Trpaslíci

Úvodní díl dočten (již před drahnou dobou, leč dojem z knihy nevybledl). První reakce: „Ještě!“ „Pokračovat!“ „Já ze Skryté země nechci!“ Ze Skryté země jsem nicméně odešla. Brzy plánuji návrat. Návrat za podzemšťany (pardon za trpaslíky), za jejich lidskými, méně lidskými i zcela nelidskými druhy. Než tak učiním, pochválím se za to, že jsem se do četby trpasličí ságy pustila. A současně se podivím: „Proč jsem po ní nesáhla již dávno?“ Vždyť její autor je u mne zapsán kladně, jeho ságu „Ulldart – Doba temnoty“ cením velmi vysoko. Krom toho mám v oblibě trpasličí národ, a to již od oněch památných dob, kdy jsem se s jeho příslušníky setkala ve Středozemi. Mám jej v oblibě i jako sice nerodilý, však o to patriotičtější, Ankh-Morporkčan (až na jejich oblíbenou stravu - to bude asi tím kečupem.)
Ale zpět k panu Heitzovi. Jeho „Trpaslíci“ se sotva stanou předmětem literárně-vědného bádání, stěží budou povýšeni do vysoké společnosti literárních děl klasických. Ubírá jim to na přitažlivosti? U mne rozhodne ne. Zvolila jsem je, neb jsem prahla po klasickém fantasy světě, s klasickými hrdiny a s klasickými padouchy. Klasickým fantasy světem myslím svět, kde mne neudiví, že v něm „zakopnu“ o trpaslíka, elfa, skřeta, … nicméně to pro mne bude současně svět uvěřitelný, ba přímo reálný. Svět obývaný tvory, kteří se pro mne stanou, alespoň na chvíli, reálnými společníky, některé z nich si oblíbím, prožiji s nimi nějaké to putování, nějaké to bojování, budu se s nimi smát, budu se o ně bát, … a některé z nich budu nesnášet. Klasickým fantasy světem myslím také svět, kde mne nečekají žádné přenosy trendů, které jsou právě populární v našem světě. Heitzova kniha můj požadavek na takovou fantasy klasiku splnila. Dostala jsem, co jsem chtěla. Dobrodružství. Putování. Boj. Nepříliš složité soupeření dobra a zla. Skrytá zem a její obyvatelé (většina z nich) versus Mrtvá zem a její přisluhovači (plus nějaký ten zrádný, pobloudilý Skryto-zemec). Intriky ano, ale přiměřeně. Vyvolený hrdina, trpaslík, se autorovi povedl, není rozeným nepřemožitelným bijcem, není ani žádným zbabělcem či nešikou, a navíc umí v míře nemalé používat i mozek, nejen svaly. Jeho zprvu značně netrpaslické chování, dané výchovou u lidí, bavilo. Jeho proměna v reka je postupná a přesvědčivá. Pozvolna se kol něj vytváří i jeho „družina“, ne všichni její členové jsou trpaslíci, ne všichni její členové jsou ze svého členství bůhvíjak nadšení. Ač šlo uhádnout, zda bude cíle, totiž záchrany Skryté země, dosaženo, a zda na oné záchraně bude mít lví podíl zmíněný trpasličí rek a jeho přátelé, rozhodně jsem u vyprávění vševědoucně nezívala. Krom toho některé záležitosti jsou skrytější. Například počet trpasličích kmenů – ten je nejistější než počet mušketýrů. Abych nezapomněla. Nádavkem kniha nabízí bonus - poučíte se. Dozvíte se, kdo vymyslel horskou dráhu, kde mají svůj počátek závody s vejcem na lžíci (varianta „běh s roztaveným zlatem“ je přece jen trochu nákladná), jaký druh sýrů nabídnout případné trpasličí návštěvě.

Na druhé čtení po 15 letech, je knížka temnější než si pamatuji, ale zachovala si své kouzlo. Heitze mám v hlavě jako pokračovatele Tolkiena, protože jsem jeho knihy četl po Pánu prstenů a inspirace je jasná.

V knize je dost trpaslíků, ale snesl bych i více o jejich kultuře. Jinak se jedná o pěkné svižné fantasy s několika dobrými hláškami, zajímavě psanými postavami a tím správným epickým skoro Avengers stylem vyprávění.

Autor vydal knihu v roce 2003 což je pro mě takový předěl mezi klasickou a modernější Fantasy. V tomto případě se tedy spíše přikloníme k Dragonlance než k Hrám o trůny či Malazu.

Nemusí to být samozřejmě na škodu, pokud jednou za čas zatoužíte po pohádkověji laděném příběhu…jen kdyby autor do knihy nezařadil zbytečně temné scény a brutální výjevy. Trpaslíci jako rasa jsou klasičtí a standartní, svět nijak extra vykreslený a příběh jako takový je poměrně naivním fantasy questem.

Postavy – Tungdil Zlatoruký je naším hlavním hrdinou. Trpasličí sirotek vychovaný mágem v lidské společnosti. Nepřekvapivě je I tak velice zručným kovářem. Jednoho dne se musí vydat na cestu mimo bezpečí svého domova a pak už se to veze. Nejde o klasický prototyp drsného trpaslíka, ale spíš o naivní, přesto přemýšlivou a sympatickou postavu která poznává svět. Drsné trpaslíky “gotrekovského stylu” představují dvojčata, která jsou parádními bijci. Dále zde máme veleváženou ale upjatou kouzelnici s démonem jako domácím mazlíčkem. Dále je zde pár dalších zaměnitelných trpaslíků a pár postav z herecké kumpanie. Ti sloužili jako fajn osvěžení když už bylo přetrpaslíkováno.

Worldbuilding – Jeskyně, doly, sluje. Trochu povrchu, pár měst a to je tak vše. Mrtvá země požírající a ovliňující sousední říše. Trollové, skřeti, goblini, trpaslíci, lidé a elfové. Pro zpestření máme ještě Alfy, kdy autor prostě vzal Druergary z WH či Drowy z DnD, jako ty zlé. V tomto směru tedy nic objevného, ale může to stačit.

Příběh – Klasická pohádková quest fantasy kdy je třeba někam doputovat, něco ukout, něco překonat atd, atd. Tungdil je nejdříve osamocen a ztracený. Postupně ale potká poměrně pestrou skupinu postav které mu pomohou. Je prostě třeba zmasit zlého kouzelníka a překonat všechny překážky, i když dost často vypomůže náhoda.

Plusy – Prostě fantasy pohádka. Tungdil je sympaťák. Dvojčata jsou fajn a občas hodí vtipnou hlášku. Kontrast mezi “učeným Tungdilem” a jeho obhroublým příbuzenstvem. Herecká kumpanie byla fajn osvěžením v půlce knihy.

Minusy – Klasické fantasy s mnoha klišé. Autor mnoho trpaslíků pojmenoval od B, takže je v nich neustále bordel. Souboje jsou dost často řešeny stylem, "během chvíle je pobili”. Temnější prvky k celkovému ladění úplně nesedí. Několikrát má někdo zemřiít, ale je zachráněn a vyléčen...několikrát za knihu.

Hooodně let ležela v mé knihovně, než na ni přišla řada. No a bylo to moc pěkné počtení. Jen do těch pěti hvězd mi tam něco málo chybělo.... Uvidíme co se na nás chystá dál. A teď, když se na celou ságu dívám seřazenou vedle sebe, i s Legendami Alfů, tak to bude hodně dlouhé dobrodružství...

Bohužel jsem knihu nedočetla (což už se mi dlouho nestalo), prostě mi nesedla.
Vůbec jsem se nedokázala začíst a příběh mě nebavil a ani nezaujal.

Četl jsem před 20 lety a teď znovu společně s odrostlejším dítětem. Příběh není špatný i když v něm není nic moc originálního a místy je to trochu nedomyšlené. Největším problémem je český překlad. Překladatel používá divná slova, která nezapadají do fantasy prostředí, nečeské větné konstrukce s opakovanými zájmeny, některé části jsou vysloveně nesrozumitelné a neví, jak v němčině dělá prase. Mám první vydání a je možné, že v pozdějších došlo k opravám. (Poznámka z budoucnosti: ne, další vydání jsou na tom stejně. :)

Zajímavě vykreslený svět, ale od začátku do konce protkaný jen a pouze umíráním. Než si vytvoříte k postavě vztah, je po smrti v krvavé lázní. Dosti depresivní čtení

Jedním slovem WOOOOOW!
Nikdy předtím jsem žádnou takto detailně propracovanou hrdinskou (ani žádnou jinou) fantasy nečetla. Takže čistě z principu bych nejradši dala knize 5*, protože se mi neskutečně líbila. ALE nechám si rezervu, vzhledem k tomu, kolik pokračování Das Geborgene Land má :-) Uvažuju, že se hecnu a jednou si knížky pořídím v originále. Natolik se mi to líbilo.
Nicméně, právě proto, že jsem nic takového nikdy nečetla, se mi knížka četla dost obtížně. Asi jsem nikdy tak dlouhou dobu aktivním čtením jedné knihy nestrávila.
Tungdila si nejde nezamilovat, hned při prvním velkém zvratu (s magusy a magami) jsem tajila dech a přímo při čtení si uvědomila, jak skvělou knihu čtu. Bohužel během Tungdilova putování jsem pocítila 2 nudnější/slepá místa (když cestoval k trpaslíkům) a taky jsem ke konci vrtěla hlavou nad tím, jak mohlo všechno dopadnout takto pouze shodou náhod, kterých se na konci událo nesčetně. Z tohoto důvodu nechám nějakou rezervu a případně po dočtení celé série hodnocení jednotlivě poupravím.

Ale vážně se mi to líbilo! Normálně popisy moc nemusím, tady jsem si užívala každou větu. Vše bylo neuvěřitelně barvitě popsané, dokázala jsem si představit v hlavě jak vypadají jednotlivé postavy, jak vypadá prostředí. Autor se řadí k těm, kterému nemůžete na jednu stranu věřit ani špičku nosu, protože netušíte, zda vaše oblíbené postavy přežijí či zahynou. Určitě se pustím do dalších dílů a hrdinskou fantasy hodlám pořádně prozkoumat! Vím, že dřív by mě to nebavilo. Člověk asi do takových knih musí dospět. Ze zpětného pohledu je příběh poměrně jednoduchý, ale v jednoduchosti je krása. A i přes průhledné charaktery (jasně dobrý X jasně zlý) jsem si to prostě každou minutu užívala.

Trpaslíci od Markuse Heitze jsou epickou jízdou, která dokazuje, že velikost není všechno – rozhodně ne, pokud jde o odvahu, sílu a počet sekyr. Tato kniha je plná všech věcí, které dělají fantasy neodolatelnou: bitvy, magie, legendární rasy a, samozřejmě, trpaslíci, kteří se neustále hádají, ale když jde do tuhého, dokážou opravdu zatnout zuby (a často i kladiva).
Heitz vytvořil fascinující svět, kde trpaslíci nejsou jen těmi roztomilými malými chlapy s dlouhými vousy, ale nekompromisními válečníky a mistry v těžkých věcech – od boje po výrobu vynikajících zbraní. Příběh je napínavý, plný zvratů a k tomu je ještě napsaný s takovým vtipem a šarmem, že si ho prostě zamilujete.
Trpaslíci jsou jako pevná skála, na které stojí celá skvělá fantasy sága. Heitz s nimi dokázal něco neuvěřitelného – přinést do žánru čerstvý vítr, a přitom zůstat věrný tradičním hodnotám. A i když trpaslíci z knihy mají krátké nohy, jejich příběh vám bude stát za to.

21.01.2025

Trochu som s tým bojoval. Je to ten typ príbehu, kde sa musí najskôr všetko posra* , aby to nakoniec rozhodla náhoda. Chýbal mi tam nejaký postupný upskilling postáv, postavy neboli veľmi sympatické, chýbali vtipné hlášky aj moment prekvapenia. Taký priemer v tomto inak dosť nabitom žánri.

Mám radosť, že som objavil ďalšie epické fantasy. Klasická cesta hrdinov. Spracovanie bolo výborné. Občas to bolo nudné, ale ani pri Tolkienovi som nešiel celý čas vyskočiť z kože. Odporúčam ako audio-knihu k nejakej inej aktivite. OG štýl a príjemné prekvapenie.

Nešlo se začíst, ani kvalitní audiokniha nepomohla. Hodně naprosto nezáživných postav

Skrytou zemi ohrožuje temná hrozba. Trpaslík Tungdil Zlatoruký je vyvolen osudem, aby této hrozbě čelil a spojil rozvaděné kmeny trpaslíků, lidí a elfů pod jeden prapor. První díl nejznámějšího a pravděpodobně i nejambicióznějšího projektu německého spisovatele Markuse Heitze je pořádná čtenářská nálož (zvláště při představě, že cyklus má k dnešnímu dni devět knih). Ale přestože je toho taková porce, nejsou na místě obavy z natahování děje nebo prázdných nezáživných ploch. Markus prostě ví, jak vybudovat solidní a pevnou základnu, a na ní pak naroubovat interesantní, do všech detailů promyšlený, bohatý a pestrý příběh. Když pak do tohoto panoramatu zasadí ještě zajímavé postavy s propracovaným charakterem, je zaděláno na hodiny a hodiny zábavného čtení, u něhož se člověk ani na okamžik nenudí. Ať už s Tungdilem a jeho partou putujeme podzemními tunely, válkou zdevastovanou zemí, nebo procházíme městy a vesnicemi, vždy tu najdeme spoustu podnětů, které stojí za prozkoumání. Objevování Skryté země a jejích tajemství je prostě okouzlující a nezapomenutelný zážitek.

Super kniha. Moc jsem si oblíbil Tungdila a vůbec všechny trpaslíky. jou fakt skvělí..

Knížku jsem četla v rámci čtenářského klubu, jinak bych asi ani nevěděla, že existuje a pak je to dost dlouhá série na počet stran, extrémně když připočítám Kroniky Alfů. To já moc nemusím.

Tento první díl mi nicméně moc nesedl. Rozdělila bych to na dvě části: "trpaslík na questu" a "všichni jsou mrtví, Dejve".

Trpaslík na questu jde, kam mu někdo řekne, že má jít. I když to vypadá, že se pro to rozhodl sám, tak mi to tak moc nepřišlo. A samozřejmě u toho musí mít různorodou skupinu, která se zdá odsouzená k nezdaru.

Mezitím se všude jinde řežou hlava nehlava, lidé umírají, vesnice jsou vypalovány... v půlce knihy už si člověk říká, jestli ještě pořád bude koho zachraňovat, než trpaslík dokončí quest.

Celkově se děj dost vlekl, dokonce tak, že jsem si ještě 100 stran před koncem myslela, že na (úspěšné či neúspěšné) dokončení toho questu budou potřebovat ještě minimálně jednu knihu, ale naštěstí se jim to povedlo dotáhnout do konce včas před poslední stránkou.

Celkově mě z těch 570 stran bavilo asi tak 120. Docela mě zajímají další aspekty worldbuildingu, ale nejsem si jistá, jestli kvůli nim chci riskovat dalších 500+ stran s nejistým výsledkem.

Hodnotím 3 hvězdy, možná 3,5 za ten worldbuilding, ale ten děj to hodně táhne dolů.

Knihu jsem četl před 15 lety a vrátil se hlavně díky tomu, že jsme ji četli v knižním klubu a taky abych si oživil děj před letos vydaným pokračováním. Kniha se čte velice dobře. Ikdyž je tam spousta legrace, tak dochází k velkému prolití krve a tuze destrukčním bitkám a bitvám. Kromě Tungdila, který je výborně napsaný jsou tu dost protichůdné postavy, ale vše do sebe celkově zapadá. Bojovník a horká hlava Boïndil, jeho umírněnější dvojče Boëndal, Rodario mim (ten mě hodně pobavil) a zvláštní postavy Andokai a jejího děsivého strážce Djerůna. Kdo má rád epická dobrodružství a fantasy, tak rozhodně tady nesáhne vedle.

Fajnová trpasličí sága, taková pohádková. Alfové by měli být za záporáky, ztělesněním krutosti, ale jsou tak nějak nedomrlí. Temným elfům Petry Neomillnerové nesahají ani po kotníky. Zrovna tak skřeti, jsou tedy v knize nutnou protiváhou bojovníkům na straně dobra, ale neumí dostatečně zaujmout svojí zrůdností. Zato trpaslíci se opravdu povedli, od těch neukňouranějších, po ty nejodvážnější bojovníky. Hlavní postavou je Tungdil, odložené trpasličí dítě, které se vrací ke svému národu. V tomto prvním díle působí jako dokonalý prototyp kladného hrdiny. Celkově je kniha velmi čtivá, nenáročná, nezahlcuje čtenáře stovkami postav a komplikovaným dějem.

Já jsem bohužel vyrostla na Tolkienovi. Pohádkové fantazy v hlavní roli místo hobitů trpaslíci, kteří se musí spojit mezi sebou i s ostatními rasami, aby zachránili svůj svět. Dala bych víc hvězdiček, tento román je sice psaný ve stejném stylu jako Tolkienova díla, nedosahuje ale jejich úrovně.

Příběh nebyl vůbec špatný, ale nemyslím si, že se v nejbližší době budu pouštět do pokračování.