Jůšo přečtené 135

Přízrak 2014, Jo Nesbø

Vy, co jste tuhle knihu ještě nečetli, tuto recenzi prosím přeskočte. Budu tu trošku spoilerovat. I třetí detektivka od Nesbøho, po které jsem sáhla, mě ohromila svou promyšleností. Drogy nejsou zrovna tématem, které by mě lákalo, ale autor ho dokázal zpracovat tak, aby chytlo i čtenáře, kteří toho o nich moc nevědí. Opět se mi líbilo, jak podrobně bylo vše popsáno. Místa, charakter i vzhled postav...Je super, že se Nesbø nebojí i těm klaďasům dát nějakou špatnou vlastnost. Tak to ve skutečném světě opravdu chodí. Nikdo bohužel není naprostý anděl, co by neměl žádné mouchy. A stejně jako u předchozích dílů, i u Přízraku mě za Harryho bolelo srdíčko. Každý, kdo byl někdy zamilovaný do člověka, se kterým nemůže být, určitě chápe, jaké to je. O to víc jsem byla smutná z posledních stránek. Od určité části jsem měla pocit, že tohle nemůže skončit dobře, ale pořád jsem doufala v nějaký zázrak...Jsem opravdu zvědavá na další díly, protože mě nenapadá, co by mohlo následovat.... celý text

The Picture of Dorian Gray 2005, Oscar Wilde

Všechny malé zázraky 2015, Jennifer Niven

O Všech malých zázracích jsem slyšela jen samou chválu, a teď jsem se konečně dostala k tomu, abych si je také přečetla a buď se přidala k nadšeným fanouškům nebo k těm, kteří si vždycky něco najdou. No a bohužel tentokrát patřím spíš do té druhé skupiny. Četla jsem už pár podobných příběhů, takže mě osud Finche a Violet až tolik nezasáhl. Na druhou stranu se mi ale moc líbilo jejich cestování, což byl dost neotřelý nápad. Ale po přečtení závěrečných slov autorky pro mě příběh získal mnohem větší rozměr. Nebudu spoilerovat, ale skládám Jennifer Nivenové poklonu. Je to silná žena.... celý text

Levhart 2013, Jo Nesbø

Co si budeme povídat, Nesbø je prostě mistr detektivky. Jeho příběhy jsou originální, vtáhnou vás do děje a hlavní hrdiny si dokážu představit jako opravdové lidi. Dělají chyby a musí je napravovat, občas podlehnou svému pokušení a zkrátka nejsou dokonalí, jak často hlavní postavy bývají. Právě proto na mě tohle čtení působí tak reálným dojmem a to se mi moc líbí, protože stoprocentně bezchybného člověka byste v tom světě, ve kterém žijeme, jen těžko našli.... celý text

Sněhulák 2012, Jo Nesbø

Prostě wow. Připomínalo mi to křižovatku, ze které můžete jít do několika různých směrů, ale pokaždé si vyberete špatnou cestu, takže se musíte vrátit a vydat se po jiné. Když se ale vrátíte zpátky na rozcestí, víte o něco málo víc než předtím. Napětí, skvěle propracované postavy, akce. Jen velmi nerada jsem knihu odkládala. Tohle bylo moje první setkání s Nesbem a určitě ne poslední.... celý text

Návrat Sherlocka Holmese 2016, Arthur Conan Doyle

Dobrodružství Sherlocka Holmese se mi líbila víc, ale i tyhle povídky měly něco do sebe. Trošku mě mrzela změna překladatele, protože v tomhle dílu mi chyběly zdrobněliny, které Sherlock používal. Přece jen problémek zní jako něco jednoduššího než problém a jen to podtrhovalo dojem, že pro Holmese by se nenašlo nic, co by nevyřešil. Ale nevadí. Atmosféra staré Anglie na mě i tak dýchala z každé stránky a oba hlavní hrdinové mi byli stále stejně sympatičtí.... celý text

Dobrodružství Sherlocka Holmese 2016, Arthur Conan Doyle

Jsem překvapená, ale velmi mile! Do Sherlocka jsem se pustila čistě náhodou, protože nic jiného, co by mě zaujalo, nebylo zrovna po ruce. Všechny povídky byly čtivé a Holmes i Watson jsou neuvěřitelně sympatické postavy. Sherlockův důvtip a neustálá energie se mi opravdu líbily a vždycky jsem se těšila, až se večer zachumlám do peřiny a přečtu si dalších pár případů.... celý text

Tygrova stezka 2012, Colleen Houck

SPOILER! Upřímně...Tohle bylo špatné. Více než čtvrtinu knihy zabíralo nesmyslné řešení vztahů, i když snad každému bylo jasné, koho si Kelsey vybere. Také mi docela vadila ta 'dokonalost' hlavní hrdinky a luxus, ve kterém si všichni žili. Mám mnohem radši skromné, úplně obyčejné holky, které opravdu něco dokážou. Z ničeho nic získat superschopnost, se kterou se můžete všech zbavit pouhým mávnutím ruky a mít s sebou neustále někoho, kdo vás zachraňuje život, není zrovna hrdinství.... celý text

Temnější tvář magie 2016, Victoria Schwab

Když sundáte z knihy přebal, mnohem víc vystihuje její obsah. Černé desky, jako temná magie a červená záložka, jako pramínek krve. Musím ale říct, že i přes ty potoky krve, mě příběh bavil. Nebyla v něm hluchá místa a právě tak to má ve správné knížce být. Jsem zvědavá, co bude dál.... celý text

Umrlčí tváře 2016, John Flanagan

Zavést Volavky do neznáma a děj zasadit spíše na pevninu, než na moře, byl dobrý tah. Alespoň bylo víc mozností, jakým směrem se mohl příběh vydat. Nemůžu to říct jistě, ale zdá se mi, že tohle byl závěrečný díl celé série. Pokud tomu tak opravdu je, závěr se podařil.... celý text

Do Poklidné modři 2014, Veronica Rossi

Výborné zakončení skvělé série. Cestu Árie a Perryho jsem si užívala od začátku až do konce a musím říct, že jsem při čtení byla nabitá emocemi. Na Sobola s jeho arogancí a lhostejností k druhým jsem byla naštvaná a stejně jako Peregrin, jsem měla sto chutí ho uškrtit jeho řetězem krvepána. Chtělo se mi brečet, když byl Roar smutný, ale naopak jsem se usmívala nad Sorenovými poznámkami. Pravopisné chyby snad už ani nebudu komentovat. Není to chyba autorky, ale nakladatelství, které u nás knihu vydávalo.... celý text

Cesta věčnou nocí 2013, Veronica Rossi

Bavilo od začátku až do konce, akorát ty pravopisné chyby. Nechápu, jak může nějaké nakladatelství vypustit do světa knížku, ve které chybí tečky za větami a v některých slovech chybí nebo přebývají písmenka.... celý text

Hora štírů 2015, John Flanagan

Pěkné. Líbí se mi, jak se Flanagan snaží do příběhu zapojit postavy z Hraničářích učně. To je potom taková nostalgie.

Moje srdce a jiné černé díry 2016, Jasmine Warga

Zajímavý a dobře zpracovaný nápad. Po první schůzce Aysel a Romana jsem sice byla trošku na pochybách, ale pak se děj rozjel. Líbilo se mi, jak se mysl hlavní hrdinky pomalu rozjasňovala a svět jí přestával připadat tak temný. Ale chtěla bych vědět, jak dopadlo setkání Aysel s jejím otcem a jak se Roman popral s dalším životem. Škoda že autorka už tyhle věci nenapsala.... celý text

Otroci ze Sokora 2014, John Flanagan

Tenhle díl mě z celého Bratrstva bavil asi nejvíc, ale i tak k němu mám výtku. Gilan ... V Hraničářově učni jsem si ho moc oblíbila, ale tady kolem něho chyběla ta správná tajemná aura. Bez problémů zapadl mezi Volkavky a nikdo z něho neměl ten respekt, který hraničáři vzbuzují. Bylo to, jako by na palubu vstoupil obyčejný člověk ne někdo, kdo umí splynout se stíny a během pár vteřin dokáže poslat na onen svět několik nepřátel. Ale i přesto mám Johna Flanagana a jeho příběhy ráda. Jsou plné laskavého humoru a je to příjemné čtení.... celý text

Bitva na Hackhamské pláni 2017, John Flanagan

Byla jsem z knížky tak trochu zklamaná. Připadalo mi, že už tolik nešlo o hraničáře, ale na prvním místě byl boj kralovství proti Morgarathovi. Samozřejmě bylo potřeba problém s černým baronem vyřešit, ale hraničáři by mohli mít trošku důležitější roli. A jak už bylo v jednom z předchozích komentářů řečeno, Haltův vpád do zad nepřítele byl spíš Gilanovým dílem. Doufám, že pokračování bude lepší a dočkáme se i toho hraničářského tajemna, které v téhle knížce docela chybělo.... celý text

Lovci 2013, John Flanagan

Začátek se hodně táhl, ale konec byl naštěstí svižný. U hrdinské ódy jsem se hodně nasmála.

Nájezdníci 2012, John Flanagan

Jana Eyrová 2006, Charlotte Brontë

Tuhle knížku mi půjčila babička, když jsem zrovna neměla co číst. Říkala, že to byla její nejmilejší, když byla asi ve stejném věku, jako jsem teď já. Protože je to starší příběh, myslela jsem si, že bude podobný těm ostatním z té doby. Čekala jsem dlouhé popisy a děj, který je u většiny zamilovaných příběhů stejný, ale spletla jsem se. Opravdu, vyprávění mě chytilo a i v místech, kde byly dlouhé rozhovory nebo jen myšlenky jsem se nenudila. Chvíli mi sice trvalo, než jsem se začetla, ale brzy jsem si na styl psaní zvykla a dostala jsem se až ke šťastnému konci. Teď jsem jen zvědavá, jestli filmove zpracování předčí tuhle krásnou knížku.... celý text

Illuminae 2016, Amie Kaufman

Pozor, budu tu SPOILEROVAT!!! Ze začátku mě knížka opravdu chytla. Výborný nápad a výborně odvedená práce po grafické stránce. Jenže pak přišel na scénu Fobos a to už mi začalo připadat trošku přehnané. Zdemolovat během vteřinky celou loď a pomalu pomocí jakýchsi živých zombíků odělávat i druhou už bylo moc. Vždyť zemřel skoro každý, kdo se v příběhu objevili! Navíc mě docela rozčiloval způsob, jakým všichni, ale úplně všichni mluvili. Neměl by snad aspoň hlavní velitel mluvit slušně? Sci-fi asi opravdu nebude to pravé pro mě.... celý text