Ani později, ani jinde

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Mathilda, mladá vdova a matka tří dětí, právě vstupuje do metra. Dnes má podle kartářky najít osudového muže svého života. Thibault, pohotovostní lékař, zrovna parkuje před domem svého prvního pacienta. Udělal to, našel sílu, opustil Lilu. Proto, aby si zachoval zbytek důstojnosti, proto, aby žil, jak chtěl dřív. Mathilda i Thibault se najednou ocitají sami ve městě, které má deset milionů obyvatel. Ona se kvůli problémům v práci přestane stýkat s přáteli a uzavře se do sebe, on tráví po rozchodu většinu času v nekonečných dopravních zácpách při cestách za pacienty. Oba však intenzivně touží po blízkosti někoho, kdo by je miloval. Setkají se, ale otázkou je, jestli už není moc pozdě, nebo jestli se neměli setkat jinde. Autorčin krystalicky čistý, úsporný a nepatetický styl dotváří vynikající atmosféru románu. Hlas vypravěče je chladný a vzdálený, jazyk díla úsporný a popisy citů strohé....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60317/ani-pozdeji-ani-jinde-fYq-60317.jpg 4.1447
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Odeon
Orig. název

Les Heures souterraines, 2009

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (110)

Kniha Ani později, ani jinde

Přidat komentář
oskarina
15. ledna

Opravdu jsem se knihu snažila dočíst, ale nepovedlo se. Něco za půlkou jsem to vzdala, protože jsem v příběhu bohužel nenašla nic pro mne zajímavého. Celou dobu jsem čekala, kdy už se stane nějaký pořádný zlom a nedočkala jsem se..

Dominik_13
15. ledna

Nevím, nevím. První polovinu jsem byl nadšený z úsporného jazyka, jímž autorka dokázala přesvědčivě zachytit psychický stav svých hrdinů. Jenže pak se začala točit v kruhu tak nudných klišé! Rozbitý záchod, jehož zvuk nám je neustále připomínán? Rozbitý počítač jako analogie k rozbitému životu (ach)? Přílišná doslovnost vede knihu na hranici depresivního kýče, v závěru se jen variují stále stejné motivy. Škoda.


Anna27
10.12.2020

Dva paralelní příběhy, které jsou si svým způsobem podobné. Ta šikana ze strany nadřízeného u Mathildy mě štvala, ale byla dobře popsána. Příběh Thibaulta byl taky zajímavý. Příliš miloval jednu ženu od které našel sílu se odpoutat, ale na druhou stranu si v ten samý den neuměl držet jako lékař ten správný odstup od svých pacientů. Autorka píše s lehkostí, žádné happyendy, ale reálné životy bez příkras, tak jako v její knize "Vděk" . Bylo to moc zajímavé čtení, které ve mě bude ještě chvíli rezonovat.

bookbug_cz
11.11.2020

Téma rozchodu nebylo nijak zajímavé, upřímně jsem se těšila na pasáže ženské postavy - ženy, která má konflikt na pracovišti se šéfem, o kterém ale sama neví, že existuje...až do té doby, než ji nadřízený začne pomalu ale jistě ničit zevnitř...zajímavé téma, které bylo napsáno s lehkostí.

kofola33
09.11.2020

Mozna jsem to uplne nepochopila, mozna jsem nemela ten spravny den na tohle cteni, mozna to proste neni muj styl.

annettka1098
14.10.2020

(+ SPOILER) Lehce psaná kniha o nelehkém tématu - bossingu a rozchodu. Přesto, že anotace by mohla někomu vyznít, že jde o příběh dvou lidí co se neznají, ale najdou k sobě cestu, není tomu tak. Žádnou romantiku tu nenajdete. Jsou to jen brilantně popsané dva dny dvou pracovně, emocionálně a psychicky vytížených lidí.

osman111
10.10.2020

Bylo to mé první setkání s Delphínou a musím říct, že to bylo velmi milé překvapení. Poetické, citlivé vyprávění. Dějová linka Mathildy mi připomínala Kafkovu Proměnu. Jde o kvalitní četbu bez nějakého většího spádu, ale mě to nevadilo. O to to bylo autentictější.

Arwen777
04.10.2020

Jisté je, že když si vyberete knihu Delphine de Vigan, máte před sebou těžké čtení.
Tato kniha popisuje jeden den v životě dvou lidí, oba se nacházejí v nelehké životní situaci. Mathilda se snaží přežít zhoršující se situaci v práci, šikanu ze strany nadřízeného a zvládnout sama výchovu tří dětí tak, aby na ně tato pro ni naprosto vyčerpávající situace neměla žádný vliv.
Mladý lékař pohotovosti řeší rozchod se svojí dívkou po vztahu, který pro něj nebyl naplněn. Potýká se i s problémy a náročností svého povolání.
Tito dva lidé jsou v podstatě ztraceni v Paříži, obrovském městě, které nedovoluje slabost, které nezajímají lidé klesající na dno, v anonymním městě, kde jsou důležité výkony a úspěch a kde se špatně hledá spřízněná duše.

Pro mě byla kniha příliš depresivní, asi ke mně přišla v nesprávné chvíli, v současné koronavirové době čtu raději optimističtější knihy s dobrým koncem a s nadějí.
Nicméně knihy této autorky považuji za kvalitní čtení a určitě za čas zase po nějaké sáhnu.

1