Addie komentáře u knih

Kniha o nemalém úsilí a odhodlání překonávat překážky.
Jde příkladem, tak se ho držme.

3 01.04.2011

Šabach jak ho známe s jeho neopakovatelnou vtipností...

01.04.2011

Nerozumím tomu, proč je OP považován za slabší knihu.
Šabachovu tvorbu až na výjimky znám a nepamatuji se, že by mě kdy zklamal.
Ani teď se tak neděje.
Výborně jsem se bavila a současně držela krok s myšlenkou, což znamenalo perfektní souznění.
I film mě mile překvapil, přestože byl značně osekán (nepřekvapivě).

1 28.03.2011

A teď mi laskavě definujte krásu, vážení...

8 28.03.2011

Ráda jsem o si o Holdenovi četla, jeho mluva dodávala příběhu značnou dávku věrohodnosti, všechno plynulo tak přirozeně...
Líbil se mi jako charakter, kterým mě nejednou pobavil.
A občas se mi po letech zdálo, že začínám caulfieldovatět... :o)
Zkrátka knížka, co asi nijak zásadně nenadchne (ačkoliv myslím, že dostatečně zabaví), ale rozhodně neurazí.

28.03.2011

Nestárnoucí klasika, co nikdy neomrzí.
Už jen proto, že znamená i sílu toho slova.
A tím je DĚTSTVÍ.

9 28.03.2011

Tohle Gaimanovo fantastično si nechám líbit, bylo mi v něm krásně...

28.03.2011

V Burtonově díle se cítím ve svém živlu.
Nápaditost a ilustrace brilantní (mistr se nezapře), jen český překlad pokulhává, takže slídím po originálu. A pak to teprve bude mít grády!

2 28.03.2011

Mistrovský kousek.
Až mi skoro přijde, že jakákoliv analýza nemá smysl.
Galén je hrdina. A basta!

1 28.03.2011

Hlavně prosím mějte na paměti, že Pelíšky (ač je mám i tak velmi ráda) jsou jen kouskem puzzle o nejméně tisíci kouscích!
Pan Šabach a jeho úžasná literární krasojízda...
Co dodat? Výtečné.

8 28.03.2011

Na pohádky až moc realistické, což jsem od mistra mohla očekávat.
Krása však neznamená jen šťastné konce a ukrývá se v každém písmenku, když člověk prozře.
Byly to pro mě nádherné noci s pohádkami, které pohladí i zabolí z nich u srdce.
Snad kvůli tomu, že pro krásu se musí trpět?

1 28.03.2011

Brrr, tak tohle bylo zlo v ryzí podobě, nehledě na to, že jen alegoricky (člověk by si skoro přál neznat spojitosti, pak by to snad byla jen škaredá knížka o několika zlých zvířátkách)!
Orwell je geniální v tom, jak předběhl dobu.
Nemám ráda výmluvné fráze typu "Kdo nezažil, nepochopí!", ale tady nemůžu jinak, než napsat: "Kdo nečetl, nepochopí!", protože zažít to je zlý sen, a tak raději "Chápat a nikdy (si ani nepřát) zažít!"
Kniha, co učí respektu a pokoře - v tom je totiž nevídaná síla.

10 28.03.2011

Stačí si zvyknout na jazyk doby, pak se čtou jedna báseň...
Mám ráda zobrazovanou vznešenost, jak v mluvě, tak v chování, takže pro mě kniha byla požitkem s prožitkem.
A nikdy mi nepřestane imponovat jejich oddanost a "bratrství".

4 28.03.2011

Mé první setkání s Murakamim.
Hrozně mě přitahovala myšlenka ztráty někoho blízkého a jeho znovunalezení po letech. A další ztráty...?
Jednou větou - mě to celé oslovilo.

2 28.03.2011

Tolik anglismů mi občas dalo pořádně zabrat, neboť jakkoli se snad právem považuji za osobu s obstojnou angličtinou, tak v momentě, kdy jsem ji před sebou viděla v "laikově" fonetické podobě, sem tam jsem nevěděla, která bije. Po čase jsem si zvykla a došla porozumění hned po přečtení jednotlivých slov. Příběh samotný jsem s Alexem prožívala, sice nevyvádím takový "hrůznosti" jako on, ale jedno máme společné - lásku ke klasické hudbě, tudíž jako bych jeho bolest cítila já na svém těle.
I filmové zpracování se mi celkem zamlouvalo, i když bez předchozí četby si nejsem jistá, jestli bych byla téhož názoru.

1 28.03.2011

Ano, začátek plyne poněkud pomalu, spíše se člověk může ve fantazijním světě kochat japonskou přírodou (zvláště obdivovatelé země vycházejícího slunce, že ano) a na děj si nějakou chvíli počká...
Pak se pozvolna začne něco rýsovat a zájem čtenáře stoupá (alespoň v mém případě).
Celkem reálný svět knihy, která si na nic nehraje, nejsem naivní, ale přece jenom by to nebylo na škodu, kdyby se věci občas měly jinak (po stránce mezilidských vztahů). Současně ale nesnesu neupřímnost, natož lži, abych měnila charakter knihy.
Rovněž bych chtěla poukázat na závěr, který nutí k všemožným polemikám, což na knížce shledávám velmi originálním prvkem.

2 28.03.2011

Bylo uvolňující si přečíst těch pár příběhů, to se musí nechat.
Nedá se ale říct, že by ve mně vyvolávaly to, co od knihy očekávám.
Doufám tedy, že splnily aspoň svůj (dobročinný) účel, přestože si myslím, že účel knihy je zapůsobit na čtenáře, ne zajistit výdělek, byť pro dobročinné účely.

1 28.03.2011

Netvrdím, že kniha pro více dějových linií nenabyla na zajímavosti, ale chvílemi jsem jimi byla už vážně ,,přejezená". Musím taky dodat, že jsem překvapila samu sebe tím, že se mi i přesto, že je situovaná do dnešního moderního světa (což mě obecně vzato u knih nějak nebere), velmi líbila.

1 28.03.2011

Byla jsem připravena na to, co přijde v závěru, ale jak jsem četla a četla, přála jsem si to co nejvíce oddálit, nejlépe úplně vynechat. To pochopitelně nenastalo (leda že bych odložila knížku, což by byl dosti zoufalý únik, navíc to v zápalu čtení nebylo možné), a tak ve mě závěr vybudil obrovský pocit sounáležitosti s Oliverem.

4 28.03.2011

Jedna z nejzajímavějších knih, co jsem kdy četla, jelikož mě snad do dvou třetin absolutně neoslovovala a několikrát jsem ji chtěla odložit (navíc na můj vkus byla v určitých částech pojata moc nábožensky), ale závěr byl pro mě strhující a vynesl ji poměrně vysoko.

2 27.03.2011