Belatris
komentáře u knih
Shakespeare: Životopis
Park Honan
Velmi podrobný popis Shakespearovy doby může mnohé čtenáře odradit, ale já si naopak tu hutnou podrobnost užila, protože přece jen je to výsledek věděckého bádání, které Honana stálo hodně let života. Mnohé vyzkoumané skutečnosti mi pomohly v uchopení Shakespearova díla a celkově jeho osobnosti jinak, než tomu bylo doposud. Určitě stojí za nahlédnutí.
Těžší než nebe: Životopis Kurta Cobaina
Charles R. Cross
Kdo nechce číst biografie cucané z prstu a překořeněné bulvárem, ať sáhne po této knize. Dobře napsané, čte se to rychle, ale rozhodně to není povrchní čtivo. Nejsem schopná dát větší reklamu, protože by to bylo jenom prázdné plkání.
Nirvana: Come As You Are
Michael Azerrad
Tu kousek od jednoho, tam zase kus něčeho jiného... Po přečtení mi toho moc nezůstalo, snad kromě příjemného dojmu z fotek.
Dobrodružství Toma Sawyera
Mark Twain (p)
Dětská četba ve mně vždycky probouzela automatickou nechuť, ale v případě Toma Sawyera se velmi vyplatilo, když jsem ji překonala a začala číst. Čtivé, atmosferické a nádherně okořeněné humorem. I v dospělém věku se k ní ráda vracím.
Arcanum
Thomas Wheeler
Je to jako hollywoodský film, což koresponduje s Wheelerovým povoláním scénáristy. Kniha je avizována jako "strhující thriller", ale to se u mě nepotvrdilo. Co si u mě vysloužilo ty dvě hvězdy, to byla volba a vykreslení postav - zvláště H.P. Lovecrafta. Jinak je to slušně napsaná spojovačka klišé a oblíbených mystery motivů říznutých mysticismem. Opravdu ryze odpočinková četba.
Střet králů
George R. R. Martin
To, co mě na prvním dílu série tolik bavilo, už působí ve dvojce poněkud obnošeně. POVéčka některých postav už nejsou příliš nosná - utápějí se v popisech oblečení a krajiny, což od určitého bodu působí trochu samoúčelně a četba ztrácí tempo. Jen ve chvílích, kdy nedostatek inovativnosti vyvážil atraktivnější moment v ději, jsem pociťovala alespoň záblesky nadšení, které mě jímalo při čtení Hry o trůny.
Hobiti, elfové a čarodějové
Michael N. Stanton
Nic nového jsem se z této knihy nedozvěděla. Zpětně ji beru jako jednu z mnoha, které se vyrojily v horečce, kterou rozproudily Jacksonovy filmy. Přiživovat se na slávě Tolkienova mistrovského kousku bylo v jistou dobu velmi "v módě".
Život pána prstenů: J.R.R. Tolkien
Michael Coren
Taková pohádka o "pohádkáři". Kratičká publikace, v níž je pár fotek a pár řádek o Tolkienově životě a práci. Nic podrobného ani vědeckého.
Neviditelný
Jaroslav Havlíček
Do této knihy jsem se pustila na doporučení přítelkyně a vcelku záhy jsem se od stránek nedokázala odtrhnout. Výborný kus! Sevřená atmosféra domu Hajnů, nestvůrná postava tety Kateřiny a donquijotovský boj Petra Švajcara s větrnými mlýny osudu. Když jsem ji nedávno četla s odstupem podruhé, vůbec nedošlo k otupení dojmů, právě naopak.
Kniha neklidu
Fernando Pessoa
Pessoa je zjevení. Jeho Kniha neklidu pro mne byla sdíleným bojem. Inspirativní, silné, nezapomenutelné.
Ukřižovaná
Jakub Arbes
Žánr romaneta mě neuhranul. Text mi nepřišel ani čtivý, ani zajímavý. Plánuji se k Arbesovi ještě někdy vrátit, ale napoprvé jsme si nepadli do oka.
Nebezpečné známosti
Pierre Choderlos de Laclos
Kdykoliv otevřu knihu a vidím, že jde o epistolární román, strnu. Ovšem v případě Nebezpečných známostí jsem začala číst a odložila jsem ji v podstatě až po přečtení poslední stránky. Žádná nuda, žádná otrávenost z jednotlivých adresátů. Bavilo mě sledovat manipulativní práci s informacemi!
Jak čtu v anotaci - "krutě kultivovaný styl" - to je přesné a zároveň nejlepší reklama. Po zhlédnutí filmu s Johnem Malkovichem jsem nečekala, že mě kniha osloví, ale zázračně se vyhoupla na stejně milovanou pozici jako Frearsův film.
Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
Nedokážu odhadnout, kolik z výsledného dojmu udělal text samotný, a kolik přidala neblahá proslulost této knihy (vlna sebevražd po vydání, změna "nálady" celé jedné generace, nová vlna módy v oblékání atd.). Přestože na sentimentalitu moc nejsem, Utrpení mladého Werthera se mi četlo dobře a je fakt, že ať už je vám hrdina sympatický nebo ne, nějaké emoce z toho kápnou v každém případě.
Robinson Crusoe (převyprávění)
Josef Věromír Pleva
Tahle část světové klasiky mě míjí velkým obloukem. Dobrodružné romány obecně mě docela nudí svou předvídatelnou strukturou a nezajímavým obsahem. Popisy přírody a macgyverská vynalézavost mi prostě nestačí.
Bouře mečů 2
George R. R. Martin
Děj bohatý na zvraty, životnost postav značně omezená (ačkoliv ne všechno mrtvé taky mrtvé zůstává). Martin přesunuje své postavy po pomyslné mapě křížem krážem, některé dílčí otázky jsou zodpovězeny jen proto, aby přišly další, ještě palčivější.
Jednoznačně je Bouře mečů nejlepším dosavadním dílem ságy.
Valar morghulis!
Bouře mečů 1
George R. R. Martin
Po zklamání, které pro mne znamenal druhý díl ságy, je Bouře mečů opět strhující (stejně jako první díl, Hra o trůny). Oceňuji nejen zajímavý a rychle plynoucí děj, ale také vývoj postav (například pro mne dosud nepříliš zajímavého Jona Sněha a Daenerys, ale hlavně skvěle vystavěné postavy Jaimeho Lannistera, jehož POV jsou jedním z vrcholů knihy).
Co do kvality i zážitku třetí díl dokonce převyšuje výbornou Hru o trůny. Snad bude kvalita nadále stoupat!
Leonce a Lena / Vojcek
Georg Büchner
Vojcek je naprosto nezapomenutelný zážitek, a to pouze z četby. Na divadle to musí být ještě o to silnější.
Zkratkovitost, nedořečenost, rozbité postavy, vztahy, rozbitý svět. Nejspíš to nebude úplně lehké sousto, ale stojí za to ho do sebe dostat.
Tři sestry
Anton Pavlovič Čechov
Od Čechova můj nejméně oblíbený kus. Nikdy mě žádné jeho dílo nenudilo, až když jsem se pustila do Tří sester. Všechny ty věty z učebnic o tom, čeho si máme na Čechovovi cenit, zde vyšly naprázdno.
Raději se znovu osvěžím Rackem nebo Strýčkem Váňou, ale Tři sestry si mé srdce nezískaly.
Tajemství proutěného košíku
Markéta Zinnerová
Někdy v jedenácti letech jsem si to sbalila s sebou na prázdninovou cestu k prababičce a zafungovalo to náramně. Odpočinková četba, ideální pro čtení na půdě (z vlastní zkušenosti). Teď už se k tomu nemám touhu vracet, ale pro danou věkovou kategorii můžu doporučit.
Cizinci ve městě
Ian McEwan
Zatím je to pro mne nejslabší McEwan (to přestalo platit po nakouknutí do jeho nudného románu Nevinný), ačkoliv i tak velmi dobrá novelka. Autor strašně dlouho nechává čtenáře v dusné nehybnosti, zahrnuje ho popisy, v druhé půlce knihy začíná na povrch prosakovat napětí a na několika posledních stranách se odehraje smršť, která před koncem začne odeznívat opět do netečné pasivity.
Zvláštní zážitek... Na stejnou vlnu jsem se ale naladit nezvládla. Rozhodně se však k Cizincům vrátím, protože mám pocit, že je co rozlouskávat.