KatulakT
přečtené 166
Neslyšno
2016,
Richelle Mead
Rozhodně chápu, proč se autorka pustila do tvorby této knihy a následně ji vydala. Richelle si prostě a jednoduše potřebovala odpočinout od všech dhampýrů a morojů. Chtěla světu i sobě dokázat, že dokáže stvořit i něco jiného. Pošpásovala si tentokrát s asijskou mytologií a tematikou hluchoty. Musím přiznat, že asi nebudu největší fanoušek tohoto experimentu. Asijská mytologie mi vůbec není blízká, neznám žádné originální příběhy a upřímně mi poněkud vadila i čínská jména, poněvadž jsem si je nedokázala zapamatovat (to je asi moje chyba). Zde proto nedokáži plně posoudit, jak se americká autorka popasovala s diametrálně odlišnou kulturou jiného kontinentu a jiné doby. Podle mě nešla dostatečně do hloubky. Ovšem největší problém vidím v tom, že autorka dle mého názoru nezvládla celou problematiku hluchoty a následného návratu sluchu. Myslím si, že slyšící autor (i tak velký a zkušený jako Richelle) nemá absolutně šanci popsat něco tak specifického a složitého. Kdo nezažil, nemá šanci plně pochopit. Dále bych čekala, že autorka přijde s novými charaktery postav a rozehraje jinou hru, ale až moc jsem v knize Neslyšno nacházela postavy, které se nápadně podobaly některým z Vampýrské akademie (Mia, Dimitrij, Lissa a jiní). Náhoda? Konec byl na můj vkus poměrně useknutý a nebylo dovysvětleno vše, co vysvětleno být mělo. Asi bych to celkově shrnula tak, že na takto krátkou knihu si autorka ukousla až moc velké sousto a nedokázala ho zpracovat tak, jak by si určitě zasloužilo. Ale na druhou stranu se kniha četla téměř sama. Čtivost 90 % Zápletka 40 % Humor 40 % Napětí 50 % Celkový dojem 50 %... celý text
Drž mě pevně
2017,
David Levithan
Musím se přiznat, že jsem nebyla příliš nadšená ani z původního příběhu Greena a Levithana. Postava Drobka mi nějak nepřirostla k srdci, ale i tak mě zajímal jeho životní příběh. Dost mě sice odrazovala forma, nicméně díky tomu se kniha četla dost rychle. Ale ani tak jsem ji nebyla schopná dočíst (což beru jako osobní selhání). Neskutečně mi vadila ta přehnaná teatrálnost a kýčovitost. Chápu, že muzikál a dokonce gay-muzikál, ale i tak! Mně celou dobu přišlo, že všechny gaye a lesby staví na pomyslný piedestal a všichni ostatní hetero jsou úplně, ale úplně divní. Na druhou stranu bych se cítila dost dotčeně, kdybych patřila k LGBT a tohle se mi dostalo do rukou. Tolik stereotypů a předsudků na jednom místě jsem dlouho neviděla. Protože všichni od narození jistě vědí, že nejsou hetero, a určitě všichni milují muzikály. Jsem přesvědčená, že Drobkův příběh by byl daleko snesitelnější ve formě klasického příběhu. Takhle to je trochu moc. Celkové hodnocení 10 %... celý text
Mléko a med
2017,
Rupi Kaur
Já tohle upřímně nepovažuji za hodnotnou poezii. Některé "básně" nebo výtvarné kreace byly šílené, vulgární a odporné, což mě naprosto odrazovalo od dalšího čtení. Ale rozhodně tím nepopírám, že o závažných tématech by se mělo veřejně diskutovat. Jen si nejsem jistá, že tohle je správná cesta, jak na něco upozornit. Ovšem některá "seskupení slov na jedné straně" působily velmi mile a dokonce na mě působily; smutné je, že jich bylo tak málo. Celkově hodnocení: 15 % (a to vše prakticky jen za následující pasáž) what am i to you he asks i put my hands in his lap and whisper you are every hope i've ever had in human form... celý text
Kafe @ cigárko
2015,
Marie Doležalová
Rozhodně jsem se bavila - smála jsem se místy až nahlas! A řekla bych, že tahle knížečka pobaví snad všechny generace (odzkoušeno na mojí mamince). Opravdu mi vyhovoval formát krátkých "příspěvků" nebo kapitolek. Člověk mohl čtení odložit na nějakou dobu a neztratil dějovou linku. Tematika mi sice byla cizí, ale o to zajímavější sondou se tahle knížka pro mě stala. Ovšem nedokáži dostatečně vychválit autorky literární styl (věty, slovní zásoba, atd.), ale především úžasný smysl pro humor a nadhled. Málokdo dokáže sám sebe brát s rezervou a udělat si ze sebe legraci - a ještě takhle veřejně! Za to obrovský respekt autorce. Nicméně mě vážně iritovalo, že kniha neprošla redakční úpravou v tom smyslu, že by odpadl formát blogu. Kniha je kniha a blog je blog. Ale pointu chápu. A pořád to stojí za to. Celkový dojem 85 % (hlavně za nadhled a vtip)... celý text
