Anna27 Anna27 komentáře u knih

☰ menu

Napsáno krví Napsáno krví Chris Carter

(SPOILER) V prvním bodě chci sklonit Chrisovi poklonu za to, že vůbec dokázal napsat knihu, navíc tak skvělou i přes ránu osudu v podobě sebevraždy jeho přítelkyně. Myslím si, že i z příběhu bylo cítit, že připisuje Robertovi některé svoje pocity. Opět napínavý příběh, kdy máte strach otočit další stránku. Jak honil vrah Angelu po schodech, málem jsem nedýchala. Líbilo se mi, že bylo mé stěžování si, že Robertovi schopnosti nejsou dostatečně oceněné a je zbytečně kritizován, především kapitánkou Blakeovou "vyslyšeno", na druhou stranu byl Carlos v tomhle díle trošku za tupouna, který často ničemu nerozuměl. Hodnotím to skvěle, i konečné vysvětlení vrahových činů. Chris výborně popsal téma darkwebu a představa, že se opravdu můžou dít takové věci, mě děsí. Jediné, co bych vytkla, je způsob, jakým se vrah dostal k Robertovi, přišlo mi to až příliš jednoduché. Rozhodně stojí za přečtení, opět zavřete knihu, až ji úplně dočtete. Už se těším na další díl. Jo a ještě dodám, že musím ocenit, že se Chris pustil do tématu, jak se ta "úžasná" Amerika stará o své vojáky. Ulice Los Angeles plné stanů s veterány o které se už vláda nezajímá, popsal to naprosto reálně.

29.12.2020 5 z 5


Neviditelní Židé: Přežili jsme holokaust Neviditelní Židé: Přežili jsme holokaust Eddie Bielawski

Příběh určitě zajímavý, zpracování mohlo být lepší, ale zase cením přidané fotografie.

26.12.2020 4 z 5


Dívka v pavoučí síti Dívka v pavoučí síti David Lagercrantz

Lisbeth je zajímavá postava a tuším, že i přes to, že kyberprostor není můj šálek knihy, tohle nebyl poslední díl, který jsem četla. Líbil se mi styl komunikace s Mikaelem i jejich vztah. Děj byl zajímavý, nic mu nechybělo a byla jsem mile překvapena. Po knize se určitě podívám i na film.

16.12.2020 4 z 5


Skrytá těla Skrytá těla Caroline Kepnes

Joe je psychopat, ale člověk mu celou dobu fandí, aby se na něj nepřišlo, i když mnohdy je až k neuvěřěření, že dávno není za mřížemi. Příběh mě bavil, i ten jejich prapodivný vztah s Love. Sice nepochopím, když jí Joe řekl, co všechno udělal za hrůzy, že s ním dokázala i nadále žít, ale tak nějak jsou oba svým způsobem pošahaní, takže se k sobě hodí. Předchozí díl jsem zatím nečetla, ale to nejpodstatnější se shrnulo i tady, takže jsem si udělala představu. Nejspíš dám šanci i seriálu.

16.12.2020 4 z 5


Porodní bába Porodní bába Katja Kettu

Tak tohle byl fakt ujetý příběh. Už to, že se hlavní hrdinka kvůli chlapovi, kterým je až chorobě posedlá, dobrovolně uchýlí do zajateckého tábora, kde údajně celou dobu netuší, co se děje za hrůzy. O olizování těla (např. pat) ani nemluvím. To, že její idol kope v táboře jámu a myslí si, že to bude koupací nádrž, to už byl vrchol. :-D A za ty vulgarismy by se styděl i Oscar Wilde. Námět to mohl být zajímavý, ale autorka to hnala až do absurdna. Navíc mi vůbec nesedlo, jak se v textu přeskakovalo v čase. A to nejen v letech, ale i v měsících tam a zpět.

16.12.2020 2 z 5


Bohemia Bohemia Jan Svěrák

Podle komentářů jsem čekala nějakou úplnou katastrofu. Já už teda četla i horší příběhy. Styl psaní mi přišel lepší než zmiňovaná Vieweghova tvorba. Měla jsem jako audioknihu, kterou namluvil svým příjemným hlasem Kryštof Hádek, což si myslím byla skvělá volba. Není to sice nijak obohacující kniha, ale odpad to taky není. Možná lidé čekali od autora kvůli jeho jménu absolutní bestseller, ale já nečekala nic, takže zklamaná nejsem. Konec bych trošku doladila, ale jinak takový průměr. Co by mě teda ještě zajímalo je, jestli pan Svěrák čerpal při psaní z vlastních zkušeností.

16.12.2020 3 z 5


Heřmánkové údolí Heřmánkové údolí Hana Marie Körnerová (p)

První kniha, kterou jsem od autorky četla. Hodně mile mě překvapila. Skvěle s citem popsána jak doba za války, tak doba za komunistů. Navíc ta závislost žen na mužích i přes nevěry/bití/alkohol, kvůli dětem je v dnešní době až neuvěřitelná, to si zase člověk více váží doby ve které žije teď. Prostě tomu příběhu nechybělo nic a doporučuj přečíst.

10.12.2020 5 z 5


Ani později, ani jinde Ani později, ani jinde Delphine de Vigan

Dva paralelní příběhy, které jsou si svým způsobem podobné. Ta šikana ze strany nadřízeného u Mathildy mě štvala, ale byla dobře popsána. Příběh Thibaulta byl taky zajímavý. Příliš miloval jednu ženu od které našel sílu se odpoutat, ale na druhou stranu si v ten samý den neuměl držet jako lékař ten správný odstup od svých pacientů. Autorka píše s lehkostí, žádné happyendy, ale reálné životy bez příkras, tak jako v její knize "Vděk" . Bylo to moc zajímavé čtení, které ve mě bude ještě chvíli rezonovat.

10.12.2020 5 z 5


Lovci hlav Lovci hlav Jo Nesbø

Noo, tak tohle bylo hodně dobré. První kniha, kterou jsem od autora četla. Musím říct, že se mi to líbilo. Bylo to zajímavé téma a i když mu stejně nikdy úplně neporozumím, líbilo se mi dozvědět touto formou víc. Bylo to napínavé, místy vtipné, ironické. Určitě si přečtu další jeho knihy.

10.12.2020 4 z 5


Babička pozdravuje a omlouvá se Babička pozdravuje a omlouvá se Fredrik Backman

"Tady byla Britt-Marie" jsem četla první, takže při začátku této knížky jsem si říkala: další protivná ženská s tímhle jménem? To snad ne. Pak jsem zjistila, že tahle kniha by se měla číst první. Ačkoliv ten příběh není můj žánr, nemá to takový spád, mohl by se zdát nudným, dlouhým, atd., tak Backman má tu schopnost, že dokáže tak skvěle popsat postavy, situace, pocity, že příběh zkrátka musíte dočíst, abyste zjistili, jak to dopadlo. Za mě určitě stojí za přečtení. Je to taková oddechovka. Ale Britt-Marii bych za sousedku rozhodně nechtěla. Jediné, co mi přišlo takové absurdní byl pravopis babičky. Protože pochybuji, že jako doktorka by měla v každém slově chybu v i/y. To jen taková maličkost, co mi neseděla.

10.12.2020 4 z 5


Temný vzorec Temný vzorec Andrew Mayne

Opět skvělý díl. Kdo nečetl, nechť se do toho pustí. Jsou série, které vás minou a pak je tu bláznivý Theo Cray, který dělá neuvěřitelné a pošahané věci, které ho často dostanou do průseru a stejně vás to nepustí už od prvního dílu. Těším se na další případ. Obálka zase TOP! Nemám, co bych vytkla.

10.12.2020 5 z 5


Městečko Pines 3 Městečko Pines 3 Blake Crouch

(SPOILER) U této trilogie nemůže být můj názor brán jako objektivní, protože Městečko Pines patří ke knihám, které mám zařazené jako "srdeční záležitost", takže i kdyby nějaké chyby měla, stejně je přehlédnu a budu nadšená. Mrknutím oka zjistíte, že jste na konci. Tak moc je to čtivé. To že vtrhnutí mutantů byla jatka bylo sice nechutné, ale člověk měl fakt husinu, když si představil, že ani ve svém domě nebyl v bezpečí. Mutanty a vlastně i postavy si představuji jinak, než nám je prezentuje seriál, který jsem kvůli své fantazii ani nedodívala, protože mě u knih nejvíce baví, když si to můžu představit podle sebe a s těmi "svými" lidmi v příběhu vše prožívám. To, že se střídaly kapitoly, ať už podle postav či let mi nepřišlo zmatené, právě naopak se mi líbilo, že dostaly prostor i jiní občané městečka. Crouch mě opět vtáhl na místo na které bych se v reálném světě nikdy dostat nechtěla a tak nějak doufám, že ještě někdy se dozvíme, jak to s Ethanem bylo po těch 70 tisících letech.

05.11.2020 5 z 5


Snědla dětem sladkosti Snědla dětem sladkosti Martina Formanová

Autobiografické povídky se mi skvěle četly. Humor paní Formanové je sympatický, kniha je taková oddechová jednohubka.

02.11.2020 3 z 5


Tady byla Britt-Marie Tady byla Britt-Marie Fredrik Backman

Backman umí skvěle popsat povahy postav. Je to obyčejný příběh jedné obyčejné ženy, neděje se tu nic závratného a přes to cítíte tu hlubokou myšlenku, kterou chtěl autor předat. Není to nudné, je to zajímavé a baví vás to. U Britt-Marie mi na začátku akorát trošku vadilo, že žila neustále s vědomím toho, že ať udělá cokoli, vždy ji bude zajímat, co si o tom myslí ostatní. To musí být strašně omezující život a nejvíc jsem jí přála, aby začala žít tak, jak si sama přeje a neřešila okolí. Byla trošku podobná Ovemu, ale zas jiným způsobem. Určitě doporučuji přečíst.

01.11.2020 4 z 5


V šedých tónech V šedých tónech Ruta Sepetys

Výborná kniha, kterou bych určitě též zařadila do povinné četby. Kvalitních knížek o válce, přiblížení toho svinstva jako byl nacismus a komunismus, jaké byli lidi svině by mělo být co nejvíce. Zajímám se o válku, takže jsem ráda, když se mi přiblíží další oblast, kde se něco takového dělo a jsem o něco chytřejší, protože zrovna tohle je historie, kterou bysme měli znát všichni. O Polsku, Německu, Maďarsku je toho napsáno samozřejmě nejvíce, ale již jsem se dozvěděla, jak to bylo s dětmi v Řecku, Jugoslávii (jak Hitler kradl děti a posílal je do Evropy a oni potom ani nevěděli, kdo byli jejich praví rodiče) a teď mám další informace z Litvy, která se dočkala "znovuzrození" až v roce 1990. Určitě si v budoucnu přečtu další autorčiny knihy.

01.11.2020 5 z 5


Dopisy, které nikdo nečetl Dopisy, které nikdo nečetl Iona Grey

Byl to krásně zajímavý příběh, takových chci číst více, protože romantiky není v dnešní době nikdy dost. Především byl příběh vystavěn na pozadí války, takže se nejednalo jen o červenou knihovnu, ale bylo to obohaceno o historii postavení žen v Anglii, kdy muž měl vlastně větší práva na dítě, než matka, o údělu pilotů za války, přijmutí skutečnosti, že můžou kdykoli umřít a již se nevrátit. Farář veřejností považován za "Boha" i přes to, že v soukromí to byl gay/násilník, hlavně že pro ostatní byl svatoušek. Právě ty pasáže s Charlesem mi trošku vadily, ale to samozřejmě není chyba autorky, to prostě v příběhu muselo být a tím byl zajímavý, ale neumím si takový život představit, a nesnáším tu nespravedlnost, mužskou nadvládu, sobectví. Tuhle knihu řadím k těm nejlepším ve své knihovně.

01.11.2020 5 z 5


Holky to někdy nemaj lehký Holky to někdy nemaj lehký Klára Mandausová

Pan Honzák je pro mě kapacita, sečtělý, inteligentní člověk a rozhovor se mi moc líbil. Hlavně si nebere servítky, mluví narovinu, otevřeně a ještě má zajímavý humor. Příběhy žen byly drsné, myslím si, že by si některé zasloužily i větší rozebrání. Komentář paní psychiatričky byl zajímavý, ale obešla bych se klidně bez něj.

01.11.2020 4 z 5


Osm hor Osm hor Paolo Cognetti

(SPOILER) Na příběhu mi trošku vadilo, a to je samozřejmě jen můj osobní pocit, že si neumím představit život, jaký měl Bruno. Žít jen v horách, obětovat tomu lásku, peníze a nakonec umřít sám. Cítila jsem z toho takovou bezútěšnost. Navíc Cognetti umí výborně popsat vztahy rodičů a dětí, jak vlastně si z dětství neseme určité "traumata" a ovlivňují nás i v dospělosti a je jen na nás, jestli se budeme litovat nebo se tomu postavíme čelem. Tato kniha se mi líbila a opět mě dokonale přesunula do míst, o kterých se v příběhu psalo. :)

01.11.2020 5 z 5


Aristokratka u královského dvora Aristokratka u královského dvora Evžen Boček

Já prostě příběhy aristokratky miluji, některé díly byly méně vtipné, ale i přesto, mě nikdy nezklamaly a u tohohle jsem se smála i nahlas. Líbí se mi autorův humor a hlášky. Nemůžu se dočkat dalšího dílu, už aby to bylo. ❤️

29.10.2020 5 z 5


Muž jménem Ove Muž jménem Ove Fredrik Backman

Úžasný příběh, Backman prostě umí psát, opět se mi to potvrdilo. Byl to příběh o morousovi, který přišel o manželku, jeho pokusy se zabít jsou fakt komické a vlastně zjistí, že může před smrtí ještě poznat fajn lidi. Skvělý humor, trefný sarkasmus. Určitě stojí za přečtení.

28.10.2020 5 z 5