teacup
přečtené 239
Hotýlek
2015,
Alena Mornštajnová
Mornštajnová jede dokola svůj osvědčený kolovrátek.... událostí, že by to vydalo na průměrný seriál, ale práce s postavami veškerá žádná. Mám dojem, že lidem v jejích knihách se dějí stále tytéž dost nepravděpodobné věci pořád dokola, děj je roztahaný přes několik dekád a musíme vyslechnout naprosto zbytečné detaily o zcela marginálnich postavách. Je to jako návštěva u staré tety...vlastně vás to ani nezajímá, ale není zdvořilé zvednout se a odejít.... celý text
Problém tří těles
2017,
Liou Cch'-sin
Takový sci-fi Follett :D Četlo se to dobře, a když mi došlo, že není potřeba snažit se pochopit jakože "vědecké" pasáže, tak i rychle. S protagonisty jsem měla trochu problém, teda spíš s autorovým vztahem k jednotlivým charakterům. Chvilku jsem vydržela listovat na začátek na seznam postav a ujasňovat si kdo je kdo, ale pak jsem to pustila z hlavy, když autor to evidentně také moc neřešil a postavy jako prostí posouvači děje mu slouží dobře. A vůbec, koho ve sci-fi zajímají postavy a nedejbože nějaké emoce nebo dokonce vztahy? Autor řeší globální otázky na úrovni lidstva, v nichž je důležitý kolektiv a jednotlivec nehraje roli - oh, wait! !!!SPOILER!!!Rozřezaná loď je efekt, který se bude perfektně vyjímat ve filmu - ale jako proč? A jak získali povolení na cizím území a jak se jim to na cizím území podařilo utajit, a jaktože se do toho dávno nezamíchaly Spojené státy, a jaktože to nebylo ve zprávách a co všichni ti dělníci...a kdo to pak uklidil? Nemůžu se zbavit dojmu, že Evans už v nějakém příběhu figuroval, bohatý americký synek, který který sází stromy v Číně, je veliké klišé. A co se stane, až skončí odpočet? Samé otázky. KONEC SPOILERU. Na konci už to teda bylo trochu únavné, ale každopádně dobrý tip, když člověk potřebuje vypnout. Za čas dám i druhý díl.... celý text
Petr a Lucie
1984,
Romain Rolland
Nějak se stalo, že jsem se s Rollandovou útlou novelkou během svých středoškolských let minula, a tak jsem propásla ten správný věk, kdy je nejlepší Petra a Lucii číst. Vcelku pochopitelně příběh obsahuje řadu dnes už (doufám) přežitých klišé a některé autorovy představy, co se tak asi může honit v hlavě adolescentní holčině jsou celkem srandovní, ale za přečtení rozhodně stojí. Hvězdička navrch za ostrý konec bez zbytečných řečí.... celý text
Norské dřevo
2005,
Haruki Murakami
Jestli někdy budu uvažovat o žebříčku nejotravnějších románových protagonistů, tady Tóru Watanabe má svoje místo na 'bedně' jisté.
Povětroň
1941,
Karel Čapek
"Člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí." (69) Proč? Objednala jsem si spoustu knih z antikvariátu a jako dárek bylo přiloženo vydání Čapkova románu Povětroň v krásné vazbě z roku 1941. Byla by škoda si ho nepřečíst. A? Zpočátku jsem byla celkem nadšená, kniha podle mého gusta, útržkovitý děj, hodně úvah a myšlenek. Napadlo vás někdy třeba, že "když se vám o někom zdá, neslyšíte ho mluvit a také nevidíte, že by pohyboval rty; vy jenom víte, co vám povídá"? (33). Tak kde je problém? Ve druhé půlce. Jak nastoupil básník se svým kubánským příběhem, they've lost me. Najednou to byla kniha psaná bílým mužem pro bílé muže a, i když jsem si uvědomovala 80 let, které uplynuly, tak to moc nešlo. Najednou to už nebyl příběh pro mě. A co konec? Tak tam jsem si spravila chuť! Odměnou za to, že jsem přetrpěla básníkovo plkání, byl skvělý záhadný konec. A otevřené konce, ty já můžu.... celý text
Selský baroko
2020,
Jiří Hájíček
Přečteno neplánovaně, leč poměrně tématicky 17. listopadu. Pro záhady řešené v knihovnách, archivech a starých matrikách já mám slabost.
