Hor89
komentáře u knih
U Legendy jsem dlouho váhal s hodnocením (četl jsem nové ilustrované vydání od nakladatelství Laser), ale nakonec jsem zaokrouhlil nahoru. Velkou zásluhu na tom mají parádní ilustrace Lubomíra Kupčíka, které příběh skvěle doplňují. Paradoxně se mi nejméně líbil samotný přebal, kresby uvnitř knihy jsou za mě o mnoho povedenější. Děj mi přišel trochu nemastný neslaný, ale postavy jsou naštěstí napsané výborně. Zamrzí i závěr plný klišé, kde se až příliš okatě nadužívá Deus ex machina. Na knize je místy znát, že jde o autorův debut – některé potenciálně silné scény jsou odbyté na jednom odstavci, zatímco jiná místa by si naopak zasloužila prokrátit.
Komiks na první i druhý pohled zaujme úchvatným vizuálem a velkým formátem, ve kterém kresba Juana Guarnida (spoluautora skvělého Blacksada) ještě více vynikne. Tento historický příběh je napínavý, zábavný a plný nezapomenutelných scén. Děj sice nemusí sednout úplně každému čtenáři a samotný závěr je možná až trochu přestřelený, ale i tak se jedná o jeden z nejlepších komiksů, které jsem letos četl.
Pro mě je tento komiks zklamáním. Kresba je hrozná, a i když se ke konci trochu zlepší, jde suverénně o nejhorší vizuál z produkce Mighty Boys. Děj měl sice potenciál a začátek mě bavil (za to dávám tu jednu hvězdu), pak ale začal prudce sklouzávat. Ke konci už zbylo jen plno klišé, nedomyšleností a okatých narážek na jiná díla – místy mi to nepřišlo jako inspirace, ale spíš jako čistá vykrádačka. Humor to nezachránil, je opravdu slabý a nezasmál jsem se ani jednou. Je to první komiks od M.B. (technicky druhý, ale první byl dárek k nákupu, tak ho úplně nepočítám), který šel po přečtení rovnou na bazar.
Kniha nabízí dvanáct krátkých životopisů z doby napoleonských válek. Všechny pribehy jsou zajímavé, i když se občas dějově překrývají, a pro větší pestrost bych osobně uvítal méně jezdeckých velitelů. Přestože mám toto historické období hodně načtené a nenašel jsem zde zase tolik nových informací, je kniha nesmírně čtivá.
Pátý díl mangy (obsahující kapitoly 36 až 44) konečně uzavírá dějovou linku kolem Usoppovy vesnice. Samotné finále je skvělé – zábavné, napínavé a plné akce, i když místy působí už trochu natahovaně. Ke konci knihy se představí další klíčová postava celé ságy, kuchař Sanji. Toho jsem si na rozdíl od Usoppa oblíbil během pár kapitol.
Čtvrtý díl mangy (obsahující kapitoly 27 až 35) pokračuje napínavým bojem o Usoppovu vesnici. Sám Usopp už je naštěstí o něco snesitelnější a hlavní záporák Kuro je skvělý – škoda jen, že příběh končí v tom nejlepším. Kresba se navíc díl od dílu zlepšuje. I na lehkou stylizaci do grotesky, která mi ze začátku trochu vadila, jsem si zvykl.
Tento komiksový omnibus je pro mě bohužel zklamáním. Po příběhové stránce jsem čekal mnohem větší pecku. Všechny čtyři obsažené příběhy jsou si totiž svou základní dějovou linkou hrozně podobné – mění se v podstatě jen postavy a zasazení. Kresba a celková stylizace se mi naopak hodně líbily. V rámci superhrdinského žánru jde sice o lehký nadprůměr, ale i u nakladatelství Crew už vyšla celá řada omnibusů s výrazně lepším a propracovanějším příběhem.
Druhý komiksový příběh Petera Granta, se bohužel povedl méně než Čarojízda. Kresba i barvy jsou pořád velice dobré (Lee Sullivan a Luis Guerrero). Příběh má sice pár dobrých míst, ale je příšerně překombinovaný, a některé věci nedávají moc smysl ani po druhém přečtení. Další mínus je překlad - pár chybek a k tomu nepřeložení rusky mluvených vět.
První komiksová odbočka série Řek Londýna dopadla docela dobře, děj je zasazen mezi čtvrtý a pátý díl hlavní série. Příběh není špatný jen je trochu pěkombinovaný, a konec mohl být propracovanější/uzavřenější. Další mínus je pár překlepů v překladu. Kresba i barvy (Lee Sullivan/Luis Guerrero) jsou povedené, stejně tak vtipné minipříběhy na konci knihy.
Třetí díl mangy (obsahuje kapitoly 18 až 26) dokončuje souboj s kapitánem Buggym, pokračuje vtipnou epizodou na ostrově s podivnými zvířaty a rozjíždí další dějovou linku. Ta přivádí na scénu piráta Usoppa a parafrázuje známou bajku o chlapci, který volal: „Vlk!“. Děj je hodně akční a odlehčený. Jedinou kaňkou pro mě byl samotný Usopp, který mi ze začátku přišel hodně otravný a pár dílů mi trvalo, než jsem si ho oblíbil.
Skvěle vypadající velkoformátová doplňková kniha k Zeměplošské sérii. Texty jsou hodně vtipné a plné narážek (nejen) na autorovy romány. Pro někoho to může být minus, protože je nutné mít sérii dobře načtenou. Úvod s Neviditelnou univerzitou je sice trochu méně zajímavý (holt jde o první díl původní série diářů), ale zbývající části to více než vynahrazují. Ilustrace jsou výborné a skvěle doplňují text.
Kniha Radeckého marš se skvěle čte a podrobně zpracovává první dvě italské války za nezávislost. Historii obou těchto střetů už mám sice detailně načtenou z knih pana Taraby, ale i tak mě toto zpracování hodně bavilo. Ve výsledku mám v podstatě jen dvě připomínky. První z nich je bohužel velké množství překlepů v textu. Druhou pak až příliš velké zaměření na rakouskou stranu konfliktu – myslím, že alespoň pár odstavců z „italského pohledu“ by knize nesmírně prospělo a dodalo jí větší vyváženost.
Zatím nejlepší autorova kniha. Přišlo mi, že zaměření na jedno jediné téma autorovi sedlo mnohem více a mohl se díky tomu rozepsat do větších detailů.Sice by si některé pasáže stále zasloužily trochu více prostoru nebo větší objektivitu ze strany pisatele, ale celkově jde o výborné shrnutí historie jedné z nejznámějších herních společností. Kniha nabízí spoustu zajímavých informací ze zákulisí vývoje. Malé plus uděluji také za překlad – jedná se o první knihu od tohoto autora, kde k němu nemám v podstatě žádné výtky. Ve výsledku mě čtení hodně bavilo, a to nejsem žádný velký fanda her od Blizzardu.
Na knize jsem se našel v podstatě jen dvě pozitivní věci – celkem pěkná obálka a fakt, že jsem za ni nemusel platit, protože jsem si ji naštěstí půjčil z knihovny. Samotný obsah je totiž příšerný a korunu tomu nasazuje hrozný překlad. Překladatel podle všeho vůbec nezná původní knižní ani herní terminologii. Větší polovinu knihy tvoří přepis děje zaklínačských románů a her, který je ale plný chyb. Zbytek textu, jenž se věnuje vývoji her, lze v mnohem lepší podobě nalézt kdekoli jinde. Autor totiž většinu věcí popisuje jen ze svého pohledu „zvenčí“ a skutečných informací ze zákulisí v knize moc není. Ve výsledku jde o cashgrab a ztrátu času.
V sérii průvodců přišla poprvé řada na postavu, která se v knihách neobjevuje od prvního dílu. Kvůli tomu je text koncipován trochu odlišně a dojde i na několik věcí, které v knihách nezazněly (i když drtivá většina informací pochází z pátého až sedmého dílu). Kresba je opět povedená – je velmi detailní a k Lence se skvěle hodí.
Stejně jako v případě prvního svazku se i druhá komiksová Kniha hřbitovní povedla. Přestože na komiksu pracovalo několik ilustrátorů, kresba působí soudržně. Po příběhové stránce jde téměř o doslovné převedení původního Gaimanova románu, který patří k mým nejoblíbenějším autorovým dílům. Moje jediná výtka tak směřuje k nakladatelskému formátu – vzhledem k poměrně malému počtu stran totiž nebylo úplně nutné komiks rozdělovat do dvou samostatných knih.
Jako velký fanoušek seriálu, kterému původní samostatná vydání utekla, jsem po tomto omnibusu sáhl s velkým očekáváním. Celkově jde o velmi zábavné čtení a bavily mě všechny čtyři romány, i když první dva, psané autorskou dvojicí společně, mi přišly o chlup lepší. Bohužel se ve všech částech najde dost hluchých nebo zbytečně natahovaných míst, která by si zasloužila prokrátit. V porovnání s kultovní seriálovou předlohou u mě seriál vede o dvě hvězdy.
Jedna z mála knih z mého dětství, která si v mé knihovně udržela místo a dodnes se k ní rád vracím. Pohádkové příběhy (o klasické bajky se úplně nejedná) jsou napsané s lehkostí a humorem. Černobílé ilustrace Václava Kabáta, které provázejí mé vydání, skvěle doplňují celkovou atmosféru textu. Vysvětlivky na konci knihy teď už přeskakuji, ale v dětství byly velkým plusem.
Převedení románu do komiksové podoby se povedlo. I když na knize pracovalo několik ilustrátorů, kresba působí celkem jednotně, snad s menší výjimkou části s městem ghúlů. Příběhově jde – podobně jako u Koralíny nebo Severské mytologie – o téměř doslovné převedení děje, bez zkrácení nebo větších úprav. Už původní předloha patří k mým nejoblíbenějším románům od Gaimana, takže příběhu nemám moc co vytknout.
Nápad na knihu zaměřenou na Napoleonovy největší protivníky je skvělý, s provedením už je to bohužel horší. Hlavní problém knihy spočívá v tom, že je hrozně stručná a nepřináší mnoho nových informací. Nejzajímavější mi v ní přišla úvodní kapitola o Wellingtonovi v Indii. Jinak jde v podstatě jen o stručné shrnutí napoleonských válek, které lze nalézt v mnohem lepší podobě v jiných knihách autora. Navíc mi přišlo, že kniha mohla být místy přísnější k jednotlivým vojevůdcům, zejména ke Kutuzovovi.
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
