Karolína2425
přečtené 148
Cop
2018,
Lætitia Colombani
Skvěle podané příběhy tří žen napříč kontinenty. Nejprve je sledujeme při jejich běžných životech, pak jak se jim v životě něco porouchá a nakonec, jak situaci řeší a vyrovnávají se s ní. Stručně, přesto poeticky a úderně napsané, text jde rovnou k věci. U každého příběhu jsem měla pocit, že na mě dýchla atmosféra. Občas mi bylo z čtení až úzko. Silné to příběhy. Doporučovala bych vám nečíst anotaci, pak knihu více nasajete. Za mě velké doporučení... celý text
Králové Wyldu
2019,
Nicholas Eames
Tahle kniha si mě pevně obmotala kolem prstu. Už prvních pár stran si mě získalo. Autor píše tak lehce a čtivě a s humorem. Humor v téhle knize mi sedl a často jsem se vtipům smála. Pak jsou tu úžasné postavy, které si vás od prvních pár stran získají. Pro ty postavy jsem dýchlala. Měly své kouzlo, chyby a byly skvěle napsané. Potom je tu děj knihy. Ten byl šílený, rychlý a nepředvídatelný. Moc mě bavil. Kniha je sice plná ohraných prvků fantasy, ale na mě to fungovalo. Parta, humor, potvůrky. Po dočtení jsem jen tak koukala do zdi a měla chuť začít číst od znovu. To mám vždy když knihu vezmu do ruky a otevřu. Myslím, že tuhle knihu nejlépe vystihuje doporučení na zadní straně ,,Je to jako by se potkal G.R.R Martin s Terrym Pratchettem". No a na závěr, moc Krále Wyldu doporučuju.... celý text
Ten, kdo stojí v koutě
2018,
Stephen Chbosky
Příběh Charlieho je skvělý. Líbí se mi, jak působí vesele, ale vlastně takový není. Charlieho psychické problémy, protloukání se životem a navazování vztahů není procházka růžovou zahradou. Ale i tak vás při čtení jeho dopisů obejme taková příjemná a pohodová nálada. Charlieho jsem si jako postavu oblíbila. Přišel mi realistický. Věci popisuje tak jak je vidí, je dosti upřímný, laskavý a má své třinácté komnaty. I ostatní postavy byly skvěle vykreslené, stejně realistické. Autor v téhle knize skvěle vykreslil budování přátelství, smutek a zoufalství, lásku. Ani jsem nepostřehla jak se mu to podařilo.... celý text
Půl krále
2018,
Joe Abercrombie
Půl krále nebyla špatná kniha, jen mi to celé přišlo takové nemastné, neslané. Za mě příběh který neurazí ani nenadchne. Autor se s dějem moc nemaže, vše ubíhá až děsivě rychle. Na tři sta stranách je popsán dej, kterému by slušelo kdyby byl víc rozepsán. Chybělo mi tady víc popisů. Popisů postav, vztahů, prostředí. Samotné postavy mi přišly docela ploché, nevcítila jsem se do nich a jejich osudy mi byly docela jedno. Jen Jarviho vtipné poznámky, ty mi jedno nebyly. Škoda, že jich nebylo víc. Děj jako takový mě bavil, jen jsem až příliš často tušila, co mě na dalších stranách čeká. A svět, ten mi nepřišel moc zajímavý. Od Půl krále jsem čekala něco, co mi kniha dát nemohla. Čekala jsem propracovaný složitý svět, úžasně vykreslené postavy a vrstvenou zápletku. Což, jak jsem se později dočetla v rozhovoru s autorem jež tahle kniha obsahuje, nebyl záměr knihy. Kniha se od ostatních autorových knih má lišit, není to dospělé fantasy, ale takové jemnější a zředěnější pro mladší čtenáře. Myslím, že se s Mořem střepů asi rozloučím. Konec mi přišel jakž takž uzavřený, takže se do dalších dílů pouštět nejspíš nebudu.... celý text
Pokání
2008,
Ian McEwan
Úžasná kniha. Zpočátku se mi do čtení Pokání nechtělo, nutila jsem se jen otočit stranu. Potom jsem si dala s knihou pauzu a po nějaké době se k ní zas vrátila. A to dost pomohlo. Velmi popisný a poetický styl psaní mi už nepřišel zdlouhavý, vychutnávala jsem si ho a libovala si v něm. Zajímavé postavy na které máte během čtení knihy rozličné názory byly úžasně vykreslené. Mění své postoje a názory a vyvíjejí se. Styl psaní a přemýšlení se u kapitol měnil od postavy k postavě, což bylo přirozené a dodávalo to postavám na realističnosti. Nejvíce ale na knize oceňuji, jak autor dávkuje informace o zápletce a postavách. Žádná informace tu není jen tak, každá tu má svůj smysl a na konci do sebe zapadnou jako puzzle. To dodávalo příběhu na čtivosti a zajímavosti, nutilo číst dál a budovalo napětí. PŘÍPADNÉ SPOILERY. Kniha je rozdělená do čtyř částí. První část, jejíž děj zásadně ovlivní životy a jednání všech postav mi přišla nejzajímavější. Vidíme zde v kapitolách všechny postavy a to jak situaci vnímají. Druhá část už je z pohledu jen jedné postavy. Na té se mi líbilo to, jak postava přemýšlela, vracela se ve vzpomínkách a zároveň se snažila přežít ve válce. Třetí část z pohledu další postavy mi přišla zajímavá tím, že vydíme pod pokličku tehdejší válečné nemocnice a zároveň tím, že postavě vidíme do hlavy. Vidíme jak o předešlých událostech přemýšlí a jak ji ovlivnily a jak jich lituje. Což bylo skvělé, vidět i její úhel pohledu. A poslední část je už vlastně epilog. Dozvíme se zde celé zakončení příběhu. Sečteno a podtrženo, je to výborná kniha. Kniha pro někoho, kdo si libuje v popisném a poetickém stylu psaní nebo v příběhu, který ženou dopředu skvělé postavy a jejich jednání, názory a myšlenky. Po dočtení jsem byla úplně rozložená tím, jaká to byla výborná kniha. Nemusela obsahovat dojemný a srdceryvný příběh plný bolesti a i přesto mě ohromila a řadím ji na poličku nejlepších knih, jež jsem doposud četla.... celý text
Krev elfů
1999,
Andrzej Sapkowski
Konečně kniha o Zaklínači která mě bavila od začátku do konce. Při čtení dvou povídkových knih jsem nikdy nezažila ten moment, kdy se od knihy nedokážu odtrhnout a ani říct, co mě na ní tak baví. Tady ten moment byl. Krev elfů mi dala to, co jsem očekávala už u předchozích dvou povídkových knih. Čtivost a pocit, že se od knihy nemůžu odtrhnout. To že jednotlivé věci do sebe zapadnou. Možnost sledovat postavy na více než na sto stranách. Sledovat skvělý worldbuilfing a objevovat nová zákoutí světa. Jednoduše jsem od knihy dostála má očekávání a předchozí povídky strčila do kapsy. A proto se mi tak líbila. Jestli vás povídkové díly Zaklínače moc nebavily, tak nad touto sérii nelamte hůl. Od tohoto dílu už knihy dostojí všech doporučení a chvály, která se okolo téhle série nese. Úplně se s názorem na tuhle knihu ztotožňuji s uživatelem Šíša.... celý text
Severská mytologie
2017,
Neil Gaiman
Bylo to zajímavé čtení. Jednotlivé mýty odsýpaly, bylo to čtivé a stručné. Ale i přes slovníček na konci mám v těch bozích pěkný bordel, kdo je čí syn, čí otec a sestřenka z pátého kolene. Je to složitá mytologie, kterou nejde vstřebat a zapamatovat si na jedno přečtení, z jedné knihy. Když knihu zhodnotím ne jako mýty, ale jako povídky, tak mi jednotlivé postavy přišly ploché. Jeden je moudrý, krásný nebo silný a tupý jak poleno. Ale když mám knihu hodnotit jako mýty, tak se mi tenhle jednoduchý způsob představení jednotlivých bohů vlastně líbí. Libilo se mi, jak autor tuhle složitou mytologii shrnul do pár stran a navnadil čtenáře, aby si o ní zjistil něco víc. Nejvíce se mi ale Severské mytologii líbila poslední věta ,,A hra začíná znovu". Chytré a chytlavé zakončení.... celý text
Meta
2020,
Pavel Bareš
Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu. Superschopnosti a tak, myslela jsem si. Tůdle, byl to nářez. Téma knihy jsem sice rozluštila na začátku knihy, ale stejně mi po dočtení první části běhal mráz po zádech a pořád dokola jsem o tom přemýšlela. Názory společnosti zde byly vykreslené bravurně, stejně jako vyobrazení hlavni hrdinky a ostatních postav. Až jsem si myslela, že tu po zemi kráčí také. Opravdu skvěle zpracované a zprostředkované téma. Samotný nápad skloubený s tímto tématem byl zajímavý a děsivý. Celé by se to klidně mohlo stát, bylo to až moc reálné. Tahle kniha ve mě bude rezonovat ještě dlouho. Přečtete si ji, opravdu stojí za vaši pozornost.... celý text
Převorství u pomerančovníku
2020,
Samantha Shannon
Já vám nevím, ale mně se tahle kniha opravdu líbila. Jelikož jsem nikdy nečetla nic dračího, tak se mi draci z této knihy opravdu zamlouvali. Jediné co mi na nich vadilo, bylo to jejich členění na hafo druhů. Přišlo mi matoucí a dost jsem se v něm ztrácela. Ale mytologie inspirovaná Japonskem a pověsti, které se v světě Převorství u pomerančovníku vypráví, mě moc bavily. Postavy mi byly sympatické a líbilo se mi, jakou cestu, po psychické stránce, urazili od první do poslední strany. Zápletka sama o sobě sice není žádné terno, ale v kombinaci se zajímavým světem a skvělými postavami mi vůbec nevadilo, že jsem ji sem tam odhadla. Ani ta romantická linka mi nevadila, sedlo mi to k té knize jako prdel na hrnec. Mohu doporučit, ale nečekejte pompézní styl psaní ani složitou zápletku.... celý text
Jedna želva za druhou
2019,
John Green
Jediné co jsem o Jedna želva za druhou schopna říct je, že to byla kniha čtivá a tématem obsendantně-kompulsivní poruchy chy neotřelá. Líbila se mi ta neklišoidní romantika, ale z postav jsem si oblíbila a sympatizovala jedině s hlavní hrdinkou. Ostatní postavy mi přišly dost ploché a na jedno brdo. Za mě zkrátka průměr, který neurazí, ale ani nenadchne. Od autora se mi více líbila kniha Hvězdy nám nepřály. K tomuto příspěvku jsem se vrátila po několika týdnech a zjišťuji, že si z knihy už nic moc nepamatuji. Jediné, co jsem si z knihy odnesla, bylo přemýšlení nad slovíčkem nashle a focení větví, jež rozkrajují nebe.... celý text
Poslední smrtelné pouto
2017,
Brian Staveley
Poslední smrtelné pouto bylo za mě nejslabší. Na začátku mě kniha moc bavila a to díky zvratu z Prozřetelnosti ohně. Pak ale začal děj stagnovat, kniha mě moc nebavila a i styl psaní, který jsem si tak oblíbila mě začal nudit. Byl víc popisný a vleklý než v dvou předchozích dílech, kde mi ho naopak doplňovala akce, což se tady až do půlky knihy říct moc nedá, informace o světě a mé oblíbené kettralské mantry a kecy. Knihu jsem četla dost dlouho a to byl možná kámen úrazu, nebavila mě protože jsem ji četla rozkoskouskovaně a dlouho a četla jsem ji dlouho a rozkoskouskovaně, protože mě nebavila. Za půlkou se ale děj a tempo knihy zas rozjel a já s chutí četla dál. Pak už to byla samá akce, kettralské kecy a zvraty. Co mě trochu zklamalo byl konec. Byl takový na jedno brdo, zkrátka jsem čekala něco epičtějšího. Co na tomhle závěrečném dílu ale moc oceňuji jsou přerody hlavních postav v ty osoby, kterými jsou na konci a jejich myšlenkové pochody. To vlastně oceňuji na celé sérii. Jsem ráda, že jsem tři sourozence a jejich příběhy poznala.... celý text
Nevlastní sestra
2019,
Jennifer Donnelly
Skvělá kniha. Dala mi přesně to, co jsem od ní očekávala. Byla plná úžasných citátů, lehce napsaná a četla se úplně sama. Líbila se mi Isabelina cesta k sobě. Jak si postupně uvědomovala své hodnoty a vymanila se z osudu ošklivé Nevlastní sestry. Moc mě potěšilo, že v tomto volném pokračování klasické pohádky nebylo nic jen černé a bílé, ale čtenář si na spoustu postav a věcí udělal názor sám. Feminismus byl do téhle knihy úžasně a přirozené zakomponován v citátech a myšlenkách hlavní postavy. Na začátku knihy bylo zmíněno, že je to temná kniha. To temno jsem nenašla v příběhu nebo ději, ale v chování samotných postav. V předsudcích. Našla jsem tam sice pár malých nelogičností, ale ty úplně zastínil celkový pozitivní dojem z knihy. Kniha se mi moc líbila a mohu ji jen doporučit. Zamyslíte se, odpočinete si u lehkého stylu psaní a ponoříte se do skvělého volného pokračování klasické Popelky.... celý text