Mléko a med

Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je chtít ji vidět....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/353613/mleko-a-med-waJ-353613.png 4.344
Originální název:

Milk and Honey (2015)

Žánr:
Povídky, Poezie
Vydáno:, Omega
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Přidat komentář
petaSk
18. listopadu

Smazala jsem svůj předchozí komentář a knihu si přečetla důkladně od začátku do konce a přidávám hvězdičku. Pořád ale Mléko a med nepovažuji za tak výjimečné dílo, jak nám celosvětový humbuk namlouvá. Knihu jsem začala posuzovat jako deník mladé ženy psaný v básních, jehož prostřednictvím se snaží vyrovnat sama se sebou, svými city, minulostí a bolestí. Někdo se poté chopil příležitosti a z upřímného dílka udělal světovou událost. Bohužel za mně si to kniha stále nezaslouží, jak formou (a není to kvůli tomu, že bych v poezii trvala na rýmech) tak obsahem. Rupi Kaur se hodně opakuje a odkrývá věci, které prožívá mnoho slečen, což je dobře, protože se na ni čtenářky dokáží napojit, ale na rozdíl od těch slečen je nyní Rupi Kaur světovou básnířkou a pro takovou Mléko a med nestačí. Autorka má některé odstavce povedené a emocemi nabité, bohužel častěji tyto pocity podává tuctově a nijak literárně zajímavě, což si může dovolit jako zraněná žena ventilující své pocity do deníků, ale na oceňovanou sbírku to je málo, což pro mě opět znamená, že autorka měla štěstí na vydavatele a ta bublina je umělá. Snad se autorka nenechá opít slávou a bude na sobě pracovat.

Márinka
17. listopadu

Rupi Kaur píše velmi otevřeně o intimních tématech, která jsou často tabuizovaná. Přesto její verše v moderním volném stylu nepohoršují, ale naléhavě oslovují. A proč mléko a med? Pravděpodobně se jedná o léčebnou symboliku vycházející z autorčiny Sikhské víry: mléko čistí a ochlazuje, med sladí a hřeje. Více v recenzích.

Tynyton
17. listopadu

Dojemné. Autorka pár slovy dokáže s naprostou dokonalostí vystihnout všechny pocity, které jí otřásají. Jsem uchvácena i malými kresbami. Tato kniha si získala mé srdce.

TheMelorry
17. listopadu

I přestože poezii nijak moc nevyhledávám, tahle kniha se mi zalíbila. Nese v sobě jisté poselství a kouzlo a některé z básní mě vyloženě zasáhly. Samozřejmě se našly i takové, které se mi nelíbily, bylo jich ale podstatně méně. Škoda jen, že se kniha tak rychle čte a brzy je dočtená. Rozhodně ale můžu doporučit všem, i neznalcům poezie.

pajii1
15. listopadu

Jedna z nejkrásnějších knížek, které jsem kdy četla. Knížka mě nutila přemýšlet, skoro ve všem jsem se našla a dalo mi to na nějaké situace tak trochu jiný pohled. Rozhodně si ji přečtu ještě aspoň tak milionkrát, protože je to úžasný.

tynkaiscrazy
15. listopadu

Milk and honey jsem četla asi před rokem a postupně se k ní později vracela. Slyšela jsem hodně kritických reakcí, zaměřujících se především na styl psaní. Problém podle mého však spočívá v tom, že lidé za poezii považují pouze něco, co se rýmuji, nikoliv něco, co má poetickou myšlenku. V téchto krátkých verších - skutečně kraťounkých, máte pravdu, odpůrci - je vepsáno tolik bolesti, tolik lásky, tolik procítěných emocí, že jen s těží lze pochopit, jak toho Rupi Kaur dosáhla. V tomto případě považuji šestiveršové básničky spíš jako daleko větší důkaz umění. Je pravda, že občas se motivy opakovaly a asi třikrát jsem zaznamenala, že autorka použila stejnou formu, jak báseň vytvořila. To je nicméně jen drobná vada na kráse a už se těším na Sun and her flowers, která na mě netrpělivě čeká na poličce.

Ivuska.09
14. listopadu

V angličtině má poezie větší kouzlo. Ale i v češtině se zde dají najít velmi pěkné pasáže. Není to pouze o tom, napsat pod sebe několik vět, které nedávají smysl. Zamyslete se na texty a uvidíte, že alespoň v některých ty hlubší myšlenky skutečně objevíte.

Lenka27
14. listopadu

Já bych nebyla tak přísná, nebýt těchto knih, určitě se moje dcera nedostane k poezii. Můj šálek kávy (bohužel v češtině to taky není), ale taky už mám něco odčteno a odžito, nicméně v originále dle dcery nádherné (je jí 19). Inu, Virgininia Wolf ji zatím nezaujala.

knihamouder
14. listopadu

Tato publikace je velmi kratičká. Autorka proložila stručný text jednoduchými ilustracemi z vlastní dílny. A přeci ke čtenáři prostá slova i obrázky promlouvají a nabízejí mnoho krásných a především hlubokých myšlenek.
Básnířka do publikace vložila duši, ale i srdce. Získala si mě svou upřímností a citlivostí. Dílo ve vás probudí mnoho pocitů. Položíte si spoustu otázek a zamyslíte se nad vlastním životem.

Francesca14
11. listopadu

Knížku jsem četla v originále, takže nevím, jak se povedl překlad, já jsem si ji každopádně oblíbila a všechny moje kamarádky si ji taky chválí. Dospívající holky se ve spoustě básniček najdou. Je to upřímné a pravdivé a člověk se při čtení cítí o něco méně sám - je příjemné vidět, že si někde, někdo procházel stejnými věcmi a myšlenkami a pocity. Určitě to není čtení pro každého, ale já jsem nepochybně ve skupině, které byla určená a knížka splnila moje očekávání.

hystericwidow
07. listopadu

Jedna z těch knížek
Která mě nutí přemýšlet
Proč se na to jako spisovatel vlastně nevykašlu
Nenapíšu pod sebe prostě jenom čtyři povrchní věty
A budu pak jakože velký umělec a básník