Addie
přečtené 207
Spánek
2013,
Haruki Murakami
Murakami umí jít do hloubky, takže u něj nemám strach, že by psal něco bezduchého. Líbil se mi po tolika úvahách hlavní postavy ten otevřený konec... Jako by postava nebyla tak neomezená, jak se vlivem ztráty racionality chápala. Do jisté míry i věřím, že by to mohl být příběh ze života.... celý text
Birthday Girl
2017,
Haruki Murakami
Líbí se mi, jak Murakami umí zabalit hlubokou myšlenku do dějově nenáročného, vlastně dost prostého textu. Mysteriózno vítáno, ale stejně by mě zajímalo, jak to vlastně celé bylo... :)... celý text
Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět
2019,
Jonas Jonasson
Stařík se vrátil, aby nám vysvětlil současnou světovou politiku. Bezprostřednost jedničky mi tam už trochu chybí, přesto je vtipné s ním trávit čas a sledovat, jak jde s dobou. :-)... celý text
Nikdykde
2006,
Neil Gaiman
Nikdykde je hezká kniha. Nějaký čas po dočtení ovšem musím říct, že jde spíše o jakousi “povinnou četbu” s ohledem na mého oblíbeného autora. Postrádám nějaké hlubší poselství. Takže ano, Gaiman napsal věci, které mi učarovaly mnohem více, ale promarněný čas to zase nebyl, pokud se tedy rádi touláte Londýnem jako já...... celý text
Co mě naučil tučňák
2016,
Tom Michell
God save the penguins! K tučňákům mám celý život výjimečný vztah, takže není překvapivé, že jsem si oblíbila i Juana Salvada. Co vše vidím v této knize nelze obsáhnout slovy, protože se za ní skrývá nejniternější důvod, který je dost podobný závěru knihy. V podstatě jsem ji nikdy nechtěla dočíst. Pokud mám ale hodnotit veřejně, Co mě naučil tučňák je velmi čtivá kniha s potenciálem pobavit čtenáře nebo přinejmenším vykouzlit úsměv na rtech po většinu času čtení.... celý text
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
2016,
Jack Thorne
Nostalgie kouzelnického světa funguje, ale nemůžu se ubránit pocitu, že to autoři se svými hrátkami s časem v příběhu už poněkud překombinovali. Prvotní nadšení návratu potterománie rychle vystřídal pocit, že je tento díl (nabízí se otázka, zda scénář hozený na papír počítat jako osmý díl) vlastně vesměs zbytečný a nic výrazného ve mně nezanechal.... celý text
Dívka ve vlaku
2015,
Paula Hawkins
Napětí zvládla autorka na jedničku. Slova o novém "hitchcockovském" románu jsem brala s rezervou, navíc nepamatuji knihu, u které bych se bála, což se nezlomilo ani u této. Podstatné ale je, jak Hawkins zvládla kriticky přiblížit všechny hlavní postavy a dokázala si udržet mou čtenářskou pozornost do ranních hodin, což považuji za spisovatelské vítězství.... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
Prvních pár stránek na mě působilo poněkud naivně a ptala jsem se sama sebe na otázky typu proč to či ono, ale během čtení jsem postupně získala odpovědi na vše, co mi vrtalo hlavou. Velmi mě bavily flešbeky a věrohodná zobrazení historických postav. Moje pobavení s každou stránkou gradovalo, takže přešlo od prvotního cukání koutků koutků v slzy smíchu. Ano, je až s podivem, kam to se svým štěstím zprvu nevzdělaný gumpovský hrdina dotáhl, ale, a můžete mě za to kamenovat, já tuhle poněkud nereálnou část příběhu nehodlám autorovi zazlívat.... celý text
Stopařův průvodce Galaxií
2002,
Douglas Adams
Napsáno s takovou lehkostí, že člověk dočte knihu a pomyslí si "Konec? To jako už?!". Vlastně se ani není čemu divit - ten nenucený humor, Douglasova "svoucnost"... Jdu pokračovat ve čtení druhého dílu, nemůžu jinak! Ještě se ozvu, zatím pozor na Vogony...:-)... celý text
Králíčkovy sebevraždy
2008,
Andy Riley
Riley a jeho klasika. Kdo zná, ten ví. A kdybych byla v příštím životě králíčkem, kterého nebaví žít, vím, po jakém návodu k sebevraždě mám sáhnout.:-)
Harry Potter a relikvie smrti
2008,
J. K. Rowling (p)
Nejvyšší hodnocení jsem dala jen Kameni mudrců a Relikviím smrti. Proč? U prvního dílu pro jakési (alespoň mé) zasvěcení do tohoto druhu literatury, které bylo doprovázeno mým úžasem nad tím, jaký svět dokázala J.K.R. vytvořit. Nebudeme si ale nic nalhávat, nemělo to daleko od pohádky... U posledního dílu pak proto, jak výborné je jeho zpracování (postupné ničení viteálů, různá místa děje, odhalení pravých charakterů postav) a to, jak J.K.R. dokazuje to, co jsem tušila už dávno před tím, tj. že nic nepsala bez rozmyslu (vše do sebe zapadá). Ano, ten konec si autorka mohla odpustit, ale vem to čert. Bude mi to chybět...... celý text