amaenium komentáře u knih

Moje první Agatha Christie. Nečtu moc detektivky, ale díky výzvě jsem po ní konečně šáhla a v naprosto splnila očekávání. Kniha mě hned vtáhla, na knihu jsem se během nečtení těšila a neustále jsem přemýšlela a snažila se záhadu vyřešit. Avšak nepodařilo se a autorka překvapila. Rozhodně si dám další knihy od autorky.

16 17.01.2021

I přestože se jedná o útlejší knížečku, příběh je vystavěn tak, že pojmul vše podstatné, dokázal zaútočit na city a i postavy byly velmi realistické.
Příběh je smutný a surový, poselství jasné a i tak se mi o knize nepíše snadno. Za mě jedna z nejlepších českých beletrií za poslední léta.

11 16.02.2020

Kniha je skvělá. Velice mě bavily autorovy myšlenky, úvahy, literární odkazy a vsuvky. jsem ráda, že se kniha nevěnuje jen milostnému příběhu jako takovému, ale obsahuje myšlenky, odstavce či celé kapitoly, které s příběhem více či méně souvisí. Čímž se dostávám k formě. Forma, jakou je kniha psaná, je podle mě perfektní. I když není vyprávění lineární, stále dává smysl a baví. Líbily se mi pasáže, kde autor zkoušel různé styly psaní, od kapitoly jen s interpunkcí, přes potkání sebe sama až ke kapitole psané jako jedna věta. V mysli mi nejsilněji zůstala kapitola o pozorování toho druhého, když je sám – jak se chová, když jej nikdo nesleduje. Tuto knihu rozhodně doporučuji!

10 02.03.2020

Po knize jsem sáhla, jelikož se o ní pořád dozvídám a to není ani letošní novinka. Tak jsem si řekla, že odhalím, co skrývá a nalezla jsem velmi propracovaný generační román, jenž neustále šokoval svými zvraty a nechyběly mu ani chvíle napětí. Podivínství Hany, jež se zdálo být na začátku bráno jako prosté bláznoství, se postupně odkrylo a odhalilo celý příběh hlavní postavy, od zrazenoé lásky až po hrůzy války, které museli čelit. Líbilo se mi, jak byl román rozdělen, byl velmi čtivý a místy byl velmi znepokojující.

10 26.08.2018

Jen stěží nacházím slova, jež by dokonale vystihla požitek z knihy. Mohla bych to zkusit takhle: opravdu intenzivní, mystické, napínavé, s dokonalou atmosférou... a uspokojujícím koncem. S Murakamiho knihami člověk zažívá naprosto až místy snové dobrodružství. Nad knihou budu ještě dlouho přemýšlet a s Kafkou se řadí zatím mezi nejoblíbenější od autora.
Kniha se mi opravdu velmi líbila, prostě dokonalé propojení snů, vědomí a reality.

10 10.08.2018

Naprosto skvěle napsaný román - od začátku až do konce. Čtivé a psané jako myšlenkový proces zachycující nejen přítomnost, ale také věci dávno minulé, týkající se svobody, jež vypravěčka měla ještě před krutým režimem. Líbilo se mi, že v okamžiku, kdy mohlo jít o život vypravěčky, zde bylo zachyceno, jak uvažuje o svém postavení a brala by radši dále postavení služebnice, než kdyby mělo být ještě hůře. Konec, to jest přednáška věnující se dílu, mi přišel skvěle vymyšlený a čtenář si jen může domýšlet osud služebnice.

10 24.07.2018

První kniha, kterou jsem z těch nově vydávaných nepřečetla hned v den vydání. Asi stárnu, což mění i moje vnímání děl pana Kundery.
Tato kniha je o neuskutečněných loučeních a Velkých Návratech. Téma se mi hodně zamlouvalo a líbily se mi zamyšlení i přirovnání či příklady, jež knihu provázely. Jako vždy se zde na konci můžeme dopátrat spojitosti mezi postavami a stesk po starých, již vybledlých vzpomínkách. Z knihy mi pak jasně vystupuje mimo jiné i myšlenka sobectví, kdy všichni chtějí mluvit vlastně jen o sobě.
Ačkoliv je kniha útlá - nebo jinak: kniha je útlá a nenachází se zde zbytečná výplň, naopak u tohohle autora je to výplň málokdy a klidně bych snesla i více stránek.
Asi bych ji zařadila na třetí nejoblíbenější - Nesmrtelnost, Nesnesitelnou lehkost a Nevědění (samé Ne-, zajímavé…).

9 04.12.2021

Nadhodnocená kniha. Už při prvních stránkách jsem měla chuť ji odložit, avšak díky výzvě jsem ji dočetla až do konce - ještě že byla tak krátká. Podle mě knihy o holokaustu by měli mít úroveň, ve které budou, ač se jedná o román nebo literaturu faktu, informovat a zároveň neznehodnocovat či nenadlehčovat tuto část dějin.
Tato kniha je sice psaná z pohledu chlapce, takže by se její naivita a omezenost dala tímto omluvit (ačkoliv je jakkoliv přehnaná), avšak styl, kdy od začátku máte pocit, že čtete pohádku na dobrou noc je naprosto iritující.

9 12.11.2020

A tak se opět setkáváme s autorčiným generačním románem, kde však kořeny rodiny nezasahují tak daleko, ale je to vyváženo právě rodinným tajemstvím.
Samozřejmá je také lehkost čtení a situace jako vystřižené ze života.
Bylo mi líto Běly, i přestože si manžel lecčím prošel, ona si takové zacházení nezasloužila a velmi mě překvapila Bohdana, kde mi její myšlenky přišli hlasité, pokrývající široký záběr u kterých nakonec zjistím... proč tiché roky.

9 04.06.2019

Tato kniha nepatří mezi ty, do kterých se čtenář začte a knihu si užije, naopak spíš se jedná o knihu, která nese poselství a je autentickou ukázkou toho, co museli vojáci za válek zažívat. Nasazování nevinných životů za “něco většího”, přitom tento voják je sedlák a temten býval švec. A oba přijdou o život kvůli “těm nahoře”. Podle mě tato kniha nemusí bavit, ale hlavně rozšířit obzor, zamyslet se nad tím a uvědomit si, ukázat na příčiny a varovat, aby se něco takového už neopakovalo.

9 27.12.2018

Líbily se mi všechny příběhy, snad kromě milenců. Tam mi byla jedna z hlavních postav – slečna Fumiko – silně nesympatická a chovala se jako rozmazlené děcko, čímž mi příběh trochu zkazila.Na knize jsem jinak poznala, že se jedná o autorovu prvotinu, hlavně ze začátku byl styl psaní takový velmi popisný a i monology mi přišly šroubované, ale během čtení se to ustálilo a už to pak tak nerušilo při čtení. Poslední věc, co bych pak vytkla, bylo časté opakování popisů a úryvků, rušilo to plynulost textu. Celkově kniha nebyla špatná, měla zajímavou myšlenku.

8 06.08.2019

Čekala jsem něco jiného, ale genialita pana Čapka mě zase překvapila. Už jsem na podobnou atmosféru narazila u Věc Makropulos, ovšem zde autor píše o utopické budoucnosti a o negativních myšlenkách či činech, jenž se člověku mohou vymknout z rukou. Kam až se to může dostat, když si každý stojí za svojí pravdou a co je schopen pro ni udělat. Doporučila bych přečíst každému!

8 04.07.2018

Tato kniha byla opravdu jiná, než ostatní. Čtivá, originální a dokázala navodit zvláštní pocit, který se s vámi táhne až do konce příběhu, né-li dál. Celá kniha má pak svůj pomalý ráz, který mi vůbec nevadil (ba naopak) a nedokázala jsme se od knihy odtrhnout. Rozhodně doporučuji přečíst.

8 02.08.2017

Mysteriózní Sedmikostelní v historické Praze, pomalu napadané novodobými stavbami, zástavbami a arogantními architekty s vraždami s tím související. Kniha se mi velmi líbila, nejsem zrovna příznivcem kostelů, gotického slohu ani historické architektury, nicméně tento román ve mne dokázal i přesto vzbudit zájem a tematické okruhy si více prostudovat. V polovině mi začalo docházet, kdo bude hlavním pachatelem, ale i tak jsem se na konci dočkala překvapivého rozuzlení. A epilog? Tohle jsem tedy rozhodně neočekávala, spíše jsem si myslela, že se hrdina bude držet toho, co zná… i když… to se vlastně stalo.

7 31.01.2022

Autorovy cestopisy mám velmi ráda, ať už kvůli jeho humoru, cestovatelskému optimismu, víru v lidi, schopnosti skvěle vyprávět či navštíveným místům, a tudíž jsem se i na tento cestopis velmi těšila. Jako mladý člověk zajímající se vždy spíše o zahraničí mi tato kniha dala spousty tipů na výlety, obohatila mě v oblasti historie či některých českých pojmů a hlavně – probudila zájem o procestování rodné země. Ať už to jsou málo zalidněné Jeseníky či město rozdělené do dvou zemí, určitě se vydám sama po autorových tipech či zkusím najít nějaké vlastní. Kniha je skvělá a měla jsem ji přečtenou témeř na posezení.

7 11.01.2022

Na další Ladislavův cestopis se vždycky těším a je to jistota kvalitního obsahu. Tyto knihy jsou snad jediné, u kterých se směji od začátku do konce a kromě humoru taky obdivuji jeho důvěřivost lidem. Od malička jsme učeni nevěřit cizím, ale tady máme již ve čtvrté knize a zase z jiných koutů světa důkaz o lidské pohostinnosti a otevřenosti. Rozmanitost různých států je skvělá a jsem ráda, že jsme se mohla dozvědět více o zemích, o kterých jsem doteď znala jen jejich polohu a přitom jsou na jednom kontinentu. Například mě takové Estonsko, Litva či Albánie s Rumunskem lákají k navštívení. Knihu rozhodně doporučuji.

7 08.11.2019

Cesta je skvěle napsaný příběh, kde se ukazuje, že není potřeba znát konkrétní místo, jména postav či důvod všudypřítomného popílku. Právě kvůli absenci těchto (v tomto případě bych napsala i) zbytečností, se víc čtenář soustředí na ponurou náladu postapokalyptického světa. Úvahy, myšlenky a hlavně pocity: hladu, beznaděj ale i chlapcova smířenost se smrtí, z čehož úplně běhá mráz po zádech.

7 23.09.2019

Upřímně jsem čekala, že se děj bude více točit kolem záhadného muže bez tváře, ale ten zůstal i na konci knihy stále záhadným. oproti tomu jsme měli možnost seznámit se s velmi zajímavým sousedem, prozkoumat naprosto jedinečnou malbu a nebo – jak už to v Murakamiho knihách bývá – prozkoumat jiné reality. Pan Menšiki se mi v této knize stal nejoblíbenější postavou, jeho záhadnost, ale také vystupování či styl života v sobě měl... takový zvláštní lesk. Zároveň bych se ale i ráda dozvěděla ještě více o životě samotného umělce Tomihoka Amady. Kniha se mi rozhodně líbila, moc jsem si ji užila, avšak mým favoritem pořád zůstává Konec světa & hard boiled wonderland.

7 17.07.2019

A tak jsem s autorčinou prvotinou přečetla všechny její dosud vydané romány. Autorčinou styl psaním a jejím cit pro vyprávění je jedinečný. Přestože tu můžeme pozorovat stále stejný/podobný vzorec - generační román - tak i přesto se pokaždé jedná o naprostou ojedinělost. Autorka podle mě skvělé dokáže zastihnout to, s čím se potýká každý z nás - život: jeho milostná dobrodružství, nemožnost si jej předem naplánovat či jakékoliv jiné (ať už negativní nebo pozitivní) zvraty. A to vše doplněné s ubíhajícími českými dějinami na pozadí. O hvězdičku méně dávám bohužel kvůli poslední generaci, kdy mě někdy Anežka bohužel svými myšlenkami a chováním nudila.

7 21.03.2019

Ze začátku knihy jsem trochu nechápala vypravěččiny vsuvky, heslovité věty a krátké odstavce, ale jakmile začala Smrt vykládat Leisiin příběh, naprosto mě pohltil. Knihu jsem měla přečtenou během jednoho dne a nápad do role vypravěčky obsadit Smrtku je velmi originální. Příběh byl silný, velmi mě zasáhl a dojal.
Postavy byly velmi propracované a nejvíce sympatický mi byl Hans, který nejenže Liesel poskytl (díky válce zdánlivé) bezpečí nového domova a věnoval jí část sebe, ale byl také velmi milým a ochotným člověkem.

7 13.01.2019