna vymanil. Román popisuje dopad McMurphyho na celkový chod léčebny. Příběh je vyprávený z pohledu jednoho chovance, pana Bromdena, obrovitého indiána a pravděpodobně schizofrenika, který předstírá hluchoněmost, což mu umožňuje nepozorovaně sledovat dění v zařízení jak mezi pacienty, tak mezi personálem.
Knihou proplouvají Bromdenovy vize, jeho halucinace, které ho odtrhávají od reality. Do děje jsou tyto vize zakomponovány velmi pečlivě, občas člověku přijde, jako by to nebyly ani představy.
Něžný ¡SPOILER!: velmi jsem ocenila jak se postava Bromdena za celou knihu vyvinula, od docela maličkého člověka, který se bojí „vlastního stínu“ až po člověka vědomého si sám sebe a vlastní velikosti.
Konec prozrazovat nechci, nicméně i přesto, že to nebyl klasický happy end, z něho mám pocit, že to tak mělo být, rozhodně nebyl nějak odfláknutý, ani zbytečně natažený. Prostě tak akorát.
Kniha samotná se četla velmi dobře, přes prvních pár stránek jsem se musela prokousat, avšak dál se četla prakticky sama.

7 29.07.2022

Proč mám být vždycky já ta výjimka, které se buď nenáviděné dílo líbí, nebo naopak milované hnusí?
Dobře, to je možná moc silné slovo.
Celé dílo jsem se nedokázala nijak vcítit do Holdena. Přišel mi prostě jen jako spratek. (A to pozor - je mi 17 let, takže to nejsou jen rodičovské/učitelské kecy.)
Deprimovala mě i chudá slovní zásoba, opakující se věty, jen jinak zformulované a hlášky jako "ostopéro, to mě umrtvilo, bez psiny...".
Má to být sice sepsané smýšlením 16-letého, ale tenhle styl se mi prostě nelíbí. Možná, že kdybych si to přečetla před 2-3 lety, líbilo by se mi to aspoň o trošku víc.

7 30.06.2018

Nevím, možná už je zbytečné k tomu něco říkat, když se tu v komentářích probralo už téměř všechno... no, nevadí.
Co se týče poměru kniha x seriál, volila bych seriál, ale to jen proto, protože jsem prostě seriál vídala už odmalička. Nemyslím si, že by byl seriál o něco lepší, jen je prostě papírová verze naprosto nezvyklá.
Nepřijde mi, že by se zde objevoval nějaký nadbytek vulgarismů, přece jen, jak už tu bylo řečeno, se přece třetí technik (ani jiný technik) nebude vyjadřovat přísnou spisovnou mluvou.
Upřímně mám ráda ten suchý britský humor, takže dávám 5/5.

5 15.04.2018

Hledáte akci, stejně jako v sérii Kronika královraha? Čekáte dynamický příběh o Auri, která dozajista každý den prožívá nějaká poutavá dobrodružství?
Pokud jste odpověděli 2x ano, knihu radši ani nečtěte. Pokud jste ale opravdu tak tvrdohlaví, že i přes to se rozhodnete číst, tak si všímejte krásných drobností, které popisuje P. Rothfuss ze života Auri.
Kniha je velice krásná, překladatel samozřejmě udělal pěkný kus práce... ovšem, až na překlad toho názvu (porovnejme The Slow Regard of Silent Things vs. Hudba ticha).

5 11.01.2018

A tohle zase můžu, to ne, že ne. Opět povinná četba, ale líbilo se. (Velice!)
„Už nepláče. Vystřídal jste ho vy. Slzy jsou věčné. Za každého, kdo se rozpláče, někdo jiný přestane. Stejně je tomu i se smíchem. Neproklínejme tedy naši dobu, není o nic horší než doby předchozí. Není ovšem nutné ji zvlášť chválit. Nemluvme o ní vůbec.“

4 27.08.2019

Nevím, jak ostatní, ale za mě byl toto zatím nejlepší příběh ze Zeměplochy.
Za skutečného zloděje času považuji Terryho, od knihy jsem se nemohla odtrhnout.

4 25.12.2018

Téhle knihy jsem se trochu obávala. Bála jsem se, že mě snad zklame, protože to přijde po pár knihách od stejného autora pokaždé. Ale světě, div se! Třetí kousek od Bradburyho, který jsem přečetla a jeho dílo mě stále nepřestává bavit a překvapovat. Tentokrát o tom, že to není člověk, ale lidstvo, co s oblibou ničí... prakticky cokoliv.

4 29.10.2018

Bez upejpání vám řeknu, že tuto povídku jsem četla až po zhlédnutí jejího filmového zpracování. U spousta děl to uškodí, zde však ne. Když jsem tuhle tenoučkou knihu vzala do ruky, říkala jsem si že to bude jednoduše moc krátké a nerozepsané. (Vzhledem k délce filmu.) Tehdy jsem se mýlila - nepřidala bych tam ani písmenko navíc. Velice krásná vánoční pohádka.

4 28.12.2017

Vlastně je to příběh o Salovi, který mi na začátku připadá relativně vnímavý (později mi přijde, že to s ním jde z kopce), a o Deanovi, který se nestará o nic a nikoho jiného, než o sebe. Příběh, už podle názvu, poskytuje náhled do Salova cestování.
Jako vždy, i zde mě rozčiluje nezodpovědnost hlavních i vedlejších postav, také se mi zdá, že kdyby byl román kratší, rozhodně by mu to neubralo, ale naopak přidalo.
Kniha byla psaná hezky, nicméně pouhý hezký styl psaní to občas neutáhne.

3 11.09.2022

Povinná četba k maturitě mi dohodila tuhle knihu. Jediné, co mohu říct je, že jsem skončila po prvních 50 stránkách, protože mě kniha neskonale nudila.
Pravděpodobně neumím ocenit styl autorova humoru, už mi to přijde až příliš vynucené.
(Ne, není to tak, že bych neoceňovala klasiky, právě naopak, každopádně tohle mě vůbec nechytlo, děkuji pěkně.)

Spíše 9/10, než 5/5.
Upřímně jsem doufala víc Smrtě/Vilíka Kliky. Taktéž by mě zajímalo, jak dopadl úplněk po skončení příběhu. :D
Na druhou stranu si říkám ano, těch 5 hvězdiček si Sekáč skutečně zaslouží, pobavila jsem se. (A dojímavá scéna na konci je úžasná.)

3 02.11.2018

Tato kniha, výběr z tzv. weird fiction Raye Bradburyho, mi naprosto učarovala. Uchvátila mě.
Často mě nechávala na rozpacích, nechávala mě bát se, ale tím hezkým způsobem.
Poslední povídka - Další v řadě - mě sice příliš nechytla, ale co naplat... Zbytek se mi líbil, a to velice.

3 19.09.2018

Je to dobrý, není to dobrý, někdo umře, není to dobrý, je to dobrý a pak zase není. A opakovat. Pro mě stručný děj této knihy. Ke konci mi už kapitoly připadaly téměř stejné a samotný konec mě naštval. (Myslím poslední odstavec, jakože, co to má být?)
Dílo patří mezi klasiku, bylo pro mě čtivé, ale místy jsem si říkala, kdy už to budu mít dočtené.
Na druhou stranu si o to tématika říká.

3 05.09.2018

!Spoiler!
Většinou se mi popisné příběhy líbí, ale tohle opravdu ne. Líbila se mi starcova houževnatost, trpělivost a odvaha, ale příběh o tom, že si někdo chytne rybu, plaví se za ní skoro dva dny a pak mu tu rybu cestou domů stejně ožerou žraloci, mi nepřijde dostatečně zajímavý, aby se to natáhlo na 100 stránek.
Dále se mi i líbila chlapcova důvěra ve starce, ale to je asi tak vše...

3 01.08.2018

Jen vás, co jste nic od Adamse nečetli upozorňuji, že to prostě není spisovatel pro každého. Prostě není a tečka. (Ale jen dodávám, že podle mého je naprosto skvělý.:D)
Tak!
Přišel čas na komentář od někoho, kdo je matlák a netušil, že čte druhý díl a že Dirk Gently má vlastní sérii. Nojo, holt ne každý ví o tomto detektivovi, co žije ve stínu Stopařova průvodce.
Kniha se mi (jako zatím všechna počinění od Adamse, která jsem měla tu čest držet v ruce) velice líbila, hlavně kvůli absolutní absurdnosti všech náhod a spojitostí. Co na to říct, v nepravděpodobnostech se Adams prostě vyžívá a já s ním.
Skvělý byl charakter postavy zmiňovaného detektiva, jakož i ostatních postav. A nápad zatáhnout do reality mýtické bohy? Naprosto úžasné.
Všechno má své meze, chvílemi jsem, a to uznávám, byla z knihy absolutně zmatená a netušila jsem, co se to děje. Což byl sice pravděpodobně záměr, ale pořád je tu z toho ten nepříjemný pocit, jako když umíte matematiku, ale nedokážete pochopit proč.:D

3 04.04.2018

"Čím to, že já Manon tak šťastná jsem?"
Překrásné a tuze smutné dílo... Jistě je to velice naivní a jednání rytíře Des Grieux a občas i samotné Manon je místy nelogické a vedoucí k šílenství, ale takto mě už dlouho žádná tragédie nedojala.

3 10.01.2018

Tedy... nic extra, za mne. Možná jsem očekávala moc- četla jsem toto dílo aniž bych si četla recenze, protože když čtete knihu od někoho jako je pan K. Čapek, zřídka kdy to potřebujete. Ale hleďme- nejvíc se mi tam líbily ty zmatené scény, kdy měl Prokop halucinace. Četlo se to opravdu těžce a pomalu.

3 17.12.2017

Moc pěkná verze příběhu o krysaři. Oceňuji autorův výběr slov.