Čekání na Godota

Tak tohle je asi první kniha, u které nemůžu dát hodnocení počtem hvězdiček. Fakt nevím, jak bych to měla ohodnotit. Dokážu si představit, že u divadelního představení bych asi vydržela a možná by mě i bavilo, ale kniha mi nesedla. Nechci shazovat hodnotu tohoto díla, ale očividně na absurdní dramata stavěná nejsem.

7 26.12.2022

Krása, dílo pro mě představuje koncentrovaný život. Čekáme na Godota, který možná nepřijde, přijde nebo možná ani neexistuje. V prostředí, o němž také nevíme, zda je skutečné a v popisu času, o kterém nevíme, jak rychle plyne. No, ocitáme se v lidském životě, který je podoben tomu jepičímu mnohem víc, než si myslíme. Otázek na život samotný, ponurého vnímání smrti nebo zásadních odpovědí se v knize nedočkáme. Dočkáme se ale obrovské lehkosti z prožitku i ze zítřka samotného. Tam je totiž pointa, jaký zítřek? Kniha nám nenabízí teorie o smyslu života, jen nám říká, co smyslem života rozhodně není a všichni to tak nějak tušíme. Čekání na Godota není smyslem života, a že každý svého Godota má - to je také fakt.

8 26.12.2022

Podle Alberta Camus můžeme definovat absurdno jako rozpor mezi člověkem a světem, když jakožto člověk zjišťujeme, že pochopení světa nikdy nebude v naší moci. Tohoto absurdna dostáváme ve hře opravdu hodně. Estragon s Vladimírem čekají na Godota - neví ale proč a brzy se ukáže, že časem a místem setkání si také nejsou ani zdaleka tak jistí. Absurdno se projevuje i podivnou skutečností, že naprostá většina lidí má tendenci v jednom kuse čekat "na zítřek" - až dostuduji, až začnu vydělávat, až se ožením, až odejdu do důchodu. Pořád na něco čekají a neuvědomují si, že podstata tohoto čekání je naprosto zbytečná - vždyť vlastně čekají na smrt. Jak si zkrátit takovou dlouho chvíli trvající celý život? První možnost představuje smrt - která naše pomyslné hodiny přetočí rovnou na dvanáctou a umožní nám tak přeskočit celý proces a všechny jeho dílčí cíle. Druhou možností je pak hedónská zábava a vášeň, které ručičky přinutí běžet o něco rychleji. Oba tyto koncepty se ve hře uplatňují a my tak krásně můžeme vidět, že ani jeden z nich nevede k vytouženému cíli - Godot zkrátka nepřijde.

3 10.12.2022

Nevím, co bych zde napsal, co již nebylo řečeno. Myslím, že nejlépe to vystihla vaskajiras. Je to prostě dílo o soudobém životě člověka...

5 27.11.2022

Hra o ničem, ale zároveň o všem. Svou nedějovostí poukazuje na nekonečné čekání na něco, co nikdy nepřijde. Toto čekání si postavy snaží zkrátit bezpředmětným tlacháním, které ovšem místy pod pokličkou skrývá zajímavé náměty k přemýšlení.

4 25.11.2022

Na plný počet tomu něco chybí, ale nejde psát komentář o knize bez děje. Přesto jsem překvapen jak jde napsat divadelní hru ve které se nic neděje a přesto se to velmi příjemně čte

3 21.08.2022

Lituji jedné věci. Proč já hloupá jsem si tuto knihu nevzala k maturitě? Toto absurdní drama byla taková perlička na dně moře. Dlouho jsem se k němu dopracovávala, ale ta cesta stála za to. Tou cestou jsem si však musela projít, protože antidrama nelze číst jen tak. Je to už asi opravdová klasika, kterou mohu jen a jen doporučit.