Mandie
přečtené 102
13. hodina
2009,
Richard Doetsch
Právě jsem tuhle knížku dočetla a má u mě 5 hvězdiček. Už od první stránky mě to vtáhlo do děje, bylo to neskutečně napínavé, zajímavé a trochu i tajemné. Bylo tam spoustu akce, bylo to geniálně promyšlené a i když jsem konec odhadovala, nakonec mě překvapil. Na konci bylo všechno krásně vysvětleno a ten způsob cestování v čase byl velmi originální a propracovaný. Jediné, co mi na tom trošku vadilo, bylo to, že to bylo vyprávěno ve 3.osobě, osobně by se mi víc zamlouvalo, kdyby to bylo vyprávěné z pohledu Nicka, to se pak vždy lépe čte a ještě více vás to zatáhne do děje. Líbil se mi způsob očíslování kapitol-od dvanácté až k první, bylo to logické vzhledem k tomu, že hrdina cestoval do minulosti a velmi originální. Také se mi líbí to celkové poselství knihy, že každá malinká věc, kterou teď uděláte, může ovlivnit budoucnost způsobem, který nečekáte.... celý text
Divergence
2012,
Veronica Roth
Moje druhá nejoblíbenější knížka a zároveň první dystopie, kterou jsem kdy četla a také důvod, proč jsem si dystopické knihy zamilovala. Úžasně promyšlené a zpracované, celý ten frakční systém, obřad volby, talentová zkouška, simulační séra a krajina strachu-všechno je to fantasticky napsané. Nemluvě o vztahu mezi Čtyřkou a Tris-jsou prostě úžasní a hlavně se mi líbí, že tam jsou jen oni dva, kteří se tak moc milují, není tam žádný hloupý milostný trojúhelník, který je teď v každé druhé knize. Dystopické Chicago mě naprosto uchvátilo-je úžasné a přitom děsivé. Celou knížku jsem si kladla otázku, co se za tím oplocením asi skrývá. Doufám, že to bude v dalších knihách odhaleno. Tuto trilogii mám dokonce radši než Hunger Games, asi hlavně proto, že mi Tris přijde mnohem sympatičtější něž Katniss, dokázala jsem se do její role úžasně vžít (i když je tedy Tris o mnoho statečnější než já =D). Tris je skvělá hlavní hrdinka, v knize jde skvěle vidět, jak moc se změnila, ale že to, co ji změnilo, nebyla volba jiné frakce-jiným člověkěm byla už dávno předtím, hluboko uvnitř, jen tuto část své osoby musela skrývat. Tahle knížka mi hodně dala. Myslím, že jejím hlavním poselstvím je, aby se nikdo nebál překonat svůj strach, protože to, čeho se bojíme možná není ten strach, my se ho jen bojíme překonat. Teď vždy když jsem v nějaké mě nepříjemné situaci a bojím se, řeknu si-buď statečná, buď jako Tris. Já vím, trochu hloupé, ale vždycky mi to pomůže. Kdybych si měla vybrat jednou knižní postavu jako svůj vzor, pak by to byla právě Tris. A Čtyřka? O tom ani nemluvě. Je prostě dokonalý. =D Takového by chtěla každá dívka. A co se mi na tom příběhu také líbilo bylo i to, že přesto, jak tragický a dramatický děj knížka má, byly tam i humorné momenty, u kterých jsem se opravdu zasmála, byla tam pravé láska, a láska k rodině a krásné přátelství. Zkrátka poukazuje na pravé lidské hodnoty. Před nedávnem jsem knížku dočetla podruhé, protože jsem šla do kina na film a musím říct, že se vážně povedl. Samozřejmě, byl odlišný od knihy, některé momety v knize nebyly vůbec, ale co mě naopak potěšilo, bylo to, že spousta skvělých momentů tam byla a to přesně jako v knížce, tak, jak jsem si je představovala. A hlavní ta atmosféra-když jsem se dívala na film, měla jsem stejné pocity jako při čtení knížky. A to se mi moc často nestává. Knížky jsem poprvé četla loni v létě, kdy vyšly pouze první dvě a ty jsem přelouskla jedním dechem. Teď, když vyšla (konečmě!) i třetí knížka, je chci přečíst všechny popořadě za sebou, abych si dokázala lépe uvědomit souvislosti. Bohužel, slyšela jsem o Alianci nějak spoilery, ale i tak se na čtení těším, ale zároveň se bojím. =D Páni, to jsem se trochu rozepsala, no nevadí, jdu (teď už podruhé =D) číst Rezistenci. =)... celý text
