Belatris
komentáře u knih
Soudné sestry
Terry Pratchett
Nejoblíbenější zeměplošský díl! Dokonalá práce s notoricky známým Shakespearovým Macbethem, perfektní užití humoru, výborný náhled do životů zeměplošských čarodějek i mocipánů a v neposlední řadě božských kočovných herců - tahle kniha mě vážně nadchla.
Dobrá znamení
Terry Pratchett
Výtečně napsaný příběh apokalypsy a lidí (potažmo tvorů), kteří se v tu dobu zrovna ochomýtali kolem. To nejlepší ze stylu obou autorů! Tahle kniha se protlačila mezi mých top 10. Postavy Azirafala a Crowleyho bych si nejradši pořídila domů do akvárka a sledovala je místo televize.
Američtí bohové
Neil Gaiman
Postavy bohů jsou zobrazeny s výtečným citem pro mýty, z nichž si je Gaiman vytáhl. Pasáže s nimi jsou strhující. Ve dvou třetinách pro mne kniha poněkud ztratila tempo a musela jsem se trochu více snažit, ale konec už byl zase jízda. Gaiman umí, ačkoliv Dobrá znamení (spolupráce s T. Pratchettem) jen tak něco nepřekoná.
Zlomená žena
Simone de Beauvoir
Silné, ženské, ale rozhodně ne prvoplánově feministické. Starší vzdělaná žena levicového smýšlení se potýká s nástrahami rodičovství a dlouhotrvajícího manželství... Simone mě vždy ponoukne k přemýšlení. Miluju její náhled na rádoby všední záležitosti, které dokonale spojuje s nejhlubšími otázkami lidské existence .
Velice lehká smrt
Simone de Beauvoir
Vhled do myšlenek a pocitů dcery, která sleduje fyzické chátrání své stařičké matky. Simonino filozofické vzdělání je na jejích prózách krásně vidět a já si to prostě užívám. I z této knihy čiší ženské hledisko, ale stejně jako ve Zlomené ženě je to spíš pocit, podkres k hlavní melodii.
Intimní autoportrét
Frida Kahlo
Malířku Fridu obdivuji už roky a když se mi dostala do ruky tato kniha, zajásala jsem. A dokonce jsem ani nebyla následně zklamaná. Kniha podává osobnost malířky, ale také její komplikovaný vztah k Diegu Riverovi tak, že i čtenáři, který se s Fridou setkává poprvé, poskytne silný zážitek.
Já je někdo jiný
Arthur Rimbaud
Můj nejoblíbenější prokletý básník. Vedle tohoto mladého génia jste všichni jenom básníci...
V tomto vydání oceňuji zařazení fotografií a kresbiček, ale také jsem se zde setkala s jinými překlady, než jaké mám ve starších sbírkách z dob hluboce komunistických. V plné šíři ukazuje vývoj mladého umělce až k jeho odchodu od tvorby. Když se vracím k oblíbeným básním a nacházím cestu i k těm, které mě před lety tolik nezaujaly, dochází mi, že Rimbaud je pro mě jako sopka, po které můžu chodit, nechat se trávit jejími výpary, strachovat se, jestli se pode mnou nerozevře země a nepohltí mě láva, přesto být zcela fascinovaná každým zpropadeným kamenem, který míjím. Dynamika, energie, svěžest...
Pistolník
Stephen King
Jsem asi jediná na světě, kdo nehltá s nekritickým obdivem Kingovu Temnou věž, ale nemůžu si pomoct. Zvlášť v první knize je jeho psaní průměrné, snadno stravitelné, které náročnějšímu čtenáři nedává nic navíc. A mně už prostě nebaví nechat se vozit na příběhové linii a vesele krnět. Opravdu jsem se nudila a když jsem začala druhý díl, musela jsem ho odložit. Tohle je výkladní skříň psaní, kterému říkám "customer loving". Mít krásně vymyšlený koncept světa a pár dobrých postav mi prostě nestačí.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
První čtení mě velmi bavilo a byla jsem si schopná užít pověstnou austenovskou ironii, ale při dalším čtení už mi přišlo vykreslování všedních domácích a společenských událostí trochu moc rozepsané. Možná třetí čtení přihodí nějakou hvězdu navíc. Uvidíme.
Navíc mě irituje překlad zkráceniny Lizzie jako Lízinka. Trhala bych hlavy...
Tom Jones
Henry Fielding
Učiněná lahůdka! Skoro se mi nechce věřit, že je ta kniha vznikla v polovině 18. století. Bavila jsem se, někdy jsem se dokonce smála nahlas! Ideální četba na léto nebo na dobu, kdy má člověk více času užít si tuhle mnohasetstránkovou lahůdku naplno.
Šifra mistra Leonarda
Dan Brown
Nevím nevím, jestli udělal Dan Brown mému oblíbenému renesančnímu géniovi službu... Napsáno je to precizně, stravitelně, taková ta kniha pro každého. S informacemi ze světa umění zachází autor hodně nepietně - hlavně aby se mi to hodilo pro vytvoření dramatického momentu.
Nic mě neponouká k návratu k tomuto "fenoménu". Ve výsledku je to hodně překořeněná, ale řídká polívka: nechutná.
Hlas hory
Jasunari Kawabata
Nádherně atmosferické a lidské. Osobně moc nemusím japonské reálie, jsou pro mě stále nějak neuchopitelné. Ovšem Hlas hory jsem "slupla" skoro na jeden nádech. Kniha na mě měla až meditativní účinek. Krásný zážitek.
Kaleidoskop (70 povídek)
Ray Bradbury (p)
Výborná směska Bradburyho mistrovství vhodná pro všechny situace, nálady, roční doby atd... Bradbury je pro mě mistr krátké povídky - úžasné pointy, čistý styl.
O delfínu
José Cardoso Pires
Spletité, atmosferické a magické. Žádná odpočinková četba, ale skutečná lahůdka. Vracím se k ní průběžně a vždycky mě okouzlí.
Hlava XXII
Joseph Heller
Čím víc hořké je pozadí Hellerova humoru, tím víc chutná. Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Jen málokterý titul mě donutí smát se nahlas i v dopravních prostředcích. Hlava to dokáže. Množství postav, postaviček a epizod kolem Yossariana tvoří báječnou mozaiku absurdity, která je všední společnicí moderního člověka.
Zlý začátek
Daniel Handler
Výborný začátek série, která táhne čtenáře dopředu tím víc, čím důrazněji se vypravěč snaží od čtení odradit. Je to první věc svého druhu, co se mi dostala do ruky, a byla jsem nadšená. Zaslechla jsem slova jako "steampunk", což jsem zatím v literatuře nepotkala, ale ve Snicketově podání to beru, ať je to co je to!
Harry Potter a vězeň z Azkabanu
J. K. Rowling (p)
Můj nejoblíbenější díl celé ságy. Už od prvního přečtení to je srdcovka a zpětně si uvědomuji, že to byl právě tento díl, skrze který jsem se skutečně zamilovala do světa Harryho Pottera. Jakožto jeden z lichých dílů je dějovější, má velký spád a s příchodem mozkomorů se Harryho příběh poprvé dostává hluboko pod povrch běžné (mnohdy až povrchní) fantasy tvorby. JKR je výborná spisovatelka - ideální kombinace dříče a talentu.
Harry Potter a Ohnivý pohár
J. K. Rowling (p)
Přes nesmírnou popisnost je to dobře vyvážená kniha, která odhalí mnohá dosud nepopsaná místa kouzelnického světa i s jejich zákonitostmi. Ctí tradici sudých dílů ságy, které jsou popisné a výrazněji dotvářejí kouzelnický svět v jeho celistvosti.
Stmívání
Stephenie Meyer
V případě této knihy je výborné, že ji zde lze ohodnotit nulovým počtem hvězd, protože i ta jedna je moc.
Nemotorně napsané, povrchní až hloupé dílo, které z upírů (úžasného materiálu ke zpracování) dělá parodii sebe sama. Primitivní, stokrát viděná lovestory už v takto banální podobě neobstojí ani v telenovelách. Tuhle knihu ze srdce nesnáším. Prodává špatně zabalené sny, které většina lidí odloží někdy ve 12 letech mnohem staršímu čtenářstvu.
Tímto se nechci dotknout všech, kteří můj názor nesdílejí; každá reakce na jakékoliv dílo je (a musí být) subjektivní.