1. Domů
2. Autoři
3. Han Kang
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar 4
• Životopis
• Citáty 11
• Diskuze 3

Nová kniha Han Kang

Neloučím se navždy

Románová novinka nositelky Nobelovy ceny za literaturu Han Kang se podobně jako její próza Kde kvete tráva zabývá skutečnými historickými událostmi. Tentokrát s... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Han Kang

Vegetariánka

„Po poslechu mám v sobě rozporuplné pocity. Ani ne díky textu, jako spíš nevyváženému přednesu audioknihy. Především poslední kapitola díky přehrávání interpretky a její vadě řeči je docela morbidní. Zajímavé mi přišlo rozdělení knihy do tří kapitol, kdy v každé je hlavní ženská hrdinka nahlížena jinou postavou. Manžel, švagr, sestra, všichni k ní mají velmi blízký vztah, přitom vztah je gró, které autorka pitvá. Nepochybně Han Kang odkazuje na dílo Franze Kafky, stavbou prózy je čitelná inspirace Proměnou, jména přátel švagra zas míří k Zámku. Nedostatek empatie, nepochopení, touha být sama sebou v kontrastu s konvenční společností lidí, kteří na její odlišnost nasazují marné a marnější medikamenty. Erotická druhá epizoda je voláním po něčem opravdovém, po spříznění duší, po sblížení, které nemusí mít nutně koitální nádech. "Měla jsem sen" - tohle někde uslyším a jistě ve mně hrkne a zbystřím smysly...“... celý text
— bila.tecka

---

Vegetariánka

„K napsání komentáře mi pomohl svým laskavým přístupem Pablo70 - nadzvednout zadnici a vypotit trochu sádla. Pro mě je kniha Vegetariánka nastaveným zrcadlem naší době, tedy nám všem, kteří žijeme bez lásky.“... celý text
— Vítr

---

Vegetariánka

„Zatímco japonská literatura je v českých luzích a hájích populární, tak korejská zatím ne. Tento román korejské autorky o tom, jak se žena vzepře společnosti, byl i pro mě prvním setkání s Korejci na knižních stránkách. A nebylo to vůbec špatné, i když pro mě to byl spíše román, kde se normální jednotlivec ocitne v konfuciánském společenskému celku nastavenému tak, aby byl plný debilů. Myslím, že české publikum by mohl román zaujmout jako okno do současné společnosti těch Korejců, pro které pracují a které obdivují pro jejich pracovitost. Obzvláště první třetina knihy, která je podána z pohledu zrovna takového Korejce, kterému manželka prochází osobní krizí, ale on myslí jen na to, co na to řekne nadřízený. Tak ji občas seřve, občas znásilní, občas pomluví u rodiny. Vyprávění z pohledu debila je pro mě vždycky zábava a zde jsem byl spokojen, ačkoliv i zhrozen – nejen že on sám vnímal sebe jako „normálního“, ale vnímali jej tak i všichni kolem něj. Druhá a třetí část jsou pak vyprávěny z pohledu jiných postav, se kterými je čtenář seznámen v části první, nikdy ovšem z pohledu hlavní postavy – což je zase něco, co se mi líbilo, dovoluje to čtenáři postupně pronikat do záhady toho, jak se věci mají, a co k tomu vedlo. V knize se nacházejí i „hororové“ a krvavé pasáže, ovšem byly daleko méně strašidelné než prosté vyobrazení korejské společnosti, ve srovnání s tím mě nechávaly chladným a docela nudily. Možná to bude ale tím, že jsem Vegetariánku četl po četbě knih Ryu Murakamiho. Kniha jako celek na mě působí jako pojednání o konfliktu konfucianismu a taoismu (resp. toho jak tyto dva směry spatřují člověka), což ve mně umocňuje metafora rostlin a stromů, která je středobodem románu. Ve zkratce: Zatímco v konfucianismu má člověk dělat to, co je prostě správné a normální, tak v taoismu člověk je strom, roste, jak se mu zachce. A jak pravil Lao C: „Jak mohou větve kvést, když kořeny jsou prohnilé?““... celý text
— Enrico_Dandolo

---

---

Vegetariánka

„Neloučím se navždy mě zaujalo a příjemně překvapilo. Dá se říct, že mě to i "natáhlo" na starší knihy od paní spisovatelky. Nejdříve jsem pořídil Bílou knihu, kde jsme si už s autorkou nerozuměli tak pěkně, jako u našeho prvního setkání. A po nedočtení Vegetariánky už smutně konstatuji, že zřejmě šlo jen o nepravděpodobnou shodu náhod, že jsme se vůbec kdy chápali. Do dalších románů od Han Kang se už raději pouštět nebudu - bojím se, že by mi mohli zhyzdit i tu jednu pěknou vzpomínku...“... celý text
— Cezanne

---

Kde kvete tráva

„Knihu jsem nakonec dočetla, ale styl psaní mi vůbec nesedl. Nedokázala jsem se vůbec "nacítit" na to, co mi asi kniha měla předat, pro mě to byly jen kusé informace.“... celý text
— katerinam3