Co by můj syn měl vědět o světě

od:

Co by můj syn měl vědět o světě

Fredrik Backman vtipně stírá všechny úzkosti a nedostatky rodičů jednadvacátého století v půvabné knize plné upřímných obav a nepodmíněných vyznání lásky, která zasáhnou čtenářovo srdce. Mému synovi. Už teď se ti omlouvám. Za všechno, co udělám špatně. Za všechno, k čemu se nedostanu. Za minibus. Za kraťasy. Za tričko s nápisem „Správní chlapi váží přes 90 kilo“. Za snahu dát si „high five“ s tvými kamarády. Za tuto knihu. Knihu o věcech, které bys měl podle mě vědět o světě. O fotbalu, IKEA, o tom, jaké to je být mužem, o Bohu a smažené snickersové zmrzlině. O tom, jaké to je ztratit klíčky od auta a proč musel táta zabít zpívající plastovou žirafu. Tato kniha je především o snaze být dobrým rodičem. Protože chci, abys věděl, že jsem se vážně snažil úplně nejvíc, jak jsem uměl. Nikdo negooglil tolik jako já....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/332476/co-by-muj-syn-mel-vedet-o-svete-sXU-332476.jpg 4327
Originální název:

Saker min son behöver veta om världen (2012)

Žánr:
Literatura světová, Humor
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (113)

Přidat komentář
JanaDobby
10. srpna

Vtipná a čtivě napsaná kniha, ale i tak musím hodnotit jako průměr. Nic co by čtenáři bůhví co dalo, ideální kniha pro tatínky nebo maminky, pro pobavení na léto. trochu chaotické přeskakování, která má navodit uvolněnou atmosféru knihy mě osobně spíš překáželo.

anibeni
07. srpna

Knihu jsem bohužel odložila, protože mě to prostě nebavilo...

evavolavka
06. srpna

zklamání

Pavlína79
28. července

...buď hodný kdykoliv budeš moc a tvrdý kdykoliv budeš muset .....
Všechny ty historky, zkušenosti a postřehy, které si každý rodič myslí, že si bude pamatovat celý život. Bohužel nebude, Backman to udělal dobře - všechny zapsal a tím my všichni rodiče můžeme vzpomínat na vlastní historky z vlastního rodičovství.
Ale posedlost hovínky je trochu bláznivá :-).

Gaura
18. červenceodpad!

Jedním slovem nuda. Vtipné tam nebylo zhola nic. Sama mám děti, ale bohužel jsem nebyla sto knihu dočíst, což se mi už hodně dlouho nestalo.

saleji80
04. července

Přelouskala jsem ji během krátké dovolené, za mě super, mělo to vtip, bylo to osobité, vyjádření lásky k manželce wow:-)

bookcase
30. června

Milá, úsměvná jednohubka, kterou pochopí asi jen rodiče. Některé věci byly vyloženě chlapskou záležitostí, jiné mě upřímně rozesmály.

Kingomolka
29. června

Milé... Po Babiččce a Britt -Marii to bylo něco jiného, ale líbilo se mi, že je knížka tenoučká a kapitoly se četly samy.

petrarka72
21. června

Čistá čtenářská rozkoš. A sranda neskutečná. A lehké dojetí.

Kočičáci
05. června

"KDYŽ ONI K DĚTEM NEDÁVAJÍ MANUÁL...
Plivnout na ubrousek. Poté utřít dítěti obličej ubrouskem.
Neplivat přímo na dítě.
Moje chyba."

Fredrikova vtipná zpověď jak se učil být otcem jeho dvouletému synovi, také vyznání, jak moc miluje svoji ženu a také přiznání, jak moc miluje jídlo :-D
Není to žádný román, jsou to krátké příběhy z života Backmanových, které ukazují, že i pan spisovatel je (ne)obyčejný člověk, otec, manžel...
Prostě skvělé, ráda doporučuji!

teresinha
04. června

Po delší době moje další audiokniha.
A musím říct, že povedená. Lukáš Hejlík má příjemný hlas a perfektně k příběhu sedí.
Je to oddechové čtení/poslouchání pro unavené rodiče, kteří stejně jako Backman vědí... fakt to bylo zábavné, chvílemi jsem se na procházkách s Emou spící v kočáru smála nahlas. Takže za mě dobrý :)

tlllk
31. května

Trochu stereotypné názoru na súčasného otca , zabalené do miestami prekorenených prirovnaní , ale podané s Backmanovskou úprimnosťou . Po troch deťoch mi to príde ako prehnané chvastanie , čo ma však radí k tomu otcovi, ktorého deti sa hrajú s nožmi...

indyka
24. května

Jsem typ člověka, co je spíše cynik a nerada se dojímám, ale u knih Fredrika Backmana se spolehlivě rozpouštím a vlastně mi to vůbec není nepříjemné :-) Toto krátké dílo je rodičovská zpověď, která je silná, laskavá, vtipná, sentimentální a krutě upřímná. Autor zde jde ve všech směrech až na dřeň, čtenář mu vše žere i s navijákem a ještě si na tom pochutná. Výborné čtení, určitě doporučuji - a fanouškům Backmanových románů dvojnásob, jelikož ti už tuší, co mohou čekat a určitě nebudou zklamaní :-)

kap66
21. května

Mít malé dítě (děti) je záhul, makačka a šílenost, ze které se únavou a nevyspáním málem zblázníte. Samozřejmě je to ta nejkrásnější věc na světě. Tvrdím obojí - a obojí se stejnou vahou. Jenže moje děti jsou dospělé, to se mi to píše s nadhledem! Fredrik Backman to dokázal očividně mnohem dřív - propojil bezmeznou lásku k synovi se smyslem pro humor a zapsal to tak, že ho mám zase o něco víc ráda.
Ani se mi nechce rozebírat to nějak vážně, takže jen pár postřehů:
- láska k synovi je řekněme samozřejmá, ale autorovo vyznání lásky manželce, to je nádhera
- úplně se netěším na dobu, až k nám do Česka dojde několik "vylepšení", hlavně hyperkorektnost: např. v tom, že jsou témata, o kterých se nesmí vtipkovat (výchova dětí se dá přežít se zdravým rozumem jedině tak, že si z ní občas děláte legraci!)
- "Ležela na zemi, svině." (řečeno o neoblíbenější synově hračce před její "vraždou")
- nejlepší kamarád je Samvěd Křepelka? - no jasně, konečně na to někdo kápnul
- určitě vás při čtení taky napadlo, jako mě: "To nic není, to můj syn řekl, udělal ... - a to byla teprve legrace!"
Ale víte co? Ani náhodou.
Doufám, že Fredrik B. bude mít další děti.

_Michelle_
18. května

Správná dávka humoru, nadhledu, lásky a originality, aneb příjemné čtivo, ke kterému se člověk může kdykoli vrátit, jelikož je jisté, že obsah bude stále stejně výstižný. Vzhledem ke struktuře knihy dokonce není potřeba číst vždy od začátku, takže si prostě vyberete část, která vás v dané chvíli potěší nejvíce a už jste naladěni na parádní "Backmanovskou" vlnu.

RADOST
15. května

S humorem a nadhledem sdělované pocity otce při péči o malého syna. Vyjádření lásky přesahující všechna úskalí současného rodičovství.

stanza
08. května

Milý relax....)))

Knihomlok2015
16. dubna

Jediné, co bych téhle knížečce přeci jen vytkla, je ten nepřesný název (já se opravdu párkrát od srdce zasmála) - protože alespoň pro mě by se měla jmenovat, Co by můj syn měl vědět o svém otci.
SPOILER Řekněme si to totiž rovnou o světě se tam toho moc nedozvíte - za to o samotném Fredriku Backmanovi a jeho rodině, skoro všechno, včetně toho, že je tak trochu prase ve stravování (smažené snickersky opravdu ne), nemá zrovna bezpečný smysl pro humor, šikovnost ho minula opravdu jen z rychlíku a ke všemu ho ještě postřelili. (asi) Jo a taky to, že svou ženu musí opravdu milovat, když ji nechá vyspat - znám plno chlapů, kteří by se přidali k tomu dítěti a jen by řvaly, ať je ticho - takže ano tohle v jeho podání nazývám opravdovou nehynoucí láskou.
Ale jedno je rozhodně jisté, ten jeho malý geniální zázrak se má opravdu na co těšit, čeká ho vskutku zajimavý život. A to si ani nezačal. (určitě)
In loving memory zpívající platová žirafo.

orson
08. dubna

Asi nejslabší z Backmanových knih. Četl jsem to příležitostně (v kuse se to moc nedá), nad jednotlivými vzkazy jsem se pousmál, dál mu za pravdu, ale to je asi tak všechno.

jadunka
08. dubna

Budu se opakovat, jako u každé Backmanovy knihy, ale já ho miluju. Nikdo jiný mi nehraje víc na city a nedokáže mě rozesmát a zároveň totálně dojmout. Jeho syn má být na koho pyšný. :)

sagasir
24. března

Milující otec, vtipný otec a vtipná knížka

Stejně jako já doživotně budu milovat současnou severskou literaturu, tak Backman bude milovat svého synka a jelikož Fredrik není žádný troškař, tak se o tu lásku pěkně podělil s námi čtenáři. Samozřejmě tak učinil s humorem sobě vlastním a my se tudíž opět u čtení jeho knihy dost pobavíme. Takže až se v městské hromadné dopravě někdo bude smát při čtení nějakého titulu, mrkněte se, jestli se nejedná zrovna o tento titul, jelikož je to dost možné. Onen samotný humor v knize použitý je pak nenáročný, přímý a hlavně vtipný. Tedy alespoň podle mě. Možná se najdou nějací jedinci, kterým autorův humor přijde trapný či dokonce vůbec ne vtipný, ale troufám si říct, že takových tu mezi námi chodí minimum. My ostatní se tak třeba pobavíme nad autorovou starostí v oblasti hovinek, starostí kde všude a jak svého syna ztrapní, nad popisem výroby snickersové zmrzliny či proč musel zabít zpívající plastovou žirafu. Backman tak skrz humornou stránku věci opět dokazuje, že v tom zkrátka umí chodit. Jeho knihy jsou pak rozhodně populární díky spojení vtipu a dojemnosti a i tohohle spojení se v knize Co by můj syn měl vědět o světě dočkáte. Ona dojemnost pak možná není tak cítit jako z ostatních autorových knih, ale je tu. Už třeba jen tím, jak dojemně o svém synovi Fredrik píše. Samotný příběh v knize pak krásně plyne. Nečekejte žádné zdlouhavé odbočky, nějaké zbytečné enormně zdlouhavé vysvětlení daných věcí z příběhu atd. Čtení tohoto titulu vám rozhodně nezabere fůru času. Tato Backmanova kniha má jen 191 stran a z toho kolikrát jsou na stránce třeba i jen tři věty. Pochvalu si pak zaslouží i postavy z této knihy. Ty jsou vykresleny víc než věrohodně. Ostatně kdo by se měl umět lépe popsat než autor sám a v tomto podobném duchu bych mohl pokračovat. K postavám si následně velice rychle a nenuceně vytvoříte vztah a velice brzy si je také oblíbíte.

Pokud hledáte nějakou krátkou, oddechovou knížku, která je třeba navíc naplněná lidskou láskou a vtipným humorem, tak toto dílo je pro vás tím pravým. Backman opět dokazuje, že prostě psát umí a vy si pak třeba jako já po přečtení tohoto kratičkého dílka také řekněte, že takového tatínka mít by nakonec nemuselo být vůbec špatné i když vás třeba několikrát ztrapní, ale zase s ním rozhodně není nuda a bude vás bezvýhradně milovat.

Backman to opět dokázal a i touhle knihou rozdává mezi své čtenáře lásku, humor a dojetí a dělá to zatraceně dobře a já mu tak s chutí opět dám 100 %. Tato kniha je prostě skvělá, jedinečná a nemůžu jinak než ji doporučit ke čtení. Bravo pane autore.

pluter
21. března

Příjemná oddechovka. Občas jsem se hodně smála, občas pousmála, občas nerozuměla (odkazy na seriály a filmy) a občas i slzu uronila.

iveta3689
21. března

Nechápu, že jsem to dokázala dotáhnout až do konce. Strašná blbost. Autor se snaží být vtipný, ale přecpává historky, takže je to z toho jedna velká bramboračka. Velké zklamání, vypadalo to původně tak dobře.

Etule
15. března

Tak tohle byla přesně kniha, kterou jsem potřebovala! :) Nenáročná oddechovka plná humoru, který mě nutil smát se nahlas (v některých případech mi i tekly slzy :D). Myslím, že hodně plusových bodů si kniha získala i skvělým předčítáním Lukáše Hejlíka (posloucháno jako audiokniha). Na konci mě autor dojal, když vyprávěl o své manželce a celkově kapitola o lásce byla taková dojímavá.
Rozhodně si autor získal mou pozornost, tak uvidíme, jak se "poperu" s jeho dalšími knihami. Pokud jsou, ale napsány jen trochu podobně, bude to jistě skvělé!

saez
07. března

Tak to byla první kniha od Backmana, kterou jsme se musela doslova prokousat. Byly tam světlé okamžiky, ale taky spoustu textu, který mě neoslovil. I přesto dám autorovi šanci napravit si reputaci další knihou.

bukiet
06. března

Drahý Fredriku, tak jsem ti tu Britt-Marii už odpustil.

anna6021
05. března

Snad nejvtipněší kniha, kterou jsem kdy četla.

e.s.e.t.
27. února

Kniha je souborem příhod, které vypráví otec svému synovi. Moc mi nevyhovoval formát knihy, kdy tato nemá děj, ale jedná se o krátké texty, na sebe nenavazující. Některé odkazy na mě byly příliš "chlapácké", naopak části, kde se autor vyznává z lásky ke své ženě a synovi byly až neskutečně citlivé, na to že je napsal muž. Kniha je krátká, ale i přesto jsem ji nedokázala přečíst "naráz". Dala bych ji takové slabší 4* (spíš než 3 silnější :D), ale rozhodně ji k přečtení doporučuji.

dagmar7365
22. února

Milá odpočinková kniha, která potěší obzvláště rodiče. Frederik Backman ani tentokrát nezapře svůj talent formulovat vzletné myšlenky do zdánlivě jednoduchých vět, které mají ovšem mnohem hlubší přesah. Kniha se mi líbila, krásně v ní vylíčil některé stránky čerstvého rodičovství a velmi dojemně ocenil svou ženu za to, že je tak super mámou. Nicméně dávám jen 3 hvězdy, protože prostě a jednoduše, když to srovnám s dalšími jeho knihami, tak je to takový milý průměr ;-) Taková jednohubka než přijde jeho další (jistě skvělý) román.

martinkaLLL
18. února

Je to taková směs slov, co občas dávají smysl. Sem tam se jim člověk zasměje a občas vůbec neví o čem čte. Jsem ráda, že jsem to přečetla v jeden den a nemusela se tím trápit dlouho.