Populární knihy
Nové komentáře u knih Nicholas Eames
„Základním předpokladem dobré knihy je uvěřitelnost a to i tehdy, kdy se jedná o fantasy. Lidské motivace a myšlení je totiž stejné bez ohledu na to jestli se pohybujete v současné městské džungli nebo prostředí vzdálených světů a epoch.
Pokud se autor snaží čtenářům namluvit, že nějaký žoldák bojuje zatímco si jednou rukou drží vnitřnosti padající mu sečnou ranou ven z těla, je hodně naivní nebo si myslí, že mu lidé uvěří každou blbost. Tyhle nesmysly knihu degradují tak, že ani občasný závan pratchettovského humoru to nemůže nijak změnit.
Kromě toho se na knihu vztahuje má obligátní výtka ohledně délky - přes 500 stran není známkou tvůrčí plodnosti ale grafomanie.“... celý text
— ZaS
„Drsné fantasy antihrdinské "Too Old For This Shit" Expendables čtivo o kdysi věhlasné skupině žoldáků, která se na stará kolena po dvou dekádách vrací do akce.
Což zní jako nekompromisní "gemmellovka/žambochovina". Ruku v ruce s tímto subžánrem jdou hlášky a drsný nadhledový humor. Zde to platí rovněž. Ovšem zároveň je to pojaté natolik s cynickým černohumorným nadhledem a místy až pratchettovskými hlody, že je to o poznání humornější než by se zdálo a nabízelo. Navíc se to odehrává ve světě, kde se na nějaká pravidla, logiku a politiku nehraje. Působí to jak kdyby se to odehrávalo na mapě z Heroes of Might & Magic III. Tady je horda kentaurů, tady město, tady nemrtví, tady les.
Je to tudíž situační kniha, kde se jde z eskapády do eskapády. Děj a zvraty se moc nenosí, nijak to na sebe echt nenavazuje, s motivy se příliš nepracuje, dei ex machinis je nepočítaně. Mohlo to být o polovinu kratší, stejně jako dvakrát delší a žádný dopad by to na charaktery či vývoj nemělo. Podstatné je, že každá ze situačních podzápletek je dobře vystavěná, čtivá a zábavná.
Žádné velké umění, žádná invence. "Pouze" s gustem, vtipem a sympatickými charaktery napsané poctivé žánrové řemeslo, které nepotřebuje další knihy na dokončení. Což kvituji s povděkem.“... celý text
— DaViD_082
„Druhý díl série jde sice ve stopách skvělého Králové Wyldu, ale tentokrát už to není ono. Postavy působí trochu ohrané, autor nepřináší nic zásadně nového pod sluncem a místy to vypadá, že se snaží být až moc „moderní“ – násilím cpe do příběhu současná témata a sexualitu. Chybí snad už jen povinný homosexuální vztah, aby měl splněno všechno, co se dnes „má“.
Z původních hrdinů se sice pár starých známých mihne, ale většinou jen mlčky, aby náhodou nezastínili ty nové. Upřímně, občas jsem se ztrácel v tom, kdo je kdo – některé postavy jsou zaměnitelné a jejich osudy se dají snadno předvídat. Smrti i zápletky tak působí spíš rutinně než napínavě.
Na druhou stranu oceňuji pohled „z druhé strany“ – autor se tentokrát zajímavě opřel do myšlenky, že monstra mohou být jen oběťmi systému. V tom se dá najít kritika útlaku menšin, závislostí i společnosti obecně.
Celkově – po výborném prvním dílu zklamání, ale to už tak u „velikánů“ bývá. Eames to sice stále píše s nadhledem a humorem, ale kouzlo novosti se vytratilo.“... celý text
— Xslyepov
„V této knize to byl podle mě zbytečný chaos“
— Mušketyrpepa
„Tak to bylo moc pěkné čtení kterému nechybí děj ani zábava“
— Mušketyrpepa
Knihy Nicholas Eames
| 2020 |
Krvavá Rose |
| 2019 | Králové Wyldu |
Žánry autora
Eames je 30x v oblíbených.
Osobní web autora

