Húrinovy děti

Epické boje a tragické osudy se prolínají ve světě, kde osud působí neúprosně a neodvratně. Každý detail přináší hluboký pocit ztráty a hrdinství, který rezonuje dlouho po dočtení. Vyprávění je plné silných emocí a vytváří nezapomenutelnou atmosféru dávných časů

Moje první přečtená kniha od Tolkiena. Nebyla vůbec špatná, četla se dobře, avšak můj šálek čaje to není. Tolkien je skvělý vypravěč, ale přišlo mi, že spousta scén bylo až moc rychle vyřešených. Příběh je to krásný, smutný, ale jsem spíše čtenář jiných autorů. Ale to není problém knihy ani spisovatele. Jedná se o příjemné a čtivé dílo.

Jak byl Tolkien jedinečný kronikář i výtečný vypravěč, tak byl pouze průměrný spisovatel. Škoda, protože jinak mají Húrinovy děti náběh na to vůbec nejlepší, co vytvořil. Epičtější, temnější i "anticky tragičtější" než celý Pán prstenů včetně dodatků.

Jako první knížku z druhého boxu jsem si vybral Húrinovy děti, která krásně doplňuje ten úchvatný svět. Čtení je to ovšem ponuré a přiběh pomalu odhaluje kletbu, která byla vyřčena. Smutný příběh o osudu dětí Húrina lze jednoznačně doporučit všem fanouškům.

Nečekaně temný, bolestivý a krásně vyprávěný příběh, který čtenářům jež četli Silmarillion a Nedokončené příběhy bude nepochybně velmi povědomý.

Je těžké si udělat objektivní názor na tuto knihu, když sám patřím mezi fanoušky Tolkienova díla, ale i tak věřím, že tentokrát nejde jen o pouhý doplněk z historie Středozemě pro samotné příznivce, ale že by dokázal obstát i samostatně. Nicméně objektivní ať jsou ti jež po Húrinových dětech sáhnou jako po tom prvním z Tolkienova díla (jestli se tací najdou), já se neobjektivně a rád uchýlím k lepšímu hodnocení.

Pokud jste již osušili slzy dojetí nad překrásným příběhem Berena a Lúthien a jste připraveni jít v prozkoumávání Tolkienova Legendária dál, obrňte svá sluncem naplněná srdéčka, neboť vstoupíme do kalných vod samotné deprese a kletby. Vskutku není větší rozdíl mezi těmito na sebe navazujícími, ač samostatně stojícími, příběhy. Silný, milostný příběh nesourodé dvojice, plný naděje a odhodlání a temný, depresivní příběh mladého muže stíhaného kletbou, o níž ani nevěděl. Ale kterou tedy mohl vytušit, vzhledem k tomu, jak kolem něj v průběhu jeho života umírali všichni, kdož ho znali a poznali. Nejprve je ale třeba říci, že příběh se odehrává po událostech Berena a Lúthien, ve stejném geografickém rámci, tedy kolem Doriathu, ale mnohem důležitější je pro jeho pochopení aspoň částečná znalost dalšího příběhu, toho o Pádu Gondolinu. Takže jen stručně, Gondolin je třetí elfí království v Beleriandu a všichni o jeho existenci ví, ale nikdo neví, kde se nachází. Shodou náhod se v dětství do Gondolinu vzdušnou cestou, jak jinak než díky orlům, dostanou dva bratři, Húrin a Huor. Cestu do Gondolinu sice neznají, ale přesto jsou pro Morgotha zajímaví, takže když v Páté beleriandské bitvě, Bitvě nespočetných slz, kdy Morgothovi došla trpělivost a začal být akční, padl Húrin do nepřítelova zajetí, chtěl zvědět Temný pán jen jednu malou informaci. Kde leží Gondolin? A Húrin ho poslal někam. A Morgoth na oplátku na celou Húrinovu rodinu a každého v jejich dosahu seslal hnusnou kletbu. A kletba postupně dostala nejmladší sestru, syna Túrina, takto hlavní postavu příběhu, jeho matku Morwen i druhou sestru Nienor, se kterou to navíc bylo docela pikantní. A samozřejmě umírali všichni kolem Túrina, takže při četbě si rychle zvyknete na to, že přemýšlíte jak každá nově představená postava sejde ze světa. Zkrátka jeden velmi zajímavý příběh až shakespearovského ražení.

Pokud jste již četli Silmarillion nebo Nedokončené příběhy, pak pro vás pověst o Húrinových dětech nebude novinkou. Zatímco v těchto knihách se dříve objevily spíše zkrácené či lehce odlišné verze, v tomto svazku však Tolkienův syn Christopher dal dohromady co nejkompletnější a nejsouvislejší vyprávění první ze tří "Velkých pověstí", mezi něž se řadí také Beren a Lúthien a Pád Gondolinu.
Húrinovy děti je jeden z nejtemnějších a nejtragičtějších příběhů z dějin celé Středozemě. Temný pán Morgoth prokleje Húrina a celé jeho pokolení. Syn Túrin a dcera Niënor se snaží proti této Sudbě bojovat, ale beznadějně... Pokud už nástin příběhu znáte z výše zmíněných knih, hlavní kostra tohoto díla vás nijak nepřekvapí, ale tento příběh je tak mistrně vyprávěný, že stojí za to si ho přečíst i vícekrát. Obsahuje vše, co má mít správné epické fantasy: přátelství, láska, zrada, kouzla i temná magie, rodinná tragédie i drak. Do děje vás opět vtáhnou barvité popisy a propracované detaily včetně nádherných ilustrací Alana Leea. Húrinovy děti prostě naprosto dokonale ukazují, že Tolkien nepsal jen fantasy či pohádky, ale uměl vystavět i pořádně temný a tragický příběh. A jak už je zvykem, díky pečlivé editorské práci syna Christophera vše doplňují rodokmeny, dodatky o vývoji příběhu nebo jmenný rejstřík.
Doporučuji všem Tolkienofilům i těm, kteří ocení temné fantasy příběhy!
Hodnocení: 4,5*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Velmi dobré a velmi kruté. Lze jen doporučit pro milovníky světa Pána prstenů, kteří snesou něco lehce depresivnějšího.

Druhou knihou v rámci výzvy S Tolkienem rokem 2025, kterou jsem přečetla, byly právě Húrinovy děti. Kniha vychází z několika kapitol v Silmarillionu, jež pojednávají o Túrinovi a jeho osudu. Určité pasáže jsou shodné, ale většina textu je pro čtenáře novinkou. Tolkienův jazyk je opět barvitý, čtivý a vybroušený. Četba jeho textů je pohlazením po duši. Příběh je doplněn několika ilustracemi, o něž se postaral Alan Lee. Najdete je na začátku a na konci každé kapitoly a jsou vyvedeny černobíle. Bonusem jsou pak barevné ilustrace, jež jsou vloženy na křídovém papíru a dokreslují vyprávění. Přečtení knihy doporučuji všem milovníkům fantasy žánru a příznivcům Johna Ronalda Reuela Tolkiena.

Přečteno na základě Silmarillionu. Rozhodně nelituji.!

Húrinovy děti jsou epické dobrodružství, které by mohlo dát Pánu prstenů pěkně na frak. Když se potkají nešťastné osudy, tragické postavy a svět, kde se zlo nikdy nefláká, vznikne příběh, který vás přinutí otočit stránku s napětím, a přitom si občas utřít slzu.
Příběh o Húrinových dětech, Túrinovi a Niënor, je plný hrdinství, ztrát a neodvratných tragédií. Tolkien v tomto díle ukazuje svou brilantní schopnost vytvářet světy, které jsou tak živé a komplexní, že vám připadají jako skutečné. Ať už bojujete s draky, nebo se potýkáte s rodinnými kletbami, Húrinovy děti vám ukážou, jaký je to pocit být v epicentru věčnosti.
Tato kniha je pro všechny fanoušky Tolkiena, kteří touží po hlubších příbězích, plných temné krásy a neúprosného osudu. A i když si občas budete připadat jako na horské dráze emocí, víte, že to za to stálo.

Ach ano. Povídat si s mečem na konci všeho. (Anglicky.)

Čekal jsem jen delší převyprávění kapitoly ze Silmarillionu, ale byl jsem příjemně překvapen. Pomalu vyprávěný a krásný příběh z dávných dob Středozemě má svoje kouzlo podobné tomu z Hobbita, či Pána prstenů. Tak nějak napůl cesty mezi starými eposy a dnešní fantastikou, leží svět Středozemě, který nás vždycky dostane.

Tato kniha jest konkrétnější než-li Silmarillion, není-liž pravda?Přestože vypráví jen o Túrinovi, doporučuji ji přečíst, poněvadž čta tuto knihu, zapomněl jsem na všechny své neduhy.

18.08.2024

Moc rád bych chtěl mít Húrinovy děti v úctě jako mnohovrstevnatou sérii Pána prstenů. Moc bych si přál mít rád Húrinovy děti jako pohádkového Hobita. Jenže, pokud bych chtěl číst telefonní seznam zkombinovaný s mapovým rejstříkem, nesáhnu po fantasy... Ano, přiznávám, to je ke knize trochu zlé, ale ty desítky stránek s nosným příběhem, které jsou obklopeny stovkami propojovací a kontextuální "vaty", mně nestačily. Vždy, když se začalo dít něco zajímavého, bylo vše bohužel brzy utnuto. Není to špatné, něco tomu chybí. Je to bonus, doplnění, ale samostatně to pro mě neobstojí.

...asi nejvíc mi celou knihu shrnuje krásný citát jedné hlavní "postavy": "Všechny tvé cesty byly zlé, Húrinův synu. Nevděčník, přijatý syn, psanec, vrah přítele, zloděj lásky, usurpátor Nargothrondu, zbrklý velitel a zrádce své rodiny. Tvá matka a sestra žijí v Dor-lóminu jako nevolnice v bídě a nouzi. Ty se šatíš jako kníže, ale ony chodí v hadrech a teskní po tobě, ale ty na to nedbáš. Tvůj otec bude mít radost, až se dozví, že má takového syna; a dozví se to." A Túrin očarovaný Glaurungem jeho slovům naslouchal, spatřil se jako v zrcadle zkřiveném zlobou a to, co viděl, se mu hnusilo.

K pradávných příběhům z Tolkienova světa, na které odkazoval již v Silmarillionu, si nedokážu vytvořit vztah jako k původní trilogii a Hobitovi, ale přesto vnímám kvality a propracovanost světa. Rád bych viděl, jak by to sám J. R. R. dotáhl do konce, aniž by to musel jeho synátor sestavovat, ale i v této podobě je to povedené dílko.

První ze samostatných příběhů Středozemě ve Starých časech je dobrý. Určitě je nadprůměrně dobrý. Nemá však na můj vkus dostatečný tah po celou dobu. Až v závěru knihy jsem cítil z příběhu nějaké napětí, když šlo Túrinovi o život. Do té doby je totiž v knize Túrin vykreslen jako extrémně sebevědomý a čtenář má pocit, že by snad skolil celou legii skřetů sám, což u mě vede k tomu, že se s postavou nedokážu úplně ztotožnit a příběh mě pak moc nebaví. V závěru knihy už však projde aspoň částečnou proměnou a příběh graduje až k dramatickému konci. Knize bych vytkl také úplně mizivou popisnost lokalit, které nám tak krásně vyobrazily filmy Pana prstenů, takže jsem se nemohl ponořit do toho, jak úchvatně musel vypadat Nargothrond, Menegroth nebo Gondolin. Celkově ale byla kniha pěkná.

To je tak strašný příběh. Tak strašný. Ale tak krásně napsaný, odehrávající se v tak pěkně vykresleném světě, že je to radost číst, i když je vám z toho smutně.

Pro mě jeden z nejvíce strhující a emotivně zasahující příběh z Beleriandu ..