Laaca přečtené 54

Komturova smrt 2018, Haruki Murakami

Je to už moje sedmá zdolaná kniha od Murakamiho. Tím pádem vidím, že řada motivů a nápadů se opakuje z jeho dřívějších knih. Ale přesto, nemůžu si pomoct, pořád je to skvělé! Mísení realistických rovin s mystickými je pořád parádní, postavy zajímavé, děj mimořádně čtivý. A vynikající jazyk a skvělý cit pro to, vyjádřit velmi přesně a srozumietlně komplikovanou myšlenku. A ty metafory. Takže i když jsem měl mnohokrát pocit, že "tohle už jsem jednou četl", tak i přesto dávám plný počet hvězdiček.... celý text

Matka 1977, Maxim Gorkij (p)

Nebavilo mě to. Tak nějak jsem si říkal, že bych se měl snažit Matku přečíst, ale musel jsem se do čtení celou dobu hodně nutit a někde za polovinou jsem to vzdal. Měl jsem problém hlavně s hodně ledabyle načrtnutým prostředím a vlastně i odfláklými postavami. Co to bylo za továrnu, ve které všichni v okolí pracují? Co se tam vyrábí? Co konkrétně tam těm aktivistům vadí? V tom úseku, co jsem zvládl přečíst, je vlastně řeč jenom o dočasné povinné srážce ze mzdy do fondu pro melioraci bažiny za fabrikou. Útrapy s přechováváním a distribucí zakázaných knížek, obavy, aby mě nezatkli, tak jako ty soudruhy přede mnou. Proč ne? Ale nesmělo by to všechno být tak plytké.... celý text

Svatá kniha vlkodlaka 2011, Viktor Pelevin

Střídají se zajímavé pasáže s nudnými. Po celou knihu jsem si nějak nedokázal oblíbit ani jednu postavu. Jakoby budhistické učení lišek knize škodí - mělo být scvrknuto na podstatně menší prostor. Naopak je prima vysvětlení, jak to "doopravdy" bylo s některými historickými událostmi. Jakože pejsek lajka nebyl jentak nějaký pejsek, ale psí vlkodlak, jak vlastně funguje těžba ropy v ruské arktidě a podobně...... celý text

Planeta tří sluncí 1957, Vladimír Babula

Dvakrát jsem ji četl v dětství, ale i přes tu dobu si ji pamatuju velmi dobře a jsem si celkem jistý, že kdybych si ji přečetl teď, potřetí, že by se mi knížka líbila pořád.... celý text

Faustovy děti 2008, Jan Bažant

Kniha, kde spisovatel měl nápady, stylistika mu celkem šlape, ale děj románu překombinoval, v jednotlivých zápletkách se utopil a vedení příběhu jednoduše nezvládl. Ani postavy pochválit nelze. Mefistofeles měl působit jako trochu poťouchlý démon, ale vylezla z toho rozplizlá karikatura. Ostatní postavy dopadly ještě hůře. Škoda, že si autor po dopsání knihy nedal delší kritickou pauzu, třeba rok, a po tomto odstupu děj neseškrtal a neučesal. Výrazně by to bylo prospělo, protože potenciál tu byl.... celý text

Knihovna duší 2016, Ransom Riggs

Závěrečný a asi nejlepší díl. Přečetl jsem ho v jeden den, jedním dechem.

Cesty na Sibiř - 1. díl 2008, Martin Ryšavý

Krásný román. Nikdy jsem nečetl jinou knihu, kde by se tak nádherně prolínaly a doplňovaly vrstvy cestopisu, milostného vztahu, vyprávění o hledání sama sebe a dalších rovin, které teď neumím pojmenovat. Vše opravdové, autentické, působivé. Pro mě byla kniha obzvlášť silná i proto, že i já jsem byl několikrát na různých místech v Rusku a i já jsem se tam zapletl s místní dívkou. Naštěstí se serióznější než s tou z románu. Mrzí mě, že zde v databázi knih není záznam i o druhém díle. Ten je také skvělý, i když smutnější a také bych ho hodnotil pěti hvězdičkami.... celý text

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti 2012, Ransom Riggs

Úžasná kniha. I film. Napřed jsem viděl právě film a knihu četl až později. Bál jsem se, že mě proto kniha nebude tolik bavit, protože přijdu o ten pocit objevování zákonitostí světa časových smyček a že budu vědět, jak příběh dopadne. Ale bál jsem se zbytečně. I tak jsem knížku přečetl jedním dechem a díky odlišnostem mezi filmem a knihou jsem byl, hlavně ke konci knihy, opravdu napjatý, jak to dopadne. Příběh na rozdíl od filmu bohužel končí otevřeně, takže jdu shánět druhý díl.... celý text

Povídky podivných 2017, Ransom Riggs

Ne tak dechberoucí jako románové knihy, ale přesto velmi pěkné povídky o daleko podivnějších lidech než v sirotčinci.

Rod: Nebezpečné stvůry jsou všude… 2018, Martin Láníček

Mise Saturn 2018, John Sandford (p)

Kronika ptáčka na klíček (I.–III.) 2014, Haruki Murakami

Bába Motyka 2016, Marko Hautala

Práce s chybami 2017, Jurij Poljakov

Školu jsem zažil "jenom" jako žák či student, za katedrou jsem nikdy nestál. Přesto jsem měl dojem, že útrapy učitelského sboru v knize, odehrávající se v SSSR v polovině 80.let, že jsou úplně stejné jako problémy u nás v současnosti. Jen my máme navíc to multikulti běsnění a ideologie je trochu jiná. Mezi řádky je v knize pěkně vidět, že společnost v SSSR v dané době byla hodně zahleděná na úspěchy v minulosti, a vpředu už lidé moc perspektivy neviděli. Autor, nebo snad spíše překladatel, má skvělý cit na slova a ve všech polohách jazyka (formální/hovorový/řeč dětí) vše zní úplně přirozeně.... celý text