Krakatit

Vzpomínky na svou gymnaziální četbu Krakatitu jsem měl hodně zasunuté, vyprchané, trochu přemalované nepovedeným, protiimperialistickým Vávrovým filmem Temné slunce, naštěstí také hodně z paměti vyšuměným. Navzdory milosrdnému času mi zůstal jakýsi dojem z povinné četby, ovlivněný vzdělávacími institucemi formovaným (před)porozuměním, a ten byl poněkud jiný, než jaký jsem si nyní odnesl ze skvělé rozhlasové dramatizace v režii Lukáše Hlavici. Fascinovala mě symbolická rovina i erotická linka. No, asi je čas vyhrabat knihu z knihovního regálu…

Poslechnuto v aplikaci můjRozhlas.

Byť se autor po zásluze řadí k českým literárním klasikům, je Krakatit knihou, která mě moc neoslovila, dokonce bych mohl říci, že zklamala. Určitě ne námětem. Ten je v různých paralelách lidské společnosti stále a opakovaně aktuální. Zklamala mě svým literárním zpracováním. Nejsem si sice jistý, co přesně jsem očekával, ale i tak byl pro mě výsledek tristní. Mělo to být sci-fi? Námětem vzniklým v době zrození knihy snad ano. Věřím tomu, že to autor pojal jako nějaké poselství lidstvu. Ale v této formě je to trochu málo. Že by spíše psychologická studie osobnosti? Milostné pletky s ne zcela příčetným hlavním hrdinou se mému chápání taky dost příčily. A ta trocha mystiky mi tam asi vadila ze všeho nejvíce. Za mě snad nejslabší Čapkovo dílo.

Na pozadí vynálezu ničivé třaskaviny se odehrává změť halucinací a milostných vzplanutí hlavního hrdiny Ing. Prokopa. Nevím, jestli si tím Čapek něco kompenzoval, nebo je to parodie na špionážní romány a červenou knihovnu, ale forma je unavující a často nezábavná. Halucinace jsou až bizarní a vztah s princeznou je zbytečně zdlouhavý. Závěr se mi ale líbil a je takový "čapkovský", vizionářský s poselstvím lidstvu. Pro vylepšení zážitku jsem shlédl první stejnojmenný Vávrovo film z roku 1948. Bohužel tam už je patrn vliv režimu a milostné scény a představy jsou velmi omezené. Princezna v podání Florence Marly je ale okouzlující, i když v knize je s tmavší pletí. Ač považuji Čapka za literárního génia, tady se mu to prostě nepovedlo...nebo jsem to celé nepochopil ?

Za mě to bylo dost těžké čtení. V mládí jsem se to pokusila přelouskat kvůli maturitě, ale to se nezdařilo. Proto jsem se k němu vrátila po letech. Je to temný příběh plný symbolismu a varování, odpovědnosti člověka za své vynálezy. Ale příběh je roztříštěný blouzněním hlavního hrdiny a jeho milostnými avantýrami. Varování pro společnost je skryto dost pod povrchem a čtenář se opravdu musí při čtení pozastavit a zapřemýšlet. Není to úplně můj šálek kávy.

Čekal jsem sci-fi, dostal jsem milostný román. Hlavní hrdina, vědec Prokop, se stihl zamilovat asi do 4 žen. Jeho jednání nedává smysl. Mezitím se řeší boj o výbušninu, kterou vynalezl. Psáno hodně poeticky. Zcela rozbité, nečitelné dialogy. Milostné scény nesmyslně přepjaté. Prvky dětinského humoru, velmi lehký symbolismus.

No, nevím. Nějaké poselství to má. Já asi jen na něj nepřišel úplně. Většina knihy mi přijde spíš jak červená knihovna. Vlastní krakatit není prostředkem nějaké kritiky, varování, ale jen nějaký počáteční impuls. A závěr mi přijde spíš do knihy mystiky, nebo knihy náboženské. Ale je to jen můj názor a můj úhel pohledu.

Od Čapka jsem četl na základce Válku s Mloky. A to dobrovolně. Pak jsem si později střih i Bílou nemoc. A teď Krakatit. A nějak víc nevybočuje z řady, je to to, co od Čapka čekat. Ale asi na víc než jedno čtení to není.

Napadlo mě přečíst si nějakou slavnou, trochu techničtěji laděnou Čapkovu knížku a místo známějšího RUR jsem sáhnul po Krakatitu a ve finále jsem toho velmi litoval. Velmi špatně se mi to vinou hrdinova blouznění a častého filozofování četlo a k dočtení jsem se musel usilovně nutit. Ano, cítil jsem, že na pozadí hrdinových prožitků se odehrává významné drama, uvědomoval jsem si zdvižený varovný prst varující před bezmezným zbrojením a výrobou zbraní, nad kterými posléze nemusíme udržet kontrolu, ale toto ušlechtilé poselství bylo vykoupeno nepříliš příjemným čtenářským zážitkem a často jsem se musel k některým špatně srozumitelným odstavcům vracet opakovaně.

Krakatit mě v ničem nezaujal, po padesáti stránkách jsem čtení vzal. Přeci jen čtení má být zábava, a tak nemá smysl se prokousávat něčím, v čem nespatřujete sebemenší potěšení, pokud se tedy nejedná o odbornou či naučnou literaturu. Škoda, čekal jsem od toho daleko víc, jelikož Bílá nemoc a R.U.R. byly super a poutavé.

Nejslabsi Čapkovina. Nebavilo me to. Byl to takovy halucinoidni zmatek. Hlavni myslenka dobra az skvela, ale podani bylo jako eintopf.

Zajímavá kniha s hlavní myšlenkou týkající se odpovědnosti za vědecké vynálezy. Čapek v podstatě předvídal osud A.Einsteina a jaderný výbuch v Japonsku. V knize jsou velmi napínavé dějové pasáže, kde hlavní postava utíká, nebo je pronásledována.

Dvě hvězdičky však odečítám ze příliš podrobný popis vztahu hlavní postavy se ženami, zejména s princeznou. Rozpor mezi racionálním uvažováním a emocionálním uvažováním mohl autor zkrátit na pár stránek. A dále mi přišlo, že autor používá moc složitou symboliku, na kterou běžný čtenář bez pomoci dalších informačních zdrojů sám nepřijde (např. dědeček v závěru knihy).

17.12.2025

Česká klasika jako rozhlasová hra. Dobré představení díla Karla Čapka v netradičním podání jako rozhlasová hra s více interprety.

Trochu lépe si mohla režie poradit s hlasitostí zvuků v pozadí

Styl knihy mi moc nesedl, i když to chvílema bylo zajímavé, tak celkově mě to moc nebavilo.
Postava inženýra Prokopa je sice napsaná parádně, ale to je asi jediná pochvala knize. "Milostná část s princeznou" byla vyloženě utrpení na čtení :-(
Příběh ale beru jako klasiku a proto jsem ho v rámci dočítání restů vytáhl z knihovny, i když jsem věděl, že kvalit RUR nebo Války s mloky nedosahuje.

Vypočuté ako audiokniha - v pohode, ale nič extra. Jednoduchý príbeh, ktorý môže zaujať.

Naprostý odpad o ničem.

AUDIOKNIHA : Knihy Karla Čapka mám opravdu ráda. Krakatit mě ale tolik nebavil. Je tam opět spousta geniálních nadčasových myšlenek, poslání, paralel...nicméně jsem měla problém se naladit na příběh, který na mě působil dost chaoticky a rozjitřeně, asi jako hlavní hrdina. Možná i tohle bylo součástí Čapkova záměru. Protichůdnost Prokopovy povahy (racionalismus vs emocionální labilita) mi nešly dohromady s profilem erudovaného vědce (ač zřejmě opět plánovaně zamýšlené). Knihu jsem poslouchala v audioverzi namluvené Luďkem Munzarem, jeho podání bylo skvělé a určitě mi pomohlo knihu doposlouchat.

03.06.2025

Česká klasika

Česká klasika jako rozhlasová hra. Dobré představení díla Karla Čapka v netradičním podání jako rozhlasová hra s více interprety.

Trochu lépe si mohla režie poradit s hlasitostí zvuků v pozadí

Přečteno jedním dechem. Jen ten komplikovaný dlouze omílaný vztah s princeznou mě docela nudil. Následný vývoj mě velmi překvapil. Čekala jsem něco jiného...
Nicméně Krakatit je napsaný naprosto skvostným jazykem. Vtáhne vás a nepustí. Učiněná lahůdka. Doporučuji.