Čekání na Godota

od:


KoupitKoupit eknihu

Dva přátelé tuláci Estragon a Vladimír se sejdou na mýtině, kde čekají na Godota, který jim má něco důležitého sdělit. Nevědí ale dokonce, jestli opravdu mají čekat zde, v jakou hodinu, prostě nic. Jak tak čekají, krátí si dlouhou chvíli povídáním o hloupostech, přením se o to, zda-li ještě půjdou dále spolu, i nahlížením do bot a klobouků, aby v nich nezjistili nic. V jejich stereotypním chování, za nímž můžeme vidět klidně mnohé další dny, jenž pobíhaly stejně, je vyruší příchod bohatého Pozza a jeho otroka Luckyho... Hra Čekání na Godota má být přelomovým dílem absurdního dramatu a ve své podstatě je. Základem jsou nesmyslné dialogy, které však na sebe v jisté analogii opravdu navazují. Rozhovory Estragona a Vladimíra připomínají dětské hry se slovíčky, slovní fotbaly, soutěže o lepší urážku atd. Největším přínosem však jsou scénické poznámky ve smyslu oživení představení bezúčelným, přesto vizuálně zajímavým chováním (kontrola bot, klobouků) a minimalistickým pojetím scény (opuštěná cesta a strom, pod nímž pro ukrácení chvíle a možná i utrpení přemýšlí, jak by se oběsili)....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/55_/5540/cekani-na-gogota-5540.jpg 3.9848
Orig. název:

En attendant Godot, Waiting for Godot (1953)

Žánr:
Literatura světová, Divadelní hry
Vydáno:, Větrné mlýny
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (90)

Přidat komentář
Alinka2
03. listopadu

Celá kniha od začátku do konce mě nudila. Ta nesmyslnost příběhu mi nedávala smysl a já nemám ráda věci, které nechápu. Vnímavějšímu čtenáři všechna ta symbolika díla (a těch symbolik je tam v každé výpovědi několik) určitě přijde skvělá, ale mě nezaujala.

Lymril
21. října

Ta nesmyslnost tak nějak dává smysl. Paráda.

kara
18. října

Klasika stojící za přečtení. Mohlo by být ale trošku kratší.

Vyrvalvorgán
18. října

Bohužel sem byl zklamám, je to zatím jediná kniha v mém životě (beletrie), kterou jsem po přečtení prvních asi 50 stran zabalil a rozhodnul se, že už jí nikdy nedočtu...

vitaly0472
13. října

Velice působívá hra. Vnímavější povahy mohou po přečtení ztratit motivaci k životů. Přesto by to měl risknout každý.

Gweny
17. září

Na jednu stranu naprosto nesmyslná kniha, na stranu druhou je svým způsobem kouzelná. Rozhodně hodnotím kladně.

GandalfŠedý
24. srpna

Čekají na Godota aby na něj už čekat nemuseli. Rádi by se osvobodili, odešli, ale není prostě kam, protože Godot nepřišel.
Osobně jsem to chápal jako čekání na smrt, vysvobození ze života, ve kterém už není východisko, kde už není kam jít.
Absurdní dramata ale často nabízejí širokou škálu výkladů a smyslů. To se mi na nich líbí.

veronika431
18. června

Na mě "absurdní" dosti, ale žánrově nepochybuji, že jde o perlu. Myslím, že by měla patřit do povinné četby (pakliže tam už není zařazena).

michaela1992
20. května

3 hvězdy z jednoho prostého důvodu, mně osobně skáčou myšlenky jak zhodnotit toto dílo mezi "absolutně geniální" a "nečtivé a nudné".
Poselství, které drama nese je ale ovšem tak dokonale vyobrazeno na něčem tak šíleném, jako jsou dialogy Vladimíra a Estragona a za pomoci pouhých 5 (6?) postav. Což je na tom ta opravdu velice obdivuhodná, za mě až geniální strana věci.

Zednář
18. dubna

Černá anekdota bez výstavby, ale se silnou pointou. Bezútěšnost bytí a svobody, které nás nutí k nesvobodě a nebytí. Nutnost vidět v divadle!

ne.ver
16. dubna

Kniha me prilis nezaujala, i kdyz nektere dialogy hlavnich postav mi prisly opravdu vtipne. Jinak jsem na to bud nemela naladu, nebo zkratka to tak nejak slo mimo me - casto, kdyz neco ctu, kladu si u toho otazky nebo to budi nejake emoce, ale pri cetbe tohoto se v me hlave nic podstatneho neurodilo a bylo mi to fuk. Napadlo me jen par zakladnich veci - ze vsichni cekame na vykoupeni a nekdy tu proklate zabijime cas misto toho, abychom byli iniciativni a udelali zatim treba nejaky dobry skutek...

Kmotr99
18. března

Literárně-historickou hodnotu dramatu nemůžu popřít, toto drama mě ale otravovalo. Nejvíce jeho postavy. Absurdno mám rád, ale v rámci nějakých skutečných/neabsurdních situací. A ne takhle (podle mě) samoúčelně. Absurdno pro absurdno.

yvett239
04. ledna

Možná jsem čekala něco víc, nicméně mě toto dílo pobavilo a líbilo se mi. Jen mi vzhledem k ději přišlo moc dlouhé a zbytečně protáhlé. Jak čtu v komentářích dole, také si neumím představit divadelní zpracování, ale mohlo by být vtipnější než kniha. Upřímně se mi líbilo víc než Havlovo Odcházení.

Huhlaka
31.12.2017

Jednoznačně jedna z nejlepších divadelních her, co kdy vznikla. Každý si v ní může najít vlastní odpovědi. Kdo má rád absurdní drama, by tuto zásadní hru rozhodně neměl vynechat.

LEGACY
10.12.2017

Vladimír: Nemůžeme.
Estragon: Proč?
Vladimír: Čekáme na Godota.

... absurdní, nehodnotitelné.

Markéta ♡
02.11.2017

Za mě zvláštní kniha, o které nevím moc co napsat. Nevím, jestli se mi kniha líbila, nebo pro mě byla zbytečnou. Těžko říci.
Určitě se kniha četla dobře a rychle (cca 3 hodiny a máte to).
Upřímně, neumím si představit divadelní zpracování. Celé je to zvláštní.
Každopádně za mě 4 hvězdičky a myslím si, že každý by si toto dílo měl přečíst a udělat si vlastní obrázek.

Faila
26.10.2017

Geniální absurdní drama se spoustou opakování a absurdit. Z této knihy pochází jeden z mých nejoblíbenějších citátů vůbec:

ESTRAGON: Zůstaň se mnou!
VLADIMÍR: Opustil jsem tě někdy?
ESTRAGON: Nechals mě odejít.

Dyaebl
25.09.2017

Příběh o komkoli a o nikom. Neustále čekání na něco, co nikdy nepřijde. Změna? Smrt?
Unikátně ztvárněná nečinnost. Opravdový absurdní skvost.

Elle272
18.08.2017

"Co kdybychom se oběsili?"
Miluju to absurdno a nevím, co víc mám dodat. Čekání na Godota buď milujete nebo nenávidíte. Hrdě se hlásím k první skupině.

Damato
16.08.2017

Jsem divná, že mě to nebavilo, když to oslovilo tolik lidí a já se ne a ne dostat do toho , aby mě kniha nějak oslovila a potažmo bavila ?
Hm, asi jsem , ale dočíst to fakt nemůžu, prostě to nejde ...

LilKure
15.08.2017

Knížce jsem nedával moc nadějí a četl jsem ji více-méně z donucení. Prvních pár stránek jsem vstřebával, jak může být něco takového považováno za klenot literatury. V určitém okamžiku jsem se, ale ponořil do úvah postav a začal hledat hlubší smysly. Knížku jsem najednou přečetl s otevřenou pusou. Nejedná se o knížku, kterou bych chtěl číst každý den až do konce života, ale rozhodně to jedno přečtení za ten "ztracený" čas stálo.

Tina.orl
07.07.2017

Dílo o nekonečním čekání na něco, co v životě nepříjde a o paměti, která může být pomíjivá.
Chvílemi je drama dost nudné, ale zachraňují to vtipné dialogy Estragona a Vladimíra.

bookaholic_no.1
04.07.2017

Neuvěřitelně jsem se těšila, pro mě ale bohužel zklamání. Miluju úvahy o životě, tohle mě ale absolutně neoslovilo. Je to sice už pár let co jsem se pokusila o přečtení a plánuju to zkusit znovu, nějak se ale nemůžu rozhoupat.

DeniseMarini
07.06.2017

Asi bych to úplně nevyhledávala znovu, ale špatné to rozhodně není. Je to přesně jako zde píše Pinkol - oddechovka.

Pinkol
15.05.2017

Označení "absurdní drama" jsem se docela bála, ale nakonec mě kniha vážně bavila, je to taková oddechovka.

Yogi
10.05.2017

Miluju existencionalistický průpovídky, filozofii (ať už tu populární, nebo složitější) a příběhy, ve kterých můžu číst mezi řádky - takže je asi jasný, že tohle dílko pro mě bude to pravý ořechový. S myšlenkama, který jsou do tak útlý knížky vložený, se peru prakticky celej svůj dosavadní život a budou mi, předpokládám, ještě dlouho ležet v hlavě.
Co se vlastně skrývá pod slovy "čekat na Godota"? Je to čekání na změnu, na něco nového, na něco lepšího, o čem stejně víme, že to nikdy nepřijde? Nebo je to čekání na vysvobození, na uvolnění, na světlejší budoucnost a na správnou příležitost?
Godot je symbolem pro něco, co člověk vždycky někde hluboko uvnitř postrádá – jsou to místa nepoznaná, lidé nepoznaní, pocity nepoznané.
My jsme, my žijeme. Čekáme, přemítáme, nahlížíme do čepic a hledáme provazy. Jsme otroci, jsme vládci, jsme tuláci. Ale nakonec všichni vězíme pod stromem a čekáme, nevědíc na co.
Koneckonců, nejspíš právě Godota.

veronika6363
04.05.2017

Po přečtení Plešaté zpěvačky od Ionesca jsem se na tuhle knížku moc těšila, jelikož byla napsána stejným stylem. Možná jsem ale čekala od ní až moc, nakonec mě neoslovila. Některé pasáže byly vtipné, ale celkově mě kniha zklamala.

PeťkaW.
21.03.2017

Čekání na Godota jsem musela přečíst kvůli škole. Možná jindy, až po něm sáhnu, protože budu chtít, budu na knihu nahlížet jinak. Teď je můj názor ale takový, že mě kniha absolutně neoslovila. Chápala jsem záměr i podstatu příběhu, ale nějak mě nedokázal zaujmout natolik, abych ho plně vstřebala a ocenila. Zkrátka sto stran žvatlání o ničem a o nikom. Godot prostě nepřijel. Třeba jindy...

StihOMam
17.03.2017

Celá kniha je skutečně absurdní. Nepopírám, že upozorňuje na důležité otázky, ale forma sama jakou nám je příběh sdělen podtrhuje absurdnost. Realita je krutá, co dnes platilo, zítra nemusí, tlachání o hloupostech v kontrastu s nesvobodou - ano. Nicméně znám lepší knihy cílené na tytéž otázky sdělující i něco víc a navrch příjemnější formou.

boxas
24.02.2017

Tak já nevím, je to bezesporu klasika a měla bych ji asi chválit, ale když ono mě to po většinu času nudilo a dočítala jsem jen se sebezapřením.


Štítky

absurdní drama divadelní hry

Autor a jeho další knihy

Samuel Beckett

Samuel Beckett
irská, 1906 - 1989

všechny knihy autora

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených9x
v Přečtených1445x
v Čtenářské výzvě60x
v Doporučených52x
v Knihotéce110x
v Chystám se číst417x
v Chci si koupit72x
v dalších seznamech10x