Burák
komentáře u knih
Tiché lži
Sarah Pinborough
(SPOILER) Dlouho se mi nestalo, že bych se s výběrem knížky tak sekla.
Zaujala mě anotace a nechala jsem se nalákat zdejším vysokým hodnocením, které po přečtení teda upřímně nechápu.
Začnu tím dobrým. Jednu hvězdu dávám za námět, který má nepochybně základ ve skutečných událostech (minimálně jsem o o obdobných brutalitách spáchaných v dětském věku četla v tisku už několikrát) . A druhou hvězdu dám za zajímavý styl vyprávění a překlad do češtiny, který mě nijak nerušil (ale s originálem jsem to nesrovnávala).
Jinak to ale bylo celé dost přitažené za vlasy, nevěřila jsem tomu příběhu, navíc všechny události byly strašně předvídatelné a postavy vcelku nesympatické. Kdyby to nebyla jediná kniha, kterou jsem si s sebou vzala na cestu, odložila bych ji bez výčitek nedočtenou.
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
Haruki Murakami
Od Murakamiho jsem si teď dávala několik let pauzu, protože byť se mi jeho tvorba líbí, jeho knihy byly buď x tá variace na Norské dřevo a nebo příběhy plné symbolů a odkazů, kterým bohužel úplně nerozumím.
Bezbarvý Cukuru patří do té první kategorie. Víceméně jsem věděla do čeho jdu, líbila se mi pointa i celé poselství příběhu, trefilo se mi to do nálady a díky stylu vyprávění jsem se vůbec nenudila (je ale pravdou, že je to hodně natahované).
Určitě to není knížka pro každého, ale kdo má s Murakamim už nějakou dobrou zkušenost, tomu se to líbit bude.
Total Recall: Můj neuvěřitelný životní příběh
Arnold Schwarzenegger
Vyrůstala jsem v 90. letech, takže fenoménu Arnolda Schwarzeneggera se nešlo vyhnout ani když člověk akční filmy úplně ignoroval stejně jako jsem to dělala já. O jeho úspěších v kulturistice jsem věděla díky mužské části mé rodiny snad odjakživa a o jeho politické kariéře na přelomu milénia informovala i česká média celkem pravidelně.
Chci tím říct, že i když jsem měla pocit, že Arnolda znám, respektive vím o kom je řeč, tahle jeho kniha mě vyvedla z omylu. Rozhodně nejsem jeho fanynkou, ale tohle mě bavilo a podtitul "Neuvěřitelný příběh" sedí naprosto přesně.
Prakticky v každé kapitole jsem narazila na něco, co mě nutilo si dohledávat více informací a dozvěděla jsem se spoustu nového o kulturistice, zákulisí hollywoodských trháků i americké politice. Opravdu se to četlo velmi dobře (ale je tam hodně hodně hodně jmen, na to pozor). Část knihy, kde popisuje období na pozici kalifornského guvernéra možná bude většinu čtenářů nudit, protože se tam řeší často problémy specifické jen pro USA, respektive pro Kalifornii a zmiňují se politici, kteří pro běžného českého čtenáře jsou úplně neznámé, ale pokud vás americká politika aspoň trochu zajímá, rozhodně to stojí za přečtení (navíc Arnold se vážně snaží vysvětlovat to v tehdejším kontextu a vyloženě polopaticky).
Vytkla bych tomu to, že víc než autobiografie je to spíš nabubřelá óda na vlastní osobu. Ta zahleděnost do sebe z toho opravdu křičí a v Česku na tuhle sebechválu nejsme zvyklí a věřím, že to dost lidí na téhle knize bude iritovat. Na druhou stranu, lidí, kteří by dokázali obstát hned v několika různých disciplínách na nejvyšší možné úrovni, skutečně mnoho není, takže proč ne.
Do budoucna bych se nebránila přečtená jeho životopisu z pohledu druhých lidí.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
Sice čtivý, ale nijak výjimečný thriller. Nenudila jsem se, atmosféra byla slušná, ale asi z toho šlo vytřískat víc. Hodně oceňuju, že závěr knihy se nesnažil být za každou cenu dramatický, tak jako to teď čtu téměř v každé novější detektivce. Neměla jsem v ruce anglický originál, ale i tak myslím, že český překlad byl velmi slušný.
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Není to typ knížky u které máte nervy jak to skončí, protože to tušíte po pár stránkách co začnete číst. Ale i tak se nenudíte, bavíte se nad každou stránkou a máte pocit, že to je tak trochu i váš příběh. Laskavé literární pohlazení, které se ideálně hodí na víkendové lenošení. Pátou hvězdu v hodnocení dávám za hlavní postavu Britt-Marie, která se mi dostala pod kůži.
Před pikolou za pikolou
Linda Green
Velmi příjemné překvapení! Čekala jsem sice něco jiného, spíš nervy drásající thriller, a tohle byla spíš taková psychologická sonda, ikdyž určité napětí tomu taky nechybělo. Hlavní pointu a finální rozuzlení jsem sice tak nějak tušila, ale nenudila jsem se ani nad jednou stránkou. Velmi čtivé, uvěřitelné a psychologie hlavních postav skvěle vystihnutá. Určitě doporučuju k přečtení.
Všude kolem černý les
Ruth Ware (p)
Tuhle knihu jsem na svém seznamu knížek, které si chci přečíst byla několik let, prakticky od té doby, co vyšla a díky skvělému marketingu jsem na ni narážela téměř všude. Tak teď na ni došlo. A musím přiznat, že jsem si to moc užila. Je to napsané velmi čtivě, skvělá atmosféra, svižný děj. Jenže v poslední třetině, od chvíle, kdy se celý případ začne rozplétat, to jde tak nějak celý do kopru. Motiv i způsob provedení se mi zdá dost na vodě a překvapení, natož šok z toho kdo co udělal se taky nekonal. Navíc je pravda, co už tady psalo víc lidí, že ten potenciál příběhu a jeho postav zůstal nevyužitý. Jako oddechovka to ale funguje, vypravěčský talent se Ruth Ware odepřít nedá. Časem se od ní určitě ještě něco přečtu.
Klub divných dětí
Petra Soukupová
Těšila jsem se a nezklamala jsem se!!! A to navzdory tomu, že vzhledem k mému věku nejsem úplně cílovka téhle knížky. Nenudila jsem se ani chvilinku, nepřišlo mi to trapné ani naivní. Naopak obdivuju autorku za to, jak dokáže autenticky zachytit křehkou psychologii dětí před pubertou. Téma hledání svého místa ve společnosti je nosné napříč generacemi a jak už tu psalo spousta dalších čtenářů, každý si v těch postavách najdeme něco svého. Děkuju Petře Soukupové za tuhle novelu a už teď se těším, že ji za pár let budu číst svým dětem (nebo oni mně :-) .
Šachové figurky
Peter May
K závěrečnému dílu z ostrova Lewis jsem se dostala více jak 4 roky po přečtení 2. dílu. Dost jsem tedy ocenila, že zásadní události a vztahy mezi postavami autor v knize připomíná. Moc se mi to líbilo a čtení jsem si užívala. Opět skvělá atmosféra, poutavé vyprávění, věrohodné charaktery postav.Detektivní zápletka mě bavila, prolínání různých časových linek je pro mě plus vždy. Můžu jedině doporučit.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
KRÁSNÁ kniha na kterou budu ještě dlouho vzpomínat.Na konci jsem byla dost na měkko, což se mi zas tak často nestává. Postava Oveho a jeho příběh se mi prostě dostala pod kůži a věřím, že nás takových bude víc. Může za to ta jeho nerudná povaha, konzervatismus a pragmatičnost. Povahové rysy, které má nejeden senior v mém okolí. Samotná kniha má příjemné tempo, děj se zbytečně nenatahuje a prolínání různých časových linek příběhu svědčí. Vypíchnout musím humor a hlášky hlavní postavy, které jsou často nekorektní, za to o to víc trefné. Apel na sousedskou soudružnost chápu, ale tady působí až trochu kýčovitě. Nicméně to ráda knize odpustím, protože jinak je to skvělá záležitost!
Dánská dívka
David Ebershoff
Netradiční životní příběh manželského páru mně na několik dní naprosto pohltil. Zvlášť když¨jsem věděla, že se zakládá na skutečných událostech. Ke knize jsem se dostala přes trailer k filmu, který mě hodně zaujal a určitě se na něj v nejbližší době podívám. Samotná kniha má velmi poetickou atmosféru a to, že se děj odehrává na začátku 20. století tomu ještě dopomohlo. Fascinovalo mě, jak jsou téměř všechny postavy tolerantní a na svou dobu mají velmi pokrokové myšlení. Asi to není knížka pro každého, ale nedivím se, že ji spousta lidí zařadila mezi oblíbené.
Český ráj
Jaroslav Rudiš
Jaroslav Rudiš je moje platonická láska a jedním z mých nejoblíbenějších autorů vůbec. Ale tohle teda za sebe s čistým svědomím dál doporučit bohužel nemůžu. Přitom je toho dost za co knížku pochválit jde - originální sonda do mužské duše, "indiánská" jména postav, neotřelé prostředí kde se děj odehrává nebo některé postřehy vyplývající z dialogů. Dost často jsem při čtení myslela na svého tátu. :-D Celkově to ale moc nefunguje, a dočetla jsem to jen ze sympatií k autorovi a taky hlavně proto, že to není dlouhé. Škoda. Příští kniha se mi snad bude líbit víc.
Kaštánek
Søren Sveistrup
V rámci žánru severských detektivek to určitě patří k tomu lepšímu. Děj ubíhá svižně, je to čtivé a do určité míry i napínavé. Velké plus za kratší kapitoly. Pokud tomu mám něco vytknout tak určitě až zbytečnou brutálnost pachatele, překombinovatelnost motivu a tím i problém s uvěřitelností celého příběhu. Přesto, že se příběh naprosto přesně odvíjí od šablony, která je pro tenhle žánr typická, to ale bylo fajn čtení a od autora si v budoucnu ještě něco přečtu.
Pražská sonáta
Bradford Morrow
Knihu jsem dostala jako dárek a moc se mi do ni pouštět nechtělo, neboť mě podle anotace nijak nezaujala.
O hudební teorii nevím vůbec nic, noty neumím ani na žádný nástroj nehraju a klasickou hudbu sice ráda mám, ale dostatečně ji ocenit asi neumím. Ale bylo to moc příjemné čtení. A i když je Pražská sonáta prošpikována odkazy a různými zajímavostmi s hudebního světa, kterému vůbec nerozumím, na čtení dalších stránek jsem se vždy těšila.
Líbilo se mi několik dějových linek v různých časových obdobích, oceňuju kolik si toho autor musel nastudovat, aby mohl psát o české historii, byť je sám Američan.
Příběh mi nepřišel nijak přitažený za vlasy, i když samo o sobě jde určitě o fikci. Líbil se mi i překlad a grafická úprava obálky.
Příjemná změna po všech těch detektivních příbězích, které se mi dostaly v posledních letech do rukou.
Hora mezi námi
Charles Martin
Příběhy lidí, kteří přežijí nepřežitelné patří k mým nejoblíbenějším. O téhle knize jsem se dozvěděla až když loni běžel v kinech stejnojmenný film. Na film jsem se chystala, ale dřív se mi do ruky dostala knižní podoba. No, a teda doufám, že film bude o dost lepší a knižní předlohou se nechal jen inspirovat. Sice se to četlo dobře, samotná dějová linka taky nebyla špatná, ale napínavé to prostě nebylo a "šokující" rozuzlení jsem tušila po třetině knihy. Mnohem víc než nějaké dobrodružné drama, je tahle kniha romancí a óda na manželskou lásku a manželství. Podařilo se mi to dočíst, dokonce jsem to přečetla celkem rychle, takže to asi nebylo zas tak zlé, ale tuším, že leckdo by knihu odložil a už by se k ni nevracel.
Chirurg
Petra Dvořáková
Skvělá kniha! Dlouho se mi nestalo, že bych měla v ruce čtení, které by mě tak pohltilo. Nechápu jak se Petře Dvořákové se podařilo tak dobře vykreslit mužskou hlavní postavu zavelenou tolika problémy.
Stejně tak tu atmosféru operačních sálů (i když tady vím, že autorka pracovala několik let jako anesteziologická sestra na sálech, tak má evidentně z čeho čerpat) . Jsem taky z oboru, a můžu vám říci, že tahle kniha prostě byla "ze života". A kolikrát jsem jen kroutila hlavou, jak jsou mi některé situace povědomé.
Vůbec se mi nechtělo se s Chirurgem rozloučit, ale na druhou stranu, myslím, že právě tenhle kratší formát knize sedí.
Dívka, která kopla do vosího hnízda
Stieg Larsson
Rozhodně se mi to líbilo než předchozí díl. Sice už to nebyla klasická detektivka, šlo spíš o politicko-špionážní thriller, ale já byla spokojená. Zajímavé byla část věnovaná soudnímu procesu, to mě bavilo dost. Ale asi to nebude každého šálek kávy. Určitě je pravda, že ze všech 3 dílů. je tento nejvíc náročný na pozornost a občas je těžší zorientovat se ve velkém množství postav. Takže doporučuju, číst celou sérii hned za sebou a nedávat si delší pauzy ve čtení, dokud držíte v paměti všechny ty jména a zápletky.
Celkově se mi celá trilogie líbila a ráda ji doporučím ke čtení, ale mrzí mě, že jsem se k ní nedostala třeba o 10 let dřív. To jsem ještě neměla načteno tolik severských detektivek a celkový dojem by byl určitě o dost větší.
(Ne)obyčejný kluk
Raquel J. Palacio (p)
Tohle bylo takové pohlazení. Krásný rodinný příběh, odehrávající se během jednoho školního roku, kdy se sympatický kluk s vývojovou vadou obličeje musí poprat o své místo v kolektivu. Skutečný svět by byl asi o dost krutější a hlavní hrdina by to měl asi o dost těžší ale tenhle příběh skvěle poukazuje na sílu rodinných vazeb a přátelství a to prostě za přečtení stojí. Hodně jsem ocenila, že příběh je částečně vyprávěn i z pohledu ostatních postav, které nám dovysvětlí důvody k jejich chování.
Dívka, která si hrála s ohněm
Stieg Larsson
I když i druhý díl z téhle proslulé série je velmi čtivý, drží tempo a děj popisuje zajímavé prostředí, za prvním dílem to podle mě docela pokulhává.
Atmosféra i styl odhalování je u "dvojky" úplně jiný než u Mužů, kteří nenávidí ženy, což je za mě škoda, protože to je to, co jsem u prvního dílu ocenila nejvíce.
Bylo sice zajímavé se postupně více a více dozvídat o životním příběhu hlavní hrdinky a přicházet tak na to, proč je to taková podivínka. Na druhou stranu jsou tyhle rozuzlení nejslabší částí knihy, protože to dost postrádá na uvěřitelnosti a o závěru knihy ani nemluvím. To byla docela fraška. :(
Pouštím se hned do "trojky", ale zdaleka se netěším tolik jako když jsem dočetla první díl.
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Záměrně jsem si šetřila tuhle čtenářskou lahůdku, takže se k ní dostávám až víc jak 10 let od největšího boomu. Mezitím jsem přečetla hromadu jiných severských detektivek, které se na téhle vlně svezly a více či méně se Larssonem inspirují.
Muži, kteří nenávidí ženy jsou opravdu asi to nejlepší co jsem z tohoto žánru dosud četla. Je to čtivé, chytlavé a má to skvělou atmosféru. Jediné co mě trochu zklamalo bylo, že větší část pointy knihy a vraha jsem odhalila dlouho před rozuzlení celého příběhu. Ne že bych byla takový Poirot, ale tím, že mám v tomhle žánru už dost načteno, vidím snadněji ty vzorce chování postav, a vím na co se zaměřit. ¨
Každopádně to byla moc příjemná záležitost a hned navazuju dalším dílem ze série.