Archie komentáře u knih

Dle ohlasu jsem ocekaval spise nejaky mezi-clanek, dostal jsem ale plnohodnotny a pekne uzavreny pribeh. Mistr Feist celou vypravu za Stribrnym strnem pojima ve velke siri a pribeh neni o nic komornejsi, nezli predchozi epicky dvojdil a Midkemie tak nadherna nabyva na dalsim rozmeru. Stribrny trn ma mozna par ne az tak zajimavych pasazi, vypravec ale vse spolehlive vynahrazuje davkou opravdu esencialne kouzelnych fantasy scen. Ve Feistove podani fantasy se zkratka citim temer pohadkove - jakoby draci byli vice draky, princezny krasnejsi, nemrtvi odpornejsi a vichry mrazivejsi. Midkemii zacinam mit v lasce cim dal tim vic. Ctvrty dil na ceste.

2 13.08.2017

Dal jsem tomu 150 stran (takova ma osobni konvence, pokud me kniha nedokaze zaujmout) a prekvapive mi to nesedlo. Svet je vykresleny pekne, vse ma takovy prijemny, barvity fantasy hav - nejak jsem ale nenasel neco, co by me tahlo ke cteni a dokazalo k postavam pripoutat. Konverzace se proste deji a ja se absolutne necitim byt nijak svazan se ctenym a pasivne konzumuji radek po radku. Chybi tomu nejake zajimaveji vystavene podhoubi, nejaka chytlava pavucinka kolem postav a zapletky. Knihu odkladam na neurcito.

1 29.07.2017

Krasne a tragicke, sem tam i poucne pribehy. Kouzelny zrod Ardy, pavoucnice Ungoliat, upadek Melkora, Sauron v podobe upira, zlaty drak Glaurung. Hrdinove jako Finrod, Feanor ci Luthien a Beren. Pribehy Valar, pad Numenoru, skryty Gondolin, Temny elf, zrod vzacnych silmarilu, ukovani prstenu. Strasna spousta krasy, ktera se da, postupnych listovanim, treba i letmym navratem k jednomu z pribehu, nasavat prakticky do nekonecna. Tohle proste neni akcni roman, je to spise epicka encyklopedie, soubor baji, zapis historika. A pokud se k Silmarillionu pristupuje s patricnym uvedomenim, jedna se o nadhernou, magickou studnici fantastiky, ktera nema ve svem zpracovanim obdoby. Klanim se a od ted se Silmarillion uz naporad.

4 19.07.2017

Krasnou reci odvypraveny, smutny pribeh ze stare Stredozeme, z dob davno pred vznikem Spolecenstva. Kniha neni vypravena standardnim jazykem, pusobi spis jako stara povest, velika epika plna velkych cinu odprostenych od te bezne peny dnu. Presto, Tolkienum jazyk, autenticita jeho sveta i hrdinu, propracovanost spolu s dokreslenim znameho sveta Pana prstenu, nedava vetsi prostor nude, ackoliv se mohou Hurinovi deti zdat oproti spinavejsim a zivelnejsim kniham prilis sosne a chladne. Je to ale zvlastni krasa, ktera provazi kazdou stranku tragedie Hurinovych deti. Souboj s drakem Glaurungem pak potesi snad kazdeho, bez ohledu na sympatie k celkovemu pojeti. Stejne tak i nadherny prebal a ilustrace Allana Lee. Člověk, který utíká před tím, čeho se bojí, někdy shledá, že si k tomu jen zkrátil cestu..

3 15.07.2017

Minimalne polovinu knihu je to neco jineho nez predchozi Abercrombie. Prakticky se jedna o regulerni, pomaleji vypraveny western. Zlatokopecka horecka, vsemi druhy krize zmitani hrdinove, sveho druhu indiani, bohem opomenute mestecko plne neresti a spousta chlastu. Westernova klasika. V druhe polovine nastupuje klasictejsi Abercrombie. Spousta sarkasmu, navrat starych znamych (Jehne!, Cosca, Caul Tresavec) a vybarveni nove prichozich. Intriky, brutalita, cerny humor. Jak me kniha na prvnich stranach natolik nebrala, postavy jsem si po nekde kolem strany 100 zamiloval a nadherne sarkastickou Stydlivku Jizni predevsim. Doufam, ze se s ni ve svete Prvniho zakona jeste setkam. Abercrombie v mem zebriku stoupa k absolutnimu vrcholu. Nakonec, clovek musi byt realista. Mord na to.

3 08.07.2017

Po trilogii dalsi uzasny Abercrombie. Tentokrat komornejsi (byt se obrovska bitva za komorni udalost da oznacit pomerne obtizne), o to ale soustredenejsi na pohnute osudy muzu zavislych na adrenalinu valky. Abercrombie naprosto perfektne ovlada vypraveci prostor a vsechno drama, lehkym perem vyvolany ctenarsky zajem o postavy, stovky malych detailu i hlavni pribehovy oblouk. Vse do sebe znovu zapada v treskute zabavny, spinavy, cynicky, obsahove plny fantasy koktejl. Promokle bitevni pole, jeste hrozivejsi navratilec Cerny Dow, brilantne vykresleny Bremen dan Gorst, loutkar Bayaz, Finree, Davivec, princ Calder, tragicka postavicka Jalenhorm - lide z masa a kosti. Kdepak hrdinove. A proto je to tak straslive zabavne. Silnych 5 hvezd.

2 30.06.2017

Kronika Kralovraha je to nejkrasnejsi a nejlepe odvypravene fantasy, jake jsem doposud cetl. Tohle me ale nebavilo. V Kvotheho pribehu je Auri tajemnym a dojemnym zjevenim, jen nezne dokreslujicim rysy sveta nasakleho uzasnym tajemnem. Jeji solova kniha je, ac hrave napsana, nudna a prvoplanova. Auri je az prilis chtene vystavena jako ten nalomeny charakter hodny lasky a soucitu, aniz by nejakou z tech emoci vyvolavala jinak, nezli skrze melancholicke a exaktne smutne/roztomile vyjevy. A to jsem sakra cita. Mno, uz aby tady byla trojka trilogie.

8 28.06.2017

Dunk, liny jak lenochuv mec a pomaly jako pratur - na pomery G.R.R Martina az nezvykle kladna postava, ktera vsak snadno priroste svym dobractvim a absenci prospecharstvi k srdci. Nutno podoltnout, ze posledni povidka me nebavila tolik, jako dve predchozi - te prvni byla podobna, a az prilis se dej hemzil rody a erby. Prijemne, odpocinkove cteni a prijemne zamrazeni kdykoliv, kdy se na scene objevi jmena jako Lannister nebo Targaryen. Jen - a to plati i pro vyvoj velke serie - mozna vice vypraveni, mene erbu, postav a rodovych jmen.

3 08.05.2017

Dle popisu jsem cekal spise nejake usedlejsi, intrikarske drama. Masivni vyuziti magie me prekvapilo, stejne tak i rozmach celeho pribehu. Jako kombinace Mistbornu a Bidniku to zacina, a jako epicka fantasy plna velkych bitev, prestrelek, sermirskych souboju, nespoutanych carodeju a nakonec i z nebe sestupujicich bohu kniha konci. McCellan je navic vyborny vypravec, charaktery jsou vystaveny zajimave, lidsky a inteligentne. Pribeh pak vyborne balancuje mezi dramatem na urovni postav a jejich "malych" pribehu a tim velkym, tajemstvim zastrenym veletocem ve svete Devatera. Inspiraci Sandersonem McCellan sam nijak nezastira, rozhodne si ale slepe svou vlastni, strelnym prachem zacouzenou cesticku. Byt Finalni rise byla originalnejsi, pusobivejsi a lepe odvypravena.

2 30.04.2017

Vcelku zabavne cteni, kteremu se ale nejak nepodarilo me nakazit. S zadnou z postav jsem se nedokazal prilis sblizit, a vubec mi velka cast knihy prisla jen jako neprilis komplexni, nicim zajimava sonda do zivota armadniho sboru. Nic me netahlo knihu docist, tudiz mozna neobjektivne, nemohu hodnotit vysokou znamkou.

1 17.04.2017

King ramuje obrazy jako knizni Carpenter. Atmosfera Derry je proste uzasna, stejne tak jako Kingova sonda do psychologie jeho postav, temneho suterenu lidskych charakteru i samotneho mestecka. King navic rozmachly roman mixuje v koktejl nostalgie detstvi, klukovskeho dobrodruzna, lidskeho dramatu, retro-pohlednice z USA a ikonickeho horroru. Presto, To nemohu s klidnym srdcem oznacit za mou srdcovku - Kingovo snad az prilis remeslne dokonale romanopisectvi me nuti knihu obdivovat ve vsech moznych ohledech, lec na cteni samotne jsem se preci jen netesil tak, jako na knihy ve svem osobnim top. Presto, brilantni, ikonicka kniha.

7 17.04.2017

Uzasna davka detske nostalgie, americkeho retra, dobrodruzna, lidskeho dramatu, hororu a atmosfery. Objektivne nelze na tomto 1000 strankovem eposu vytknout snad vubec nic. Jedine, co mi brani zaradit To mezi srdcovky je Kinguv styl, ktery je pro mne snad az prilis - a ted to nedokazi zdatne popsat - romanopisecky, formalni, ve svem remeslne skvelem pojeti predvidatelny. Presto, brilantni, ikonicka kniha.

2 17.04.2017

Tak tohle jsem po 200 strankach vzdal. A to jsem se snazil premahat. Po Abercrombiem to ale byla az prilis velka neosobni facka. Prvnich 150 stran opravdu pusobi jako encyklopedicky prepis udalosti zacinajici nekde zprostedka, postavy pronaseji neosobni, odtazite fraze a vubec veskera drama jsem pouze cetl, ale zadne necitil. A kdyz uz se dej zdal prehlednejsi, zjistil jsem, ze me vlastne dalsi udalosti prilis nezajimaji a k zadne z postav nemam absolutne zadny vztah. Mozna muj zrak na Mesicnich zahradach nekdy v budoucnost preci jen znovu spocine, obavam se ale, ze svuj cas radeji venuji autorum s osobnejsim a intimnejsim stylem psani. Prozatim, pokud fantasy - zlaty Martin, Abercrombie, Sapkowski, Rothfuss ci Sanderson. Slozity svet a propracovana mytologie nenahradi to, co mam na knihach nejradeji - emoce.

11 12.03.2017

Jako cernohumorna, vtipna, pomerne komorni konverzacka to zacalo. A jako epicka, komplexni a hutna fantasy to konci. Po tehle serii mi bude obvzlast smutno, protoze mi jeji cernobile postavy prirostly k srdci. Vsechno do sebe krasne zapadlo, spousta detailu nebobtnala do promyslenych konstrukci a samotne finale - casta Achillova pata mnoha serii - svou az necekanou jizlivosti ostemplovalo knihu puncem vyjmecneho fantasy. Osud vetsiny postav je az necekane tragicky/lidsky/rezignovany/naduty, ze mi bylo snad kazde z nich lito. Presto, tak barvitou fantasy vsehochut, kde by navic kazda zapatka zapadla v promyslenem zaveru, jsem opravdu jeste necetl. *Cteni, jaka ironie pro jednookeho krypla.* .. Inu, pral bych si, aby jeste jednou Glotka rozbalil svuj kufrik. Nicmene, rozhodne ne prede mnou! Fantasy nebe.

5 26.02.2017

Skvely druhy dil. Pribylo mystiky a tajemna, male lidske pribehy se rozeviraji do mnohem dalekosahlejsich rozmeru, kontury celeho sveta nabyvaji mnohem hlubsich rysu a vsechny linky se krasne zbyhaji v netuseny konec. Cynicky humor zustava, valka boli, a postavy jsou kazdou strankou zajimavejsi a zabavnejsi. Zurivec West, Cernej Dow, Psi Cumak, Trojstrom, Glokta, Devitiprstak, bozi Ferro, tajemny Chalul, Bethod a jeho carodejka, Obavany.. huh! Jdu si pro treti dil. Abercrombie vi, jak dat pribehu grady. p.s. Bitva v mlze byla jednou z nejlepsich bojovych pasazich, jakou jsem ve fantasy cetl.

3 12.02.2017

Postavy, detaily a zivy, uveritelny, propracovany svet. Takovy mix Zaklinace a Hry o truny. Od Jmena vetru jsem v ruce nedrzel vyrovnanejsi kombinaci zabavneho cteni bez tahlych pasazi a komplexniho fantasy, ktere ze me nedela ctenare blbce. Ihned zitra bezim pro druhy dil.

4 31.01.2017

Fan-fikce Pana prstenu od nactileteho hrace World of Warcraft. Necte se to spatne, postavicky jsou sympaticke, ale ja potrebuji k prozitku fantasy svetum uverit. A Heitz jakoby nemel dostatek fantazie ani spisovatelskeho talentu. Svet je fadni, tuctovy, jako z nejakeho nahodneho generatoru lokaci a mytologie. Zlakala me velika pevna vazba a slusna hodnoceni, jinak jsem tomu ale neveril skoro nic. Je mnoho lepsich fantasy a mnoho propracovanejsich svetu k prozkoumani.

2 22.01.2017

Zabavna a ctiva kniha, z nekompromisniho pohledu "zaporaka". Spousta skvelych hlasek, arogance, epicky pojate charaktery, krysi humor, divoke souboje a komplexni podhoubi sveta Warhammeru. To spis budou orkove letat, nez bych si neporidil druhy dil!

25.12.2016

Dle tech nekolika malo ohlasu na internetu jsem necekal mnoho - a byl jsem prijemne prekvapen. Kniha ma tempo, ctenar je ihned vhozem do deje a prostredi intrikarske 'slechticke' rodiny je prijemne komorni a tajemne. Betancourt skvele davkuje informace a neustale tak drzi tu spravou hladinu ocekavani a postupne gradace. Oberon, Freda, Aber a Betancourt me, zda se, privedou primo k otci puvodni serie.

09.12.2016

Prvni desitky stran me - svym citem pro drama, popis nadherneho Egypta a Taituv pobyt u vezira Intefa - dostaly. Prostredek knihy mi pomerne zdlouhavym cestovanim a bitvami k srdci prilis neprirostl a ke knize jsem se vracel spise ze zvedavosti jak velkolepy pribeh skonci. Smithuv Egypt byl az prilis barvity a jeho spisovatelsky um natolik mistrny, ze jsem ustal i slabsi pasaze. Z postav navic vyzaruje jakasi nezkazena aura velkeho, romantickeho pribehu a jejich vzajemne pouto je dojemne. Poslednich 100 stran bylo ale naprosto kouzelnych a exoticka, omracujicim zpusobem popsana vyprava do srdce Afriky, spolu s rezonujicim zaverem a doslovem autora, nakonec z knihy uhnetla neco memu srdci velmi blizkeho. Na krasnou Lostris, bozskeho Tana a neurvaleho Kratase preci jen hned tak nezapomenu. Na lec krutou, zaroven vsak pohadkovou atmosferu starobile Afriky stejne tak.

1 03.12.2016