Laaca přečtené 54

Osada 2015, Kir Bulyčov (p)

Mistrovsky napsaný sci-fi příběh o kolonii ztroskotaných lidí na k lidskému životu velmi nevlídné planetě. Dějové linky s těmito nedobrovolnými osadníky jsou napsané skvěle a téma rozevírající se mentální propasti mezi dospělými, kteří si pamatují Zemi a standardní životní podmínky a mezi novou generací, pro které je naopak Země něco velmi abstraktního. Snahy o předávání pozemské kultury a vzdělání vnímají spíše jako pošetilý folklór, který nemá praktický význam a spíše obtěžuje. A spíše jen z povinné úcty souhlasí s extrémně rizikovou výpravou ke ztroskotané kosmické lodi. Části děje věnované trojčlennému pozemskému výzkumnému dílu jsou o něco slabší a je dobře, že nedostávají velký prostor. Každopádně, jak se všechny dějové linky na závěru sbíhají, je opravdu neskutečně strhující a od knihy se na posledních stránkách snad ani nedá odtrhnout. Velká škoda, že všechno končí ne sice uťatě, ale přesto až příliš náhle, bez dojezdu. A další škoda je, že není další díl. Bylo by moc zajímavé číst si, zda obyvatelé osady kompletně přesídlí na Zemi nebo jestli naopak na cizí planetu přibudou další kolonisté a vznikne životaschopnější osídlení. Rozhodně by si tahle knížka zasloužila důstojné zfilmování.... celý text

Nesnesitelná lehkost bytí 2006, Milan Kundera

Knížka má velmi zajímavou formu vyprávění, kdy je příznaná role vypravěče, který nám nejenom popisuje osudy a dilemata hlavních postav, ale jejich rozhodnutí a činy také hodnotí a polemizuje s nimi. Je to kniha hloubavá, analytická, kdy zkoumá lidské chování v nesvobodě. Děj je druhořadý. Proto se nedá říct, že je Nesnesitelná lehkost bytí napínavá. Do čtení je třeba se, alespoň v první polovině, nutit. Myslím, že není úplně dobře zvládnutá erotická linka, přestože dostává tak mnoho prostoru. V každém případě jsem rád, že jsem se knížkou prokousal. Jenom mi nesedí název. Řeší se v tam jiné věci a nějaká frustrace z jalového proplouvání životem se v knize neděje.... celý text

Fraktální šum 2023, Christopher Paolini

Průzkumná výprava na cizí neobyvatelné planetě, kdy ještě větší obtíže než nehostinná planeta si dělají jednotliví členové výpravy navzájem. Pozorujeme, jak se v nepohodě zhoršují vzájemné animozity a že to asi nedopadne úplně dobře. V závěru se sice některé věci podaří, ale od výsledků výpravy si jistě před vydáním na cestu všichni zúčastnění slibovali více...... celý text

Sukuby 2023, Edward Lee

Masakrózní až úchylná ujetost, která se čte úplně sama. Jasně, vysoká literatura to není, je to brakovka, ale velmi pěkně napsaná a skvěle vyvolává syndrom "ještě jednu kapitolu a už jdu fakt spát", až pak zjistíte, že je půl čtvrté ráno. Za tuto návykovost dávám čtyři hvězdičky, i když spravedlivější by asi byly tři - přeci jenom, různé logické nesrovnalosti a nelogičnosti tam jsou. Na druhou stranu, atmosféra a erotické a krvavé detaily jsou bezchybné, takže za mě spokojenost.... celý text

Tancuj, tancuj, tancuj 2006, Haruki Murakami

Jedna z horších Murakamiho knih, ale přesto velmi čtivá. Bohužel se nelze ubránit dojmu, že by vše mohlo být lepší. Jindy má Murakami přetlak nápadů, že je až člověku líto, co všechno je jen zmíněno a dále nerozvito, ale tady z textu vane jakási autorská bezradnost. Jistě, v mnoha místech je bezradná hlavní postava, ale to jen málo ospravedlňuje velké množství výplňového textu, který je mezi pasážemi, kde se reálně něco odvíjí. Jazykově také na autorův standard podprůměr. U Murakamiho knih jsem zvyklý vypisovat si pozoruhodná slovní spojení a věty. (např. z 1Q84: "Takové sny jsou zřejmě jako hlubokomořské ryby, které také nemohou vyplavat do blízkosti hladiny. A i kdyby vyplavaly, rozdíl v tlaku vody je stejně zdeformuje k nepoznání.") Tady jsem si taky vypsal dva zajímavé kousky, ale nemají takovou sílu jako u jeho jiných knih. Pokud máte Murakamiho rádi, tak si přečtěte i tuto knihu. Pokud jeho tvorbu neznáte, tak bych pro seznámení doporučil spíše 1Q84, Kafka na pobřeží, Kronika ptáčka na klíček nebo Komturova smrt.... celý text

Návrat čistých radostí 2002, Jan Šmíd

První díl jsem nečetl. Nemohu s ním tedy srovnávat tento druhý díl. Jeho neznalost ale není pro čtení této knížky na závadu. Prvních několik stránek sice člověk neví, která bije, ale pak se všechno ujasní a pak už není problém. Neříkal bych tomu humoristický román. Některé části - hlavně ty, které popisují láskyplný vztah otce s dcerou, jsou dojemné, některé trochu poťouchlé. Třeba některé pasáže s lvicí Eileen. V ději se střídají pasáže popisující jak hlavní hrdina dealoval oblečení a později auta a nemovitosti. Tady bych ocenil některé velmi pěkně napsané dialogy. A v druhé poloze knihy se popisuje společná cesta životem, přeneseně i doslovně, otce s jeho dcerou. Tyto části jsou malebné až dojemné, ale přeci jen působí poněkud idealizovaně, nerealisticky. Některé detaily působí vyloženě rušivě. Knížka je napsaná českým autorem a v češtině. Přesto se tam na mnoha místech objevují anglické fráze jako "Good Heavens!" a některé další. Na druhou stranu jsou ale velmi dobře popsané americké a kanadské reálie včetně málo známých stránek jako je kanadský krajní sever nebo nevadské indiánské rezervace. Takže, jsem rád, jsem si tuhle knížku přečetl, ale první a ani třetí díl asi shánět nebudu.... celý text

Soudce a jeho kat / Podezření / Slib 1989, Friedrich Dürrenmatt

Obrovské překvapení. Vůbec nevím, jak jsem k této knížce přišel. Možná jsem ji bezděčně sebral v nějaké knihobudce nebo prostě někde ležela, nevím. Obálka tuctová. Ani nevím, proč jsem se nakonec začetl. Detektivky normálně nečtu. Ale dobře jsem udělal. Všechny tři příběhy jsou opravdu strhující. A přitom to není povrchní či plytké čtení. To ani náhodou. Rešené problémy jsou mnohovrstevnané. Postavy propracované. Navíc se ve všech příbězích se důkladně zkoumá nějaký aspekt lidského nitra. Jde částečně o detektivky a částečně o psychologické novely. Kdyby šlo, hodnotil bych 4,5 hvězdičky.... celý text

Stará dáma vaří jed 2005, Arto Paasilinna

Ideální knížka ke čtení někde na hotelové pláži nebo při čekání na letišti. Nečekejte nějakou hloubku nebo propracovanost. Možná právě proto je to fajn oddechové čtení. A je to sranda. Člověk by řekl takový jakoby svěrákovský humor. Kromě toho i humor černý.... celý text

Sága o Lundirovi 2023, Jan Kozák

Knížka má v podstatě tři části. První je uvedení fikčního světa Qurand. To je provedeno mistrovsky a má formu představení vědních oborů, které se zabývají historiografií, kulturologií a lingvistikou tamních státních útvarů. Qurand je pojat jako svět existující paralelně s naším, který je sice obtížně dosažitelný, ale je zkoumatelný a poznatelný. Konkrétní prostorové a technické upřesnění chybí, ale působí to, jako svět dosažitelný třeba přes něco jako hvězdnou bránu nebo něco podobného. Velmi pěkně je v této části popsána evoluce literálního žánru qurandská sága. Celé je to pojaté jako rozšířený prolog pro čtenáře, který nemusí být zběhlý ve faktografii a filologii Qurandu. Druhá část je samotná Sága o Qurandovi. Ta je opět velmi pěkná. Je to příběh o čtyřech generacích rodu Solpinar Vinari. Poslední je Lundir a přestože je sporné, že zrovna on je ten historicky nejvýznamnější, tak celá sága je shrnutí jeho vyprávění svému zapisovateli. Přes všechny popisované generace dlí v rodu obrovský talent pro stavitelství, ale i pro válečnictví a snad všichni mají tendenci k určitému uhranutí pro bitevní řež. Bohužel je tu ještě třetí část. To je encyklopedie reálií světa Qundar. Autor to myslel dobře. Chtěl v ohromující šíři představit svoje universum. Jenže v kontextu s tím, že z tohoto univerza máme představenu jen jednu ságu, navíc poměrně krátkou, tak celá encyklopedie vypadá samoúčelně a zbytečně. Měl by to být analog Silmarilionu. Jenže ten se opírá o Hobita, Pána prstenů a další menší díla. Tady se to opítá o jedno vyprávění a i když je Sága o Lundirovi povedená, tak je toho obsahu prostě málo. Tudíž třetí část vypadá jako sebestředná intelektuální exhibice autora, o čem všem by mohl psát, kdyby chtěl. Jasně, třetí část můžeme přelétnou očima a vyzobnout si jenom co nás zaujme. V tom případě by bylo možné hodnotit silnými čtyřmi hvězdičkami. Jenže pokud mám spravedlivě hodnotit, tak musím vzít do úvahy všechno a v tom případě musím jednu hvězdičku srazit. Bohužel, bohužel.... celý text

Dobyvatelé ledových moří 1988, Konstantin Sergejevič Badigin

Velmi silné tři hvězdičky, možná i čtyři by se daly dát. Je to dobrodružná kniha. Žánr, jak skupina hrdinů bez bázně a hany putuje někam za ušlechtilým cílem, a v tom se jim snaží bránit všelijací syčáci, zlosyni a zrádci. Knížka mi připomínala romány Eduarda Štorcha, hlavně se mi vybavil Hrdina Nik. Trochu připomíná i verneovky. Ze začátku čtení komplikuje velké množství postav a málo vysvětlené reálie. Ale později, když už jde o plavbu a o osudy paralelních výprav putujících po souši se už děj zpřehledňuje. Knížce citelně chybí mapa, protože bez ní máme geograficky mlhavou představu, jak vlastně výpravy putovaly. A ilustrace by také mohly být lepší. Přeci jenom, dobrodružná knížka určená pravděpodobně pro mládež by si zasloužila lepší obrázky.... celý text

Už zase sloužím o Vánocích 2020, Adam Kay

Filosofská historie 2002, Alois Jirásek

Na to, že je to vlastně kniha o národním obrození, navíc z 19. století a navíc od Jiráska, jde o svižně odbývající pohodové čtení. Příběhu prospívá, že jde o krátké dílo, tedy že není nijak roztahané a jsme ušetřeni Jiráskových obávaných popisů maličkostí na mnoho stran.... celý text

Ready Player One: Hra začíná 2016, Ernest Cline

Vím. Spravedlivější by asi byly tři hvězdičky. Jakkoliv je kniha opravdu hodně čtivá a napínavá až pohlcující, tak je z druhé strany i mělká. Jestli chcete detailně prokreslené psychologie postav, nadčasové úvahy nebo jazykové klenoty, tak hledejte jinde. Ale, je fakt relax tuhle knížku číst. Navíc já jsem jasná cílovka. V roce 89 jsem začal chodit do školy, takže osmibitovou éru a éru hracích automatů celkem pamatuju. Několik kamarádů mělo Atari a nad automaty s osmdesátkovými pařbami jsem slintal na poutích. Valnou většinu zmiňovaných her a filmů jsem alespoň podle názvu znal a některé i hrál. Takže za takové to "jasně, já vím", přidávám hvězdičku.... celý text

Neuromancer 1992, William Gibson

Tři čtvrtě knihy jsem se musel do čtení vyloženě nutit. Děj i vykreslení prostředí jsou strašně nepřehledné. Spousty střípků, které se špatně skládají dohromady. není jasné, proč se co děje. Čekal jsem, že v jednu chvíli to do sebe všechno zázračně zapadne a plynutí děje se vyjasní a zpřehlední. na posledních řekněme 30 stránkách se opravdu leccos vysvětlí, ale všechno je kostrbaté, neučesané... Ono nestačí, kdy má spisovatel bujnou fantazii. Ono to chce taky trpělivou mravenčí dřinu, aby všechna kolečka, drátky a součástky příběhu poskládal a vyladil. A tuhle pečlivou hodinářskou práci Gibson naprosto zanedbal. Takže fajn, že řadu jednotlivostí vymyslel a zformuloval a dík za to, ale jako celek kniha nefunguje. Asi nedoporučuji.... celý text

Jméno růže 2005, Umberto Eco

Na ne až tak velké ploše se dozvíme, co se řešilo v politických a církevních kruzích ve vrcholném středověku. Netušil jsem, že už tehdy byly ideologické a mocenské zápasy tak intenzivní, a přesto naprosto jiné než dnes. Na pozadí techto velkých věcí řeší Vilém a Adso své detektivní pátrání v Italském opatství a asi se dá říci, že detektivní zápletka je oproti zbytku knihy o něco slabší.... celý text

Čarodějky z Eastwicku 1993, John Updike

Knížku jsem přečetl v práci o nočních, ale řekl bych, že je to ideální čtení na prázdninový pobyt. Pěkně a nekomplikovaně napsaný příběh o trojlístku ženských s čarodějnickými schopnostmi v americkém zapadákově. Jak milujou drby, sex s ženatými chlapy z městečka a takové to své drobné domácí čarování. A jak s tím vším zamává příchod démonického přistěhovalce z New Yorku.... celý text

Když v ráji pršelo 1993, Jan Otčenášek

Romantické a chvílemi také dramatické a hlavně zamilované a místy erotické čtení. Moc pěkné. Přemýšlel jsem, jestli mi vadí nebo nevadí kulisy socializmu a občasné soudruhování, ale ne. Není to ze současné doby a není to nadčasové, ale knížka zestárla se ctí.... celý text

U Petrovových řádí chřipka 2020, Alexej Salnikov

Kdo si chce přečíst moderní ruský román, tak ať si vybere tuhle knihu. U Petrovových řádí chřipka je nepochybně vysoká literatura. Hlavní dějová linka není silná, je naopak chabá, roztřesená a rozpadlá na několik epizod a časových rovin, ale to k horečkám a chřipce perfektně sedí. Naopak je neskutečně živě popsána běžná realita pochybné rodiny v Jekatěrinburgu, který se tu jeví jako dost nevlídné místo plné nevlídných lidí. I nám, čtenářům bez nějaké zvláštní obrazotvornosti, před očima úplně vyvstává zanedbané město s obstarožními trolejbusy a paneláky. Co mě ale zaujalo nejvíc je skvěle prokreslená psychologie postav. Autor neustále popisuje, co se jednotlivým osobám odehrává v hlavě. Jak okamžité myšlenky, tak i trvalé rysy. Takový vhled nitra postav jsem snad nikde jinde neviděl.... celý text

Spasitel 2021, Andy Weir

Paráda, paráda, paráda. Takhle by měla vypadat realistická sci-fi. Je tam příměs populárně naučné literatury, ale hlavně jde o pěkný příběho cestě raketou za záchranou světa. Jediné, u čeho si nejsem jistý, jestli je to realistické, je ta příkladná spolupráce celého lidstva na řešení problému. A taky příkladná spolupráce a přátelství člověka a mimozemšťana.... celý text

Jejich moře 2020, James L. Cambias

Pěkné scifi ve velmi originálním prostředí - v mimozemském moři pod silnou ledovou krustou. Kdo ví, třeba by se něco podobného mohlo odehrávat i na jupiterovslém měsíci Europa nebo Ganymedes. Jednotlivé postavy se chovají trochu divně, ale to zajímavé prostředí a časté vyprávění pohledem Ilmatarů a Šolenů příběh rozhodně oživuje.... celý text