Krakatit

15 06. července

Román v té době nadčasový, plno věcí se z toho opravdu stalo. Bylo to excelentně zfilmováno dnes již národními umělci. Museli jsme ji číst ve škole jako povinnou četbu. Díky filmu se nám to ale lépe pochopilo a vyprávělo.

Knihu jsem musela číst jako povinnou četbu ještě na základní škole, vůbec mi to ale nevadilo, hleď mne kniha zaujala a s chtít jsem se hned po přečtení koukla i na filmové zpracování. To však nebylo ono, lepší pro mne byla rozhodně kniha, dává velký prostor fantazii a lépe vyjadřuje pocity.

31. května

Stydím se za to, ale nemám pana Čapka ráda. Teda jeho díla nemám ráda, on jako člověk mi nic špatného neudělal. Až na dvě - Krakatit a Bílou nemoc. Tato díla / spolu s tvorbou pro děti/ mi učarovala. Krakatit jsem četla několikrát, vždycky mě ta kniha a postava inženýra Prokopa něčím fascinovala. Naprosto perfektně vykreslené postavy - Tomeš a Prokop, sobec na jedné straně a člověk osobně zodpovědný za svůj vynález na straně druhé. Prokop chce Tomeše zastavit, ale je pozdě. I my bychom měli někdy zpomalit.

70 29. května

Utopistický román varující lidstvo před možným zneužíváním vědeckých objevů, napsaný skvělým jazykem a nabitý spoustou myšlenek o životě, společnosti a o cílech jednotlivého člověka a možném směřovaní lidstva. Mnohá varování v jeho knize se v budoucnu bohužel naplnila.

7 27. května

Zalekl jsem se nízkého hodnocení knihy, ale Čapkovu dílu jsem propadl a rozhodně si je přečtu celé.

Mé obavy však byly liché. Krakatit začíná sice trochu abstraktně, snově a neurčitě, ale po tomto krátkém úvodu nabere klasických kontur. Už u cestopisů jsem opěvoval Čapkovu schopnost psát tak, že jen samo čtení, bez ohledu na obsah, je zážitek, a u Krakatitu tomu není jinak. Čapek popisuje zdánlivé drobnosti, které ale dotvářejí plastický obraz děje a díky kterým jako by čtenář opravdu stál po boku inženýra Prokopa a vše prožíval s ním.

Zajímavě zakomponovaná byla do Krakatitu milostná linka. Nijak násilně, spíše velmi idealisticky a jemně Čapek naznačuje, že hnát se za utkvělou představou dokonalosti nemusí být vždy tím nejlepším řešením. A také to, že nést celé životní břímě sám a bez pomoci může být pro člověka zničující.

Postava ing. Prokopa mi schematicky připomínala dr. Galéna, jejich ideová východiska byla totožná, stejně jako jejich antimilitarismus. Zatímco však v Bílé nemoci dr. Galén zprostředkovaně bojuje proti válce jako takové, poselství Krakatitu vnímám jako spíše obecnější varování před možností zneužití vědeckých objevů a technologií. A toto varování je stále aktuální (je otázka, zda někdy aktuální nebude), o to více, že se bohužel nedá doufat v to, že bude každý takový, jako inženýr Prokop.

1 23. května

Asi jako každý student jsme neměl rád čtení knih v rámci povinné literatury. Tak jsem se i ke knize Krakatit stavěl podobně. Bylo mi patnáct, když jsem ji poprvé četl. Otevřel jsem ji, vzdychl, opřel hlavu o ruku a četl. Přečetl jsem ji se zaujetím ještě v ten den.
Po několika letech jsem ji četl znovu a opět mě pohltila. Po Matce a Bílé nemoci se stala mou oblíbenou knihou od Karla Čapka.
Prokop vynalezne výbušninu, která je silně třaskavá a dá se smísit i s dámským pudrem. Jak to však je i dnes, o jeho vynález má zájem hlavně armáda, která jej chce využít k ničení, dobývání a ovládnutí světa. Prokop se jej tedy rozhodne zničit a už nikomu nevydat. To se samozřejmě nelíbí mocnosti, Prokopa unese a násilím se jej snaží donutit vydat své tajemství. Prokop udělá vše proto, aby tomu tak nebylo. Silný příběh, autencitita a otázky poplatné i dnes.

2 19. května

Dle recenzí tento román vzbuzuje u čtenářů rozporuplné pocity. Ale já jsem si poslech audioknihy užila. Originální námět, krásný jazyk, nadčasový příběh s poučením, okořeněný Prokopovými milostnými pletkami. Hlavně oceňuji Čapkovy odborné znalosti. Zajímavý konec.