Mléko a med
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353613/mid_mleko-a-med-waJ-353613.png
4
1538
373
Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je chtít ji vidět.... celý text
Přidat komentář
Tohle byla jedním slovem nádhera. To zpracování je neskutečně krásné, roztomilé a kouzelné. Autorka do toho dala kousek sebe, což oceňuju a ty emoce společně s pocity, které z každé básně prýští, vás jednoduše nemůžou minout. Je sem zakomponována řada témat – ztráta, radost, bolest, smutek, láska, sebeláska, znásilnění, špatný vztah s rodiči, odpuštění, vyrovnávání se s řadou věcí – zkrátka je to kniha o životě, která v sobě nese v řadě věcí velkou pravdu a já si myslím, že každý si v ní najde to své. Největší kouzlo a důkaz dobré poezie podle mě tkví v tom, že navzdory tomu, že autorka píše podle svých vlastních zkušeností, najde se v tom hrozně moc dalších lidí, což je nádhera. Já osobně jsem tuhle knihu rozhodně nečetla naposledy a jak k celku nebo jednotlivým básním se určitě vrátím – myslím si, že by mi mohla pomoct i v ne zrovna hezké chvíli. Jako skvělá terapie. Za mě tedy opravdu úžasná a krásná sbírka poezie, kterou vám moc doporučuju.
Konečně jsem se k této knížce dostala. Neříkám, že některé básně mě nedostaly. V některých verším jsem našla i své pocity, ale i přesto jsem asi po vší té propagaci čekala malinko víc. Myslím si však že je to povedená publikace a určitě zkusím i další díla od autorky.
Konečně vím, co na tom všichni vidí. Líbilo se mi to více než Atticus. Některé básně méně, některé za mě byly trošku úsměvné a to když tam hodně smrděla selflove. Do některých jsem se třeba vůbec nedokázala vžít. Ale některé mi mluvili z duše! Jsem ráda, že jsem se do Rupi Kaur konečně pustila. Knihu jsem přečetla za den. A musím říct, že ač tam nejsou popsané celé stránky, byla to dlouhá cesta a bylo to emočně vyčerpávající. Už na mě čeká do budoucna její kniha Květy slunce a asi si pořídím i tu její nejnovější Homebody.
Opět se jedná o knížku, kterou jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy knihovny. Obecně nejsem moc příznivcem poezie, ale ta moderní se mi celkem líbí. V rámci loňské čtenářské výzvy jsem se dostala k Atticovi, který mě uchvátil a následovala Rupi Kaur.
Musím říct, že Mléko a med se mi líbilo určitě více něž Květy Slunce. A knížka se mi trefila i do momentální nálady, některé "básničky" se mi líbily opravdu hodně, některé už méně. Některé mě vedly k zamyšlení a některé mě nechaly úplně chladnou. Ale celkově se mi sbírka líbila, i když určitě jsou lepší básnické sbírky.
Tato moderní poezie se mi moc líbí. V některých částech jsem se hodně ztotožňovala. Doporučuji.
Popravdě novodobá poezie není něco, čemu bych pořádně rozuměla. Přesto jsem si nechtěla nechat ujít fenomén s názvem Rupi Kaur. Moje první sbírka Mléko a med mě však vcelku velmi uchvátila. I když jsem popravdě nerozuměla všemu, tak některé části ve mně dost rezonují ještě teď a v rámci těch bolestných po rozchodu jsem se i našla v minulosti. Feministický konec to za mě trošičku zkazil, ale na druhou stranu chápu poselství knihy, díky kterému hodnotím takto vysoko.
Ať se stane cokoliv, vždy to zvládneme :).
Po dlouhé době přemlouvání jsem se dokopala k tomu, si tuto knihu přečíst. A klidně bych zvládla to přemlouvání o něco déle. Na to jak velký úspěch tato kniha má, mě vůbec nenadchla. Celkově není zas tak špatná, nějaké pasáže se mi celkem líbili ale není to to pravé ořechové. Aspoň ne pro mě.
No, na mě to bylo opravdu hodně drsné a občas i trochu přehnané...
Mléko a med je opravdu příkladná moderní poezie, protože se zde snad nic nerýmovalo a na mě to spíše působilo jako spověď o autorčině nelehkém životě.
Nikdy mě nenapadlo, že knížce dám takto nízké hodnocení, jenže zde nejde jinak. Nechci se dotknout těch, kterým se to líbí, ale tohle prostě nelze považovat za kvalitní a umělecké čtivo. Nachází se tu pouze klišé věty, které s oblibou říkají puberťačky, které si myslí, jak moc mají umělecké střevo, a přitom naopak to jejich střevo vyplodí spíš výkal. Opravdu nerozumím tomu, proč je toto považováno za poezii, když to není psáno ani v základních stavebních jednotkách poezie, je to pouze pseudointelektuální výtvor, který vytvoří každý začínající pisálek bez talentu.
Kniha se mi moc líbila, hlavně protože místy vystihovala přesně moje pocity. Jednou se k ní jistě vrátím.
Knihu si přinesla dcera - nečtenář, vtipně poznamenala zda si ji při tomto historickém okamžiku - s knihou v ruce - nechci vyfotit. Ha ha. No, nedalo mi to a nakoukla jsem a přečetla. Jsou to básně, myšlenky, výkřiky. Líbily se mi, některé více, jiné méně . Pravda je že jsem je přelétla, tato kniha by se měla číst pomalu,vychutnávat. Nikdy jsem poezii nerozuměla, záměrně se jí vyhýbala, ale být znovu ve věku dcery (18),oslovila by mě právě tato kniha více.
Mnoho lidí to nazývá jako básnickou sbírku, ale pro mě to byla sbírka myšlenek a citátů a zážitků z autorčina života. Bylo tam pár krásných myšlenek, ale ve výsledku nic moc přelomového. Text je doplněn jednoduchými ilustracemi, které mají příběh doplňovat. Krátké texty jsou rozděleny do tří tématických kapitol, ale působí trošku nesourodě. U sbírky mi vadila absence rýmu, které by u básnické sbírky byli na místě. Z básní si lze nic méně něco odnesete, ale spíše možná kdyby mi bylo o pár let méně. Mléko a med je velmi ženská sbírka, ze které ale díky bohu nečiší přemíra nezdravého feminismu, jako je tomu třeba u Amandy Lovelace. Texty nemají moc hloubku, podařilo se mi poznačit si opravdu jen pár myšlenek.
Kniha od které jsem ze začátku moc neočekávala, mě moc mile překvapila. Kniha se nejvíce zaměřuje na lásku, rozchod, trauma, zneužívání, sex, ženskost. Líbily se mi kresby, ač jednoduché, tak vystihující. Ze začátku jsem byla skeptická, ale s každou stránkou se mi kniha líbila více a více. Dost jsem se s knihou ztotožnila, což jen více umocnilo můj dojem z ní.
Ano, verše se nerýmují, ale hlavně jde o sdílení a obsah básní, které na vás nějakým způsobem zapůsobí a nechají vás o nich přemýšlet. Vřele doporučuji, k této knize se budu ve své melancholické náladě ještě mnohokrát vracet. :)
Kniha se rozděluje do 4 částí: ZRAŇOVANÁ, MILUJÍCÍ, OPUŠTĚNÁ A ODPOUŠTĚJÍCÍ.
Co mě nejvíc zaujalo :
byla jsi dračice
ještě než přišel a prozradil ti
že dokážeš létat
a pořád jsi
i když už dávno odešel
řekl jsi, jestli to tak má být. osud nás zase svede dohromady. na chvilku mě napadlo jestli jsi vážně tak naivní. vážně věříš že osud funguje právě takhle. jako by se na nás díval z oblohy. jako by měl pět prstů a trávil čas tím že s námi hýbe jako s šachovými figurkami. jako bychom neměli na výběr.
kdo tě to naučil. řekni. kdo ti nalhal že i když máme srdce a mozek nesmíme je používat. že naše činy nemají vliv na to co z nás bude. chce se mi křičet a řvát „jsme to my blázne. jedině na nás záleží jestli se dáme zase dohromady“. ale místo to sedím tiše. na třesoucích se rtech letmý úsměv a říkám si.
není to tragédie. když to někdo vidí jasně a druhý ne.
Přečti si to, říkala jsem si. Bude to dobrý. Ne, nebylo :D. Začala se mi moderní poezie celkem líbit, a tak jsem vyhledala velmi známou knihu - Mléko a med. Pár básniček bylo vážně hezkých, ale zbytek byly jen výkřiky do prázdnoty, které byly plytké jak talíř... Nešlo o to, že bych je nepochopila, jak mi někdo naštvaně psal (:D), prostě mi jen nesedly. Do druhého dílu jsem se raději nepouštěla, ten je prý horší. Spíš je zvláštní, jaký má kniha úspěch. 2/5
Když řádky věty
Rozdělíš náhodně
Vznikne z toho
Mléko a med.
Ale teď vážně- To, že ž*nám nejde poezie, jsme se mohli přesvědčit v minulém díle “Máj ani Kytici nenapsala Karla.” Nicméně ukrást již vykradené instagramové lobotomní moudra a vydat z nich knihu, aby je mohla mláďata žen opět recyklovat na svých profilech, je opravdu přinejmenším (a teď mi promiňte to slovo) zvláštní. Ještě zvláštnější je však to, že se kniha setkala s takovým úspěchem. I když mě to ani nepřekvapuje, neboť než aby si moji vrstevníci, či mladší ročníky přečetli Villona, Petrarcu nebo Skácela, sáhnou po plytších knihách, které nevyžadují tolik mozkové kapacity. Zařadil bych do povinné četby, především pro střední odborné školy- obor kosmetička nebo kuchař/číšník.
Působivá sbírka básní cílená hlavně ženám. I já si tam našel pár poselstvích. Nicméně pochopit básně nemůže člověk na první přečtení, takže kniha mnou pouze prošla, což je ovšem moje chyba. Bohužel osobně nemusím nerýmované básně.
Ne, prostě ne. Nebavilo mě to a hrozně jsem se u toho nudila. O princezně, která se zachránila sama bylo o mnohem lepší. Nevím, co na tom všichni vidí. Věřím, že existují mnohem lepší poezie.
Wow. Kniha byla při vydání všemi opěvovaná, proto jsem se jí dlouho vyhýbala. Teď na ni nastal správný čas a jsem z ní unešena. Možná jsem na autorku naladěná hodně i proto, že jsme stejně "staré", ale dostalo mě to. Jako by mi psala z duše. Určitě se k těmto básním budu znova postupně vracet.
Štítky knihy
láska zneužívání indická literatura psychická traumata poezie autorské ilustrace
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Kniha Mléko a med je v
| Právě čtených | 33x |
| Přečtených | 2 334x |
| Čtenářské výzvě | 651x |
| Doporučených | 119x |
| Knihotéce | 520x |
| Chystám se číst | 452x |
| Chci si koupit | 169x |
| dalších seznamech | 16x |
Moje první setkání s autorkou a musím říct, že to bylo zajímavé počtení! V některých verších jsem se našla, jiné mi byly vzdálenější. Rozhodně to nebylo pozitivní čtení, myslím ale, že stojí za to!:)
Určitě si přečtu i další autorčiny knihy