andrea7191 komentáře u knih
Tahle kniha se mi dostala do ruky už před několika lety a tehdy mě nadchla. Kingovo styl psaní je prostě strhující a člověk se od toho nemůže odtrhnout. Znovu jsem si jí vzala poté, co jsem viděla filmy, které podle ní byly napsané a musím říct, že kniha je stále mezi těmi nejlepšími, které King kdy napsal.
Poslední dobou si ulítávám na podobných tématech. Ne, že bych v tom hledala smysl všeho a odpověď na životní otázky, ale nějak mě to k tomu táhne a tady jsem sáhla vedle. Nic mi to nedalo. Vlastně v tom nevidím nic "navíc", nic, nad čím bych se zamyslela. Je to jen další kniha v řadě.
Jako jo, pro někoho, kdo přemýšlí nad tím, čím se živí, ale nebere to až tak na dřeň, je to fajn knížka. Nic nevnucuje, jen nabízí. Recepty jsou snadné, ingredience snadno dostupné a pokud někdo nevládne kuchařskému umění, tak jako já, nemusí se bát složitosti receptů, protože prostě složité nejsou.
Chvíli mi trvalo, než jsem si zaškatulkovala postavy a přestaly se mi plést a do knihy jsem se plně začetla až po 1/3, ale pak to stálo za to. Bylo to napínavé a děj se nevlekl. Nesbo se tímto zařadil mezi oblíbence.
Opět dobré, ale opět se musím říct, že více mě bavil děj kolem týmu a Kim samotné, než případ, který vyšetřovali.
Knížka se mi dostala do ruky na doporučení, ale mě nijak zvlášť nenadchla. Podruhé bych jí už nečetla, bohužel. Začala jsem Jáchymem a vůbec mi neseděl jeho styl, způsob uvažování a chování. Na puberťáka v rozkvětu bych čekala něco jiného. Možná je to i tím, že kdyby mi bylo o pár let méně, viděla bych to jinýma očima.
Moje snad první přečtená knížka v životě. Spousta obrázků, veliká písmenka. Kraťoučké věty. Jo, to je moc hezká knížka pro nejmenší a začínající čtenáře.
Opět krásně zamotaný příběh, který se vyvíjí, nestagnuje a čtenář stále neví, komu věřit a komu ne. Autorka nezklamala. Kniha "padla" za jeden den.
Kniha mě velmi mile překvapila. Ze začátku jsem se v tom trochu ztrácela, ale jakmile jsem chytla nit, nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Styl psaní je trochu odlišný od toho, na co jsem zvyklá, ale vůbec to není na škodu. Misím se tedy přiznat, že ani jedna z postav mi nebyla plně sympatická, naopak, ale právě proto mě to tolik bavilo. Napětí od začátku až do konce.
Naprostá klasika mezi autorovými díly. Pecka, napětí až do samého konce...
Klasika, kterou četl snad každý v rámci povinné četby na ZŠ.
Legendární kniha, kterou snad zná každý a kdo ne, dělá velikou chybu. Tohle už je prostě klasika.
Od začátku dobrý, napínavý, téma velki zajímavé, ale konec mě zklamal. Finálovou akci jsem čekala přeci jen trochu víc napínavou a dramatičtější. Také mi přijde,že Kim tak nějak měkne. Měla větši drive, teď je to takový "mejdlo".
Všude kolem mě, tahle kniha boduje a já jí dočetla silou vůle. Asi ještě nenadešel její čas...
Tak nějak jsem nejdřív nevěděla, co od toho čekat. Zavánělo to Stepfordskýma paničkama a začátek mě moc nebavil. Nicméně poté, co se to trochu rozjelo jsem knihu nemohla odložit. Pasáže, kdy Jessie byla v ústavu a povídala si s konkrétní osobou, mi přišly perfektní a napínavé. Jak už tady psali jiní, byla jsem velmi překvapená z konce. Tedy konkrétně mě překvapilo odtajnění věznitele. Linie manželství pro mě byla jen jakýsi provázející příběh, který jsem četla letem světem, protože mi nepřišel nijak zvlášť originální a vnímala jsem ho jen jako doplněk k profesnímu příběhu hrdinky.
Půjdu proti proudu, mě se to nelíbilo. Nebavilo mě to. Moje chyba, ne chyba knihy. Začátek mi přišel neuvěřitelně zdlouhavý a nedokázala jsem se napojit na hlavního hrdinu tak, jak by se asi očekávalo.
Hmmm, celou dobu jsem měla tendence to srovnávat s Landsmanem a jeho Deníčky. Na základě toho musím říct, že z tohoto nejsem nijak odvázaná. Landsman za mě lepší. Ale i tak to nebylo špatné. Vadlo mi, že některé kapitoly byly na dané téma příliš dlouhé a byly celkově mimo mísu. Například kapitola o fotobuňkách pro mě naprosto nedávala smysl, ale to je asi jen můj problém. Za mě zlatý střed a musím říct, že Backman má lepší knížky, než je tahle.
Dřív než na knihu jsem narazila na seriál a protože dobrý, tak jsem se pustila i do knihy, ale tohle pořadí není není šťastné. Už jsem věděla o co jde a jak to dopadne. Ale za mě dobrý.
Spíš než román bych to viděla jako krátký příběh. Knihu jsem četla jako oddechovku a tak jsem k ní přistupovala. Téma je pro mě celkem náročné, knihy s tímto tématem cíleně nevyhledávám, ale pokud už, tak se mu nevyhýbám. V této knize je to celkem "jednoduše" pojato. Vyústění zápletky bylo přitažené za vlasy a ve finále jednoduché čtení. Po dočtení ve mě nezůstal žádný pocit, nestalo se mi, že bych nad knihou ještě přemýšlela. Přečíst a odložit.