Sama čepel

4 04. října

Jedním slovem povedené. Dvěma slovy velmi povedené. Špinavá fantasy se špinavě zábavnými hrdiny, z nichž obzvlášť dovede učarovat zmrzačený a skrz naskrz zcyničtělý inkvizitor Glokta s neodolatelným úsměvem. Jako milovník conanovek dále oceňuji zcela neconanovský přístup k soubojům, ve kterých bitvami ošlehaný barbar Logen každou chvíli očekává, že ten další úder může být jeho osudný, zatímco jiný stejně ošlehaný divoký seveřan před každý soubojem napětím nutně potřebuje čurat. Jasně, je to jen rozjezd a zase tolik se toho v knize neodehraje, ale je to jedno z nejčtivější neodehrávání se, které jsem kdy četl. Jo, a je tam romance a osudová láska. Přátelství a zrada. A taky mocní čarodějové, kteří se oblékají do divadelních kostýmů s blýskavými záhadnými symboly, aby už od pohledu vypadali jako mocní čarodějové. Protože to přece každý od čarodějů očekává.

1 17. srpna

Paráda. Přehledný děj a velmi čtivá kniha. Hned otevíram další díl. Po Ryanově Královně ohně je to balzám.

3 15. července

Postavy v téhle knížce jsou tak neskutečně živé, člověk má pocit, že čte o někom, kdo doopravdy existoval. Za mě jsou jednoznačně největší předností. Bavila mě ta špinavá, temnější atmosféra. Ale na můj vkus si toho Sama čepel do dalších dílů schovává moc. Chtěl bych tu vidět víc z toho světa, chtěl bych mít větší představu, kam to vlastně bude směřovat. Protože mám za sebou čtyři sta stránek a pořád nemám skoro ani mlhavou představu. Chybí mi tu nějaká větší gradace děje, nějaké alespoň malé zacyklení, vypointování. Takhle to na mě samo o sobě prostě nemělo takový účinek, jaký bych si přál. Nemám pocit, že jsem dočetl knihu, ale jen její část. Chápu, že je to série, a jestli chci vědět víc, musím si přečíst další díly. Jenže je toho na mě v tom prvním zkrátka a dobře málo. Dějové linky se jakž takž protly, ale co z toho? Chjo, jsem z toho rozpačitý. Co s tebou, pane Abercrombie? Co jiného než číst dál. Prosil bych však k těm tip ťop, úžo postavám trochu víc ode všeho. Moje nadšení takhle zůstalo stát napůl cesty. Škoda.

3 11. července

Abercrombieho jsem začal číst lehce zmatečně, ale teď už pojedu pěkně od začátku. Sama čepel je povedená fantasy, ale asi ne tolik, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jde o první díl a já z něj měl pocit, že se chystá obrovská spousta věcí, ale nic extra důležitého se zde nestane. Pár věcí mi nedávalo smysl, některé postavy mne moc nebavily, ale i přesto musím hodnotit vysoce. Abercrombie totiž píše naprosto skvěle. Čtivě, svižně a hlavně uvěřitelně. Tohle vás prostě bude bavit, ale třeba na Hrdiny to podle mne nemělo.

5 23. května

Keďže som to čítal v čase vydania u "nás", nedokážem si vybaviť detajly. Pamätám si môj úžas z tejto knihy a pocit blížiacej sa depresie z tejto série. Pred tou ma zachránilo, že som nečítal všetky 3 diely za sebou. Všetko o tejto knihe tu bolo už napísané predomnou. Tož, neváhajte, čítajte, užívajte si cynizmus, čierny humor, depresiu a zároveň skvelú knihu. A to je len príprava k veciam budúcim ;). 90%

8 12. května

... poznáte několik sarkastický, skeptickych, drsných hrdinů, kteří vas skrz svou nadutost, špínu, pach i temnou minulost provedou knihou, která nemá konec. Prostě to začalo... a pokračuje nejspíš v druhé knize (doufám). Říkám si, že napsat fantasy knihu, kde ve vetsine knihy pomalu nedojde k žádnému klasickému fantasy prvku, natož pak ke klišé, kde jsou hrdinové opilí, nadrženi (na souboj, či ženskou), špinaví od krve (a je jedno, jestli je krev jejich, nebo jejich obětí), tělesné zbidačeni mučením - ale přesto maj bezzubou hubu plnou hustejch hlášek, kde hrdinové obdivuji svou krásnou bradu, ale pak si ji nechají rozbít hromotlukem pro slávu a bohatství, kde carodejove nevypadají jako Gandalf... Kde to funguje bez toho, abychom věděli jak to přesně v tomhle světě funguje... Tohle všechno narvat do knihy téměř bez zápletky a přesto uspět na plný čáře. To musí bejt autor pořádnej literární kment. A když vám do toho všeho posouvá svoje cynickosviňský myšlenky samotnéj inkvizitor Glokta... Za mě to byl fajnovej zákusek v literárním menu.

1 12. dubna

Dostal jsem chut po nejake dobe precist si kvalitni fantasy. Od dob gymnazia a cetby Feista uz uplynula nejaka doba a nemuzu rict, ze bych uplne sledoval soucasne trendy. Zabrouzdal jsem na mistni databazi a zaujala me mimo jine tato serie. Prvni kapitola se nesla ve znameni mirneho rozcarovani zda nepujde jen o nejakou Conanovku. Obavy se vsak nevyplnily, kniha se vyhyba zazitemu klise (viz seznameni s Bayazem, kdy jsem se krasne nasmal). Svet je slusne propracovany, jsme vsak vrzeni do viru deni bez nulove predchozi pripravy. Z utrzku si tak ctenar musi dat dohromady predchozi udalosti, politickou situaci a vztahy mezi jednotlivymi frakcemi.
Jak uz je psano nize, vetsinu knihy neni objasneno co je cilem a motivaci jednani charakteru, ke konci mi teprve zacinalo byt jasneji.