Na cestě

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román z roku 1957, který autorovi přinesl obrovskou popularitu i uznání kritiky a učinil z něj legendu. Kerouac zde nachází své osudové téma i vlastní hlas a metodu: horečně chrlený text odráží autenticitu svobodného života, nesvazovaného konvencemi průměrnosti. Takový život a lidé, kteří jej dovedou žít, jsou pro něj ideálem, jejž se neustále pokouší naplnit a zachytit v postavách svých knih. Na cestě je strhující a přesvědčivý amalgám fikce a autobiografických prvků, dodnes inspirující čtenáře k nalézání vlastní svobodné cesty....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/3046/na-ceste-vAZ-3046.jpg 41630
Orig. název:

On the Road. The Lonesome Traveller. The Vanities of Duluoz (1957)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (179)

Kniha Na cestě

Přidat komentář
HerrPilot
15. května

Zvláštní knížka... Četl jsem ji přes rok, jen ve vlaku po cestě do školy a zpět. Často v ní byly obsaženy opakující se scény, které přinejmenším unavovaly, postava Deana byla hodně zvláštní etc.
ALE zase na druhou stranu je to zřejmě asi ta nejenergičtější kniha, jakou jsem kdy četl, esence hyperaktivity (nebo kombinace kávy zalité horkým Red Bullem), která na čtenáře nečeká ani když postavy vyklusávají opici z flámu.
Kerouac byl mistr pokud se jedná o popisy krajiny, uměl velice pěkně popsat i noc a také známé jazzové/jamovací sešlosti. Popisoval lidi, které viděl. Svoje myšlenky, které jej napadaly, když je viděl.
Ve své době to musela být opravdu bomba a docela protiklad k tomu, čím si prošel nejen autor, ale člověk jako takový ve 40. letech 20. století...

Ne, tuhle volnomyšlenkářskou knihu nejde číst souvisle a ani v pokročilém věku. Ideální je ji číst v dopravních prostředcích, jejichž (rychlá) jízda doplňuje a dotváří dynamiku díla, pěkně po kouscích (každý týden třeba 2 stránky) a v rozmezí 15. - 22. roku života. Tehdy totiž vnímáte dílo, později už jen zevlounství postav.

jana0378
23. dubna

Tato klasika mě opravdu nenadchla, nudně popsaných několik cest přes Státy, kde by mi bohatě stačila jen jedna, celé takové zmatené, jako by to vykládal úplně ožralý chlápek barmanovi a ten ze slušnosti poslouchal. (Pak jsem se dočetla, že on to Kerouac napsal pod parou. Tak to bylo poznat.) Něco jsem si z toho odnesla - popis atmosféry a života poválečných Spojených státu a pohled postav na jinou kulturu a život, když dojeli do Mexika. To ale mohlo být o 200 stran kratší. Nevzdávám knihy před koncem, aby mi svědomí dovolilo hodnotit, ale tady jsem s tím v pětině nesekla jen kvůli čtenářské výzvy.

intelektuálka
22. března

Jsou tu vcelku rozporuplné komentáře - kniha opravdu nemá extra děj - jen čtenáře vede po cestě ... divoké, nespoutané a vedoucí k boření konvencí...

A záleží na čtenáři, co si z této knihy odnese - a já říkám : co jiného patří k mládí, než svoboda, cestování, poznávání / i v dobrém i špatném smyslu /

Kdy to chcete prožít ? Než vás život spoutá povinnostmi a konformitou ?

Za mě určitě ano - generace beatniků je mi blízko ...

mikuleo
18. březnaodpad!

Nechápu. Celou dobu se nic nedělo, postavy byly na ránu, cestování naprosto o ničem, styl psaní mi absolutně nesedl a nepřišel mi ani za mák dobrý. Dočetla jsem s velkým sebezapřením kvůli tomu, že je to velmi oceňovaná kniha. Za mě zbytečná ztráta času.

Horselaugh
08. března

Rauvolf se s těžkým úkolem popasoval slušně a tuhle kultovní jízdu přeložil parádně, ale Kerouacovy rozsochaté kecy stejně mnohem líp vyznívají v Jackově druhém jazyce -- v angličtině.

Kerouac při psaní propotil všechna trička a sušil je na prádelní šňůře natažené přes celý NY apartmán. Voda se odpařila, aromatická esence ovšem zůstala. Jakmile se nelepily na kůži, šup s nimi zpátky do hry, pach nepach.

Podobně živočišná je celá knížka. Představte si, že takhle trajdáte mezi horami a řekami. Pak se zatáhne a než se nadějete, vehementně chčije. Za pát minut vám žbluňká v botách a nemáte náhradní fusekle.

Buď začnete kňourat, že jste si to celé představovali jinak, nebo prostě odkopnete bagančata, sundáte ponožky a bahnem čvachtáte radostně a bosky.

Podobná je tahle knížka. Chce po vás pouze to, abyste se oprostili od všech představ o vandrování duše literárním světem. Kdo tohle dokáže, čeká ho skvělá jízda.

Pif_Paff
27. února

Prve bych ráda zdůraznila, že tuto knihu jsem měla ve škole učiteli stále opěvovanou, jak je úžasná. K jejímu přečtení jsem se ovšem nutila asi 5x, protože pokaždé mě odradila hned první stránka, kde je hned asi 50 jmen postav (s nadsázkou) a při pomyšlení, že minimálně ještě jednou tolik bude v té knize hrát nějakou roli, se mi dělalo mdlo. No nakonec mi přijde, že mě dílo dosti ovlivnilo ve vnímání světa a tak nějak mě právě tato kniha nakopla k cestování, trempování a zvedlo mi hladinu spontánnosti, za což jsem neskutečně vděčná... :)

Martin_Eli
26. února

Trochu únavná kniha, ve které se nic moc neděje, hlavní hrdinové se potulují odnikud nikam po Americe a prožívají zážitky ve stylu "párty, kamarádi a ženy". Po čase začne vše trochu splývat dohromady a moc jsem se v tom neorientoval. Bylo mi v zásadě jedno, s jakou ženou zrovna hlavní hrdina spí a v jakém státě USA se nachází, všechno bylo velmi podobné.

Žádná katarze na závěr se moc nekoná (i když na konci si část lidí uvědomí, že jedna z hlavních postav je prostě nezodpovědný kretén).

Dřív asi knihu čtenáři milovali, kvůli pocitu svobody, nezávislosti a neukotvenosti na konvencích, ale co bylo šokující a obdivuhodné kdysi, je nyní víceméně běžné. Kdo z nás někdy nejel na nějaký road trip s pár korunami v kapse?

Kniha mě obecně moc nezaujala, kdyby nebyla tak slavná, tak bych ji asi nedočetl.

francouz
22. února

No musím říci, že první co mě na této knize zarazilo, byla doba, kdy byla napsaná. tato kniha o víc jak deset let předběhla dobu, o které píše.
Ano bavíme se o hipies, kteří v té době, ale ještě jako slušňáčci navštevovali školu a doma vykonávali poslušně co museli.
Autor prostě píše o době, která ve velkém teprve příjde, ale najdou se samozřejmě jedinci, kteří jdou vždy proti proudu. Což je i v této knížce.
Samozřejmě lze namítnout, komu by se nelíbilo, vzít pár dolarů a vyrazit na cesty, nekoukat co bude zítra, za týden, prostě žít jenom dneškem. Jo to přece nezní vůbec špatně, ale bude to i za rok, dva pravda ? To si nemyslím, prostě nějaký řád, je potřeba mít.
Co se mě líbilo, byli ty směšné částky za benzín, jídlo, prostě za cokoli. To snad ani není možné vyrazíte s 50 dolary v kapse a žijete z ních 14 dní, ale nejenom to, ale projedete polovinu spojených států. Ano pak příjde vystřízlivění, peníze dojdou, nemáte co jíst, co pít, co kouřit ( myšleno trávu) a kamarádi na Vás čekají za dalších 1000 km.
Na druhou stranu to volnomyšlenkářství, které je zde představováno v době, kdy to nebylo celonárodní hnutí, no to byl teda slušnej vodvaz.
Nevím jestli tu knihu můžete vidět pouze černobíle, tedy milovat nebo nenávidět, já jsem asi ten průměr někde mezi, ten , kterým autor pohrdá, bez vyhranění, plnící cíle, které si vytknul, nebo mu byli vytknuty...