Vyhoďme ho z kola ven

kniha od:

Vyhoďme ho z kola ven obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Nové vydání nejúspěšnějšího románu amerického autora, který se v 60. letech stal spisovatelskou ikonou květinových dětí. Kesey vypráví příběh nezkrotného opozičníka McMurphyho, muže, který radši než do pracovního tábora nastoupí do sanatoria pro choromyslné a začne tu zavádět vlastní, svobodnější pravidla života. Protivníkem je mu sestra Ratchedová, která by šla přes mrtvoly, jenom aby zákon a předpisy nikdo nepřekračoval. Nezkrotný McMurphy se jí postaví i za cenu té nejvyšší oběti, aby svým spolupacientům (spoluvězňům) dokázal, že vnitřní svoboda je nezcizitelná. Filmová adaptace režiséra Miloš Formanovi z roku 1975 získala pět Oscarů (Přelet nad kukaččím hnízdem)....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39232/vyhodme-ho-z-kola-ven-UKN-39232.jpg 4.62471
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Argo
Orig. název

One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1962

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (329)

Kniha Vyhoďme ho z kola ven

Přidat komentář
Sixao
10. dubna

(+ SPOILER) Letošní výzvu mám hodně o dočítání knižních předloh slavných filmů. Vyhoďme ho z kola ven je jednou z nich. Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem považuji od prvního shlédnutí za výborný film. Při čtení se mi před očima míhaly skvělé herecké výkony Jacka Nicholsona jako McMurphyho, Louise Fletcherové jako sestry Retchedové, Dannny deVita a dalších. Většinou se mi po přečtení knihy filmová adaptace moc nelíbí, tady mám pocit, že režisér dokázal z předlohy vykřesat ještě o kapku víc. Např. slavná scéna, jak McMurphy zapojuje chovance do hrají basketbalu, v knize je o tom jen zmínka. Ve filmu mi nechybělo nic, v knize trochu postrádám tu Nicholsnovu jiskru. A těžko říct, jak bych to vnímala, kdybych nejdřív přečetla knihu. Jinak je celý příběh prostoupený smutkem, pro mě o to větším, že jsem věděla, jak to celé dopadne. Bezmoc proti bezpráví a zlovůli, umanutá sestra zavádějící absurdní opatření, všechny pacienty naházela do jednoho pytle, zacházela s nimi jako s nesvéprávnými a srážela jim sebevědomí nejspíš jen pro ten pocit moci, kterou nad nimi měla.

ozzak
10. dubna

vynikající román s psychiatrie Kliniky podle knihy byl natočen také stejně skvělý film


Schary
08. dubna

Ze začátku nic moc,ale od půlky mě knížka fakt bavila a chápu to vysoké hodnocení tady. Knížka s hloubkou a myšlenkou...

morienhithwen
29. března

Mám raději filmovou verzi, kde spolu pacienti tolik nediskutují. Harding je v knižní formě naprosto nesnesitelný. Příliš vysvětlování pro mě trochu rozrušuje ten zážitek.

knih-o-mol
18. března

Když je předloha dobrá je těžké natočit stejně dobrý film a ještě trochu téma poždímat. Film se nepovedl a není se co divit.

lianka 2711
22. února

Film jsem viděla první, ale i tak jsem si četbu velice užila a spousta pasáží je v knize jinak, velice doporučuji.

lernami
14. února

Do knihy jsem šla na základě filmu, který nastavil laďku velmi vysoko. Kniha se mi líbila, i přesto, že mi trvalo poměrně dlouho, než jsem se začetla. Děj jsem prožívala s McMurphym a ostatními členy ústavu. Postupem knihy se moje apatie vůči Velké sestře stále více a více zvyšovala a McMurphymu jsem upřímně fandila (= přiznejme si, že McMurphy není typický prototyp hrdiny:D).
Porovnat film a knihu je těžké. Řekla bych, že obojí je mistrovské dílo. Každopádně jestli jste už viděli film, tak bych se tím vůbec nenechala odradit a knihu si přečetla - přeci jenom se spousta věcí do filmu nevešla, a tak je kniha takovým krasným dokreslením celého příběhu.

Amolein
06. února

Neskutečně dokonalé dílo. Jak svým tématem, tak způsobem zpracování. Autor zde dokonale vykreslil snahu moderní společnosti vychovávat konformní jedince bez individuality i to, jak se zbavovat jedinců, kteří se nějakým způsobem odlišují. Prostě a jednoduše z nich udělat blázny nebo zločince. Krásná je k tomuto popisu náčelníkova metafora Kombajnu, všudypřítomného nástroje moci, a „léčebna je fabrika pro účely Kombajnu. Je tady k tomu, aby napravovala chyby, ke kterým došlo v místě bydliště a ve školách a v kostelích; k tomuhle je nemocnice. Když se pak dokonalý výrobek vrátí zpátky do společnosti, bezvadně opravený, dočista jako nový, někdy i lepší než nový.“

Nezapomenutelné jsou hlavní postavy. Problematický McMurphy vám může zpočátku připadat jako grázl, jako namyšlené hovado, ale brzy pochopíte, že je spíše symbolem nespoutanosti a svobody. Bojuje sice za vlastní výhody, ale zároveň tím ukazuje ostatním, že tak je to správné. Může tak být vzorem pro ostatní na cestě za vnitřní svobodou. Tu vnější totiž většina pacientů vlastně má, neboť jsou v léčebně dobrovolně. Velká sestra jeho protivník a protiklad. Nástroj systému, kterým je udržována poslušnost. Autoritářská, manipulativní, zlá. Není náhodou, že si její jméno Kesey vypůjčil od Orwella (Velký bratr). A konečně indiánský náčelník Bromden. Ten představuje typ člověka, který zjistil, že je pohodlnější se přizpůsobit. A tak je po celou dobu velmi pasivní a drží se jen svého koštěte. Dokonce zpočátku dlouho McMurphymu nedůvěřuje, protože se je snaží dostat ven z Mlhy, kterou je Velká sestra pravidelně zaplavuje. Ale on se v Mlze cítí v bezpečí a nechce vytáhnout ven do nejistoty.

Tím se dostávám i k tomu způsobu zpracování. Sledovat vše očima „hluchoněmého“ indiána je úžasné. Sledujete nejen, co vidí, ale i jeho myšlenky, úvahy, a tím poznáváte jeho osobnost velmi niterně. A protože je schizofrenik a trpí halucinacemi, občas není zcela zřetelné, co je skutečnost a co jen výplod jeho mysli.

Bylo by toho ještě mnoho, o čem by se dalo povídat. Kniha je kritikou zastaralých praktik v psychiatrii – šoková léčba, lobotomie. Kritikou chování americké vlády k indiánům a k přírodě. Atd.

Knihu doporučuji všem, zvláště mladým, kteří se zde mohou ztotožnit s revoltou proti společnosti. Jakmile se do ní začtete, už vás nepustí. Komu se kniha asi nebude líbit, jsou podle mě takoví ti až příliš velcí slušňáci. Pohledem autora ti, co jsou pohodlní a lehce se přizpůsobí a podřídí. Ale rozhodně zanechá silnou stopu v každém, kdo si ji přečte.

1 ...