Karolína2425

Příspěvky

Kosti MrazaKosti MrazaAlžběta Bílková

Už nechci v YA fantasy potkat nic jiného než mrazivý, propracovaný světy a postavy, které se v průběhu knihy vyvíjejí a obmotají si vás okolo prstu. Text knihy mi pod rukama rychle ubíhal, stránky mi mizely pod rukama jedna báseň, naopak příběh plynul pomalu a to mi moc vyhovovalo. V téhle knize nenajdete zvrat za zvratem, milostné osmiúhelníky a další klasické dějové linky v YA fantasy. Kosti Mraza jsou pomalou knihou s postavami, které postupně stránku za stránkou poznáváte a bud si je oblíbíte nebo ne, ale stejně vás fascinují. Svět kde se kniha odehrává mě moc bavil, byl propracovaný a sálala z něho mrazivá atmosféra. Autorka na čtenáře nevychrlí všechny informace o světě, ale naopak svět poznáváme postupně s všemi jeho zákoutími, potvůrkami a magií. Magie, ta byla úžasná. Nebyla to věc, kterou některé postavy jen tak používají a nemá na ně žádný vliv. Ale za slovotepectví hlavní hrdinka platí. Svou energií, vzpomínkami. A to bylo oproti všemu, co jsem četla naprosto úžasné a chtěla bych to vídat i v dalších knihách. Postavu Sivy jsem si moc oblíbila, fascinovala mě. Bogobor byl taky úžasnou postavou, ale úplně nevím jaký mám z té postavy pocit. Styl psaní se mi moc líbil. Nebyl napěchovaný líbivými citáty, což je dle mého u YA zvykem, byl místy popisný a místy takový lyrický a krásný. Celkově mě kniha nadchla. Po půl roce jsem zas sahla po nějaké YA fantasy a nebyla jsem zklamaná což je skvělé.

29.12.2020


Králové WylduKrálové WylduNicholas Eames

Tahle kniha si mě pevně obmotala kolem prstu. Už prvních pár stran si mě získalo. Autor píše tak lehce a čtivě a s humorem. Humor v téhle knize mi sedl a často jsem se vtipům smála. Pak jsou tu úžasné postavy, které si vás od prvních pár stran získají. Pro ty postavy jsem dýchlala. Měly své kouzlo, chyby a byly skvěle napsané. Potom je tu děj knihy. Ten byl šílený, rychlý a nepředvídatelný. Moc mě bavil. Kniha je sice plná ohraných prvků fantasy, ale na mě to fungovalo. Parta, humor, potvůrky. Po dočtení jsem jen tak koukala do zdi a měla chuť začít číst od znovu. To mám vždy když knihu vezmu do ruky a otevřu. Myslím, že tuhle knihu nejlépe vystihuje doporučení na zadní straně ,,Je to jako by se potkal G.R.R Martin s Terrym Pratchettem". No a na závěr, moc Krále Wyldu doporučuju.

12.09.2020


Půl králePůl králeJoe Abercrombie

Půl krále nebyla špatná kniha, jen mi to celé přišlo takové nemastné, neslané. Za mě příběh který neurazí ani nenadchne.
Autor se s dějem moc nemaže, vše ubíhá až děsivě rychle. Na tři sta stranách je popsán dej, kterému by slušelo kdyby byl víc rozepsán. Chybělo mi tady víc popisů. Popisů postav, vztahů, prostředí. Samotné postavy mi přišly docela ploché, nevcítila jsem se do nich a jejich osudy mi byly docela jedno. Jen Jarviho vtipné poznámky, ty mi jedno nebyly. Škoda, že jich nebylo víc. Děj jako takový mě bavil, jen jsem až příliš často tušila, co mě na dalších stranách čeká. A svět, ten mi nepřišel moc zajímavý.
Od Půl krále jsem čekala něco, co mi kniha dát nemohla. Čekala jsem propracovaný složitý svět, úžasně vykreslené postavy a vrstvenou zápletku. Což, jak jsem se později dočetla v rozhovoru s autorem jež tahle kniha obsahuje, nebyl záměr knihy. Kniha se od ostatních autorových knih má lišit, není to dospělé fantasy, ale takové jemnější a zředěnější pro mladší čtenáře.
Myslím, že se s Mořem střepů asi rozloučím. Konec mi přišel jakž takž uzavřený, takže se do dalších dílů pouštět nejspíš nebudu.

15.08.2020


Ten, kdo stojí v koutěTen, kdo stojí v koutěStephen Chbosky

Příběh Charlieho je skvělý.
Líbí se mi, jak působí vesele, ale vlastně takový není. Charlieho psychické problémy, protloukání se životem a navazování vztahů není procházka růžovou zahradou. Ale i tak vás při čtení jeho dopisů obejme taková příjemná a pohodová nálada.
Charlieho jsem si jako postavu oblíbila. Přišel mi realistický. Věci popisuje tak jak je vidí, je dosti upřímný, laskavý a má své třinácté komnaty. I ostatní postavy byly skvěle vykreslené, stejně realistické.
Autor v téhle knize skvěle vykreslil budování přátelství, smutek a zoufalství, lásku. Ani jsem nepostřehla jak se mu to podařilo.

15.08.2020


PokáníPokáníIan McEwan

Úžasná kniha.
Zpočátku se mi do čtení Pokání nechtělo, nutila jsem se jen otočit stranu. Potom jsem si dala s knihou pauzu a po nějaké době se k ní zas vrátila. A to dost pomohlo. Velmi popisný a poetický styl psaní mi už nepřišel zdlouhavý, vychutnávala jsem si ho a libovala si v něm. Zajímavé postavy na které máte během čtení knihy rozličné názory byly úžasně vykreslené. Mění své postoje a názory a vyvíjejí se. Styl psaní a přemýšlení se u kapitol měnil od postavy k postavě, což bylo přirozené a dodávalo to postavám na realističnosti. Nejvíce ale na knize oceňuji, jak autor dávkuje informace o zápletce a postavách. Žádná informace tu není jen tak, každá tu má svůj smysl a na konci do sebe zapadnou jako puzzle. To dodávalo příběhu na čtivosti a zajímavosti, nutilo číst dál a budovalo napětí.

PŘÍPADNÉ SPOILERY.
Kniha je rozdělená do čtyř částí. První část, jejíž děj zásadně ovlivní životy a jednání všech postav mi přišla nejzajímavější. Vidíme zde v kapitolách všechny postavy a to jak situaci vnímají. Druhá část už je z pohledu jen jedné postavy. Na té se mi líbilo to, jak postava přemýšlela, vracela se ve vzpomínkách a zároveň se snažila přežít ve válce. Třetí část z pohledu další postavy mi přišla zajímavá tím, že vydíme pod pokličku tehdejší válečné nemocnice a zároveň tím, že postavě vidíme do hlavy. Vidíme jak o předešlých událostech přemýšlí a jak ji ovlivnily a jak jich lituje. Což bylo skvělé, vidět i její úhel pohledu. A poslední část je už vlastně epilog. Dozvíme se zde celé zakončení příběhu.

Sečteno a podtrženo, je to výborná kniha. Kniha pro někoho, kdo si libuje v popisném a poetickém stylu psaní nebo v příběhu, který ženou dopředu skvělé postavy a jejich jednání, názory a myšlenky.
Po dočtení jsem byla úplně rozložená tím, jaká to byla výborná kniha. Nemusela obsahovat dojemný a srdceryvný příběh plný bolesti a i přesto mě ohromila a řadím ji na poličku nejlepších knih, jež jsem doposud četla.

11.08.2020


Krev elfůKrev elfůAndrzej Sapkowski

Konečně kniha o Zaklínači která mě bavila od začátku do konce. Při čtení dvou povídkových knih jsem nikdy nezažila ten moment, kdy se od knihy nedokážu odtrhnout a ani říct, co mě na ní tak baví. Tady ten moment byl. Krev elfů mi dala to, co jsem očekávala už u předchozích dvou povídkových knih. Čtivost a pocit, že se od knihy nemůžu odtrhnout. To že jednotlivé věci do sebe zapadnou. Možnost sledovat postavy na více než na sto stranách. Sledovat skvělý worldbuilfing a objevovat nová zákoutí světa. Jednoduše jsem od knihy dostála má očekávání a předchozí povídky strčila do kapsy. A proto se mi tak líbila. Jestli vás povídkové díly Zaklínače moc nebavily, tak nad touto sérii nelamte hůl. Od tohoto dílu už knihy dostojí všech doporučení a chvály, která se okolo téhle série nese.

Úplně se s názorem na tuhle knihu ztotožňuji s uživatelem Šíša.

08.08.2020


Severská mytologieSeverská mytologieNeil Gaiman

Bylo to zajímavé čtení. Jednotlivé mýty odsýpaly, bylo to čtivé a stručné. Ale i přes slovníček na konci mám v těch bozích pěkný bordel, kdo je čí syn, čí otec a sestřenka z pátého kolene. Je to složitá mytologie, kterou nejde vstřebat a zapamatovat si na jedno přečtení, z jedné knihy. Když knihu zhodnotím ne jako mýty, ale jako povídky, tak mi jednotlivé postavy přišly ploché. Jeden je moudrý, krásný nebo silný a tupý jak poleno. Ale když mám knihu hodnotit jako mýty, tak se mi tenhle jednoduchý způsob představení jednotlivých bohů vlastně líbí. Libilo se mi, jak autor tuhle složitou mytologii shrnul do pár stran a navnadil čtenáře, aby si o ní zjistil něco víc. Nejvíce se mi ale Severské mytologii líbila poslední věta ,,A hra začíná znovu". Chytré a chytlavé zakončení.

08.08.2020


MetaMetaPavel Bareš

Vůbec jsem nevěděla do čeho jdu. Superschopnosti a tak, myslela jsem si. Tůdle, byl to nářez. Téma knihy jsem sice rozluštila na začátku knihy, ale stejně mi po dočtení první části běhal mráz po zádech a pořád dokola jsem o tom přemýšlela. Názory společnosti zde byly vykreslené bravurně, stejně jako vyobrazení hlavni hrdinky a ostatních postav. Až jsem si myslela, že tu po zemi kráčí také. Opravdu skvěle zpracované a zprostředkované téma. Samotný nápad skloubený s tímto tématem byl zajímavý a děsivý. Celé by se to klidně mohlo stát, bylo to až moc reálné. Tahle kniha ve mě bude rezonovat ještě dlouho. Přečtete si ji, opravdu stojí za vaši pozornost.

24.07.2020


Zrcadlo, zrcadloZrcadlo, zrcadloRowan Coleman

Zrcadlo, zrcadlo jsem si přečetla po druhé po roce a zdaleka mě už tolik nenadchla.
Znala jsem rozuzlení i osudy jednotlivých postav, takže už nepřišel ten wow moment, kdy po dočtení jen koukáte do zdi. V tom tkví celé kouzlo téhle knihy. Témata, jež autorka do knihy zasadila, byla skvěle zpracovaná. Postavy stejně sympatické, jaké si je pamatuji. Postava Zrzi a Ashiry mě stále bavila nejvíc. Na knize mi teď trochu vadil ten styl psaní, na začátku jsem měla chuť tuhle knihu zahodit do kouta, to se táhlo až k nějaké osmdesáté straně. Pak se vše dalo do pohybu a já knihu přelouskala za jeden večer.
Napoprvé kniha skvělá, ale druhé přečtení mi už ten úžasný dojem zkazilo.

24.07.2020


Má lady JaneMá lady JaneCynthia Hand

Knihu zařadila do pěti nejlepších za minulý rok a po rereadingu vůbec nechápu, kde se ten štítek ,,Skvělé, moc doporučuji" vzal.
Svět byl jen středověk s magií, která nedávála smysl a neměla žádná pravidla. Nevím odkud se brala. Postavy byly velice, velice často napřesdržku. Gifford byl pitomec s plochým charakterem. Jane, které se i přes název knihy v knize říká Jano či Janičko, mi přišla charakterem taktéž dost plochá. Jediné co ji totiž popisovalo bylo to, že je knihomolka. Eduard byl ale napřesdržku nejčastěji, jeho chování a názory mě opravdu vytáčely. Chápu, že kniha má být vtipná a charaktery postav jsou zveličené, ale mě na knize přišlo vtipných jen prvních pár stran. Pak mi humor už vůbec nesedl. Taky mi přišla naprosto nelogická a divná druhá polovina knihy. Jediné, co se mi na knize líbilo, byla její čtivost. Stránky ubíhaly pod rukama jedna báseň. No, tenhle rereading byl velký špatný.

18.07.2020


Převorství u pomerančovníkuPřevorství u pomerančovníkuSamantha Shannon

Já vám nevím, ale mně se tahle kniha opravdu líbila. Jelikož jsem nikdy nečetla nic dračího, tak se mi draci z této knihy opravdu zamlouvali. Jediné co mi na nich vadilo, bylo to jejich členění na hafo druhů. Přišlo mi matoucí a dost jsem se v něm ztrácela. Ale mytologie inspirovaná Japonskem a pověsti, které se v světě Převorství u pomerančovníku vypráví, mě moc bavily. Postavy mi byly sympatické a líbilo se mi, jakou cestu, po psychické stránce, urazili od první do poslední strany. Zápletka sama o sobě sice není žádné terno, ale v kombinaci se zajímavým světem a skvělými postavami mi vůbec nevadilo, že jsem ji sem tam odhadla. Ani ta romantická linka mi nevadila, sedlo mi to k té knize jako prdel na hrnec. Mohu doporučit, ale nečekejte pompézní styl psaní ani složitou zápletku.

18.07.2020


Jedna želva za druhouJedna želva za druhouJohn Green

Jediné co jsem o Jedna želva za druhou schopna říct je, že to byla kniha čtivá a tématem obsendantně-kompulsivní poruchy chy neotřelá. Líbila se mi ta neklišoidní romantika, ale z postav jsem si oblíbila a sympatizovala jedině s hlavní hrdinkou. Ostatní postavy mi přišly dost ploché a na jedno brdo. Za mě zkrátka průměr, který neurazí, ale ani nenadchne. Od autora se mi více líbila kniha Hvězdy nám nepřály.

K tomuto příspěvku jsem se vrátila po několika týdnech a zjišťuji, že si z knihy už nic moc nepamatuji. Jediné, co jsem si z knihy odnesla, bylo přemýšlení nad slovíčkem nashle a focení větví, jež rozkrajují nebe.

09.07.2020


Poslední smrtelné poutoPoslední smrtelné poutoBrian Staveley

Poslední smrtelné pouto bylo za mě nejslabší.
Na začátku mě kniha moc bavila a to díky zvratu z Prozřetelnosti ohně. Pak ale začal děj stagnovat, kniha mě moc nebavila a i styl psaní, který jsem si tak oblíbila mě začal nudit. Byl víc popisný a vleklý než v dvou předchozích dílech, kde mi ho naopak doplňovala akce, což se tady až do půlky knihy říct moc nedá, informace o světě a mé oblíbené kettralské mantry a kecy.
Knihu jsem četla dost dlouho a to byl možná kámen úrazu, nebavila mě protože jsem ji četla rozkoskouskovaně a dlouho a četla jsem ji dlouho a rozkoskouskovaně, protože mě nebavila. Za půlkou se ale děj a tempo knihy zas rozjel a já s chutí četla dál. Pak už to byla samá akce, kettralské kecy a zvraty. Co mě trochu zklamalo byl konec. Byl takový na jedno brdo, zkrátka jsem čekala něco epičtějšího.
Co na tomhle závěrečném dílu ale moc oceňuji jsou přerody hlavních postav v ty osoby, kterými jsou na konci a jejich myšlenkové pochody. To vlastně oceňuji na celé sérii. Jsem ráda, že jsem tři sourozence a jejich příběhy poznala.

05.07.2020


Nevlastní sestraNevlastní sestraJennifer Donnelly

Skvělá kniha.
Dala mi přesně to, co jsem od ní očekávala. Byla plná úžasných citátů, lehce napsaná a četla se úplně sama.
Líbila se mi Isabelina cesta k sobě. Jak si postupně uvědomovala své hodnoty a vymanila se z osudu ošklivé Nevlastní sestry.
Moc mě potěšilo, že v tomto volném pokračování klasické pohádky nebylo nic jen černé a bílé, ale čtenář si na spoustu postav a věcí udělal názor sám. Feminismus byl do téhle knihy úžasně a přirozené zakomponován v citátech a myšlenkách hlavní postavy.
Na začátku knihy bylo zmíněno, že je to temná kniha. To temno jsem nenašla v příběhu nebo ději, ale v chování samotných postav. V předsudcích.
Našla jsem tam sice pár malých nelogičností, ale ty úplně zastínil celkový pozitivní dojem z knihy.
Kniha se mi moc líbila a mohu ji jen doporučit. Zamyslíte se, odpočinete si u lehkého stylu psaní a ponoříte se do skvělého volného pokračování klasické Popelky.

05.06.2020


Dívka ve vlakuDívka ve vlakuPaula Hawkins

Knihy od Pauly Hawkins mám ráda. Rychle se čtou, mají zajímavou a sympatickou hlavní hrdinku a hlavně odsýpají. Pamatuji si jak jsem stejně napjatě očekávala rozuzlení příběhu u jedné velmi podobné knihy - Ženy v okně od A. J. Finn. Obě knihy jsou velice podobné, ale i když byly obě na jedno brdo, bavily mě.

25.05.2020


Nevítaný hostNevítaný hostShari Lapena

Nevítaný host mě nijak neohromil. Sice jsem ho přečetla za jedno odpoledne, ale nebyla jsem ani trochu napjatá. Postavy si mě nijak nezískaly a ani tu hororovu atmosféru jsem nepocítila. Rozuzlení bylo takové nijaké. Spíš než zjištění kdo je vrah, mě zajímaly životy postav a jejich osudy. Neměla jsem u této knihy pocit, jako by byl vrah jen pár kroků za mnou. To od thilleru požaduji, abych byla napjatá jako struna.

24.05.2020


Famfrpál v průběhu věkůFamfrpál v průběhu věkůK. Whisp (pseudonym)

Vydařená kniha doplňující Harryho Pottera. Bylo to zábavné čtení, rychle odsýpalo. Bylo zajímavé se o famfrpálu dozvědět něco víc. Nejvíce jsem si z sekce Bradavická knihovna oblíbila Bajky Barda Beedleho, ale ani Famfrpál v průběhu věků za nimi a Fantastickými zvířaty a kde je najít nijak nezaostává.

24.05.2020


Prozřetelnost ohněProzřetelnost ohněBrian Staveley

Skvělé pokračování!
Zas tu byl krásný styl psaní, mantry a přísloví, které jsem si opravdu užívala. Je tu ale mnohem víc politikaření než v Císařových čelelích, celá zápletka na tom vpodstatě stojí. Taky se tu sekají hlavy, dost hlav, ale je to spíš o intrikování a politice. Ale i přes to je tu zajímavá a akční zápletka. Posledních padesát stran jsem se nestačila divit. Mohu jen doporučit.

24.05.2020


HoubařkaHoubařkaViktorie Hanišová

Kniha mě příjemně překvapila. Příběh jedné rozervané rodiny na pozadí vůně lesa a sběru hub. Líbilo se mi, jak hlavní hrdinka příběh vypráví. Vydá se do lesa či leží v posteli ve své chajdě a tam na ni zaútočí vzpomínky z dětství, které nám líčí. A utorka příběh skvěle buduje a má krásný styl psaní. Ponurost a napětí, to objímá čtenáře po celou dobu čtení. Atmosféra mě úplně pohltila. Ráda jsem si na knihu udělala čas a zjišťovala, co za hrůzy se Sáře děly a stále dějí, jak se s tím vypořádává.

10.05.2020


Volání netvoraVolání netvoraPatrick Ness

Volání netvora je krásný, smutný příběh s mnoha úžasnými citáty. Jestli se o Greeovi říká, že píše skvostné citáty, které by se měly nechat zarámovat, tak to ještě nečetli Nesse. Knihu Volání netvora bych si díky citátům zarámovala celou. Je to skvělý, dojemný příběh, který vás jistě dožene na konci k slzám. Nevím, co bych si z knihy vzala jako malá, ale přirovnala bych ji k Malému princi. Ten se čte dětem a děti s ním rostou. Přečtou si ho několikrát a až pak ho pochopí. Ale mohu knihu jen doporučit, dětem i dospělým.

05.05.2020


EmmaEmmaJane Austen

Emma mě opravdu příjemně překvapila. Krom Emmy jsem četla od Austenové jen Pýchu a předsudek, ten posun o osmnáct let od napsání Pýchy a předsudku je dle mého na Emmě hodně znát. Asi vždy bude Austenová první polovinu knihy budovat postavy, perlit svým jemným humorem a pak tu druhou nás zasype zvraty. Emma se může pyšnit výbornými postavami, realistickými a sympatickými. Emma samotná mě prvních pár stránek štvala, ale pak pronesla jednu větu a byla mi hned sympatičtější a oblíbila jsem si ji. Libilo se mi, jak chybuje a není jen chodící dokonalostí, za jakou ji všichni považují a jakou se na první pohled jeví. Mohu jen doporučit.

05.05.2020


Císařovy čepeleCísařovy čepeleBrian Staveley

Měla jsem od knihy velká očekávání a byla naplněna. Císařovy čepele se můžou pyšnit propracovaným světěm, sympatickým postavami a skvělým stylem psaní. Někomu by mohl připadat styl psaní moc táhlý, ale pro mě byl úžasně čtivý. Posledních sto stran jsem hltala jedním dechem a kniha mě moc bavila.
Mohu ji jen a jen doporučit!

29.04.2020


PoutaPoutaDelphine de Vigan

Tahle kniha se od těch ostatních od Delphine liší.
Není psána tak květnatě a přitom stroze, nehloubá.
Jen pasivně popisuje události, bez emocí. Je psána z pohledu čtyř postav, dvou žen a dvou třináctiletých chlapců. Což je asi tím.
Části psané Héléne a Cécile jsou psané tak klasičtěji, jako jsme u Delphine zvyklí. Naopak části psané z pohledu Théa a Mathise jsou takové bez emocí, jsou psány jejich očima a přitom z pohledu třetí osoby.
Celkově mě tahle kniha tolik neohromila jako třeba Vděk nebo Ani později, ani jinde.
Měla jsem od knihy velká očekávání a šla jsem do Pout s pocitem, že jsou podobné jako Vrány. To asi nebylo nejlepší. Obě knihy jsou úplně jiné, porovnávání jim škodí.

Tak jsem si nad touhle knihou pár týdnů popřemýšlela a mohu ji jen doporučit. Má co předat a dá se nad ní dlouho přemýšlet.

11.04.2020


Sedem manželov Evelyn HugovejSedem manželov Evelyn HugovejTaylor Jenkins Reid

Tahle kniha je skvost.
Při čtení jsem měla chuť si vše o Evelyn vyhledat, byla opravdu reálně vykreslená a až po chvilce jsem si uvědomila, že je to jen fikce. Kniha vás donutí se nad spoustou věcí zamyslet a příběh prožíváte s Evelyn. Autorka píše tak božsky, že si chvíli říkáte proč s vámi text necloumá, pak autorka ale vše změní jedním slovem a vy jste najednou plní emocí.
Jsem z knihy opravdu nadšená a mohu vám ji jen a jen doporučit.

06.04.2020


Já, SimonJá, SimonBecky Albertalli

Simona jsem četla už podruhé a asi nikdy neomrzí. Je to sladké jako cukrová vata a skvěle si u čtení odpočinete. Přečetla jsem ho za jeden den a neustále jsem se u čtení culila. Nenáročná až moc sladká oddechovka, jako čtení do karantény mohu jen doporučit.

28.03.2020


VrányVrányPetra Dvořáková

Tuhle knihu slupnete za pár hodin a ani nevíte jak. Příběh o Bářině rodině a o tom jak se k ní chovají vás úplně rozloží. Tedy alespoň mě rozložil. Je to velmi srdcervoucí příběh a musím ho jen a jen doporučit.

27.03.2020


Prokletý rokProkletý rokKim Liggett

Vzhledem k tomu všeobecnému nadšení kolem téhle knihy jsem měla dost vysoká očekávání, ta se nevyplnila. Čekala jsem, že mě kniha chytne za srdce, donutí mě přemýšlet a to se teda moc nepovedlo. Spoustu fanoušků říká jaká je kniha drsná, jak je plná feminismu a jak je temná. Ani jedno jsem v knize v nějaké velké míře nenašla a to mě zklamalo. Co nemohu knize upířít je její čtivost. Ale ani hlavní hrdinka mi pohled na knihu nevyžehlila, byla stejně tuctová jako spousta dalších knižních hrdinek.

14.03.2020


Dobrodružství s myškamiDobrodružství s myškamiCarlos Busquets

Nejoblíbenější dětská kniha, v dětství i teď. Je nádherně ilustrovaná a obsahuje roztomilé příběhy.

08.03.2020


Panství krve a kovuPanství krve a kovuSara Holland

No, tohle bylo zklamání. Takovéhle typické naivní fantasy obvykle nečtu, tak jsem si myslela, že mě kniha třeba překvapí. Nestalo se. Svět, kde se platí krví je super, ale ty postavy? Ty jsou naprosto hloupé, naivní a ploché. Navíc když se nám z hlavní hrdinky vyklube vyvolená, tak to už jsem byla úplně hotová.

23.01.2020


HanaHanaAlena Mornštajnová

Tuhle knihu jsem původně ani nechtěla číst, ale jsem ráda, že jsem se do ní pustila. Stálo to za to. Není to nic přelomového, knih s tímhle tématem bylo napsáno už tolik, ale ten jednoduchý a čtivý styl psaní autorky mě do příběhu vtáhl a nepustil. Taky ta práce s postavami byla úžasná. Chápu, co na téhle knize všichni vidí. Je prostě jednoduše pro každého, čtivá, smutná a popisující tolik čtenářsky vyhledávané téma.

17.01.2020


1