l0st-g1rl
přečtené 305
Imaginární přítel
2020,
Stephen Chbosky
Když jsem se dozvěděla, že Stephen Chbosky vydává novou knihu, byla jsem nadšená. Po přečtení prvních, ne zrovna kladných, recenzí jsem se začala trochu obávat. I tak jsem do toho nakonec četla. A nelituju toho. Na začátku knihy se postupně seznamujeme s každou postavou a příběh se nám pomalu rozplétá. Pořád jsem chtěla vědět více o Imaginárním světě a co se po Christopherovi vlastně chce. Zhruba v té polovině jsem byla už tak vtáhnutá do děje, že jsem odmítala knihu položit a jít spát, prostě jsem potřebovala znát odpovědi a číst dál. Nemám moc ráda, když se do příběhu plete náboženství nebo prostě bůh, ale tady mi to zase tolik nevadilo. Závěr knihy se už ale maličko vlekl a byl možná delší než by musel být. Takže ano, kdyby se kniha zkrátila, nejspíš by jí to vůbec neuškodilo. Jako celek však hodnotím knihu kladně.... celý text
Vše, co jsme si nikdy neřekli
2016,
Celeste Ng
Nádherná knížka, ačkoliv velmi smutná. Možná se kniha může podle synopse jevit jako thriller nebo detektivka, při níž budeme rozplétat okolnosti smrti Lydie, ale ve skutečnosti to tak není. Nebo... ne tak úplně. Postupně je nám v knize představen osud jedné rodiny a jejích členů. Máme tu příběh o otci, jež kvůli barvě své pleti nikdy nezapadal, ačkoliv to bylo všechno, co si kdy přál. Příběh o matce, která se musela vzdát svého snu stát se lékařkou a místo toho se z ní stala žena v domácnosti. Je to příběh o rodičích, jež se rozhodli, že jejich dětem se nikdy nesmí stát to samé co jim. Naději vidí hlavně ve své prostřední dceři Lydii, kterou podporují a tlačí ji k tomu, aby dosáhla velkých věcí a byla oblíbená. Jejích syna Natha a nejmladší Hannah však zase naopak přehlíží. Nath se už nemůže dočkat, až bude moci odejít z domu, a chudinka Hannah je pro celou rodinu jako vzduch. Postupně se dozvídáme příběhy každé naší postavy a všechny tyhle dílky pak dávají dohromady krásný, ale zato také srdcervoucí příběh o jedné rodině.... celý text
Dej mi své jméno
2018,
André Aciman
Upřímně... čekala jsem od knihy mnohem víc. Od svých známých jsem na ni slyšela chvály, stejně tak na film. Ten jsem ještě neviděla, protože jsem si nejdřív chtěla přečíst knížku. A možná jsem na ni měla až moc vysoká očekávání. Nedokázala jsem se do knihy pořádně začíst, ba několikrát jsem měla dokonce pocit, že ji ani nedočtu. Ale nemám ve zvyku knihy odkládat, tak jsem se přemáhala a četla dál, doufajíc, že se to ještě zlepší. Ano, trochu se to zlepšilo. Líbilo se mi, jak autor popisoval tok Eliovo myšlenek, jak pomalu rozkvétal vztah mezi ním a Oliverem a zajímalo mě, jak to s nimi skončí. Ale jako celek mě kniha zas tak moc nenadchla.... celý text
