Lucie Pfeifer.
přečtené 113
Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha)
2009,
Francis Scott Fitzgerald
Betonová zahrada
2005,
Ian McEwan
Ve spoustě komentářů se objevuje názor, že kdyby kniha byla byť o stránku delší, tak ji nedočtou. Mě naopak mrzí, že nebyla obsáhlejší. Námět je velice temný, absurdní a vlastně hodně zajímavý. Dalo by se z toho ještě hodně co vytěžit. I tak jsme ale mohli nahlédnout do psychologie dospívajících dětí, kterým nikdo pořádně nevysvětlil, jak to v reálném světě chodí, a tak si vytvořily svůj vlastní. Dokonce I přes to, že kniha neobsahuje moc popisů okolního prostředí, jsme si dokázali živě představit ten hnus, ucítit ten hnilobný pach ze sklepa a utřít si pot z čela, který se nám tam nahrnul kvůli nesnesitelnému teplému počasí.... celý text
451 stupňů Fahrenheita
2001,
Ray Bradbury (p)
Jak se píše v doslovu - "...obludné varování před zvrácenou formou modernizace, která se zvrhla do totality a zabránila lidem přemýšlet."
Zadní dům
2019,
Anne Frank
Zdržím se toho, abych tomu dávala nějaký počet hvězdiček. Koneckonců, co bych vlastně měla hodnotit? Jak je to napsané? Psala to od svých třinácti do patnácti let, naprosto laicky a hlavně si to psala jen pro sebe. Tak mám hodnotit jak moc zajímavé a čtivé ty příběhy byly? To byl ale něčí život a ne vymyšlené povídky. Tohle se opravdu stalo. Přiznám se, že jsem knihu nepřečetla na jeden zátah. Ani mi to nešlo. Měla jsem ale tak spoustu času srovnat svůj běžný život se životem Anne. A když si povšimnete, ona sama sebe kárá za to, že si dovolila být nevděčná, protože to co teď měli, bylo vlastně obrovské bohatství a štěstí oproti ostatním Židům. Člověku to otevře oči. Paradoxní mi také přišlo, jak se sama sebe ptá, zda se jí jednou podaří napsat velké dílo jako ostatním velkým spisovatelům. A já jsem mezitím seděla na balkoně, v malém městě, v České republice a četla tyto řádky z knihy, která je pro mě velkým dílem. Anne byla velice intelektuální a věřím, že kdyby to tehdy přežila, má světu ještě spoustu co nabídnout.... celý text
Najdi mě
2020,
André Aciman
Najdi mě je stejná jako Michel - baví vás, ale stejně ve Vašem srdci má vždy speciální místo ta pravá první láska, která byla tak vášnivá, ke které se pořád vracíte a na kterou nezapomenete - Dej mi své jméno, Oliver.... celý text
Pod skleněným zvonem
1996,
Sylvia Plath
Sylvia to napsala vše za mě. Tolik těžko se popisujících situací dokázala čtenáři přednést s jakousi až lehkostí a bez vší té "omáčky" kolem. Prostě tak, jak se to v něčí hlavě má. Nehledě na to, že je mistryní přirovnání a metafor. "To ticho mě deprimovalo. Přitom to nebylo ticho normálního ticha. Bylo to moje vlastní ticho."... celý text
Kdo chytá v žitě
2010,
J. D. Salinger (p)
Vyprávění Holdena jakožto kluka, kterého nic nebaví a vše ho deprimuje. S jeho názory se moc často neztotožníte, a proto nemáte moc příležitost ho ani politovat či se s ním hlouběji "spojit". Zkrátka se nestane jednou z Vašich oblíbených knižních postav. Ale i přes to, že se v knize nic neděje, čtete jeho vnitřní monolog dále a čekáte co se bude dít, protože jeho vyprávění je nesmírně čtivé. Ale nebude se dít nic, a nakonec zjišťujete, že mu ke troše štěstí stačil jen pohled na jeho malou sestřičku na kolotoči. "Nikdy nikomu o nikom nevypravujte, poněvadž by vám pak začal scházet."... celý text
